LCMS
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.
Autor
2 THETA ASE
2 THETA ASE, s.r.o. byla založena v roce 2000. Rozsah jejích činností zahrnuje obchod s laboratorními přístroji, vybavením laboratoří, referenčními materiály, nástroji a zařízením pro odběr a úpravu vzorků, atd. Firma také organizuje odborné a vzdělávací akce a zajišťuje pomoc při aplikacích mikrovlnné techniky ve výzkumu a výrobě.
Tagy
Článek
Akademie
Produkt
Logo of LinkedIn

Organická analýza - Elektroseparační metody (EKC)

St, 27.3.2024
| Originální článek z: 2 THETA/Petr Česla, Jana Váňová
Pravidelný seriál z vybraných kapitol knihy Organická analýza. Další díl patří elektroseparačním metodám (Elektrokinetickým chromatografickým metodám).
**Foto:** 2 Theta: Organická analýza

Foto: 2 Theta: Organická analýza

8 ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

8.4 Elektrokinetické chromatografické metody
  • 8.4.1 Micelární elektrokinetická chromatografie
    • 8.4.1.1 Tenzidy používané v micelární elektorkietické chromatografii
  • 8.4.2 Další elektrokinetické chromatografické techniky
  • 8.4.3 Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou chromatografií
  • 8.4.4 Aplikace elektrokinetické chromatografie

Kniha obsahuje přehled metod analýzy organických látek: Analytikům prohloubí jejich znalosti používaných metod a vedoucím pracovníkům poskytne podklady pro řešení úkolů jejich laboratoře. Je určena také pro studenty a vyučující univerzit a vědecké pracovníky.

💡 Kompletní obsah naleznete v odborné publikaci Organická analýza, kterou můžete zakoupit přímo u vydavatele 2 THETA, prostřednictvím LabRulez nebo v mnoha knihkupectvích.

ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

Elektrokinetická chromatografie (EKC) patří mezi skupinu elektromigračních separačních technik, které využívají k separaci kombinaci dvou elektrokinetických jevů – elektroforézy a elektroosmózy. Na rozdíl od nejběžnější techniky kapilární zónové elektroforézy, která byla detailně popsána v kapitole 8.1, zahrnuje separace pomocí EKC také chemickou rovnováhu (rozdělovací rovnováhu, výměnu iontů nebo tvorbu komplexů). K vytvoření chemické rovnováhy jsou použita vhodná aditiva do základního elektrolytu, která jsou označována jako tzv. pseudostacionární fáze a zpravidla se jedná o molekuly, nebo molekulární útvary (micely, mikroemulze) nesoucí náboj. Na rozdíl od kapilární zónové elektroforézy je aplikační potenciál EKC rozšířen pomocí interakce s pseudostacionární fází i na separaci neutrálních analytů, které nemají vlastní efektivní pohyblivost v elektrickém poli. V dalším textu budou diskutovány pouze případy separace neutrálních analytů.

Termín elektrokinetická chromatografie byl poprvé použit v souvislosti s nejběžnějším módem EKC – micelární elektrokinetickou chromatografií (MEKC) [1,2]. Princip MEKC je podrobně popsán v podkapitole knihy. Uvedené práce naznačily souvislost mezi EKC a kapalinovou chromatografií, kdy na separační princip EKC lze nahlížet jako na speciální případ chromatografie s elektroosmoticky čerpanou mobilní fází a pohyblivou pseudostacionární fází. Při popisu separace se také na rozdíl od ostatních módů kapilární elektroforézy využívá terminologie převzatá z kapalinové chromatografie.

Grafické vyjádření rychlostí při jednotlivých módech EKC je zobrazeno na obr. níže. Z výše uvedených vztahů vyplývá, že volba pseudostacionární fáze hraje klíčovou roli při návrhu a optimalizaci separace pomocí EKC.

2 THETA: Eluční módy v elektrokinetické chromatografii. veo – migrační rychlost elektroosmotického toku, vps – migrační rychlost pseudostacionární fáze, va – rychlost pohybu analytu.

Při separaci pomocí EKC je možné využít všech typů interakcí, které jsou známé z kapalinové chromatografie včetně hydrofobních interakcí, van der Waalsových sil, elektrostatických interakcí, tvorby koordinačních vazeb apod. V literatuře je možné nalézt velké množství konkrétních aplikací EKC, jejichž přehled podle použité pseudostacionární fáze a označení je uveden v tabulce níže.

