Nová kniha ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK

Kniha je určena především chemikům zabývajícím se analýzou v praxi, ale také studentům a pracovníkům univerzit a výzkumných ústavů. Jejim cílem je poskytnout ucelený přehled o současném stavu a možnostech analytické chemie organických látek.

Společnost 2 THETA a kol. autorů publikace ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK z roku 2014 se pouští do vydání nové, revidované a rozšířené knihy s cílem pokrýt celé spektrum nejběžnějších aktuálně dostupných technik a principů.

Kniha Organická analýza 2022

Hlavním cílem je původní kapitoly aktualizovat, doplnit o nové směry a poznatky nebo také analytickou instrumentaci dostupnou na trhu.

👉Hledáme proto nové autory a také komerční společnosti, které by svými zkušenostmi nebo nabídkou technikých řešení a analytické instrumentace naši připravovanou publikaci obohatili a doplnili.

👉Kontaktujte nás: Ing. Václav Helán ([email protected])

Pracovní verze obsahu nové publikace

• POSTUPY A METODY ANALÝZY ORGANICKÝCH LÁTEK

• ODBĚR A PŘÍPRAVA VZORKŮ K ANALÝZE - EXTRAKČNÍ TECHNIKY, PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ ORGANICKÝCH POLUTANTŮ

• PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE

• SUPERKRITICKÁ FLUIDNÍ CHROMATOGRAFIE

• KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC)

• HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE

• SPOJENÍ CHROMATOGRAFICKÝCH TECHNIK A HMOTNSTNÍ SPEKTROMETRIE

• ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

• ELEKTROANALYTICKÉ METODY

• SPEKTRÁLNÍ METODY

• NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÁ REZONANCE

• ORGANICKÁ ELEMENTÁRNÍ ANALÝZA

• IZOTOPY

• MOBILNÍ SPEKTRÁLNÍ ANALYZÁTORY

• PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD PODLE SKUPIN ANALYTŮ

• PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD V RŮZNÝCH OBLASTECH

A další ...

Obsah publikace ANALÝZA ORGANICKÝCH LÁTEK z roku 2014

1 POSTUPY A METODY ANALÝZY ORGANICKÝCH LÁTEK

1.1 Postup analýzy (Jiří G.K. Ševčík)

• 1.1.1 Pravděpodobný svět a deterministický zákon
• 1.1.2 Analytický úkol
  • 1.1.2.1 Zadání analytického úkolu
  • 1.1.2.2 Vzorkování a úprava vzorku 14
  • 1.1.2.3 Analytické metody 14
  • 1.1.2.4 Kalibrační metody 16
  • 1.1.2.5 Výsledek analýzy 19

1.2 Přehled metod pro analýzu organických sloučenin (Josef Čáslavský)

• 1.2.1 Vážková analýza – gravimetrie
• 1.2.2 Odměrná analýza – volumetrie
• 1.2.3 Optické metody – molekulová spektrometrie
• 1.2.4 Elektroanalytické metody
• 1.2.5 Separační techniky
• 1.2.6 Hmotnostní spektrometrie
• 1.2.7 Tandemové techniky
• 1.2.8 Nukleární magnetická rezonance

2 ODBĚR A PŘÍPRAVA VZORKŮ K ANALÝZE - EXTRAKČNÍ TECHNIKY, PASIVNÍ VZORKOVÁNÍ ORGANICKÝCH POLUTANTŮ (Martin Adam, Petra Bajerová, Karel Ventura)

2.1 Odběr vzorků vzduchu a plynů pro analýzu organických látek

• 2.1.1 Využití difúzních denuderů pro zakoncentrování plynných organických polutantů ze vzduchu
• 2.1.2 Extrakce tuhým sorbentem
• 2.1.3 Extrakce plynem se zkoncentrováním na tuhém sorbentu

