THE World University Rankings 2024: České školy zaznamenaly zlepšení

Na globální úrovni stále kralují anglosaské univerzity, ale čínské vysoké školy se jim každým rokem přibližují.

Společnost Times Higher Education prezentovala letošní vydání svého univerzitního žebříčku, který srovnává nejlepší vysoké školy na celém světě. Takzvaný THE World University Rankings patří spolu s tzv. Šanghajským žebříčkem a žebříčkem QS World University Rankings k nejprestižnějším a nejsledovanějším globálním srovnání vysokých škol. Výsledky těchto žebříčků mají nezanedbatelný vliv na pověst a prestiž hodnocených univerzit.

Letošní žebříček zahrnoval 1904 univerzit ze 108 zemí a regionů. Pro výpočet letošních výsledků byla také použita mírně inovovaná metodika, která mimo jiné hlouběji propracovala indikátory, které za zaměřují na kvalitu výzkumu a na spolupráci se soukromým sektorem.

A jak dopadly české vysoké školy?

Na prvním místě se již tradičně umístila pražská Univerzita Karlova, která se letos umístila na 401.-500. příčce na světě. Od minulého roku si o stovku míst polepšila a jako jediná česká vysoká škola se dostala do první pětistovky nejlepších světových škol. Srovnatelná je tak například s portugalskou University of Coimbra, americkou University of Central Florida nebo Johannes Kepler University v Linci.

Nejlepšího výsledku nejstarší česká vysoká škola dosáhla v oblasti výuky, kde jí patří 341. místo na světě. Mezi prvních čtyři sta škol pronikla ještě v kategorii výzkumného prostředí. Meziroční zlepšení zaznamenala i v oblasti spolupráce s průmyslem.

Na druhém místě se mezi českými vysokými školami umístila brněnská Masarykova univerzita. Ta v celosvětovém srovnání získala 601.-800. příčku. Od minulého roku, kdy se umístila na 800.-1000. pozici, si proto polepšila. V dílčím hodnocení byla škola úspěšná v oblasti výzkumného prostředí, kde zaujala 442. místo na světě, a v oblasti internacionalizaci, kde získala 459. příčku. Srovnatelná je tak například s americkou University of Arkansas, španělskou University of Cordóba nebo britskou Coventry University.

Třetí a čtvrtou společnou příčku letos zaujaly Univerzita Palackého v Olomouci a Česká zemědělská univerzita v Praze. Získaly 801.-1000. pozici. To je od minulého roku zlepšení skoro o dvě stě příček. Srovnatelné jsou například s japonskou Chiba University, indickou University of Delhi nebo maďarskou Eötvös Loránd University. Obě školy také uzavírají čtyřku vysokých škol z Česka, které se letos probojovaly do první tisícovky nejlepších škol na světě.

Další čtveřice českých vysokých škol získala sdílenou 1001.-1200. příčku. Patří do ní brněnské Vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, České vysoké učení technické v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Poslední jmenovaná si jako jediná od minulého roku, kdy se umístila na 801.-1000. pozici, pohoršila. Ostatní tři školy naopak zaznamenaly vzestup o celou jednu kategorii (minulý rok VUT, ČVUT a VŠCHT Praha obsadili 1200.-1500. pozici na světě).

Univerzita Hradec Králové, brněnská Mendelova univerzita, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava a Západočeská univerzita v Plzni tvoří další pětici českých škol, které se v globálním žebříčku umístily na sdíleném místě. Společně obsadily 1201.-1500. příčku. Ostravská VŠB-TUO si letos polepšila, ostatní vysoké školy obhájily svoje umístění z minulého roku.

Finální část žebříčku tvoří školy, které se v žebříčku umístily na 1501+. místě. Patří k nim Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice, Vysoká škola ekonomická v Praze a Technická univerzita Liberec. Ve srovnání s minulých rokem si Ostravská univerzita mírně pohoršila.

