RECETOX zkoumá zdraví hasičů. Dá jim i doporučení, jak zlepšit prevenci

Práce hasičů v první linii je velmi náročná fyzicky a psychicky, a navíc jsou hasiči oproti běžné populaci vystavení také působení řady specifických chemických látek využívaných při likvidaci požárů či nehod, či nebezpečných látek vznikajících při požárech. Jak to vše působí na jejich zdraví zkoumají odborníci z centra RECETOX Přírodovědecké fakulty MU v rámci projektu CELSPAC - FIREexpo.

Cílem studie je zjistit, jak výkon tohoto náročného povolání ovlivňuje takzvané biologické markery, tedy jakési indikátory zdraví, a jak případně mohou hasiči ovlivnit dopady svého povolání a snížit tak rizika spojená s jejich zdravotní stavem.

Na výzkumu spolupracují vědci z Přírodovědecké fakulty a Fakulty sportovních studií MU se Školním a výcvikovým zařízením Hasičského záchranného sboru ČR, které sídlí v Brně. Díky tomu se jim podařilo sestavit unikátní kohortu hodnocených lidí.

Sledují nováčky i zkušené hasiče

„Do výzkumu, který začal v roce 2019, se zapojilo téměř 170 účastníků. Jednu skupinu tvořili profesionální hasiči ve věku 18 až 35 let, druhou pak nováčci na začátku hasičského výcviku a třetí, takzvanou kontrolu tvořili sportovci v odpovídajícím věku, kteří nebyli v minulosti ani současnosti vystaveni působení zkoumaných chemických látek,“ přiblížil skladbu zapojených dobrovolníků vedoucí výzkumu Pavel Čupr.

Právě možnost sledovat nové adepty hasičského povolání, kteří procházejí velmi náročným výcvikem, a srovnávat je se zkušenými kolegy s řadou zásahů na kontě, je na této studii jedinečná. „V zásadě tímto nabízíme profesionálním hasičům možnost ověřit si, jak dobře jsou chráněni a na co si mají dávat pozor během cvičných i reálných zásahů u požárů.

Odborníci v uplynulých měsících sledovali a měřili koncentrace různých látek v krvi, moči či na kůži hasičů, aby zjistili, jak jsou jim vystavení v průběhu zásahu, ale například i po něm a během dekontaminace. Dívají se také na to, jak se expozice těmto látkám projevuje například v poškození DNA u buněk v žilní krvi, takzvaném oxidativním stresu, funkci štítné žlázy nebo v epigenetice.

„Ve studii jsme se zaměřili na látky vznikající při spalování, jako jsou polycyklické aromatické uhlovodíky, dále pak na zpomalovače hoření (perfluoroalkylové látky), které jsou často součástí hasicích pěn, a další. Některé z nich jsou již zakázané, nebo jsou na seznamu těch, které by se zakázat měly, ale u nichž platí výjimky například právě pro použití při hašení,“ přiblížil výzkum Čupr.

Výsledky ovlivní prevenci

Vědci ale sledovali i další ukazatele, které ovlivňují zdraví. Monitorovali fyzickou kondici hasičů, jak se mění, zda je spojená i s psychikou daného jedince, nebo třeba to, zda mohou u sledovaných dobrovolníků zlepšit odstraňování škodlivin z organismu preventivně podávané antioxidanty.

Spolupráci s odborníky si chválí i Školní a výcvikové zařízení Hasičského záchranného sboru, protože dostatečné vyhodnocení míry expozice hasičů a možných zdravotních rizik pro výše zmíněné perfluorované látky v České republice dosud chybí.

Z výše uvedených informací lze usuzovat, že o takto náročném povolání je potřeba uvažovat v celém kontextu a zaměřit se na prohloubení odborných znalostí a praktických dovedností profesionálních i dobrovolných hasičů v péči o jejich zdraví.

Vedoucí studie doplnil, že aktuálně zpracovávají a vyhodnocují nabrané údaje s cílem představit celkový koncept zdravotní prevence u hasičů. „Chceme vytvořit různá doporučení, jak omezit některá přetrvávající rizika tohoto povolání a udělat jej tak bezpečnější. Mimo jiné se také v doplňující studii zaměříme i na to, zda a jak velké mohou mít hasiči kvůli svému povolání problémy s plodností,“ dodal Čupr.

Další informace o projektu najdou zájemci na jeho webových stránkách.