Lidé léčiva ve vodách nechtějí, nejsou však ochotni si připlatit
Pixabay: Ewa Urban
Díky rychlému vývoji analytických laboratorních metod jsme schopni detekovat přítomnost stopových koncentrací léčiv a kosmetiky ve vodách. Čističky odpadních vod ale v současnosti často nejsou vybaveny tak, aby tyto látky dokonale odstranily. Zbyněk Hrkal a další vědci z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka a Přírodovědecké fakulty UK zjišťovali, o kolik jsou si Češi ochotni za čistější vodu připlatit.
Řada studií z poslední doby odhalila, že odpadní vody obsahují stopové koncentrace rostoucího množství látek, o kterých jsme až donedávna nevěděli, jako například léčiv nebo drogistických a kosmetických přípravků. Přestože současné čističky vodu zbaví většiny těchto látek, nezanedbatelné množství se dostává do životního prostředí a posléze může končit i v pitné vodě. Naštěstí existují technologie, díky kterým jsme schopni na tuto situaci reagovat a odpadní vodu těchto látek téměř zcela zbavit.
Jednou z účinných technologií je využití filtrace skrze aktivní uhlí. To je ale finančně nákladné, a vědce tak zajímalo, kolik si jsou ochotni Češi za vodu připlatit. Při výpočtu nákladů spojených s rekonstrukcí stávajících čističek v celé České republice vyšli z předpokladu, že toto technické řešení se bude realizovat pouze v čističkách pro 10 000 a více obyvatel. Takových je v Česku 155 a jednorázové investiční náklady pro tyto čističky by představovaly částku kolem 7,7 miliardy korun. Zvýšení provozních nákladů koncových uživatelů na toto opatření by činilo cca 10 Kč/m3, což by znamenalo 15% nárůst nákladů na vodné a stočné.
Ze sociologického průzkumu 835 obyvatel vyplynulo, že většina respondentů (65 %) souhlasí se zvýšením ceny, ale maximálně o 10 %. Nejběžnější odpovědí, na které se shodla celá třetina respondentů, byl souhlas se zvýšením cen v rozmezí 6–10 % oproti současnému stavu. Ochota připlatit si za vodu však s dalším růstem cen klesala a pouze 28 % respondentů by podpořilo zvýšení cen o 15 % a více. Na základě výsledků statistické analýzy lze říci, že ti, kteří jsou ochotni zaplatit za dobrou kvalitu vody, budou pravděpodobněji: ženy, mladší (střední) generace, vzdělanější, v lepší ekonomické situaci a ti, kteří jsou obecně spokojeni s prostředím, ve kterém žijí. Výsledky studie je však potřeba brát s rezervou vzhledem k tomu, že většina respondentů neznala skutečnou cenu vody.
V současnosti ještě nemáme dostatek znalosti o možných negativních účincích stopových koncentrací léčiv v pitné vodě na lidské zdraví. Většina odborníků se dokonce domnívá, že léčiva v takto extrémně nízkých koncentracích nemohou mít na zdraví měřitelný vliv, a to ani v případě dlouhodobého užívání. Výsledky sociologického průzkumu však i tak ukazují na poměrně nízkou ochotu české populace přispět ke zvýšeným nákladům na čistou vodu.