Mezinárodní pohled: Vliv Číny stoupá

Jako v předcházejících letech první desítku nejlepších škol ovládly anglosaské univerzity. Již osmým rokem se na čele žebříčku drží britská University of Oxford. Letos ale Stanford University získala druhou příčku a odsunula dříve stříbrnou Harvard University až na čtvrté místo. Také americké MIT si letos polepšilo o dvě příčky a získalo třetí místo v první desítce.

Oxford a Cambridge jsou podle srovnání nejlepší na světě v kategorii výzkumného prostředí, Stanford ale vede v oblasti výuky. V pilíři kvality výzkumu je na prvním místě MIT.

University of Cambridge letos klesla na páté místo poté, co se loni umístila na společném třetím místě. Šesté místo získala americká Princenton University, sedmou příčku získala California Institute of Technology, osmá letos skončila britská Imperial College London. Na devátém místě skončila americká University of California, Berkeley a první desítku uzavírá Yale University.

Na první pohled se na čele žebříčku oproti loňsku příliš nezměnilo. Při podrobnějším pohledu však výsledky žebříčku ukazují, že nejlepší čínské instituce se více než kdy jindy přibližují vstupu do první desítky - Tsinghua University a Peking University si letos polepšily o několik míst a skončily těsně před první desítkou (12. a 14. místo respektive). Čína má nyní v první dvoustovce 13 univerzit - oproti sedmi v roce 2020 - a každá z nich si v žebříčku výrazně polepšila.

Podle expertů lze velké zlepšení pozic čínských univerzit v žebříčku přičíst na vrub jejich větší obeznámenosti s metrikami žebříčku, štědrým financováním rozvoje sektoru ze strany vlády a odhodláním k internacionalizaci, reformám ve vzdělávání a inovacím ve výzkumu.

Nejlepší evropskou kontinentální univerzitou je ETH Zurich na 11. místě.

Celý žebříček je dostupný zde.

Inovace v letošním hodnocení

Celkově letos žebříček Times Higher Education World University Rankings 2024 zahrnuje 1 904 univerzit ze 108 zemí a regionů, což je více než minulý rok. Letos se také v praxi vyzkoušela nová metodika hodnocení, jež za pomoci 18 indikátorů hodnotí výkon dané instituce v pěti oblastech: výuka, výzkumné prostředí, kvalita výzkumu, průmysl a internacionalizace.

Největší změnu v letošním hodnocení zaznamenal pilíř kvality výzkumu, který byl dříve primárně tvořen oborově váženým citačním impaktem. Nyní tuto metriku doplňují další ukazatele. Patří mezi ně i síla výzkumu, kterou vypočítává 75. percentil citovanosti výzkumných výsledků vzniklých na dané univerzitě v jednotlivých oborech.

Další novinkou je indikátor výzkumné excelence, který hodnotí, kolik z těch skutečně nejlepších prací vzniklo na dané instituci. Primárně se v tomto indikátoru vypočítává, kolik výzkumných výsledků vzniklých na dané vysoké škole lze hodnotit jako 10 % toho nejlepšího, co vzniklo v jednotlivých oborech. Třetí inovací v oblasti hodnocení kvality výzkumu je indikátor výzkumného vlivu, který zohledňuje, jaký vliv a dopad má výzkum vzniklý na hodnocené vysoké škole.

K pilíři průmyslu se v nové metodice připojuje dále ukazatel týkající se patentů. Toto měřítko zkoumá, jak často je výzkum univerzity citován v patentech. Oba tyto ukazatele mají v žebříčku hodnotu 2 %, čímž se celková váha tohoto pilíře zvýšila z 2,5 % na 4 % našeho žebříčku.

Hodnocení reputace jednotlivých vysokých škol - specificky indikátory reputace výuky a reputace výzkumu - těží z robustnějšího průzkumu mezi akademiky, na nichž jsou výsledky těchto indikátorů založeny. Nově společnost Times Higher Education v rámci výzkumu pracuje s více než 35 000 respondenty, přičemž v předchozích letech to bylo přibližně 10 000. Detaily k nové metodice jsou dostupné zde.