2.2 Vzorkování ovzduší

• 2.2.1 Princip pasivního záchytu - difuse
• 2.2.2 Záchyt – adsorpce
• 2.2.3 Desorpce
• 2.2.4 Axiální pasivní vzorkovače
• 2.2.5 Radiální pasivní dozimetr - Radiello®
  • 2.2.5.1 Složení vzorkovače
  • 2.2.5.2 Příslušenství vzorkovače

2.3 Příprava vzorků k analýze - extrakční techniky

• 2.3.1 Klasické extrakční techniky
  • 2.3.1.1 Extrakce kapalina-kapalina
  • 2.3.1.2 Extrakce v Soxhletově extraktoru
  • 2.3.1.3 Automatizovaná Soxhletova extrakce
  • 2.3.1.4 Extrakce tuhou fází
• 2.3.2 Mikroextrakční techniky
  • 2.3.2.1 Mikroextrakce tuhou fází
  • 2.3.2.2 Sorpční extrakce na míchadle a sorpční extrakce v headspace prostoru
  • 2.3.2.3 Mikroextrakce tuhou fází s využitím stříkačky
  • 2.3.2.4 Mikroextrakce jednou kapkou
  • 2.3.2.5 Disperzní kapalinová mikroextrakce
  • 2.3.2.6 Mikroextrakce využívající duté vlákno
• 2.3.3 Headspace extrakce
  • 2.3.3.1 Statistická headspace extrakce
  • 2.3.3.2 Dynamická headspace extrakce
• 2.3.4 Extrakce založené na použití alternativních rozpouštědel
  • 2.3.4.1 Iontové kapaliny
  • 2.3.4.2 Extrakce nadkritickou tekutinou
  • 2.3.4.3 Vysokotlaká extrakce horkou vodou
• 2.3.5 Asistované extrakce
  • 2.3.5.1 Extrakce mikrovlnným zářením
  • 2.3.5.2 Ultrazvukové extrakce
  • 2.3.5.3 Vysokotlaká extrakce rozpouštědlem

3 PLYNOVÁ CHROMATOGRAFIE (Jiří G.K. Ševčík)

3.1 Principy plynové chromatografie

• 3.1.1 Parametry elučního profilu
• 3.1.2 Charakteristiky plynově chromatografického systému
• 3.1.3 Charakteristiky rozdělení
• 3.1.4 Optimalizace rozlišení
• 3.1.5 Identifikace analytů
• 3.1.6 Stanovení analytů

3.2 Schéma instrumentálního uspořádání GC

• 3.2.1 Mobilní fáze
• 3.2.2 Nástřik vzorku
• 3.2.3 Separační systém

3.3 Měřící systém

• 3.3.1 Signál v GC
• 3.3.2 Zpracování signálu
• 3.3.3 Detektory v plynové chromatografii

4 SUPERKRITICKÁ FLUIDNÍ CHROMATOGRAFIE (Josef Planeta)

4.1 Úvod

4.2 Nadkritický stav

• 4.2.1 Hustota
• 4.2.2 Difuzivita
• 4.2.3 Viskozita

4.3 Instrumentace v SFC

• 4.3.1 Zdroj nadkritické tekutiny
• 4.3.2 Dávkovací zařízení
  • 4.3.2.1 Dávkování pomocí vstupního děliče
  • 4.3.2.2 Dávkování systémem timed-delay
• 4.3.3 Termostat a kolona
  • 4.3.3.1 Náplňové kolony
  • 4.3.3.2 Kapilární kolony
• 4.3.4 Restriktor
• 4.3.5 Detektor
  • 4.3.5.1 Spojení SFC-MS
  • 4.3.5.2 Spojení SFC-MALDI TOF

