Pixabay/Udo Pohlmann: Pomůže nový rozpočet na výzkum a inovace oživit evropskou ekonomiku?
Evropská komise revidovala návrh příštího rozpočtu na roky 2021 - 2027. Hlavním cílem finančního balíku ve výši 1,85 bilionu eur by mělo být uzdravení evropské ekonomiky z krize způsobené pandemií COVID-19. Součástí návrhu je i navýšený rozpočet nového rámcového programu na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Komisi nyní čeká další kolo vyjednávání s členskými státy.
Současně se zveřejněním rozpočtu rámcového programu byla ve středu 27. května vydána i rozsáhlá 774 stránková publikace obhajující význam investic do výzkumu v oblastech zdraví, ekonomiky a obchodu a mnoha dalších. Podle zástupců Evropské komise byly v návrhu celkové finanční prostředky na Horizon Europe navýšeny o 11 miliard eur. O interpretaci nové finanční alokace programu se však ihned začaly vést diskuse. Podle některých hlasů totiž nový rozpočet oproti původnímu návrhu nepředstavuje žádnou změnu.
Rozporuplné reakce má na svědomí mimo jiné i skutečnost, že Evropská komise konkrétní čísla do poslední chvíle tajila, a to i před některými svými vrcholnými představiteli. Zatímco jeden z hlavních legislativců nového programu Horizon Europe, rumunský europoslanec Dan Nica, chválil nárůst financí oproti poslední verzi, podle německého europoslance Christiana Ehlera, který se také na znění programu významnou měrou podílel, je fakt, že nedošlo k významnějšímu navýšení rozpočtu zklamáním.
Ve skutečnosti lze novou alokaci programu interpretovat dvěma různými způsoby a oba představují nárůst celkových prostředků oproti původnímu návrhu před dvěma lety. Podle první metody, která operuje s cenami roku 2018, je výše rozpočtu programu 80,9 miliard eur, tedy stejná, kterou oznámil v únoru 2020 předseda Evropské rady Charles Michel po měsících vyjednávání s členskými státy. K této sumě se však navrhuje dodatečných 13,5 miliardy eur ze speciálního fondu na obnovu ekonomiky, pro který si Evropská komise půjčí na finančních trzích. V součtu se tedy jedná o již zmíněných 94,4 miliardy eur, které představují nárůst ve srovnání s částkou 83,3 miliardy eur původně navrhovanou v roce 2018.
Druhá výpočetní metoda pracuje se současnými cenami navýšenými o inflaci. I podle té je aktuální výše rozpočtu stejná jako ta únorová vyjednaná Charlesem Michelem, a to 91,2 miliardy eur. Připočítáme-li dodatečných 14,65 miliardy z fondu na obnovu, získáme celkovou výši 105,8 miliardy eur, která opět představuje nárůst oproti 94,1 miliardám navrhovaným v roce 2018.
Otázkou zůstává, se kterou verzí bude Evropská komise pracovat při nadcházejícím vyjednávání s členskými státy a následně Evropským parlamentem. Ten mimochodem v minulosti prosazoval variantu rozpočtu pro Horizon Europe minimálně ve výši 120 miliard eur, zatímco některé zdrženlivější členské státy, jako Nizozemsko nebo Švédsko, preferovaly naopak částku nižší, než je současný návrh Komise.
I v podrobnostech rozpočtu panuje stále mnoho nejasností. Extra peníze z fondu mají směřovat do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací a malých podniků. Není však například zřejmé, zda budou pravidla pro rozdělování těchto „extra“ prostředků stejná jako pro zbytek programu Horizon Europe.
Kritické hlasy na adresu nového rozpočtu a nejasných informací o tom, kolik peněz bude k dispozici v rámci různých fondů, zazněly například i ze strany Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU). Dílčí výhrady mají ale i jednotliví poslanci. „Gratulujeme komisařce Gabriel k navýšení rozpočtu o více než 10 miliard eur. To však ale nestačí,“ uvedl Christian Ehler. Podle něj by si třeba oblast digitalizace EU zasloužila stejné financování jako přechod na zelenou ekonomiku. „Mějme na paměti, že desetimiliardové nevýšení pro Horizon Europe vyvolá během 25 let nárůst HDP Evropské unie o 110 miliard eur nebo vznik 100 tisíc nových pracovních míst,“ vypočítává přínosy růstu rozpočtu na evropský výzkum Dan Nica.
Přestože se postoje těchto dvou hlavních představitelů, kteří měli na starosti legislativu programu Horizon Europe, k novému návrhu rozpočtu mírně liší, shodují se oba na tom, že navrhovaná výše prostředků neodpovídá ambici Evropské komise využít vědecký a technologický pokrok k oživení evropského hospodářství.