2 THETA: Tabulka: Přehled typů elektrokinetické chromatografie

Micelární elektrokinetická chromatografie

Nejstarší a nejpoužívanější technika EKC je micelární elektrokinetická chromatografie. Tato technika byla vyvinuta v druhé polovině osmdesátých let minulého století pro separaci neutrálních látek [1,4]. Při MEKC se jako pseudostacionární fáze používá vhodný tenzid, který se přidává do základního elektrolytu v koncentracích vyšších než tzv. kritická micelární koncentrace. Analyzované látky se rozdělují mezi micelární a vodnou fázi, přičemž polárnější látky setrvávají delší dobu ve vodné fázi, látky méně polární jsou více vázány v micelách. Velmi polární látky, které se nerozdělují do micel a setrvávají jen ve vodné fázi (methanol, formamid, aceton, thiomočovina apod.) jsou unášeny pouze elektroosmotickým tokem. Opačným extrémem jsou vysoce hydrofobní látky, které se váží pouze do micel. Pro stanovení migračního času micel ve vodných základních elektrolytech se používají ve vodě nerozpustná organická barviva (např. Sudan III – 1-[(4-fenylazo)fenylazo]-2-naftol) nebo další hydrofobní organické látky (např. anthracen, dodekanofenon). Ostatní analyty se budou pohybovat mezi těmito dvěma krajními mezemi a retenční/migrační časy budou záviset na jejich rozdělovacím koeficientu mezi vodnou a micelární fází.

TENZIDY POUŽÍVANÉ V MICELÁRNÍ ELEKTROKINETICKÉ CHROMATOGRAFII

Tenzidy jsou sloučeniny amfifilního charakteru obsahující hydrofobní část (např. alkylový řetězec) a hydrofilní část (ionizovatelná funkční skupina, např. sulfonová skupina –SO₃H). Při koncentraci vyšší než tzv. kritická micelární koncentrace (CMC) se molekuly tenzidu shlukují do micel, orientovány ve vodném prostředí hydrofobními řetězci dovnitř micely a hydrofilní částí do okolního roztoku. Vznik micely je tedy důsledkem hydrofobního odpuzování mezi uhlíkovými řetězci tenzidů a vodným prostředím, dále jsou výsledkem odpuzování nábojů polárních konců a také výsledkem van der Waalsových přitažlivých sil mezi uhlíkovými řetězci uvnitř micely [6]. Při tvorbě micel jsou makroskopické vlastnosti micelárního roztoku stejné, jako vlastnosti pravého roztoku vzhledem k malým rozměrům micel (jednotky nanometrů). Micely mohou získat povrchový náboj, skládající se z příspěvků jednotlivých molekul tenzidu, v jehož důsledku mohou mít vlastní elektroforetickou pohyblivost. Vnitřní hydrofobní část micely představuje vhodné prostředí pro interakce s neutrálními molekulami analytů.

V MEKC se jako pseudostacionární fáze využívají aniontové i kationtové tenzidy, případně směsné micely iontových tenzidů s neutrálními. Přehled nejběžnějších používaných tenzidů v MEKC je uveden v tabulce výše spolu s hodnotami CMC tenzidů ve vodě. Průměrný počet molekul tenzidu obsažených v micelách je popsán tzv. agregačním číslem. Krafftova teplota (kritická micelární teplota) pak udává teplotu, při níž je rozpustnost tenzidu právě rovna CMC. Pod touto teplotou tedy tenzidy netvoří micely a jejich rozpustnost je velmi malá. Se vznikem micel souvisí změna celé řady fyzikálně-chemických vlastností, kterých se využívá při stanovení CMC. Mezi tyto vlastnosti patří povrchové napětí, vodivost (v případě iontových tenzidů), osmotický tlak, viskozita, hustota a turbidita. Přímo v elektroforetickém systému je možné provést stanovení CMC tenzidu v použitém základním elektrolytu měřením efektivních pohyblivostí neutrálních látek [7], nebo měřením proudu protékajícího kapilárou v závislosti na koncentraci tenzidu v základním elektrolytu [8]. Příklad závislosti pohyblivostí homologické řady alkylbenzenů (metyl- až butylbenzen) a proudu na koncentraci dodecylsíranu sodného v borátovém základním elektrolytu je uveden na obr. níže.

2 THETA: Stanovení kritické micelární koncentrace dodecylsíranu sodného metodou založenou na pohyblivosti alkylbenzenů (A) a na hodnotě proudu procházejícího separační kapilárou (B) v závislosti na koncentraci tenzidu v elektrolytu. Šipka označuje hodnotu CMC. BGE 25 mmol.l¯¹ boritanový pufru o pH 9,3, napětí 20 kV, křemenná kapilára 40 (32) cm x 50 μm [9].

