Tipy a triky v HPLC: Fotochemické derivatizační reakce
Wikipedia/YassineMrabet: Tipy a triky v HPLC: Fotochemické derivatizační reakce
Fotochemická derivatizační technika za chromatografickou kolonou má oproti klasické postkolonové derivatizaci výhodu v tom, že nedochází ke zředění efluentu derivatizačním činidlem a k rozmývání chromatografické zóny dochází pouze difuzí v otevřené kapiláře. Teorii toku mobilní fáze postkolonovým reaktorem naleznete zde.
Nevýhodou této techniky je zařazení příliš velkého mrtvého objemu (0,7 - 1,2 ml) za chromatografickou kolonu ve formě kapiláry, která propouští UV záření. Jako materiál se dříve používala křemenná kapilára, která však měla svou neměnnou geometrii a byly křehká. V současné době se výhradně používají fluorpolymery (PTFE).
HPLC.cz: Schéma postkolonové fotochemické derivatizace
Tato technika má velkou výhodu ve své vysoké specifičnosti a selektivitě. Vznikající deriváty mohou poskytovat deriváty, které mají zabudované ve své molekule chromofory, fluorofory nebo elektroaktivní skupinu, které umožní detekci nebo zvýší citlivost detekce.
V ideálním případě obsahuje efluent nefluoreskující nebo elektroinaktivní solut, který přechází v reaktoru ve vysoce fluoreskující resp. elektroaktivní derivát, což vede k minimálnímu šumu základní linie a nízké mezi detekce.
Obecně dochází ke vzniku fragmentů molekul, může docházet k přesmykům, hydrolýze nebo oxidačně-redukčním reakcím. Mechanismy fotokonverze byly často diskutovány. (1, 2)
Někdy se používá také fotokatalyzátory typu oxidu titaničitého, což vede ke zvýšení selektivity a citlivosti fluorescenční detekce. (3)
Jako příklady fotochemických reakcí je možné uvést stanovení barbiturátů s elektrochemickou detekcí (duální paralelní uhlíkové elektrody E1 = +1,1 V, E2 = + 850 mV), (4) s UV detekcí při 270 nm (5) nebo beta-laktamových antibiotik s elektrochemickou detekcí (uhlíková elektroda E = +1,1 V (Ag/AgCl). (6)
Další uplatnění našla fotochemická derivatizace např. při stanovení aflatoxinů, kdy dochází k fotolýze aflatoxinu G₁ a B₁ na jejich fluoreskující deriváty G₂a a B₂a.
HPLC.cz: Fotochemická derivatizace při stanovení aflatoxinů
Rozdíl ve fluorescenční odezvě je patrný z chromatogramu separace aflatoxinů před fotolýzou:
HPLC.cz: Separace aflatoxinů před fotolýzou aflatoxinů
a po fotolýze aflatoxinů. (7)
HPLC.cz: Separace aflatoxinů po fotolýze aflatoxinů
- Dou L., Krull I.S.: Electroanalysis 4, 381 (1992).
- Dou L., Krull I.S.: J. Chromatogr. 499, 685 (1990).
- Patel, Moye: Talanta 38 913 (1991).
- Selavka C.M., Krull I.S.: Current. Sep. 7, 85 (1996).
- Garcia-Borregon P.F., Lores M., Cela R.: J.Chromatogr A. 18;870, 39 (2000).
- Twitchett P.J., Williams P.L., Moffat A.C.: J. Chromatogr. 149 683 (1978).
- Joshua H.: J. Chromatogr. A 654, 247 (1993).