4.4 Příklady SFC separací

4.5 Využití SFC pro měření distribučních konstant v systému scCO2 - IL

4.6 Současné trendy aplikací SFC

• 4.6.1 Využití SFC k izolaci analytů - preparativní SFC

4.7 Závěr

5 KAPALINOVÁ CHROMATOGRAFIE (LC) (Pavel Jandera)

5.1 Princip kapalinové chromatografie

5.2 Nízko- a vysokotlaké techniky, analytická a preparativní LC

5.3 Termodynamický a kinetický aspekt chromatografie, chromatografická data

5.4 Kapalinová chromatografie v plošném uspořádání:Chromatografie na papíru a na tenkých vrstvách

5.5 Kolony v HPLC

• 5.5.1 Tok mobilní fáze kolonou, náplně kolon pro HPLC - pórovité, povrchově pórovité, monolitické
• 5.5.2 Stacionární fáze

5.6 Instrumentace v HPLC

• 5.6.1 Zásobníky, úprava a čerpání mobilní fáze
• 5.6.2 Systémy pro tvorbu gradientu mobilní fáze
• 5.6.3 Dávkování vzorků
• 5.6.4 Detektory pro HPLC

5.7 Chromatografické fázové systémy

• 5.7.1 Chromatografie v systémech s obrácenými (převrácenými) fázemi
• 5.7.2 Chromatografie v systémech s normálními fázemi
• 5.7.3 Iontově-výměnná chromatografie, iontová chromatografie a chromatografie iontové výluky
• 5.7.4 Chromatografie prostorové výluky
• 5.7.5 Separace založené na tvorbě komplexů, chirální separace, bioafinitní chromatografie

5.8 Vývoj a optimalizace pracovních podmínek při HPLC

5.9 Programované a kombinované HPLC separační techniky

• 5.9.1 Gradientová eluce
• 5.9.2 Dvourozměrná kapalinová chromatografie

5.10 Závěr

6 HMOTNOSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský, Vítězslav Otruba)

6 Teoretické základy

6.2 Iontové zdroje

• 6.2.1 Elektronová ionizace (EI)
• 6.2.2 Chemická ionizace (CI)
• 6.2.3 Elektrosprej
• 6.2.4 Chemická ionizace za atmosférického tlaku
• 6.2.5 Fotoionizace za atmosférického tlaku (APPI)
• 6.2.6 MALDI
• 6.2.7 Indukčně vázané plazma (ICP)

6.3 Analyzátory

• 6.3.1 Magnetický analyzátor (B)
• 6.3.2 Elektrostatický analyzátor (ESA, E)
• 6.3.3 Spektrometry s dvojitou fokusací
• 6.3.4 Kvadrupól (Q)
• 6.3.5 Sférická iontová past (3D-IT)
• 6.3.6 Lineární iontová past (LIT)
• 6.3.7 Průletový analyzátor (TOF)
• 6.3.8 Iontová cyklotronová rezonance s Fourierovou transformací (FT-ICR)
• 6.3.9 Orbitrap

6.4 Detektory

6.5 Vakuový systém

• 6.5.1 Mechanické vývěvy
• 6.5.2 Difuzní vývěva

6.6 Tandemová hmotnostní spektrometrie

• 6.6.1 Tandemové hmotnostní spektrometry na bázi sektorových analyzátorů
• 6.6.2 Trojitý kvadrupól (QQQ, QqQ)
• 6.6.3 Tandem TOF-TOF
• 6.6.4 Trojitý kvadrupól s lineární iontovou pastí (QqQLIT)
• 6.6.5 Q-TOF

7 SPOJENÍ CHROMATOGRAFICKÝCH TECHNIK A HMOTNSTNÍ SPEKTROMETRIE (Josef Čáslavský)

7.1 Spojení plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC/MS)

7.2 Instrumentace pro GC/MS

• 7.2.1 GC/MS s kvadrupólem
• 7.2.2 GC/MS se sférickou iontovou pastí
• 7.2.3 GC/MS s trojitým kvadrupólem
• 7.2.4 GC/MS se sektorovými analyzátory
• 7.2.5 GC/MS s analyzátorem doby letu