Nejčastěji používanými typy tenzidů v MEKC jsou alkylsírany sodné, přičemž dodecylsíran sodný (laurylsíran sodný, SDS) má obdobné postavení jako oktadecylsilikagelová kolona v kapalinové chromatografii. Kritická micelární koncentrace v homologické řadě alkylsíranů klesá s počtem uhlíků v alkylu, ale zároveň stoupá Krafftova teplota. V porovnání s vodným prostředním CMC klesá se zvyšující se iontovou silou roztoku. V běžně používaných základních elektrolytech je pro SDS uváděna hodnota CMC v rozmezí 2,6-5 mmol.l¯¹ [10].

2 THETA: Nejběžnější tenzidy používané v micelární elektrokinetické chromatografii.

Další elektrokinetické chromatografické technik

Přestože je micelární elektrokinetická chromatografie nejvíce využívanou technikou z elektrokinetických chromatografických technik, v určitých případech může být výhodnější použití jiné techniky (viz. tabulka Přehled typů elektrokinetické chromatografie). Speciální aplikací MEKC je mikroemulzní elektrokinetická chromatografie (MEEKC) [15-18]. Jako pseudostacionární fáze jsou v MEEKC použity micely s přídavkem dalších podpůrných sloučenin. Tyto tzv. mikroemulze jsou tvořeny micelami, jejichž jádro sestává z mikroskopické kapky lipofilního organického rozpouštědla (n-heptan, n-oktan, diethylether, cyklohexan apod.) a je stabilizováno alifatickým alkoholem s krátkým řetězcem, např. 1-butanolem (obr. níže). Mikroemulze jsou obecně větší než micely (10-50 nm ve srovnání s 3-6 nm průměru micel), což přináší výhodu zejména v možnosti dávkovat větší množství vzorku.

2 THETA: Schéma mikroemulze.

Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou chromatografií

Vzhledem k tomu, že EKC techniky vycházejí ve svém principu z kapilární zónové elektroforézy, lze je provozovat s použitím stejné instrumentace. Tato instrumentace byla detailněji popsána v předchozích kapitolách věnovaných elektromigračním separačním technikám, a proto budou v následujícím textu zmíněny pouze ty aspekty, při kterých existují podstatné rozdíly od ostatních módů kapilární elektroforézy. Přítomnost iontových tenzidů v základním elektrolytu vede ke zvýšené vodivosti roztoku, a tedy k průchodu vyššího proudu separační kapilárou. V MEKC při běžných koncentracích tenzidů do trojnásobku CMC většinou nepřekračují dosažené hodnoty proudu limitů komerční instrumentace (zpravidla 200-250 μA při vloženém napětí do 30 kV). Při výkonu větším než 1 W na metr separační kapiláry však může docházet k podstatnému rozšiřování zón separovaných látek, a tedy ke snížení separační účinnosti. Z tohoto hlediska je tedy výhodné používat pseudostacionární fáze v co nejnižší koncentraci.

V EKC je v některých případech výhodné eliminovat elektroosmotický tok uvnitř křemenných separačních kapilár, případně omezit sorpci analyzovaných látek na vnitřní povrch kapiláry. Tuto úpravu je možné provést pomocí tzv. dynamického pokrytí vhodným činidlem, nebo stabilněji chemickou modifikací separační kapiláry. Pokrývající materiál, nejčastěji neutrální polymer, je na kapilární stěnu navázán reakcí se silanolovými skupinami. Pro chemickou modifikaci jsou používané polyakrylamid, methylcelulosa, hydroxypolyether, polyethylenglykol, polyvinylpyrrolidon a další polymery. Prvním krokem v přípravě modifikovaných kapilár je preparace povrchu bifunkčním činidlem. Silanolové skupiny reagují s organokřemičitým činidlem, obsahujícím v molekule vinylovou skupinu (např. γ-metakryloxypropyl-trimethoxysilan). V následujícím kroku se kapilára naplní polymerujícím roztokem obsahujícím vhodný monomer a iniciátor polymerace (obr. níže). Polymerující řetězce se adují na vinylové skupiny na stěně kapiláry, čímž dochází k jejímu kovalentnímu pokrytí. Pokryté kapiláry vykazují většinou výrazně odlišnou charakteristiku elektroosmotického toku v porovnání s nepokrytou křemennou kapilárou. Posledním krokem po polymeraci je mechanické vytlačení nenavázaného polymeru z kapiláry a stanovení velikosti zbytkového elektroosmotického toku. Hydrolyticky odolnější pokrytí kapilár je možné vytvořit přímou vazbou křemík-uhlík pomocí Grignardovy reakce a následné polymerace [31].

