Přihlášení
Registrace
Nastavení
Filtrování
Filtrování
Obnova hesla
Obnova hesla
RECETOX pomáhá s odpady v Kyrgyzstánu a Kazachstánu
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Masarykova univerzita, Martina Fojtů, Magazín M, CC-BY
Odborníci ukazují, jak odstranit ze životního prostředí látky, které představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví.

Pixabay/Photomat: Nebezpečný odpad

Objev polychlorovaných bifenylů a začátek jejich masivního používání ve 30. letech minulého století se zpočátku jevily jako velký průmyslový pokrok. Podniky po celém světě je začaly užívat do kondenzátorů a transformátorů nebo třeba jako hydraulické kapaliny či teplonosná média. Zmíněná skupina syntetických organických sloučenin totiž vykazovala tolik žádanou chemickou stabilitu a zdálo se, že dobré vlastnosti nevykupuje žádnými negativy.

Bylo to však opravdu jen zdání, v 70. letech se zjistilo, že polychlorované bifenyly představují spolu s dalšími látkami s persistentními vlastnostmi vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Vědci i vlády jednotlivých zemí od té doby bojují s jejich odstraňováním z životního prostředí.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), které se danou problematikou zabývá na Masarykově univerzitě, nyní pomáhá tento problém řešit i dvěma středoasijským zemím. „Jedná se o dva projekty, které řešíme pro Rozvojový program Organizace spojených národů. Využívají českých zkušeností a zkušeností našeho Centra s ohledem na řešení problematiky polychlorovaných bifenylů v Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ sdělil ředitel Centra RECETOX Ivan Holoubek.

Oba projekty mají podobnou strukturu. V Kazachstánu i Kyrgyzstánu už se konaly workshopy a diskuse o problematice zmíněných nebezpečných látek s pracovníky ministerstev životního prostředí, zdravotnictví a průmyslu i se zástupci vědecké a průmyslové sféry.

V listopadu se desítka expertů z každé země chystá naopak do Brna. „Budou se u nás seznamovat s problematikou legislativy, odpadového hospodářství, likvidace těchto látek a jejich stanovení ve vzorcích životního prostředí i technických materiálech,“ přiblížil Holoubek.

Problém? Nedostatečné vybavení

Ačkoliv se polychlorované bifenyly ani v Kazachstánu ani v Kyrgyzstánu nevyráběly, jejich masivní používání a velmi špatný systém hospodaření s těmito látkami v nedávné minulosti způsobily, že s nimi mají obě země dodnes problémy. „Aby tento problém mohl být řešen, musí existovat odpovídající legislativa. Jen na základě dobrovolnosti něco takového řešit nelze, zvlášť v zemích bývalého Sovětského svazu,“ upozornil na jeden aspekt problému Holoubek.

Jiný se týká toho, že se obě země potýkají s nedostatečným přístrojovým vybavením, které by efektivní boj s nebezpečnými látkami umožnilo. „Vzhledem k našemu současnému špičkovému instrumentálnímu vybavení proto možnost spolupráce velmi vítají. Byl to ostatně jeden z hlavních bodů diskusí během mých tamějších návštěv,“ naznačil Holoubek.

Podle jeho zkušeností je v obou zemích cítit zájem lidí o prostředí, ve kterém žijí. Odpadové hospodářství je tam však teprve v počátcích a od toho se všechno odvíjí. „V obou zemích stejně jako v Ruské federaci existuje řada zákonů, které však nejsou navzájem funkčně propojeny. Některé se teprve připravují nebo úplně chybí, existuje řada kompetenčních nejasností a všudypřítomné korupční prostředí, které je podle rozhovorů s odborníky vážným problémem,“ vyjmenoval Holoubek, jenž však cítí reálnou snahu najít řešení, které za to určitě stojí. „Obě země mají co chránit. Hory v Kyrgyzstánu jsou nádherné a bohaté a v obou zemích jsou nádherná a velmi cenná jezera.“

Zdroje

Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.