7.3 Spojení kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií

7.4 Instrumentace pro LC/MS

8 ELEKTROSEPARAČNÍ METODY

8.1 Kapilární zónová elektroforéza a izotachoforéza (Ludmila Křivánková)

• 8.1.1 Princip
• 8.1.2 Základní pojmy
• 8.1.3 Kapilární zónová elektroforéza
• 8.1.4 Kapilární izotachoforéza
• 8.1.5 Instrumentace
• 8.1.6 Volba elektrolytových systémů
• 8.1.7 Kombinace izotachoforézy a zónové elektroforézy
• 8.1.8 Aplikace

8.2 Afinitní kapilární elektroforéza (Petr Kubáň)

• 8.2.1 Úvod
• 8.2.2 Princip ACE
• 8.2.3 Vyhodnocení naměřených dat – Scatchardův graf
• 8.2.4 Techniky ACE
  • 8.2.4.1 Analýza rovnovážných směsí
  • 8.2.4.2 Analýza založená na změně elektroforetických mobilit
  • 8.2.4.3 ACE s imobilizovaným ligandem
• 8.2.5 Aplikace ACE
• 8.2.6 Závěr

8.3 Gelová elektroforéza (Petr Kubáň)

• 8.3.1 Úvod
• 8.3.2 Princip GE
• 8.3.3 Instrumentace
• 8.3.4 Typy gelů
  • 8.3.4.1 Agarosový gel
  • 8.3.4.2 Polyakrylamidový gel (PAGE)
  • 8.3.4.3 Další typy gelů
• 8.3.5 Separační elektrolyt
• 8.3.6 Elektroforéza v polyakrylamidovém gelu s dodecylsulfátem sodným (SDS-PAGE)
• 8.3.7 Detekce
• 8.3.8 Blotting
• 8.3.9 Dvoudimenzionální (2D) gelová elektroforéza
• 8.3.10 Kapilární gelová elektroforéza (CGE)
  • 8.3.10.1 DNA sekvenování pomocí kapilární gelové elektroforézy
• 8.3.11 Závěr

8.4 Elektrokinetické chromatografické metody (Petr Česla, Jana Váňová, Jan Fischer)

• 8.4.1 Micelární elektrokinetická chromatografie
  • 8.4.1.1 Tenzidy používané v micelární elektorkietické chromatografii
• 8.4.2 Další elektrokinetické chromatografické techniky
• 8.4.3 Instrumentální aspekty spojené s elektrokinetickou chromatografií
• 8.4.4 Aplikace elektrokinetické chromatografie

9 ELEKTROANALYTICKÉ METODY (František Opekar)

9.1 Obecný úvod a rozdělení elektroanalytických metod

• 9.1.1 Struktura mezifází kov/elektrolyt, elektrická dvojvrstva
• 9.1.2 Vznik elektrodového potenciálu
• 9.1.3 Elektrochemický článek
• 9.1.4 Průchod proudu elektrochemickým článkem - kinetika elektrodových reakcí
• 9.1.5 Transportní procesy v elektrochemickém článku
• 9.1.6 Rozdělení elektroanalytických metod

9.2 Voltamerická analýza

• 9.2.1 Princip metody
• 9.2.2 Instrumentace
• 9.2.3 Pracovní elektrody
  • 9.2.3.1 Rotující disková elektroda
  • 9.2.3.2 Mikroelektrody a jejich soubory
• 9.2.4 Další komponenty voltametrické cely
• 9.2.5 Varianty voltametrických měření
  • 9.2.5.1 Diferenční pulsní voltametrie
  • 9.2.5.2 Elektrochemická rozpouštěcí voltametrie

9.3 Ampérometrie (Jana Skopalová)

• 9.3.1 Ampérometrické senzory
  • 9.3.1.1 Clarkovo kyslíkové čidlo
  • 9.3.1.2 Enzymové biosenzory
  • 9.3.1.3 Tkáňové a bakteriální biosenzory
• 9.3.2 Ampérometrické detektory
  • 9.3.2.1 Průtokové cely
  • 9.3.2.2 Pracovní elektrody pro průtoková měření
  • 9.3.2.3 Měřící techniky
  • 9.3.2.4 Použití ampérometrické detekce v průtokové analýze organických látek

