Stanovení hořkých látek v chmelu – vliv ročníku a stáří chmele

Práce je zaměřena na vzájemné porovnání čtyř metod stanovení alfa kyselin ve chmelu (EBC 7.4, EBC 7.5, ČSN a EBC 7.7 (HPLC)) a jejich aplikaci při hodnocení chmele skladovaného za různých podmínek.
Pixabay/RitaE: Stanovení hořkých látek v chmelu – vliv ročníku a stáří chmele

Pixabay/RitaE: Stanovení hořkých látek v chmelu – vliv ročníku a stáří chmele

Dále jsou diskutovány výsledky porovnání prognózovaných a skutečných hodnot alfa kyselin v dlouhodobém sledování sklizní tří českých odrůd chmele. Největší rozdíly byly zjištěny mezi metodami EBC 7.5 (KH) a EBC 7.7 (HPLC), prvá dává systematicky vyšší výsledky a rozdíl exponenciálně stoupá s hodnotou indexu skladování chmele (HSI), u čerstvých chmelů je rozdíl 10 – 15 % rel., u starších chmelů s HSI 0,6 – 0,7 je rozdíl 25 – 45 % rel. Předsklizňová prognóza i sklizňový odhad alfa kyselin v Žateckém poloraném červeňáku jsou v dobré shodě se skutečností (kr = 0,93; kr = 0,95), totéž platí i pro relaci sklizňového odhadu a skutečnosti odrůd Sládek a Premiant (kr = 0,93; kr = 0,97).

1. ÚVOD

Nejdůležitější složkou chmele z pohledu pivovarské technologie jsou alfa kyseliny. Samy o sobě nejsou hořké, ale termickou izomerací z nich vznikají iso-alfa kyseliny, které mají intenzivně hořkou chuť a vytváří tak základ typického senzorického znaku piva. Více než 85 % hořkosti piva je připisováno iso-alfa kyselinám. Koncentrace iso-alfa kyselin v pivech se pohybuje v intervalu 10–100 mg/l podle typu piva. Další transformační produkty alfa kyselin, humulinony, vznikají oxidací alfa kyselin např. při zpracování chmele na pelety nebo při stárnutí chmele za přístupu vzduchu. Jsou dobře rozpustné ve vodě, ale jejich příspěvek k celkové hořkosti piva není při chmelení do kotle velký, přestože jejich senzorická hořkost dosahuje 65 % hořkosti iso-alfa kyselin. Tyto látky ale pravděpodobně přispívají k hořkosti studeně chmelených piv (Vollmer et al., 2017).

Příspěvek beta kyselin k celkové hořkosti piva byl řadou autorů zohledňován při určování dávky chmele pro chmelovar a vyjadřován jako součet obsahu alfa kyselin a defi novaného podílu beta kyselin. Asi nejznámější je Wöllmerův vztah „α + β/9“ (Wöllmer, 1930). Pro Žatecký červeňák byl Wöllmerův vztah Salačem a Dyrem upraven na „α + β/3“ (Salač a Dyr, 1944). Nejnovější výzkumy ukázaly, že čisté beta kyseliny k hořkosti piva nijak nepřispívají. To jednoznačně potvrdily experimenty, při kterých byly čisté beta kyseliny přidávány do mladiny ve formě ethanolového roztoku. Mladina ani pivo nevykazovaly žádnou senzorickou hořkost (Krofta et al., 2015). Výrazně hořkou chuť ale mají produkty oxidace beta kyselin, které jsou rozpustné ve vodě. Nejdéle známými transformačními produkty beta kyselin jsou hulupony a hulupinová kyselina (Stevens a Wright, 1961). Hulupony vznikají již ve chmelu v průběhu sušení a skladování, kdy jejich obsah ve chmelu může být kolem 1 %. Piva chmelená oxidačními produkty beta kyselin vykazují zřetelnou senzorickou hořkost, která není v žádném případě nepříjemná a ulpívající. Samotné hulupony dosahují 84 ± 10 % hořkosti iso-alfa kyselin, naproti tomu hulupinová kyselina není vůbec hořká (Algazzali a hellhammer, 2016). Absence kyslíku ve vroucí mladině neumožňuje rozpuštěným alfa a beta kyselinám významnější transformaci na hořké produkty.