2 THETA: Modifikace povrchu kapiláry kovalentním navázáním lineárního polyakrylamidu [32].

Aplikace elektrokinetické chromatografie

Od svého uvedení v osmdesátých letech minulého století nalezly elektrokinetické chromatografické techniky uplatnění v analýze širokého spektra látek jak biogenního, tak umělého původu. Zatímco MEKC je v normálním elučním módu vhodnější spíše pro látky polárnější, v obráceném módu s redukovaným elektroosmotickým tokem se hodí pro látky méně polární a MEEKC či další typy elektrokinetické chromatografie jsou téměř univerzálními technikami.

2 THETA: Separace herbicidů pomocí MEKC v 25 mmol.l¯¹ boritanovém pufru pH 9,3 s přídavkem 17,5 mmol.l¯¹ tetradecylsíranu sodného a 20 % (v/v) acetonitrilu.

Pomocí MEKC byly vypracovány metody pro analýzy a stanovení různých derivátů aminokyselin [34,35], při použití detekce pomocí optimalizované laserem indukované fluorescence je uváděno minimální detekovatelné množství 40-400 amol dávkovaného derivátu [36]. Dále byly separovány peptidy a proteiny [37,38], různá léčiva jako barbituráty, antibiotika, steroidy, analgetika, antipyretika a mnoho dalších. Z čistě organických sloučenin analyzovaných pomocí MEKC je možno uvést např. fenoly a chlorfenoly [1,39], nitrolátky obsažené v explozivech a střelných praších [40], polyaromatické uhlovodíky s použitím žlučových kyselin jako micelární fáze [41] nebo močovinové a triazinové herbicidy [42]. Na obrázcích níže jsou uvedeny ukázky separací herbicidů a přírodních antioxidantů pomocí MEKC.

2 THETA: Separace fenolických kyselin a flavonoidů pomocí MEKC v 25 mmol.l¯¹ boritanovém pufru pH 9,3 s přídavkem 36 mmol.l¯¹ decylsíranu sodného.

Aplikace MEEKC je soustředěna na separace špatně rozpustných neutrálních sloučenin jako jsou vitaminy rozpustné v tucích [43], steroidy [44] nebo polyaromatické uhlovodíky [45]. Další oblastí aplikací MEEKC je separace a stanovení látek ve farmaceutických přípravcích [46,47]. MEEKC může být rovněž použita k analýze agrochemikálií, např. močovinových a triazinových herbicidů. Další významnou aplikací je měření a výpočet rozpustnosti (rozdělovacích koeficientů) neutrálních, kyselých i bazických látek [48,49]. Možnosti a aplikace dalších typů elektrokinetických chromatografických technik spočívají zejména v analýze optických, polohových a stereoizomerů a obdobně jako uvedené metody v analýze hydrofobních látek.