9.4 Coulometria (Miroslav Čakrt)

• 9.4.1 Princíp metódy
• 9.4.2 Inštrumentácia
• 9.4.3 Základy metodiky
• 9.4.4 Modifikované techniky coulometrických analýz
• 9.4.5 Použitie coulometrických meraní pri analýze organických látok
  • 9.4.5.1 Elementárna analýza organických látok použitím coulometrie
  • 9.4.5.2 Coulometrické titrácie

10 SPEKTRÁLNÍ METODY

10.1 UV-VIS spektrofotometrie (Renata Komendová)

• 10.1.1 Princip metody
• 10.1.2 Vztah mezi elektronovým spektrem a strukturou molekuly
• 10.1.3 Kvalitativní analýza
• 10.1.4 Kvantitativní analýza
• 10.1.5 Instrumentace
• 10.1.6 Příklady stanovení
  • 10.1.6.1 Kapalinová chromatografie
  • 10.1.6.2 Analýza vody
  • 10.1.6.3 Klinická analýza
  • 10.1.6.4 Využití organických činidel pro analýzu organických látek
  • 10.1.6.5 Využití organických činidel pro analýzu anorganických látek

10.2 Luminiscenční metody (Vlastimil Kubáň)

• 10.2.1 Úvod do luminiscenčních metod
• 10.2.2 Instrumentace
• 10.2.3 Příklady aplikací

10.3 Infračervená spektroskopie (Martina Klučáková)

• 10.3.1 Princip
• 10.3.2 Jak měřit infračervená spektra
• 10.3.3 Co lze vyčíst z infračervených spekter
• 10.3.4 Vybrané aplikace FT-IR spektrometrie (Ján Pásztor)
  • 10.3.4.1 Ropné látky
  • 10.3.4.2 FT-IR tribodiagnostika
  • 10.3.4.3 FT-IR analýza plynů

10.4 Ramanova spektrometrie (Tomáš Pekárek)

• 10.4.1 Teoretické základy
• 10.4.2 Experimentální uspořádání
• 10.4.3 Aplikace Ramanovy spektrometrie
  • 10.4.3.1 Identifikace neznámých látek
  • 10.4.3.2 Identifikace polymorfů, solvátů a solí
  • 10.4.3.3 Ramanovo mapování a zobrazování
  • 10.4.3.4 Další příklady aplikací Ramanovy spektrometrie

11 NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÁ REZONANCE (Marcela Tkadlecová, Antonín Lyčka)

11.1 Princip metody

11.2 Instrumentace

11.3 Interpretace spekter

• 11.3.1 Příklad interpretace 1D spekter
• 11.3.2 Příklad interpretace 2D spekter

11.4 15N NMR spektroskopie

• 11.4.1 Způsoby měření 15N NMR spekter v roztoku
• 11.4.2 Přístrojové vybavení pro měření 15N NMR spekter
• 11.4.3 Standardy v 15N NMR
• 11.4.4 Interpretace 15N NMR spekter
• 11.4.5 Speciální kvantitativní analýza

12 MOBILNÍ SPEKTRÁLNÍ ANALYZÁTORY (Tomáš Černohorský)

12.1 Členění podle technik a vybraných aplikací

12.2 Ramnanova spektrometrie

• 12.2.1 Nejrozšířenější aplikace mobilních Ramanových spektrometrů
  • 12.2.1.1 Bezpečnostní aplikace – detekce nebezpečných látek
  • 12.2.1.2 Mobilní detekce narkotik a jejich prekurzorů
  • 12.2.1.3 Kontrola pozitivní shody vstupních surovin ve farmac. a kosmetickém průmyslu
  • 12.2.1.4 Detekce padělků léčiv

12.3 Infračervená spektrometrie ve střední oblasti

12.4 NIR spektrometrie

13 PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD PODLE SKUPIN ANALYTŮ

13.1 Polychlorované bifenyly (PCB)

• 13.1.1 Charakteristika PCB
• 13.1.2 Analytická chemie PCB
  • 13.1.2.1 Konkrétní výsledky a poznatky z analýz PCB