Složení chmele se neustále mění, a to nejen v procesu dozrávání, ale i při posklizňovém zpracování na výrobky a zejména při skladování. Po sklizni chmel stárne. Stárnutím se rozumí nevratné změny ve složení chmelových pryskyřic, silic a dalších složek chmele, způsobené oxidací. Nejzávažnější změnou je pokles obsahu alfa a beta kyselin. Rychlost oxidačních procesů je ovlivňována řadou faktorů, z nichž nejdůležitější jsou čas, teplota, přístup vzduchu, světlo. Je známo, že rychlost ztráty alfa a beta kyselin se po sklizni za srovnatelných podmínek u jednotlivých odrůd liší. To se následně promítá do hořčicí vydatnosti chmele. Varní zkoušky starších chmelů potvrdily, že jejich hořčicí schopnost neklesá tak rychle, jak by odpovídalo analytickým hodnotám, tj. především úbytku alfa kyselin (Almaguer et al., 2012).

Nejběžnějším kritériem hodnocení stárnutí chmele je tzv. index skladování chmele, známý z anglického překladu „Hop Storage Index“ jako HSI. Jedná se o bezrozměrný index definovaný jako poměr absorbancí toluenového extraktu chmele v prostředí alkalického methanolu při vlnových délkách 275 a 325 nm (Likens a Nickerson, 1970). V čerstvém zeleném chmelu se jeho hodnota pohybuje v rozmezí 0,20-0,25. Po sklizni hodnota HSI nevratně stoupá. Staré, nevhodně skladované chmele, mohou mít HSI v rozmezí 1,00-2,00.

Nejdůležitější vliv na obsah alfa a beta kyselin ročníkové sklizně chmele má průběh povětrnostních podmínek během vegetační sezóny. V podmínkách střední Evropy se jedná především o teploty a srážky v období červen-srpen, u hybridních odrůd s delší vegetační dobou se toto období prodlužuje až do září. Informace o obsahu alfa kyselin v českých chmelech z nové sklizně jsou odbornou veřejností vždy očekávány s velkým zájmem. Z tohoto důvodu se prognózování a hodnocení obsahu alfa a beta kyselin z ročníkové sklizně chmele věnuje dlouhodobě značná pozornost (Krofta, 2012). Tento proces začíná předsklizňovými odhady pro Žatecký červeňák. Na to navazují sklizňové prognózy, a nakonec se provádí hodnocení skutečnosti na základě zpracování výsledků analýz dostupných sklizňových vzorků chmele. Ke kvantitativnímu stanovení obsahu alfa a beta kyselin ve chmelu se používá několik analytických metod. Ke stanovení obsahu čistých alfa a beta kyselin se používá kapalinová chromatografi e s UV detekcí v isokratickém či gradientovém režimu (Analytica EBC, 1998). K analýze alfa kyselin se dále široce užívají konduktometrické metody, založené na srážecí reakci humulonů s ionty Pb²⁺, při které se tvoří žlutá sraženina humulonátu olovnatého. V tomto případě se jedná o metody nespecifické, protože olovnatými ionty se sráží nejen alfa kyseliny, ale i některé minoritní složky chmelových pryskyřic. Výsledek analýzy se pak označuje jako konduktometrická hodnota chmele (KH). Přes zatížení řadou systematických chyb, jsou titrační metody pro svou jednoduchost a rychlost v praxi velmi rozšířené (Analytica EBC, 1998; ČSN 462520, 1997). Je však nutné mít na paměti, že každá metoda poskytuje jiný výsledek a vzájemné „přepočítávací“ koeficienty neexistují.

Publikace je zaměřena na vzájemné porovnání metod stanovení alfa kyselin ve chmelu, jejich aplikaci při hodnocení chmele v průběhu skladování za různých podmínek. Dále jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování obsahu alfa kyselin ve vybraných českých odrůdách chmele ve formě porovnání prognózovaných a skutečných hodnot.