Magazín M
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Video | Životní prostředí

„Kouřící komín byl dlouho považován za symbol rozvoje,“ říká Ivan Holoubek

Rozvoj věd a technologií ve 20. století se nevyhnul pochopitelně ani chemii. Vzniklo desítky unikátních chemických látek, které měly vynikající vlastnosti a perfektně sloužily svému účelu.
Článek | Životní prostředí

Recetox pomáhá zbavit Ukrajinu nebezpečných látek

Vědci z Muni provádějí inventuru průmyslových oblastí, aby se mohl začít likvidovat toxický materiál.
Článek | Životní prostředí

Chemické znečištění Země působí nevratné změny

Vědci diskutovali zejména o tom, zda je současná legislativa dostatečně robustní, aby zabránila výměně jednoho typu toxických látek za jiné.
Článek | Osobnosti

Záchody splachujeme křišťálovou studánkou, říká profesor Jiří Wanner

Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod.
RECETOX pomáhá s odpady v Kyrgyzstánu a Kazachstánu
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Masarykova univerzita, Martina Fojtů, Magazín M, CC-BY
Odborníci ukazují, jak odstranit ze životního prostředí látky, které představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví.

Pixabay/Photomat: Nebezpečný odpad

Objev polychlorovaných bifenylů a začátek jejich masivního používání ve 30. letech minulého století se zpočátku jevily jako velký průmyslový pokrok. Podniky po celém světě je začaly užívat do kondenzátorů a transformátorů nebo třeba jako hydraulické kapaliny či teplonosná média. Zmíněná skupina syntetických organických sloučenin totiž vykazovala tolik žádanou chemickou stabilitu a zdálo se, že dobré vlastnosti nevykupuje žádnými negativy.

Bylo to však opravdu jen zdání, v 70. letech se zjistilo, že polychlorované bifenyly představují spolu s dalšími látkami s persistentními vlastnostmi vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Vědci i vlády jednotlivých zemí od té doby bojují s jejich odstraňováním z životního prostředí.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), které se danou problematikou zabývá na Masarykově univerzitě, nyní pomáhá tento problém řešit i dvěma středoasijským zemím. „Jedná se o dva projekty, které řešíme pro Rozvojový program Organizace spojených národů. Využívají českých zkušeností a zkušeností našeho Centra s ohledem na řešení problematiky polychlorovaných bifenylů v Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ sdělil ředitel Centra RECETOX Ivan Holoubek.

Oba projekty mají podobnou strukturu. V Kazachstánu i Kyrgyzstánu už se konaly workshopy a diskuse o problematice zmíněných nebezpečných látek s pracovníky ministerstev životního prostředí, zdravotnictví a průmyslu i se zástupci vědecké a průmyslové sféry.

V listopadu se desítka expertů z každé země chystá naopak do Brna. „Budou se u nás seznamovat s problematikou legislativy, odpadového hospodářství, likvidace těchto látek a jejich stanovení ve vzorcích životního prostředí i technických materiálech,“ přiblížil Holoubek.

Problém? Nedostatečné vybavení

Ačkoliv se polychlorované bifenyly ani v Kazachstánu ani v Kyrgyzstánu nevyráběly, jejich masivní používání a velmi špatný systém hospodaření s těmito látkami v nedávné minulosti způsobily, že s nimi mají obě země dodnes problémy. „Aby tento problém mohl být řešen, musí existovat odpovídající legislativa. Jen na základě dobrovolnosti něco takového řešit nelze, zvlášť v zemích bývalého Sovětského svazu,“ upozornil na jeden aspekt problému Holoubek.

Jiný se týká toho, že se obě země potýkají s nedostatečným přístrojovým vybavením, které by efektivní boj s nebezpečnými látkami umožnilo. „Vzhledem k našemu současnému špičkovému instrumentálnímu vybavení proto možnost spolupráce velmi vítají. Byl to ostatně jeden z hlavních bodů diskusí během mých tamějších návštěv,“ naznačil Holoubek.