13.2 Polybromované difenylethery (PBDE)

• 13.2.1 Charakteristika PBDE
• 13.2.2 Fyzikálně chemické vlastnosti PBDE
• 13.2.3 Průmyslové využití PBDE
• 13.2.4 Výskyt PBDE v ŽP
• 13.2.5 Toxikologické účinky PBDE
• 13.2.6 Analytické aspekty stanovení PBDE
  • 13.2.6.1 Přečištění vzorku (clean-up)
  • 13.2.6.2 Gelová permeační chromatografie
  • 13.2.6.3 Adsorpční chromatografie
  • 13.2.6.4 Dialýza
  • 13.2.6.5 Saponifikace
  • 13.2.6.6 Oxidativní dehydratace
  • 13.2.6.7 Frakcionace/skupinová separace sledovaných analytů
  • 13.2.6.8 Konkrétní výsledky a poznatky z analýz PBDE

13.3 Uhlovodíky C10 - C40 nebo NEL

• 13.3.1 Principy metod
• 13.3.2 C10 - C40 nebo NEL?
• 13.3.3 Rozdíly
• 13.3.4 Úskalí postupu
• 13.3.5 Vyhodnocení
• 13.3.6 Závěr

13.4 Molekulová spektrometrie polymerů

• 13.4.1 Hlavní oblasti použití
  • 13.4.1.1 Identifikace polymerů
  • 13.4.1.2 Struktura, krystalinita, hustota
  • 13.4.1.3 Orientace
  • 13.4.1.4 Přísady, plniva, pigmenty
  • 13.4.1.5 Nehomogentity v polymerech
  • 13.4.1.6 Reakční monitoring a stárnutí polymerů

13.5 Methanol

• 13.5.1 Výskyt a toxicita metanolu
• 13.5.2 Důkazy metanolu
• 13.5.3 Instrumentální metody stanovení metanolu

13.6 Mykotoxiny v biologickém materiálu

• 13.6.1 Charakteristika mykotoxinů
• 13.6.2 Charakteristika biomarkerů mykotoxinů
• 13.6.3 Analytické stanovení mykotoxinů
• 13.6.4 Zabezpečení kvality analytických výsledků
• 13.6.5 Dekontaminace vybraných mykotoxinů

13.7 Léčiva a drogy ve vodách

• 13.7.1 Výskyt humánních léčiv v pitných vodách v České republice
  • 13.7.1.1 Úvod
  • 13.7.1.2 Metodika
  • 13.7.1.3 Výsledky a diskuse
  • 13.7.1.4 Závěr
• 13.7.2 Drogy v odpadních vodách
  • 13.7.2.1 Úvod
  • 13.7.2.2 Výběr sledovaných lokalit a látek
  • 13.7.2.3 Zpracování vzorku
  • 13.7.2.4 Odběr a analýza vzorků
  • 13.7.2.5 Průběžné výsledky projektu
  • 13.7.2.6 Příklad a způsob využití výsledků analýz odpadních vod
  • 13.7.2.7 Závěry

13.8 Analýza polyfenolů

• 13.8.1 Úvod do oblasti polyfenolických látek
• 13.8.2 Extrakce polyfenolů z analyzovaného materiálu
• 13.8.3 Moderní extrakční postupy
• 13.8.4 Úprava a přečištění extraktů polyfenolů
• 13.8.5 Postupy v analýze polyfenolů
  • 13.8.5.1 Metody pro analýzu celkových polyfenolů
  • 13.8.5.2 Separační metody v analýze polyfenolů
  • 13.8.5.3 Přímá analýza flavonoidů hmotnostní spektrometrií s ionizací MALDI a DESI
  • 13.8.5.4 Identifikace polyfenolů pomocí nukleární magnetické rezonance a spojení LC/NMR