2 MATERIÁL A METODY

Soubor hlávkových chmelů (české odrůdy Premiant, Sládek, Agnus, Žatecký červeňák) ze sklizní 2015 a 2016 byl použit pro porovnání výsledků stanovení alfa kyselin různými analytickými metodami. Část chmelů byla skladována při pokojové teplotě, část v klimatizovaných prostorech při teplotě +4 °C. Všechny vzorky byly analyzovány kapalinovou chromatografi í dle metody EBC 7.7. (Analytica EBC, 1998), s použitím externího kalibračního standardu ICE 3 a třemi různými konduktometrickými metodami – EBC 7.4, ČSN 462520-15 a EBC 7.5. Jedná se o metody, které se v praxi používají nejčastěji. První dvě používají jako extrakční rozpouštědlo toluen, v metodě EBC 7.5 se používá diethylether. V dalším textu, tabulkách a obrázcích jsou výše zmíněné analytické metody uváděny jako HPLC (EBC 7.7), KH 7.4 (EBC 7.4), KH 7.5 (EBC 7.5), KH ČSN (ČSN 462520-15).

Změny vybraných analytických parametrů granulovaných chmelů (HSI, alfa a beta kyseliny, KH 7.5), skladovaných za různých podmínek po dobu 12 měsíců byly hodnoceny na odrůdě Rubín. Granulované chmele byly skladovány ve vakuovaných obalech bez přístupu vzduchu při teplotách +4 a +20 °C. Další variantou byl granulovaný chmel skladovaný volně na vzduchu při teplotě 20 °C, tj. stav, který simuluje skladování protrženého obalu při pokojové teplotě. Skladovatelnost odrůdy Rubín byla vyhodnocena v průběhu přirozeného stárnutí hlávkového chmele při pokojové teplotě po dobu 12 měsíců.

Výsledky prognózování a hodnocení skutečného obsahu alfa a beta kyselin ve vybraných českých odrůdách chmele z ročníkové sklizně chmele jsou dokumentovány časovými řadami za období let 2000 až 2016 pro Žatecký červeňák a 2004–2016 pro hybridní odrůdy Premiant a Sládek. Analýzy alfa kyselin u odrůd Sládek a Premiant byly provedeny metodou HPLC. Předsklizňové odhady se analyticky hodnotí konduktometrickou metodou KH ČSN. Pro Žatecký červeňák se kombinuje analýza metodou HPLC (sklizňová prognóza) s konduktometrickou metodou dle ČSN (skutečnost).

3 VÝSLEDKY A DISKUSE

3.1 Stanovení hořkých látek ve chmelu

Výsledky simultánního stanovení obsahu alfa kyselin ve vybraném souboru českých odrůd (Žatecký červeňák, Premiant, Sládek, Saaz Late, Kazbek) několika analytickými metodami jsou uvedeny v tab. 1. Část chmelů byla skladována při pokojové teplotě (T), část v klimatizovaném skladu při teplotě +3 °C (CH). Různé skladovací podmínky se výrazně odrazily na hodnotách indexu skladování chmele. Vzorky skladované v teplu měly HSI na hranici 0,70, kdežto HSI chmelů skladovaných v klimatizovaném skladu většinou nepřesáhl hranici 0,40. Hodnoty v tab. 1 ukazují, že analytické výsledky stanovení alfa kyselin vybranými metodami se liší, v některých případech i o desítky procent.

Tab. 1 Výsledky stanovení obsahu alfa kyselin

Vzájemné porovnání analytických dat v relativních procentech je shrnuto v tab. 2. Srovnání je provedeno pro konduktometrické metody KH ČSN a KH 7.5 vůči HPLC metodě. Dále jsou porovnány dvě konduktometrické metody KH 7.4 a ČSN. Obě metody používají jako extrakční činidlo toluen, liší se především ve způsobu extrakce. Metoda KH 7.4 využívá speciální rychloběžné míchadlo, v metodě ČSN se chmele extrahují v klasické třepačce. Vzájemný rozdíl těchto metod v průměrných hodnotách 11 až 12 % rel. je dán především intenzitou míchání. Výsledky zjištěné metodou KH 7.4 jsou systematicky vyšší. Je patrné, že intenzivní mícháni (6000 min⁻¹; 8 minut) je účinnější než třepání po dobu 90 minut. Porovnání metod KH ČSN/HPLC sice ukazuje, že se v průměrných hodnotách zásadně neliší, ale rozdíly individuálních hodnot se pohybují v rozmezí od -6,4 do 15,0 % rel. (tab. 2).

