Prezidenti a věda

Asi nejvýznamnější pravomocí prezidenta České republiky je jmenování nových profesorek a profesorů, případně také rektorek či rektorů. Další pravomocí, která se může dotknout zejména popularizace vědy, je udělování či propůjčování státních vyznamenání.

Podíváme-li se do historie, zjistíme, že jak za první republiky, tak v novodobé etapě samostatného českého státu, byli někteří prezidenti vysokoškolsky vzdělaní lidé. Tomáš Garrigue Masaryk se po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou část stal na té české profesorem filozofie a jeho aktivita v otázce pravosti Královédvorského a Zelenohorského rukopisu je známá. Ačkoli nebyl typickým systematickým filozofem a preferoval filozofii aktivně prožívat, jak píše René Wellek v knize On Masaryk z loňského roku, jeho myšlenky inspirují filozofy nebo politology dodnes.

Edvard Beneš získal vysokoškolské vzdělání jak doma v Praze, tak ve Francii, na tehdejší École libre des sciences politiques. Na Univerzitě Karlo-Ferdinandově se habilitoval podobně jako Masaryk v oboru filozofie a získal čestný doktorát na právnické fakultě.

Válečné a komunistické prezidenty přiblížíme pouze telegraficky:

• Emil Hácha byl právníkem a předsedou nejvyššího správního soudu, docentem na právech v Praze a byl také vědecky aktivní.
• Klement Gottwald se vyučil truhlářem, jinak byl celoživotní politik.
• Antonín Zápotocký byl rovněž řemeslníkem – kameníkem – a podílel se na dostavbě katedrály sv. Víta na Pražském hradě.
• Antonín Novotný se vyučil zámečníkem.
• Ludvík Svoboda, vystudovaný zemědělec s vinařskou praxí, se stal legionářem a posléze profesionálním vojákem.
• Gustáv Husák byl doktorem práv z pražské univerzity, na Ústavu státu a práva československé Akademie věd v Bratislavě získal vědecký titul kandidáta věd.

Literární a dramatická tvorba Václava Havla je veskrze známá. Jediný řádný akademický titul MgA. mu byl přiznán až v roce 1990 za absolvování divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Bylo mu uděleno 46 čestných doktorátů na tuzemských i zahraničních univerzitách po celém světě (Oxford, Rio de Janeiro, Haifa, Glasgow, Michigan, Pretorie, Wellington, Bangkok, New York a další).

Václav Klaus je známý svým profesorským titulem z oboru ekonomie. Jak uvádí stránky jeho institutu, jako vědecký pracovník Ekonomického ústavu Československé Akademie věd absolvoval vědeckou aspiranturu a v roce 1968 dosáhl hodnosti kandidáta ekonomických věd. V roce 1970 byl v rámci tehdejších čistek z Akademie věd vyhozen a z politických důvodů na dlouhá léta pracoval na podřadných místech ve Státní bance československé. Odtud se koncem roku 1987 vrátil k akademické činnosti do Prognostického ústavu ČSAV. Ihned po 17. listopadu 1989 vstoupil do politiky, ale kontakt se světem ekonomické vědy neztratil. Dále příležitostně přednášel i publikoval a v roce 1991 se na Univerzitě Karlově habilitoval jako docent v oboru ekonomie. V roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Dosavadní prezident Miloš Zeman má také k vědě v oblasti ekonomie blízko. V roce 1969 absolvoval obor národohospodářské plánování na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a následně zde i vyučoval. V roce 1990 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV jako vědecký pracovník.

Kandidáti postupující do druhého kola, jejich vysokoškolské vzdělání a zkušenosti s oblastí vědy a výzkumu (dle abecedy)

Andrej Babiš

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě. Bývalý premiér a ministr financí má ale s vědou a výzkumem relativně dost zkušeností. Jako premiér byl předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, poradního orgánu české vlády. Jako ministr financí vlády Bohuslava Sobotky se podílel na podobě financování vědy a výzkumu v ČR. Statistiky ukazují, že za jeho ministrování a vedení vlády podíl financí jdoucí do oblasti VaV na státním rozpočtu stoupal za poslední léta nejvíce. V roce 2018 získal satirické ocenění společnosti Sisyfos – klubu českých skeptiků mj. za výroky o homeopatii.

Ve svých programových novinách kandidát Andrej Babiš nepřináší žádný hlubší vhled do toho, jak by jako prezident zasahoval v rámci svých pravomocí do oblasti vědy a výzkumu. V debatě iRozhasu 7. 1. 2023 Andrej Babiš řekl, že: „Ministry vlády bych určitě jmenoval bez výhrad, je to vizitka pana premiéra, koho má ve vládě.“ Vzhledem k tomu, že nemáme jeho konkrétní stanovisko ke jmenování rektorů, rektorek a profesorů, profesorek, odvozujeme, že by v těchto případech postupoval obdobně a věcnou kvalifikaci navržených by nechal v gesci dotčených orgánů – senátů a rad.

Petr Pavel

Životopis Petra Pavla říká, že v roce 1975 nastoupil na Vojenské gymnázium v Opavě. Poté absolvoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a postgraduální studium zpravodajství na Vojenské akademii v Brně. Speciální kurzy absolvoval také na Vysoké štábní škole v Camberley ve Velké Británii, na Královské akademii obranných studií v Londýně (2005) a na King’s College London, kde získal titul Master of Arts v oboru mezinárodních vztahů (2006).

V jeho volebním programu najdeme akcent na vědu zejména ve spojení s řešením klimatické změny. „Bez zdravé přírody a funkční české krajiny nebudeme mít příjemné životní prostředí, kvalitní potraviny, dostatek čisté vody ani čerstvý vzduch. Je nutné zamezit laxnímu přístupu i zbytečným vášním. Spoléhejme na vědu. Začněme konat,“ píše se v dokumentu. Silně se také opírá o podporu vzdělávání, neuvádí však, na jaké úrovni. V případě zvolení plánuje vytvoření pozice poradce prezidenta pro oblast vzdělávání. V televizní debatě České televize řekl, že by jmenoval rektory, rektorky a profesory či profesorky bez zpochybňování vůle akademických senátů a vědeckých rad. V případě, že by nějaký budoucí rektor čelil podezření, jakému v současnosti čelí Danuše Nerudová, vyčkal by dle svých slov na závěry šetření.

Druhé kolo volby prezidenta ČR se uskuteční 27. – 28. ledna 2023.