13.9 Syntetické vonné látky

• 13.9.1 Charakteristika syntetických vonných látek
• 13.9.2 Fyzikálně-chemické a environmentální vlastnosti musk sloučenin
• 13.9.3 Musk sloučeniny ve spotřebních produktech
• 13.9.4 Musk sloučeniny v životním prostředí
• 13.9.5 Toxicita a metabolizace musk sloučenin
  • 13.9.6 Analytické stanovení musk sloučenin
  • 13.9.6.1 Konkrétní výsledky a poznatky z analýz musk sloučenin

14 PŘÍKLADY APLIKACÍ ANALYTICKÝCH METOD V RŮZNÝCH OBLASTECH

14.1 Kontrola životního prostředí (Vladimír Kraják, Jiří Pavlosek, Lucie Hellebrandová)

• 14.1.1 Vody
  • 14.1.1.1 Metody analýzy organických látek ve vodách (principy, přehled)
• 14.1.2 Ovzduší
  • 14.1.2.1 Venkovní (vnější) ovzduší (imise)
  • 14.1.2.2 Emise
  • 14.1.2.3 Ovzduší pobytových místností
  • 14.1.2.4 Pracovní ovzduší
  • 14.1.2.5 Půdní vzduch (atmogeochemický průzkum)
• 14.1.3 Odpady a kaly
  • 14.1.4 Půda a sedimenty

14.2 Organická analýza v chemickém průmyslu (Pavel Kuráň, Pavel Janoš)

• 14.2.1 Specifika analýzy v chemickém průmyslu
• 14.2.2 Výroba polypropylenu
• 14.2.3 Hodnocení vlastností petrochemických surovin a produktů pomocí NIR
  • 14.2.3.1 Hodnocení jakosti primárních benzínu
  • 14.2.3.2 Hodnocení aplikační vhodnosti vakuového destilátu z hydrokrakování
  • 14.2.3.3 Hodnocení typového složení vakuového destilátu z hydrokrakování
  • 14.2.3.4 Hodnocení strukturního složení blokových kopolymerů polypropylenu
• 14.2.4 Výroba kaprolaktamu
• 14.2.5 Výroba generátorového plynu zplyňováním biomasy

14.3 Klinická biochemie a toxikologie (Luděk Dohnal)

• 14.3.1 Klinická biochemie
  • 14.3.1.1 Glukosa v krvi (v séru)
  • 14.3.1.2 Močovina v séru
  • 14.3.1.3 Kreatinin v séru
  • 14.3.1.4 Kyselina močová v séru
  • 14.3.1.5 Cholesterol celkový v séru
  • 14.3.1.6 Bilirubin celkový v séru
  • 14.3.1.7 Gamaglutamyltransferasa (GMT) v séru
  • 14.3.1.8 Alaninaminotransferasa a aspartátaminotransferasa (ALT a AST) v séru
  • 14.3.1.9 Albumin v moči (mikroalbuminurie)
  • 14.3.1.10 Celková bílkovina v séru
  • 14.3.1.11 Elektroforesa bílkovin krevního séra
  • 14.3.1.12 Brdičkova filtrátová reakce
  • 14.3.1.13 Fehlingova reakce
• 14.3.2 Toxikologie (Štěpánka Vlčková)
  • 14.3.2.1 Toxikologická analýza
  • 14.3.2.2 Průmyslová toxikologie

14.4 Kriminalistické a celní laboratoře

• 14.4.1 Kriminalistické a forenzní aplikace metod organické chemické analýzy (Oldřich Vyhnálek)
  • 14.4.1.1 Subjekty kriminalistické a forenzní chemie
  • 14.4.1.2 Objekty kriminalistickotechnické expertizy organických látek
  • 14.4.1.3 Separační metody
  • 14.4.1.4 Spektroskopické metody
• 14.4.2 Stanovení organických látek v Celně technické laboratoři (Stanislav Ondroušek)
  • 14.4.2.1 Úkoly Celně technické laboratoře
  • 14.4.2.2 Používané analytické metody