Tab. 2 Porovnání rozdílů analytických dat mezi metodami

Diference analytických dat nejsou závislé na stáří chmele, jak je patrné z grafu na obr. 1. Obdobný charakter má i závislost rozdílů mezi metodami KH 7.4 a KH CSN na HSI.

Obr. 1 Závislost analytických rozdílů mezi metodami KH ČSN HPLC a HSI

Největší rozdíly byly zjištěny mezi metodami KH 7.5 a HPLC. Konduktometrická metoda dává v analyzovaném souboru vzorků systematicky vyšší výsledky o 15 až 20 % rel. Navíc se ukázalo, že relativní rozdíly významně závisí na stáří chmele. Závislost analytických rozdílů mezi metodami KH 7.5, HLPC na HSI je uvedena na obr. 2. U dobře skladovaných chmelů je relativní rozdíl mezi těmito metodami do 15 % rel., u starších chmelů může být rozdíl 40 až 50 % rel. Tato skutečnost je dána vznikem četných oxidačních produktů alfa a beta kyselin, které se v diethyletheru extrahují a jsou titrovatelné roztokem octanu olovnatého.

Obr. 2 Závislost analytických rozdílů mezi metodami KH 7.5, HPLC a HSI

3.2 Hořké látky a stáří chmele

V tab. 3 jsou uvedeny analytické výsledky sledování stárnutí odrůdy Rubín v granulované formě za anaerobních podmínek při dvou teplotách, pokojové a teplotě klimatizovaného skladu +4 °C.

Tab. 3 Stárnutí odrůdy Rubín v granulích T90 (teplo /T/ = 20 °C; chladno /CH/ = +4 °C, anaerobní podmínky)

Vyšší hodnoty HSI na začátku testu jsou způsobeny 4měsíční časovou prodlevou mezi sklizní a granulací, kdy skladovací teploty nezpracovaného chmele prakticky kopírovaly venkovní teploty podzimního a části zimního období. Nejlepší kvalitativní parametry po 13 měsících skladování mají podle očekávání granule skladované v klimatizovaných podmínkách bez přístupu vzduchu. Pokles obsahu alfa kyselin, beta kyselin i hodnot KH je výrazně pod úrovní 10 % rel. Tento způsob uchovávání chmele je dnes u velkých zpracovatelů chmele běžným standardem a stejným způsobem jej skladuje i řada pivovarů. Skladování granulí bez přístupu vzduchu za normální teploty již vede k poměrně značnému úbytku alfa kyselin (30 % rel.). Zajímavé je, že snížení konduktometrické hodnoty chmele je zhruba poloviční (16 % rel.). Ještě menší je pokles obsahu beta kyselin (8,3 % rel.). Je to dáno tím, že řada transformačních reakcí alfa kyselin, na rozdíl od beta kyselin, nevyžaduje přítomnost kyslíku (Taniguchi, 2014). Skladování granulovaného chmele za přístupu vzduchu při teplotách kolem 20 °C má na kvalitu chmele silně destruktivní vliv. Během několika týdnů je chmel pro pivovarské účely prakticky znehodnocen. V případě výše diskutované odrůdy Rubín došlo během 3 měsíců k poklesu obsahu alfa kyselin z původních 9,3 % na 0,40 % hm., obsah beta kyselin byl zanedbatelný a hodnota indexu skladování chmele přesáhla hodnotu 2,00. Konduktometrická hodnota (KH 7.5) takto zdegradovaného chmele však byla poměrně vysoká - 6,2 % hm. Příčinou rychlé degradace chmelových granulí je narušení integrity lupulinových zrn, ke kterému dochází v průběhu výroby především při mletí chmele a během granulace, kdy se chmel navíc zahřívá.