Pixabay/Udo Pohlmann: Pomůže nový rozpočet na výzkum a inovace oživit evropskou ekonomiku?
Evropská komise revidovala návrh příštího rozpočtu na roky 2021 - 2027. Hlavním cílem finančního balíku ve výši 1,85 bilionu eur by mělo být uzdravení evropské ekonomiky z krize způsobené pandemií COVID-19. Součástí návrhu je i navýšený rozpočet nového rámcového programu na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Komisi nyní čeká další kolo vyjednávání s členskými státy.
Současně se zveřejněním rozpočtu rámcového programu byla ve středu 27. května vydána i rozsáhlá 774 stránková publikace obhajující význam investic do výzkumu v oblastech zdraví, ekonomiky a obchodu a mnoha dalších. Podle zástupců Evropské komise byly v návrhu celkové finanční prostředky na Horizon Europe navýšeny o 11 miliard eur. O interpretaci nové finanční alokace programu se však ihned začaly vést diskuse. Podle některých hlasů totiž nový rozpočet oproti původnímu návrhu nepředstavuje žádnou změnu.
Rozporuplné reakce má na svědomí mimo jiné i skutečnost, že Evropská komise konkrétní čísla do poslední chvíle tajila, a to i před některými svými vrcholnými představiteli. Zatímco jeden z hlavních legislativců nového programu Horizon Europe, rumunský europoslanec Dan Nica, chválil nárůst financí oproti poslední verzi, podle německého europoslance Christiana Ehlera, který se také na znění programu významnou měrou podílel, je fakt, že nedošlo k významnějšímu navýšení rozpočtu zklamáním.
Ve skutečnosti lze novou alokaci programu interpretovat dvěma různými způsoby a oba představují nárůst celkových prostředků oproti původnímu návrhu před dvěma lety. Podle první metody, která operuje s cenami roku 2018, je výše rozpočtu programu 80,9 miliard eur, tedy stejná, kterou oznámil v únoru 2020 předseda Evropské rady Charles Michel po měsících vyjednávání s členskými státy. K této sumě se však navrhuje dodatečných 13,5 miliardy eur ze speciálního fondu na obnovu ekonomiky, pro který si Evropská komise půjčí na finančních trzích. V součtu se tedy jedná o již zmíněných 94,4 miliardy eur, které představují nárůst ve srovnání s částkou 83,3 miliardy eur původně navrhovanou v roce 2018.
Druhá výpočetní metoda pracuje se současnými cenami navýšenými o inflaci. I podle té je aktuální výše rozpočtu stejná jako ta únorová vyjednaná Charlesem Michelem, a to 91,2 miliardy eur. Připočítáme-li dodatečných 14,65 miliardy z fondu na obnovu, získáme celkovou výši 105,8 miliardy eur, která opět představuje nárůst oproti 94,1 miliardám navrhovaným v roce 2018.
Otázkou zůstává, se kterou verzí bude Evropská komise pracovat při nadcházejícím vyjednávání s členskými státy a následně Evropským parlamentem. Ten mimochodem v minulosti prosazoval variantu rozpočtu pro Horizon Europe minimálně ve výši 120 miliard eur, zatímco některé zdrženlivější členské státy, jako Nizozemsko nebo Švédsko, preferovaly naopak částku nižší, než je současný návrh Komise.
I v podrobnostech rozpočtu panuje stále mnoho nejasností. Extra peníze z fondu mají směřovat do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací a malých podniků. Není však například zřejmé, zda budou pravidla pro rozdělování těchto „extra“ prostředků stejná jako pro zbytek programu Horizon Europe.
Kritické hlasy na adresu nového rozpočtu a nejasných informací o tom, kolik peněz bude k dispozici v rámci různých fondů, zazněly například i ze strany Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU). Dílčí výhrady mají ale i jednotliví poslanci. „Gratulujeme komisařce Gabriel k navýšení rozpočtu o více než 10 miliard eur. To však ale nestačí,“ uvedl Christian Ehler. Podle něj by si třeba oblast digitalizace EU zasloužila stejné financování jako přechod na zelenou ekonomiku. „Mějme na paměti, že desetimiliardové nevýšení pro Horizon Europe vyvolá během 25 let nárůst HDP Evropské unie o 110 miliard eur nebo vznik 100 tisíc nových pracovních míst,“ vypočítává přínosy růstu rozpočtu na evropský výzkum Dan Nica.
Přestože se postoje těchto dvou hlavních představitelů, kteří měli na starosti legislativu programu Horizon Europe, k novému návrhu rozpočtu mírně liší, shodují se oba na tom, že navrhovaná výše prostředků neodpovídá ambici Evropské komise využít vědecký a technologický pokrok k oživení evropského hospodářství.
Pixabay/Udo Pohlmann: Pomůže nový rozpočet na výzkum a inovace oživit evropskou ekonomiku?
