Český výzkum v číslech I.: Institucionální a účelová přímá podpora VaV

Podíl výdajů na výzkum poprvé v historii dosáhl 2% státního rozpočtu, meziročně ale podíl klesá.

Informace, které připravuje Český statistický úřad (ČSÚ), jsou klíčové. Ročenka statistického úřadu Přímá veřejná podpora výzkumu a vývoje – 2021 obsahuje podrobné údaje za roky 2010 až 2021 o financování výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu ČR podle socioekonomických cílů. Tyto údaje byly zpracovány ČSÚ v rámci roční mezinárodně srovnatelné statistické úlohy známé pod zkr. GBARD (Government Budget Appropriations for Research and Development) na základě údajů od poskytovatelů těchto prostředků.

Kromě členění podle socioekonomických cílů najdeme v publikaci i podrobné údaje podle typu výdajů (běžné vs. kapitálové), formy financování (účelová vs. institucionální) či hlavních poskytovatelů a příjemců této podpory. V publikaci nechybí ani regionální a mezinárodní srovnání.

Hlavní informací čerstvé ročenky je to, že české vědě se podařilo dosáhnout 2% podílu na celkových státních výdajích, což představuje 38 miliard korun. Zároveň jde ale o nejnižší meziroční nárust, konkrétně o 0,2 miliardy korun, od roku 2010. „Podíl výzkumu a vývoje na celkových výdajích státního rozpočtu v Česku klesá již čtvrtým rokem, a to z nejvyšší hodnoty 2,4% v roce 2017 na 2,0% v roce minulém,“ uvedl Václav Sojka z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Více než polovina výdajů státu na VaV dlouhodobě směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. Jedná se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR.

„V minulém roce bylo na všeobecný rozvoj znalostí vynaloženo celkem 22 miliard, přičemž téměř 60% z těchto prostředků, tedy 12,6 miliardy korun, směřovalo do výzkumu v oblasti přírodních věd. Necelé 3 miliardy byly určeny na výzkum a vývoj v technických vědách a zhruba po 2 miliardách na vědy humanitní, sociální a lékařské. Přibližně půl miliardy pak připadlo zemědělským vědám,“ komentoval rozdělení podpory Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Důležité je také srovnání s dalšími evropskými sousedy. V roce 2021 dosáhly v zemích EU státní rozpočtové výdaje na výzkum a vývoj celkem 109 miliard eur. Více než jedna třetina z této částky připadla na Německo. Česko bylo výší podílu státních rozpočtových výdajů na výzkum a vývoj na HDP (0,63%) pod úrovní průměru EU, který dosáhl 0,75%.

Podíl na rozpočtu 2%, na HDP 0,63%

Ve schválené verzi státního rozpočtu České republiky na rok 2021 byly výdaje na podporu VaV stanoveny ve výši 37,5 mld. Kč. Skutečné čerpání finančních prostředků bylo vyšší o 0,8 mld. Kč a dosáhlo 38,3 mld. Kč (ukazatel GBARD). Rozdíl je dán čerpáním prostředků z předchozích let ve výši 2,5 mld. Kč, přičemž asi 0,8 mld. zůstalo k dispozici na roky 2022 a další.

Kromě výše uvedené částky 38,3 mld. Kč bylo ze státního rozpočtu v roce 2021 uvolněno dalších 8,3 mld. Kč na předfinancování prostředků na VaV krytých z rozpočtu EU, které se zahrnují mezi veřejné zahraniční zdroje a nejsou tak součástí ukazatele GBARD. Jde o prostředky, které pocházejí ze Strukturálních a investičních fondů EU a spolufinancují se právě z národních prostředků uvedených v GBARD.

Vědavýzkum/ČSÚ: Státní rozpočtové výdaje a VaV v ČR (2011-2021)

Institucionální a účelová přímá podpora VaV

Podle ČSÚ výši jednotlivých forem financování ovlivňuje zejména čerpání prostředků z operačních programů a investice do infrastruktury VaV. V období let 2010 až 2021 také nelze vysledovat jednoznačný trend vývoje jednotlivých forem financování. Poslední dva roky ale roste podíl podpory institucionální na úkor účelové. Předloni bylo formou institucionální podpory alokováno do VaV 20,3 mld. korun a účelovou formou 18 mld.

Vědavýzkum/ČSÚ: Státní rozpočtové výdaje a VaV v ČR podle formy financování (mld. Kč, 2011 - 2021)

Ročenka uvádí, že v ČR patří dlouhodobě mezi největší poskytovatele institucionální podpory Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) a Akademie věd České republiky (AV ČR). V roce 2021 pocházelo ze zdrojů těchto dvou institucí 85% všech institucionálních výdajů na VaV v ČR. Institucionální podpora ze strany MŠMT směřuje především do veřejných vysokých škol (9,1 mld. Kč v roce 2021). AV ČR rozdělila mezi své výzkumné ústavy 5 mld. Kč a dalších 1,9 mld. Kč bylo vyčleněno na financování infrastruktury AV ČR. V roce 2021 šlo na výdaje spojené s mezinárodní vědeckou spoluprací jako například členství v různých společenstvích a infrastrukturách 1,1 mld. korun.

Nejvýznamnějším poskytovatelem účelové podpory byla, v roce 2021 poprvé, Technologická agentura ČR, která v rámci svých grantových programů poskytla úspěšným žadatelům 5,4 mld., což tvořilo rovných 30% celkového objemu účelových prostředků v roce 2021 v ČR. Dalším v pořadí, co se týče rozdělených prostředků účelové podpory, bylo MŠMT s 4,6 mld. korun a do těchto peněz se započítává i spolufinancování projektů hrazených z Evropských strukturálních a investičních fondů. 4,1 miliardy korun pak rozdělila mezi žadatele o účelovou podporu v rámci základního výzkumu Grantová agentura České republiky. Posledním zásadním poskytovatelem účelové podpory pro oblast VaV v Česku patří Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, které takto rozdělilo 1,1 mld. korun, tedy asi 6% celkového objemu financování VaV v roce 2021.

Příští týden se můžete těšit na další pokračování seriálu o českém výzkumu v číslech. Další článek se zaměří na to, kdo byli největší příjemci podpory za uplynulé období a jaké socioekonomické cíle se nejvíce podporovaly.