Je známo, že rychlost ztráty alfa kyselin po sklizni se za srovnatelných podmínek skladování u jednotlivých odrůd liší (Mikyška a Krofta, 2012). Z tohoto důvodu se dnes při charakterizaci chmelových odrůd často uvádí tzv. skladovatelnost (storage). Je definována jako relativní úbytek alfa kyselin po 6 měsících skladování hlávkového chmele volně na vzduchu při teplotě 20 °C. Průběh skladovacího pokusu za podmínek, které umožňují tento parametr stanovit pro odrůdu Rubín, je uveden na obr. 3. Protože byl založen bezprostředně po sklizni, je startovací hodnota HSI < 0,30. Obsah alfa kyselin poklesl z hodnoty 12,22 % hm. na 10,11 % hm. po 6 měsících. Relativní úbytek alfa kyselin tak činil méně než 20 % rel., což řadí odrůdu Rubín mezi chmele s dobrou skladovatelností, společně s odrůdami Galena či Nugget. Za nejstabilnější je z hlediska skladovatelnosti považována odrůda Cluster s úbytkem alfa kyselin < 10 % rel. (Nickerson a Likens, 1979 ).

Obr. 3 Stárnutí odrůdy Rubín volně na vzduchu (hlávky, normální teplota, bez přístupu světla)

3.3 Vliv ročníku na obsah hořkých látek ve chmelu

Na obr. 4 jsou znázorněny obsahy alfa kyselin v Žateckém červeňáku v období 2000 až 2016. Každý ročník je charakterizován trojicí analytických dat pro předsklizňový odhad, sklizňovou prognózu a skutečnost. Výsledky jsou prezentovány pro Žateckou chmelařskou oblast, protože počet vzorků je vzhledem k pěstební ploše zdaleka nejvyšší v porovnání s oblastí Úštěckou a Tršickou. Je patrné, že výsledné ročníkové hodnoty vykazují velmi dobrou shodu, přestože byly získány z různě velkých souborů vzorků a hodnoceny dvěma analytickými metodami. Zejména předsklizňové odhady mohou být zatíženy řadou systematických nejistot (např. každá individuální hodnota má stejnou váhu, bez ohledu na rozsah pěstování v dané lokalitě, obsah alfa kyselin se může měnit ještě v průběhu sklizně, což prognostickým modelem nelze v plné míře podchytit aj.). Rozdíly mezi min. a max. hodnotami v trojici analytických dat, které charakterizují každý ročník, nepřesahují zpravidla 0,5 % hm. Obr. 4 velmi dobře dokumentuje značné meziroční rozdíly v obsahu alfa kyselin, které jsou determinovány především průběhem povětrnostních podmínek v období červen-srpen (Kučera a Krofta, 2009). Průměrné obsahy alfa kyselin v ŽPČ se v hodnoceném období pohybovaly v intervalu 2 až 4 % hm. Dva ročníky, 2006 a 2015, s průměrnými obsahy alfa kyselin pod 2,5 % hm. z časové řady značně vybočují. Povětrnostní podmínky v těchto letech mají společný rys – vysoké teploty v letním období s nedostatkem srážek. Výsledkem jsou nízké výnosy chmele a podprůměrné obsahy alfa kyselin. Takové extrémní podmínky postihují většinou celou střední Evropu včetně Německa, což ovlivňuje trh se chmelem v celosvětovém měřítku.

Obr. 4 Obsahy alfa kyselin v Žateckém červeňáku v žatecké oblasti v období 2000 až 2016

Na obr. 5 a 6 jsou znázorněny obsahy alfa kyselin ve chmelech Sládek a Premiant v období 2004 až 2016.