Evropská komise revidovala návrh příštího rozpočtu na roky 2021 - 2027. Hlavním cílem finančního balíku ve výši 1,85 bilionu eur by mělo být uzdravení evropské ekonomiky z krize způsobené pandemií COVID-19. Součástí návrhu je i navýšený rozpočet nového rámcového programu na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Komisi nyní čeká další kolo vyjednávání s členskými státy.
Současně se zveřejněním rozpočtu rámcového programu byla ve středu 27. května vydána i rozsáhlá 774 stránková publikace obhajující význam investic do výzkumu v oblastech zdraví, ekonomiky a obchodu a mnoha dalších. Podle zástupců Evropské komise byly v návrhu celkové finanční prostředky na Horizon Europe navýšeny o 11 miliard eur. O interpretaci nové finanční alokace programu se však ihned začaly vést diskuse. Podle některých hlasů totiž nový rozpočet oproti původnímu návrhu nepředstavuje žádnou změnu.
Rozporuplné reakce má na svědomí mimo jiné i skutečnost, že Evropská komise konkrétní čísla do poslední chvíle tajila, a to i před některými svými vrcholnými představiteli. Zatímco jeden z hlavních legislativců nového programu Horizon Europe, rumunský europoslanec Dan Nica, chválil nárůst financí oproti poslední verzi, podle německého europoslance Christiana Ehlera, který se také na znění programu významnou měrou podílel, je fakt, že nedošlo k významnějšímu navýšení rozpočtu zklamáním.
Ve skutečnosti lze novou alokaci programu interpretovat dvěma různými způsoby a oba představují nárůst celkových prostředků oproti původnímu návrhu před dvěma lety. Podle první metody, která operuje s cenami roku 2018, je výše rozpočtu programu 80,9 miliard eur, tedy stejná, kterou oznámil v únoru 2020 předseda Evropské rady Charles Michel po měsících vyjednávání s členskými státy. K této sumě se však navrhuje dodatečných 13,5 miliardy eur ze speciálního fondu na obnovu ekonomiky, pro který si Evropská komise půjčí na finančních trzích. V součtu se tedy jedná o již zmíněných 94,4 miliardy eur, které představují nárůst ve srovnání s částkou 83,3 miliardy eur původně navrhovanou v roce 2018.
Druhá výpočetní metoda pracuje se současnými cenami navýšenými o inflaci. I podle té je aktuální výše rozpočtu stejná jako ta únorová vyjednaná Charlesem Michelem, a to 91,2 miliardy eur. Připočítáme-li dodatečných 14,65 miliardy z fondu na obnovu, získáme celkovou výši 105,8 miliardy eur, která opět představuje nárůst oproti 94,1 miliardám navrhovaným v roce 2018.
Otázkou zůstává, se kterou verzí bude Evropská komise pracovat při nadcházejícím vyjednávání s členskými státy a následně Evropským parlamentem. Ten mimochodem v minulosti prosazoval variantu rozpočtu pro Horizon Europe minimálně ve výši 120 miliard eur, zatímco některé zdrženlivější členské státy, jako Nizozemsko nebo Švédsko, preferovaly naopak částku nižší, než je současný návrh Komise.
I v podrobnostech rozpočtu panuje stále mnoho nejasností. Extra peníze z fondu mají směřovat do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací a malých podniků. Není však například zřejmé, zda budou pravidla pro rozdělování těchto „extra“ prostředků stejná jako pro zbytek programu Horizon Europe.
Kritické hlasy na adresu nového rozpočtu a nejasných informací o tom, kolik peněz bude k dispozici v rámci různých fondů, zazněly například i ze strany Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU). Dílčí výhrady mají ale i jednotliví poslanci. „Gratulujeme komisařce Gabriel k navýšení rozpočtu o více než 10 miliard eur. To však ale nestačí,“ uvedl Christian Ehler. Podle něj by si třeba oblast digitalizace EU zasloužila stejné financování jako přechod na zelenou ekonomiku. „Mějme na paměti, že desetimiliardové nevýšení pro Horizon Europe vyvolá během 25 let nárůst HDP Evropské unie o 110 miliard eur nebo vznik 100 tisíc nových pracovních míst,“ vypočítává přínosy růstu rozpočtu na evropský výzkum Dan Nica.
Přestože se postoje těchto dvou hlavních představitelů, kteří měli na starosti legislativu programu Horizon Europe, k novému návrhu rozpočtu mírně liší, shodují se oba na tom, že navrhovaná výše prostředků neodpovídá ambici Evropské komise využít vědecký a technologický pokrok k oživení evropského hospodářství.
Pixabay/Udo Pohlmann: Pomůže nový rozpočet na výzkum a inovace oživit evropskou ekonomiku?