Podle jeho zkušeností je v obou zemích cítit zájem lidí o prostředí, ve kterém žijí. Odpadové hospodářství je tam však teprve v počátcích a od toho se všechno odvíjí. „V obou zemích stejně jako v Ruské federaci existuje řada zákonů, které však nejsou navzájem funkčně propojeny. Některé se teprve připravují nebo úplně chybí, existuje řada kompetenčních nejasností a všudypřítomné korupční prostředí, které je podle rozhovorů s odborníky vážným problémem,“ vyjmenoval Holoubek, jenž však cítí reálnou snahu najít řešení, které za to určitě stojí. „Obě země mají co chránit. Hory v Kyrgyzstánu jsou nádherné a bohaté a v obou zemích jsou nádherná a velmi cenná jezera.“

Zdroje

Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.

Magazín M
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Video | Životní prostředí

„Kouřící komín byl dlouho považován za symbol rozvoje,“ říká Ivan Holoubek

Rozvoj věd a technologií ve 20. století se nevyhnul pochopitelně ani chemii. Vzniklo desítky unikátních chemických látek, které měly vynikající vlastnosti a perfektně sloužily svému účelu.
Článek | Životní prostředí

Recetox pomáhá zbavit Ukrajinu nebezpečných látek

Vědci z Muni provádějí inventuru průmyslových oblastí, aby se mohl začít likvidovat toxický materiál.
Článek | Životní prostředí

Chemické znečištění Země působí nevratné změny

Vědci diskutovali zejména o tom, zda je současná legislativa dostatečně robustní, aby zabránila výměně jednoho typu toxických látek za jiné.
Článek | Osobnosti

Záchody splachujeme křišťálovou studánkou, říká profesor Jiří Wanner

Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod.
RECETOX pomáhá s odpady v Kyrgyzstánu a Kazachstánu
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Masarykova univerzita, Martina Fojtů, Magazín M, CC-BY
Odborníci ukazují, jak odstranit ze životního prostředí látky, které představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví.

Pixabay/Photomat: Nebezpečný odpad

Objev polychlorovaných bifenylů a začátek jejich masivního používání ve 30. letech minulého století se zpočátku jevily jako velký průmyslový pokrok. Podniky po celém světě je začaly užívat do kondenzátorů a transformátorů nebo třeba jako hydraulické kapaliny či teplonosná média. Zmíněná skupina syntetických organických sloučenin totiž vykazovala tolik žádanou chemickou stabilitu a zdálo se, že dobré vlastnosti nevykupuje žádnými negativy.

Bylo to však opravdu jen zdání, v 70. letech se zjistilo, že polychlorované bifenyly představují spolu s dalšími látkami s persistentními vlastnostmi vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Vědci i vlády jednotlivých zemí od té doby bojují s jejich odstraňováním z životního prostředí.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), které se danou problematikou zabývá na Masarykově univerzitě, nyní pomáhá tento problém řešit i dvěma středoasijským zemím. „Jedná se o dva projekty, které řešíme pro Rozvojový program Organizace spojených národů. Využívají českých zkušeností a zkušeností našeho Centra s ohledem na řešení problematiky polychlorovaných bifenylů v Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ sdělil ředitel Centra RECETOX Ivan Holoubek.

Oba projekty mají podobnou strukturu. V Kazachstánu i Kyrgyzstánu už se konaly workshopy a diskuse o problematice zmíněných nebezpečných látek s pracovníky ministerstev životního prostředí, zdravotnictví a průmyslu i se zástupci vědecké a průmyslové sféry.

V listopadu se desítka expertů z každé země chystá naopak do Brna. „Budou se u nás seznamovat s problematikou legislativy, odpadového hospodářství, likvidace těchto látek a jejich stanovení ve vzorcích životního prostředí i technických materiálech,“ přiblížil Holoubek.