Obr. 5 Obsahy alfa kyselin v odrůdě Sládek v Žatecké oblasti v období 2004 až 2016

Obr. 6 Obsahy alfa kyselin v odrůdě Premiant v Žatecké oblasti v období 2004 až 2016

Každý ročník je charakterizován dvojicí analytických dat pro sklizňovou prognózu a skutečnost. Výsledky jsou opět prezentovány pro Žateckou chmelařskou oblast. U odrůdy Sládek byly hodnoty sklizňového odhadu ve většině případů nižší oproti skutečnosti, rozdíl v obsahu alfa kyselin mezi sklizňovým odhadem a skutečností se pohyboval mezi 0,2–0,5 % hm. (průměr -0,26 % hm.), tedy od 3 do 8 % relativních (průměr -3,8 % rel.). Pro chmele Premiant byly kladné a záporné odchylky mezi odhadem a skutečností vyvážené, rozdíl mezi sklizňovým odhadem a skutečností byl od 0,1–0,4 % hm., tedy 0,9 až 6 % rel. Vezmeme-li v úvahu velikost souborů, méně než poloviční počet vzorků ve sklizňové prognóze a zčásti odlišné lokality oproti souboru vzorků „skutečnosti“, je opět patrná dobrá shoda dat ze sklizňové prognózy a finálního hodnocení, o čemž svědčí i korelace dat pro Sládek i Premiant (r = 0,93 resp. r = 0,97). U chmelů obou odrůd jsou zřetelné meziroční rozdíly v obsahu alfa kyselin, pro Sládek v rozpětí 6–8 % hm. a Premiant 7 až 10,5 % hm. Jak je patrné z obr. 7, porovnání dat skutečnosti pro odrůdy Žatecký červeňák, Sládek a Premiant v období 2004 až 2016, je obsah alfa kyselin u různých odrůd průběhem počasí v konkrétním roce ovlivněn různou měrou, jedním z důvodů je různá vegetační doba odrůd a tím daný termín sklizně.

Obr. 7 Porovnání obsahů alfa kyselin v odrůdách ŽPČ, Sládek a Premiant v Žatecké oblasti v období 2004 až 2016

4 ZÁVĚR

Kvantitativní hodnota obsahu alfa kyselin ve chmelu a chmelových výrobcích je značně ovlivněna použitou analytickou metodou. Protože od toho se odvíjí stanovení dávky chmele pro chmelovar, lze pro pivovarskou praxi doporučit některou z konduktometrických metod. Při volbě analytické metody je důležité používat stále stejnou, nejlépe KH 7.5. Na rozdíl od dalších konduktometrických metod zohledňuje i stáří chmele a hořčící vydatnost některých degradačních produktů alfa a beta kyselin. Metoda HPLC (EBC 7.7) měří pouze obsah čistých alfa a beta kyselin. Skutečný hořčící potenciál chmele je tak částečně podhodnocen. Nespornou výhodou konduktometrických metod je i nižší cena za analýzu v porovnání se stanovením kapalinovou chromatografií.

Kvasný průmysl
 

Mohlo by Vás zajímat

Průvodce řešením problémů v kapalinové chromatografii - Shimadzu HPLC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Waters Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Brožury a specifikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Simultaneous Quantification of Multiclass PFAS in Biosolids Using a Single Extraction Method and the Agilent 6495 Triple Quadrupole LC/MS

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Quantitative Determination of NDMA Impurity in Ranitidine Drug Products – Examples of Actual Samples Analysis by LCMS-8060 with APCI

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

Nové trendy v kapalinové chromatografii a jejich využití v analýze piva a pivovarských surovin. Část 3. Porovnání HPLC a UHPLC stanovení α- a β-hořkých kyselin

Na reprezentativní skupině 11 vzorků chmele byla porovnána klasická metoda vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) se stále více rozšířenou ultra účinnou kapalinovou chromatografií (UHPLC).
Vědecký článek | Potraviny

Profil proanthokyanidinů v pivu a jeho surovinách

Cílem této práce byla optimalizace podmínek separace proanthokyanidinů ve vybraných pivovarských surovinách pomocí HPLC/HRMS a následně ji využít pro sledování jejich profilu během pivovarského procesu.
Vědecký článek | Potraviny

Simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu metodou HPLC-DAD: Studie aplikace homogenátu zeleného chmele v pivovarském procesu

Analytická metoda HPLC-DAD pro simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu a studie dopadu chmelení na obsah těchto látek v pivu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Průvodce řešením problémů v kapalinové chromatografii - Shimadzu HPLC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Waters Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Brožury a specifikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Simultaneous Quantification of Multiclass PFAS in Biosolids Using a Single Extraction Method and the Agilent 6495 Triple Quadrupole LC/MS