Zdroje
  • [1] Terabe S., Otsuka K., Ando T.: Electrokinetic chromatography with micellar solution and open-tubular capillary. Analytical Chemistry 57 (1985) 834-841.
  • [2] Terabe S.: Electrokinetic chromatography: an interface between electrophoresis and chromatography. Trends in Analytical Chemistry 8 (1989) 129-134.
  • [3] Vindevogel J., Sandra P.: Introduction to Micellar Electrokinetic Chromatography. Hüthig, Heidelberg 1992.
  • [4] Terabe S., Otsuka K., Ichikawa K., Tsuchiya A., Ando T.: Electrokinetic separations with micellar solutions and open-tubular capillaries. Analytical Chemistry 56 (1984) 111-113.
  • [5] Foley J.P.: Optimization of micellar electrokinetic chromatography. Analytical Chemistry 62 (1990) 1302-1308. [6] Fischer J., Česla P.: Některé možnosti aplikace tenzidů v kapalinové chromatografii a v elektromigračních separačních technikách. XLII. Seminář o tenzidech a detergentech, sborník přednášek, Univerzita Pardubice, Pardubice 2009, ISBN 978-80-7395-211-2.
  • [7] Lin C.E.: Determination of critical micelle concentration of surfactants by capillary electrophoresis. Journal of Chromatography A 1037 (2004) 467-478.
  • [8] Cifuentes A., Bernal J., Diez-Masa J.C.: Determination of critical micelle concentration values using capillary electrophoresis instrumentation. Analytical Chemistry 69 (1997) 4271-4274.
  • [9] Váňová J, Vavříková M., Smetanová Z., Česla P.: Comparison of electrophoretic methods for determination of critical micelle concentration of anionic alkylsulfate surfactants in water/organic environment. Chromatographia 82 (2019) 733-739.
  • [10] Saitoh K., Kiyohara C., Suzuki N.: Mobilities of beta-diketona to complexes in micellar electrokinetic chromatography. HRC-Journal of High Resolution Chromatography 14 (1991) 245-248. Öhman M., Wan H., Hamberg M., Blomberg L.G.: Separation of conjugated linoleic acid isomers and parinaric fatty acid isomers by capillary electrophoresis. Journal of Separation Science 25 (2002) 499-506.
  • [12] Nakamura H., Sano A., Matsuura K.: Determination of critical micelle concentration of anionic surfactants by capillary electrophoresis using 2-naphthalenemethano as a marker for micelle formation. Analytical Scientist 14 (1998) 379-382.
  • [13] Adair D.A.W., Hicks J.R., Jobe D.J., Reinsborough V.C.: Micellar aggregation numbers of short-chained ionic surfactants through viscosity measurement. Australian Journal of Chemistry 36 (1983) 1021-1025.
  • [14] Nishi H., Terabe S.: Micellar electrokinetic chromatography. Perspectives in drug analysis. Journal of Chromatography A 735 (1996) 3-27.
  • [15] Le Saux T., Varenne A., Gareil P.: Determination of critical micelle concentrations by capillary electrokinetic techniques v knize Electrokinetic chromatography: Theory, Instrumentation &
  • Applications (Pyell U., ed.), John Wiley & Sons, Chichester 2006, ISBN 978-0-470-87102-7.
  • [16] Manojlovic J.Z.: The Krafft temperature of surfactant solutions. Thermal Science 16 (2012) S631-S640.
  • [17] Tiller G.E., Mueller T.J., Dockter M.E., Struve W.G.: Hydrogenation of Triton X-100 eliminates its fluorescence and ultraviolet-light absorption while preserving its detergent properties. Analytical Biochemistry 141 (1984) 262-266.
  • [18] Otsuka K., Terabe S.: Enantiomer separation of drugs by micellar electrokinetic chromatography using chiral surfactants. Journal of Chromatography A 875 (2000) 163-178.
  • [19] Yarabe H.H., Billiot E., Warner I.M.: Enantiomeric separations by use of polymeric surfactant electrokinetic chromatography. Journal of Chromatography A 875 (2000) 179-206.
  • [20] Terabe S., Ozaki H., Otsuka K., Ando T.: Electrokinetic chromatography with 2-O-carboxymethyl-betacyclodextrin as a moving stationary phase. Journal of Chromatography 332 (1985) 211-217.
  • [21] Ren X., Dong Y., Liu J., Huang A., Liu H., Sun Y., Sun Z.: Separation of chiral basic drugs with sulfobutyl-beta-cyclodextrin in capillary electrophoresis. Chromatographia 50 (1999) 363-368.
  • [22] Zhu W., Vigh G.: A family of single-isomer, sulfated gamma-cyclodextrin chiral resolving agents for capillary electrophoresis. 1. Octakis(2,3-diacetyl-6-sulfato)-gamma-cyclodextrin. Analytical Chemistry 72 (2000) 310-317.
  • [23] Kuhn R.: Enantiomeric separation by capillary electrophoresis using a crown ether as chiral selector. Electrophoresis 20 (1999) 2605-2613.
  • [24] Tanaka Y., Otsuka K., Terabe S.: Separation of enantiomers by capillary electrophoresis-mass spectrometry employing a partial filling technique with a chiral crown ether. Journal of Chromatography A 875 (2000) 323-330.
  • [25] Wang X., Lee J.T., Armstrong D.W.: Separation of enantiomers by capillary electrophoresis using pentosan polysulfate. Electrophoresis 20 (1999) 162-170.
  • [26] Phinney K.W., Jinadu L.A., Sander L.C.: Chiral selectors from fruit: application of citrus pectins to enantiomer separations in capillary electrophoresis. Journal of Chromatography A 857 (1999) 285-293.