Problém? Nedostatečné vybavení

Ačkoliv se polychlorované bifenyly ani v Kazachstánu ani v Kyrgyzstánu nevyráběly, jejich masivní používání a velmi špatný systém hospodaření s těmito látkami v nedávné minulosti způsobily, že s nimi mají obě země dodnes problémy. „Aby tento problém mohl být řešen, musí existovat odpovídající legislativa. Jen na základě dobrovolnosti něco takového řešit nelze, zvlášť v zemích bývalého Sovětského svazu,“ upozornil na jeden aspekt problému Holoubek.

Jiný se týká toho, že se obě země potýkají s nedostatečným přístrojovým vybavením, které by efektivní boj s nebezpečnými látkami umožnilo. „Vzhledem k našemu současnému špičkovému instrumentálnímu vybavení proto možnost spolupráce velmi vítají. Byl to ostatně jeden z hlavních bodů diskusí během mých tamějších návštěv,“ naznačil Holoubek.

Podle jeho zkušeností je v obou zemích cítit zájem lidí o prostředí, ve kterém žijí. Odpadové hospodářství je tam však teprve v počátcích a od toho se všechno odvíjí. „V obou zemích stejně jako v Ruské federaci existuje řada zákonů, které však nejsou navzájem funkčně propojeny. Některé se teprve připravují nebo úplně chybí, existuje řada kompetenčních nejasností a všudypřítomné korupční prostředí, které je podle rozhovorů s odborníky vážným problémem,“ vyjmenoval Holoubek, jenž však cítí reálnou snahu najít řešení, které za to určitě stojí. „Obě země mají co chránit. Hory v Kyrgyzstánu jsou nádherné a bohaté a v obou zemích jsou nádherná a velmi cenná jezera.“

Zdroje

Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.

Magazín M
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Video | Životní prostředí

„Kouřící komín byl dlouho považován za symbol rozvoje,“ říká Ivan Holoubek

Rozvoj věd a technologií ve 20. století se nevyhnul pochopitelně ani chemii. Vzniklo desítky unikátních chemických látek, které měly vynikající vlastnosti a perfektně sloužily svému účelu.
Článek | Životní prostředí

Recetox pomáhá zbavit Ukrajinu nebezpečných látek

Vědci z Muni provádějí inventuru průmyslových oblastí, aby se mohl začít likvidovat toxický materiál.
Článek | Životní prostředí

Chemické znečištění Země působí nevratné změny

Vědci diskutovali zejména o tom, zda je současná legislativa dostatečně robustní, aby zabránila výměně jednoho typu toxických látek za jiné.
Článek | Osobnosti

Záchody splachujeme křišťálovou studánkou, říká profesor Jiří Wanner

Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod.
RECETOX pomáhá s odpady v Kyrgyzstánu a Kazachstánu
Po, 11.11.2019
| Originální článek z: Masarykova univerzita, Martina Fojtů, Magazín M, CC-BY
Odborníci ukazují, jak odstranit ze životního prostředí látky, které představují vážnou hrozbu pro lidské zdraví.

Pixabay/Photomat: Nebezpečný odpad

Objev polychlorovaných bifenylů a začátek jejich masivního používání ve 30. letech minulého století se zpočátku jevily jako velký průmyslový pokrok. Podniky po celém světě je začaly užívat do kondenzátorů a transformátorů nebo třeba jako hydraulické kapaliny či teplonosná média. Zmíněná skupina syntetických organických sloučenin totiž vykazovala tolik žádanou chemickou stabilitu a zdálo se, že dobré vlastnosti nevykupuje žádnými negativy.

Bylo to však opravdu jen zdání, v 70. letech se zjistilo, že polychlorované bifenyly představují spolu s dalšími látkami s persistentními vlastnostmi vážnou hrozbu pro lidské zdraví. Vědci i vlády jednotlivých zemí od té doby bojují s jejich odstraňováním z životního prostředí.

Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX), které se danou problematikou zabývá na Masarykově univerzitě, nyní pomáhá tento problém řešit i dvěma středoasijským zemím. „Jedná se o dva projekty, které řešíme pro Rozvojový program Organizace spojených národů. Využívají českých zkušeností a zkušeností našeho Centra s ohledem na řešení problematiky polychlorovaných bifenylů v Kazachstánu a Kyrgyzstánu,“ sdělil ředitel Centra RECETOX Ivan Holoubek.