Evropská komise revidovala návrh příštího rozpočtu na roky 2021 - 2027. Hlavním cílem finančního balíku ve výši 1,85 bilionu eur by mělo být uzdravení evropské ekonomiky z krize způsobené pandemií COVID-19. Součástí návrhu je i navýšený rozpočet nového rámcového programu na výzkum, vývoj a inovace Horizon Europe. Komisi nyní čeká další kolo vyjednávání s členskými státy.
Současně se zveřejněním rozpočtu rámcového programu byla ve středu 27. května vydána i rozsáhlá 774 stránková publikace obhajující význam investic do výzkumu v oblastech zdraví, ekonomiky a obchodu a mnoha dalších. Podle zástupců Evropské komise byly v návrhu celkové finanční prostředky na Horizon Europe navýšeny o 11 miliard eur. O interpretaci nové finanční alokace programu se však ihned začaly vést diskuse. Podle některých hlasů totiž nový rozpočet oproti původnímu návrhu nepředstavuje žádnou změnu.
Rozporuplné reakce má na svědomí mimo jiné i skutečnost, že Evropská komise konkrétní čísla do poslední chvíle tajila, a to i před některými svými vrcholnými představiteli. Zatímco jeden z hlavních legislativců nového programu Horizon Europe, rumunský europoslanec Dan Nica, chválil nárůst financí oproti poslední verzi, podle německého europoslance Christiana Ehlera, který se také na znění programu významnou měrou podílel, je fakt, že nedošlo k významnějšímu navýšení rozpočtu zklamáním.
Ve skutečnosti lze novou alokaci programu interpretovat dvěma různými způsoby a oba představují nárůst celkových prostředků oproti původnímu návrhu před dvěma lety. Podle první metody, která operuje s cenami roku 2018, je výše rozpočtu programu 80,9 miliard eur, tedy stejná, kterou oznámil v únoru 2020 předseda Evropské rady Charles Michel po měsících vyjednávání s členskými státy. K této sumě se však navrhuje dodatečných 13,5 miliardy eur ze speciálního fondu na obnovu ekonomiky, pro který si Evropská komise půjčí na finančních trzích. V součtu se tedy jedná o již zmíněných 94,4 miliardy eur, které představují nárůst ve srovnání s částkou 83,3 miliardy eur původně navrhovanou v roce 2018.
Druhá výpočetní metoda pracuje se současnými cenami navýšenými o inflaci. I podle té je aktuální výše rozpočtu stejná jako ta únorová vyjednaná Charlesem Michelem, a to 91,2 miliardy eur. Připočítáme-li dodatečných 14,65 miliardy z fondu na obnovu, získáme celkovou výši 105,8 miliardy eur, která opět představuje nárůst oproti 94,1 miliardám navrhovaným v roce 2018.
Otázkou zůstává, se kterou verzí bude Evropská komise pracovat při nadcházejícím vyjednávání s členskými státy a následně Evropským parlamentem. Ten mimochodem v minulosti prosazoval variantu rozpočtu pro Horizon Europe minimálně ve výši 120 miliard eur, zatímco některé zdrženlivější členské státy, jako Nizozemsko nebo Švédsko, preferovaly naopak částku nižší, než je současný návrh Komise.
I v podrobnostech rozpočtu panuje stále mnoho nejasností. Extra peníze z fondu mají směřovat do výzkumu a inovací v oblasti zdravotnictví, zelené ekonomiky, průmyslových inovací a malých podniků. Není však například zřejmé, zda budou pravidla pro rozdělování těchto „extra“ prostředků stejná jako pro zbytek programu Horizon Europe.
Kritické hlasy na adresu nového rozpočtu a nejasných informací o tom, kolik peněz bude k dispozici v rámci různých fondů, zazněly například i ze strany Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU). Dílčí výhrady mají ale i jednotliví poslanci. „Gratulujeme komisařce Gabriel k navýšení rozpočtu o více než 10 miliard eur. To však ale nestačí,“ uvedl Christian Ehler. Podle něj by si třeba oblast digitalizace EU zasloužila stejné financování jako přechod na zelenou ekonomiku. „Mějme na paměti, že desetimiliardové nevýšení pro Horizon Europe vyvolá během 25 let nárůst HDP Evropské unie o 110 miliard eur nebo vznik 100 tisíc nových pracovních míst,“ vypočítává přínosy růstu rozpočtu na evropský výzkum Dan Nica.
Přestože se postoje těchto dvou hlavních představitelů, kteří měli na starosti legislativu programu Horizon Europe, k novému návrhu rozpočtu mírně liší, shodují se oba na tom, že navrhovaná výše prostředků neodpovídá ambici Evropské komise využít vědecký a technologický pokrok k oživení evropského hospodářství.