  • [27] Tanaka Y., Terabe S.: Partial separation zone technique for the separation of enantiomers by affinity electrokinetic chromatography with proteins as chiral pseudostationary phases. Journal of Chromatography A 694 (1995) 277-284.
  • [28] Amini A., Pettersson C., Westerlund D.: Enantioresolution of disopyramide by capillary affinity electrokinetic chromatography with human alpha(1)-acid glycoprotein (AGP) as chiral selector applying a partial filling technique. Electrophoresis 18 (1997) 950-957.
  • [29] Mito E., Gomez F.A.: Flow-through partial-filling affinity capillary electrophoresis for the estimation of binding constants of ligands to receptors. Chromatographia 50 (1999) 689-694.
  • [30] Carotti A., Di Gioia F., Cellamare S., Fanali S.: Teicoplanin-based enantiomeric separations in CZE using a partial filling technique. HRC-Journal of High Resolution Chromatography 22 (1999) 315-321.
  • [31] Cobb K.A., Dolnik V., Novotny M.: Electrophoretic separations of proteins in capillaries with hydrolytically stable surface-structures. Analytical Chemistry 62 (1990) 2478-2483.
  • Hjerten S.: High-performance electrophoresis – elimination of electroendosmosis and solute adsorption. Journal of Chromatography 347 (1985) 191-198.
  • [33] Schmitt-Kopplin P., Frommberger M.: Capillary electrophoresis – mass spectrometry: 15 years of developments and applications. Electrophoresis 24 (2003) 3837-3867.
  • [34] Liu J., Cobb K.A., Novotny M.: Separation of precolumn ortho-phthalaldehyde-derivatized amino-acids by capillary zone electrophoresis with normal and micellar solutions in the presence of organic modifiers. Journal of Chromatography 468 (1988) 55-65.
  • [35] Janini G.M., Muschik G.M., Issaq H.J.: Micellar electrokinetic chromatography in zero-electroosmotic flow environment. Journal of Chromatography B-Biomedical Applications 683 (1996) 29-35.
  • [36] Yu M., Dovichi N.J.: Attomole amino-acid determination by capillary zone electrophoresis with thermooptical absorbance detection. Analytical Chemistry 61 (1989) 37-40.
  • [37] Liu J.P., Cobb K.A., Novotny M.: Capillary electrophoretic separations of peptides using micelleforming compounds and cyclodextrins as additives. Journal of Chromatography 519 (1990) 189-197.
  • [38] Cifuentes A., Defrutos M., Santos J.M., Diez-Masa J.C.: Separation of basic-proteins by capillary electrophoresis using cross-linked polyacrylamide-coated capillaries and cationic buffer additives. Journal of Chromatography A 655 (1993) 63-72.
  • [39] Landman A., Sun P., Hartwick R.A.: Enhanced micellar electrokinetic capillary chromatography separations on anionic polymer-coated capillary with pH-independent electroosmotic flow. Journal of Chromatography A 669 (1994) 259-262.
  • [40] Northrop D.M., Martire D.E., MacCrehan W.A.: Separation and identification of organic gunshot and explosive constituents by micellar electrokinetic capillary electrophoresis. Analytical Chemistry 63 (1991) 1038-1042.
  • [41] Cole R.O., Sepaniak M.J., Hinze W.L., Gorse J., Oldiges K.: Bile-salt surfactants in micellar electrokinetic capillary chromatography – application to hydrophobic molecule separations. Journal of Chromatography 557 (1991) 113-123.
  • [42] Jandera P., Fischer J., Effenberger H.: Characterisation of retention in micellar high-performance liquid chromatography and in micellar electrokinetic chromatography using lipophilicity and polarity indices. Journal of Chromatography A 807 (1998) 57-70.
  • [43] Boso R.L., Bellini M.S., Mikšík I., Deyl Z.: Microemulsion electrokinetic chromatography with different organic modifiers – separation of water-soluble and lipid-soluble vitamins. Journal of Chromatography A 709 (1995) 11-19.
  • [44] Vomastova L., Mikšík I., Deyl Z.: Microemulsion and micellar electrokinetic chromatography of steroids. Journal of Chromatography B-Biomedical Applications 681 (1996) 107-113.
  • [45] Altria K.D.: Background theory and applications of microemulsion electrokinetic chromatography. Journal of Chromatography A 892 (2000) 171-186.
  • [46] Fu X.Y., Lu J.D., Zhu A.: Microemulsion electrokinetic chromatographic separation of antipyretic analgesic ingredients. Journal of Chromatography A 735 (1996) 353-356.
  • [47] Debusschere L., Demesmay C., Rocca J.L., Lacharte G., Lofti H.: Separation of cardiac glycosides by micellar electrokinetic chromatography and microemulsion electrokinetic chromatography. Journal of Chromatography A 779 (1997) 227-233.
  • [48] Abraham M.H., Treiner C., Roses M., Rafols C., Ishiama Y.: Linear free energy relationship analysis of microemulsion electrokinetic chromatographic determination of lipophilicity. Journal of Chromatography A 752 (1996) 243-249.
  • [49] Gluck S.J., Benko M.H., Hallberg R.K., Steele K.P.: Indirect determination of octanol-water partition coefficients by microemulsion electrokinetic chromatography. Journal of Chromatography A 744 (1996) 141-146.
2 THETA ASE
 