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Quantitative Determination of NDMA Impurity in Ranitidine Drug Products – Examples of Actual Samples Analysis by LCMS-8060 with APCI

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

Nové trendy v kapalinové chromatografii a jejich využití v analýze piva a pivovarských surovin. Část 3. Porovnání HPLC a UHPLC stanovení α- a β-hořkých kyselin

Na reprezentativní skupině 11 vzorků chmele byla porovnána klasická metoda vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) se stále více rozšířenou ultra účinnou kapalinovou chromatografií (UHPLC).
Vědecký článek | Potraviny

Profil proanthokyanidinů v pivu a jeho surovinách

Cílem této práce byla optimalizace podmínek separace proanthokyanidinů ve vybraných pivovarských surovinách pomocí HPLC/HRMS a následně ji využít pro sledování jejich profilu během pivovarského procesu.
Vědecký článek | Potraviny

Simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu metodou HPLC-DAD: Studie aplikace homogenátu zeleného chmele v pivovarském procesu

Analytická metoda HPLC-DAD pro simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu a studie dopadu chmelení na obsah těchto látek v pivu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Průvodce řešením problémů v kapalinové chromatografii - Shimadzu HPLC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Waters Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Brožury a specifikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Simultaneous Quantification of Multiclass PFAS in Biosolids Using a Single Extraction Method and the Agilent 6495 Triple Quadrupole LC/MS

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Quantitative Determination of NDMA Impurity in Ranitidine Drug Products – Examples of Actual Samples Analysis by LCMS-8060 with APCI

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

Nové trendy v kapalinové chromatografii a jejich využití v analýze piva a pivovarských surovin. Část 3. Porovnání HPLC a UHPLC stanovení α- a β-hořkých kyselin

Na reprezentativní skupině 11 vzorků chmele byla porovnána klasická metoda vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) se stále více rozšířenou ultra účinnou kapalinovou chromatografií (UHPLC).
Vědecký článek | Potraviny

Profil proanthokyanidinů v pivu a jeho surovinách

Cílem této práce byla optimalizace podmínek separace proanthokyanidinů ve vybraných pivovarských surovinách pomocí HPLC/HRMS a následně ji využít pro sledování jejich profilu během pivovarského procesu.
Vědecký článek | Potraviny

Simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu metodou HPLC-DAD: Studie aplikace homogenátu zeleného chmele v pivovarském procesu

Analytická metoda HPLC-DAD pro simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu a studie dopadu chmelení na obsah těchto látek v pivu.
 

Mohlo by Vás zajímat

Průvodce řešením problémů v kapalinové chromatografii - Shimadzu HPLC Troubleshooting

Příručky
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
HPLC
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
---

Waters Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Brožury a specifikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Simultaneous Quantification of Multiclass PFAS in Biosolids Using a Single Extraction Method and the Agilent 6495 Triple Quadrupole LC/MS

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Životní prostředí

Quantitative Determination of NDMA Impurity in Ranitidine Drug Products – Examples of Actual Samples Analysis by LCMS-8060 with APCI

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---
 

Podobné články

Vědecký článek | Potraviny

Nové trendy v kapalinové chromatografii a jejich využití v analýze piva a pivovarských surovin. Část 3. Porovnání HPLC a UHPLC stanovení α- a β-hořkých kyselin

Na reprezentativní skupině 11 vzorků chmele byla porovnána klasická metoda vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) se stále více rozšířenou ultra účinnou kapalinovou chromatografií (UHPLC).
Vědecký článek | Potraviny

Profil proanthokyanidinů v pivu a jeho surovinách

Cílem této práce byla optimalizace podmínek separace proanthokyanidinů ve vybraných pivovarských surovinách pomocí HPLC/HRMS a následně ji využít pro sledování jejich profilu během pivovarského procesu.
Vědecký článek | Potraviny

Simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu metodou HPLC-DAD: Studie aplikace homogenátu zeleného chmele v pivovarském procesu

Analytická metoda HPLC-DAD pro simultánní stanovení prenylflavonoidů a isoflavonoidů ve chmelu a pivu a studie dopadu chmelení na obsah těchto látek v pivu.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.