Oba projekty mají podobnou strukturu. V Kazachstánu i Kyrgyzstánu už se konaly workshopy a diskuse o problematice zmíněných nebezpečných látek s pracovníky ministerstev životního prostředí, zdravotnictví a průmyslu i se zástupci vědecké a průmyslové sféry.

V listopadu se desítka expertů z každé země chystá naopak do Brna. „Budou se u nás seznamovat s problematikou legislativy, odpadového hospodářství, likvidace těchto látek a jejich stanovení ve vzorcích životního prostředí i technických materiálech,“ přiblížil Holoubek.

Problém? Nedostatečné vybavení

Ačkoliv se polychlorované bifenyly ani v Kazachstánu ani v Kyrgyzstánu nevyráběly, jejich masivní používání a velmi špatný systém hospodaření s těmito látkami v nedávné minulosti způsobily, že s nimi mají obě země dodnes problémy. „Aby tento problém mohl být řešen, musí existovat odpovídající legislativa. Jen na základě dobrovolnosti něco takového řešit nelze, zvlášť v zemích bývalého Sovětského svazu,“ upozornil na jeden aspekt problému Holoubek.

Jiný se týká toho, že se obě země potýkají s nedostatečným přístrojovým vybavením, které by efektivní boj s nebezpečnými látkami umožnilo. „Vzhledem k našemu současnému špičkovému instrumentálnímu vybavení proto možnost spolupráce velmi vítají. Byl to ostatně jeden z hlavních bodů diskusí během mých tamějších návštěv,“ naznačil Holoubek.

Podle jeho zkušeností je v obou zemích cítit zájem lidí o prostředí, ve kterém žijí. Odpadové hospodářství je tam však teprve v počátcích a od toho se všechno odvíjí. „V obou zemích stejně jako v Ruské federaci existuje řada zákonů, které však nejsou navzájem funkčně propojeny. Některé se teprve připravují nebo úplně chybí, existuje řada kompetenčních nejasností a všudypřítomné korupční prostředí, které je podle rozhovorů s odborníky vážným problémem,“ vyjmenoval Holoubek, jenž však cítí reálnou snahu najít řešení, které za to určitě stojí. „Obě země mají co chránit. Hory v Kyrgyzstánu jsou nádherné a bohaté a v obou zemích jsou nádherná a velmi cenná jezera.“

Zdroje

Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.

Magazín M
 

Mohlo by Vás zajímat

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Thermo Scientific Dionex Easion Ion Chromatography System

Brožury a specifikace
| 2020 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
---

Determination of cations and amines in hydrogen peroxide by ion chromatography using a RFIC (reagent-free) system

Aplikace
| 2017 | Thermo Fischer Scientific
Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Průmysl a chemie
 

Podobné články

Video | Životní prostředí

„Kouřící komín byl dlouho považován za symbol rozvoje,“ říká Ivan Holoubek

Rozvoj věd a technologií ve 20. století se nevyhnul pochopitelně ani chemii. Vzniklo desítky unikátních chemických látek, které měly vynikající vlastnosti a perfektně sloužily svému účelu.
Článek | Životní prostředí

Recetox pomáhá zbavit Ukrajinu nebezpečných látek

Vědci z Muni provádějí inventuru průmyslových oblastí, aby se mohl začít likvidovat toxický materiál.
Článek | Životní prostředí

Chemické znečištění Země působí nevratné změny

Vědci diskutovali zejména o tom, zda je současná legislativa dostatečně robustní, aby zabránila výměně jednoho typu toxických látek za jiné.
Článek | Osobnosti

Záchody splachujeme křišťálovou studánkou, říká profesor Jiří Wanner

Prof. Wanner vystudoval Technologii vody na VŠCHT Praha a tomuto oboru zůstává věrný celý život. Zaměřil se na využívání biologických procesů pro čištění odpadních vod.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.