Mohlo by Vás zajímat

USP-Compliant Analysis of Antibody Drugs Using Size-Exclusion Chromatography (SEC)

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

ACQUITY QDa II Mass Detector brochure

Brožury a specifikace
| 2024 | Waters
Instrumentace
LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Ostatní

Analysis of Per- and Polyfluoroalkyl Substances in Fast Food Packaging by LC-MS/MS Method

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Watrex product catalog 2024

Brožury a specifikace
| 2024 | Watrex Praha
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC, Příprava vzorků, LC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Watrex Praha
Zaměření
Ostatní

IMPACT OF HPLC INSTRUMENTATION ON NON- SPECIFIC ADSORPTION OF PEPTIDES

Postery
| 2024 | Waters (Analytica)
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Waters
Zaměření
Proteomika
 

Podobné články


Článek | Akademie

Titrace - definice a principy

Titrace je jednou z nejstarších analytických metod, která nachází uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Tento příspěvek se zabývá principem titrace, jejím průběhem a popisem různých typů titrací.
Metrohm Česká republika
more

Článek | Produkt

Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství mykotoxinů a toxinů v potravinách

Nová prováděcí nařízení komise [(EU) 2023/2782, (EU) 2023/2783], která stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství rostlinných toxinů a mykotoxinů v potravinách.
ALS Czech Republic
more

Článek | Různé

Středoškolská odborná činnost neboli SOČ – brána do světa vědy

Středoškolská odborná činnost má v ČR dlouhou tradici, s každoroční účastí více než tisíce studentů. Nejlepší řešitelé se účastní mezinárodních soutěží. Přesto není dostatečně státem finančně podporována.
Vědavýzkum.cz
more

Video | Osobnosti

Podcast CHEmic #28 – Věda je život mezi extází a depresí, ale neměnila bych, říká Marcela Krečmerová

Marcela Krečmerová pracovala v laboratoři Antonína Holého a navazuje na výzkum Aloise Pískaly. Věnuje se nukleosidové chemii a je hostem podcastu CHEmic.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more
 

Mohlo by Vás zajímat

USP-Compliant Analysis of Antibody Drugs Using Size-Exclusion Chromatography (SEC)

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

ACQUITY QDa II Mass Detector brochure

Brožury a specifikace
| 2024 | Waters
Instrumentace
LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Ostatní

Analysis of Per- and Polyfluoroalkyl Substances in Fast Food Packaging by LC-MS/MS Method

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Watrex product catalog 2024

Brožury a specifikace
| 2024 | Watrex Praha
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC, Příprava vzorků, LC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Watrex Praha
Zaměření
Ostatní

IMPACT OF HPLC INSTRUMENTATION ON NON- SPECIFIC ADSORPTION OF PEPTIDES

Postery
| 2024 | Waters (Analytica)
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Waters
Zaměření
Proteomika
 

Podobné články


Článek | Akademie

Titrace - definice a principy

Titrace je jednou z nejstarších analytických metod, která nachází uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Tento příspěvek se zabývá principem titrace, jejím průběhem a popisem různých typů titrací.
Metrohm Česká republika
more

Článek | Produkt

Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství mykotoxinů a toxinů v potravinách

Nová prováděcí nařízení komise [(EU) 2023/2782, (EU) 2023/2783], která stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství rostlinných toxinů a mykotoxinů v potravinách.
ALS Czech Republic
more

Článek | Různé

Středoškolská odborná činnost neboli SOČ – brána do světa vědy

Středoškolská odborná činnost má v ČR dlouhou tradici, s každoroční účastí více než tisíce studentů. Nejlepší řešitelé se účastní mezinárodních soutěží. Přesto není dostatečně státem finančně podporována.
Vědavýzkum.cz
more

Video | Osobnosti

Podcast CHEmic #28 – Věda je život mezi extází a depresí, ale neměnila bych, říká Marcela Krečmerová

Marcela Krečmerová pracovala v laboratoři Antonína Holého a navazuje na výzkum Aloise Pískaly. Věnuje se nukleosidové chemii a je hostem podcastu CHEmic.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more
 

Mohlo by Vás zajímat

USP-Compliant Analysis of Antibody Drugs Using Size-Exclusion Chromatography (SEC)

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

ACQUITY QDa II Mass Detector brochure

Brožury a specifikace
| 2024 | Waters
Instrumentace
LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Ostatní

Analysis of Per- and Polyfluoroalkyl Substances in Fast Food Packaging by LC-MS/MS Method

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Watrex product catalog 2024

Brožury a specifikace
| 2024 | Watrex Praha
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC, Příprava vzorků, LC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Watrex Praha
Zaměření
Ostatní

IMPACT OF HPLC INSTRUMENTATION ON NON- SPECIFIC ADSORPTION OF PEPTIDES

Postery
| 2024 | Waters (Analytica)
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Waters
Zaměření
Proteomika
 

Podobné články


Článek | Akademie

Titrace - definice a principy

Titrace je jednou z nejstarších analytických metod, která nachází uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Tento příspěvek se zabývá principem titrace, jejím průběhem a popisem různých typů titrací.
Metrohm Česká republika
more

Článek | Produkt

Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství mykotoxinů a toxinů v potravinách

Nová prováděcí nařízení komise [(EU) 2023/2782, (EU) 2023/2783], která stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství rostlinných toxinů a mykotoxinů v potravinách.
ALS Czech Republic
more

Článek | Různé

Středoškolská odborná činnost neboli SOČ – brána do světa vědy

Středoškolská odborná činnost má v ČR dlouhou tradici, s každoroční účastí více než tisíce studentů. Nejlepší řešitelé se účastní mezinárodních soutěží. Přesto není dostatečně státem finančně podporována.
Vědavýzkum.cz
more

Video | Osobnosti

Podcast CHEmic #28 – Věda je život mezi extází a depresí, ale neměnila bych, říká Marcela Krečmerová

Marcela Krečmerová pracovala v laboratoři Antonína Holého a navazuje na výzkum Aloise Pískaly. Věnuje se nukleosidové chemii a je hostem podcastu CHEmic.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more
 

Mohlo by Vás zajímat

USP-Compliant Analysis of Antibody Drugs Using Size-Exclusion Chromatography (SEC)

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

ACQUITY QDa II Mass Detector brochure

Brožury a specifikace
| 2024 | Waters
Instrumentace
LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Ostatní

Analysis of Per- and Polyfluoroalkyl Substances in Fast Food Packaging by LC-MS/MS Method

Aplikace
| 2024 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Watrex product catalog 2024

Brožury a specifikace
| 2024 | Watrex Praha
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC, Příprava vzorků, LC kolony, Spotřební materiál
Výrobce
Watrex Praha
Zaměření
Ostatní

IMPACT OF HPLC INSTRUMENTATION ON NON- SPECIFIC ADSORPTION OF PEPTIDES

Postery
| 2024 | Waters (Analytica)
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Waters
Zaměření
Proteomika
 

Podobné články


Článek | Akademie

Titrace - definice a principy

Titrace je jednou z nejstarších analytických metod, která nachází uplatnění v různých průmyslových odvětvích. Tento příspěvek se zabývá principem titrace, jejím průběhem a popisem různých typů titrací.
Metrohm Česká republika
more

Článek | Produkt

Metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství mykotoxinů a toxinů v potravinách

Nová prováděcí nařízení komise [(EU) 2023/2782, (EU) 2023/2783], která stanovují metody odběru vzorků a analýzy pro kontrolu množství rostlinných toxinů a mykotoxinů v potravinách.
ALS Czech Republic
more

Článek | Různé

Středoškolská odborná činnost neboli SOČ – brána do světa vědy

Středoškolská odborná činnost má v ČR dlouhou tradici, s každoroční účastí více než tisíce studentů. Nejlepší řešitelé se účastní mezinárodních soutěží. Přesto není dostatečně státem finančně podporována.
Vědavýzkum.cz
more

Video | Osobnosti

Podcast CHEmic #28 – Věda je život mezi extází a depresí, ale neměnila bych, říká Marcela Krečmerová

Marcela Krečmerová pracovala v laboratoři Antonína Holého a navazuje na výzkum Aloise Pískaly. Věnuje se nukleosidové chemii a je hostem podcastu CHEmic.
Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
more
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití
LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Obsah dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0 Uveďte původ-Zachovejte licenci.