Zamítnuté články jsou stále citovány, pandemie Covid-19 tento trend akceleruje

Čt, 25.2.2021
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/ED
Během pandemie Covid-19 se na boj s koronavirem zaměřilo mnoho výzkumných projektů. Počet článků na toto téma proto stoupl.
Pixabay/Free-Photos: Zamítnuté články jsou stále citovány, pandemie Covid-19 tento trend akceleruje

Pixabay/Free-Photos: Zamítnuté články jsou stále citovány, pandemie Covid-19 tento trend akceleruje

Mnoho publikací bylo volně k dispozici, někdy i před tím, než prošly řádným recenzním řízením. Články, které obsahovaly chybné informace, musely být následně staženy. I přes to jsou nadále citovány. Proč je tomu tak?

Některé články publikované ve vědeckých časopisech jsou odmítnuty, protože obsahují chybná data, nebo dokonce podvodné informace. Problém je ale v tom, že mnoho vědců to nebere v potaz a tyto publikace cituje dále. Tím se samozřejmě šíří dezinformace z již zamítnutých článků.

V červnu 2020 došlo ke stažení dvou rozsáhlých studií pacientů s Covid-19 v prestižních časopisech. I když se strhla lavina komentářů k této kauze, evidentně bylo mnoho vědců, kteří si toho nevšimli nebo nechtěli všimnout a tyto články šířili dále. Studie byly obvykle citovány jako podpora jejich hypotéz nebo úvodní přehled problematiky.

Elizabeth Suelzer, knihovnice z Medical College of Wisconsin, která psala o problematických citacích studie spojující očkování s autismem z roku 1998, si myslí, že Covid-19 je natolik přitažlivé téma, že se mnoho vydavatelů rozhodne jej publikovat bez řádného prověření. Podle služby Retraction Watch bylo odmítnutých publikací spojených s Covid-19 na konci roku 2020 kolem 0,03 %.

Proč vědci citují zamítnuté články?

Ivan Oransky, spoluzakladatel webu Retraction Watch, říká: „Lidé nekontrolují citace záměrně nebo z nedbalosti. Spousta autorů jenom zkopíruje seznam relevantních citací z podobné publikace, aniž by cokoliv četli. A je to celkem běžné.“

Jodi Schneider, profesorka informačních technologií na univerzitě v Illinois, si myslí, že kámen úrazu je v tom, že vydavatelé nedokáží dobře informovat o tom, že článek byl stažen. Ve svém výzkumu se zaměřila na zamítnutou klinickou studii, která byla citována ještě 11 let po svém stažení. Množství citací se dokonce zvýšilo až po tom, co byla publikace stažena.

„Problém spočívá v tom, že je velmi vzácné, aby časopis kontroloval seznam citací, zda se v něm nachází nějaký odmítnutý článek,“ říká Schneider. A to není jediná nepříjemnost. Oznámení o tom, že byl nějaký článek zamítnutý, se dá velmi těžko dohledat. „Výjimkou je například rozhraní PubMed, které na zamítnuté články jasně upozorňuje,“ komentuje Schneider. Ale i tak mnoho dalších databází ani nemá kompletní seznam všech odmítnutých publikací. A čím déle trvá zjistit, že je daný článek jakkoliv nedůvěryhodný, tím více vzroste počet jeho citací. Na základě svého výzkumu Schneider doporučuje, aby vědecké časopisy dávaly jasněji najevo, jaká publikace byla stažena a proč pomocí jasně definovaného postupu.

Na univerzitě v Illinois vznikl prototypový nástroj s názvem ReTracker, který automaticky kontroluje, zda je v citacích nějaký již zamítnutý článek, podobně funguje scite.ai a RedacTek. Také citační nástroj Zotero nabízí takovou možnost kontroly. Wisconsinská knihovnice Suelzer ale říká, že použití těchto nástrojů je mezi vědci vzácné.

Proč se tolik odmítnutých článků za rok 2020 týká Covid-19?

Během pandemie vzrostlo množství takzvaných preprintů. Jedná se o články, které ještě nebyly recenzované nebo oficiálně přijaté k publikaci ve vědeckém časopise. Umožňují, aby byly vědecké poznatky sdíleny ihned. Preprinty mohou pomoci k dobré zpětné vazbě na danou problematiku či vytvoření nové vědecké spolupráce.

Protože výzkum je hnacím motorem toho, abychom se pandemie co nejrychleji zbavili, je publikace na preprintovém serveru přínosná. Rychleji publikovaný výzkum v tomto směru mohl dozajista zachránit nespočet životů. Na druhou stranu ale také mohl dezinformovat, protože mnoho mylných informací pocházelo právě z preprintů.

Během prvních 4 měsíců pandemie vědci publikovali 16 000 článků o Covid-19, z nichž nejméně 6000 bylo na preprintových serverech. Zároveň se ukázalo, že předtisky jsou hojně šířené na sociálních sítích a informují o nich běžné sdělovací prostředky. To může vést k tomu, že další publikace budou více zpochybňovány, protože laičtí novináři neumí s tímto typem článku naložit jako s „neověřenou“ informací.

Jsou preprinty důvěryhodným zdrojem?

I když myšlenka preprintů je stará několik dekád, během posledních let počet preprintových serverů značně stoupl. Může za to také volání po otevřené vědě. Také během pandemie se trend zveřejňování preprintů rozšířil. V roce 2020 vzrostl na biomedicínském serveru MedRXiv počet preprintů o 400 %. Kromě toho, že se lidé mohou dostat mnohem rychleji k cenným informacím, to také může znamenat to, že začnou sdílet výzkum, který nedosahuje požadované kvality.

Někteří vědci v preprintech vidí potenciál pro další vylepšení své publikace. Jiní si pochvalují, že se mohou dostat rychle k nejnovějšímu výzkumu a posunout se tak v kariéře. Obecně tím lze opravdu zrychlit tempo vědy, protože recenzní řízení se může táhnout měsíce až roky.

Jenomže problém je v tom, že nevíme, do jaké míry jsou preprinty zkoumány a jestli zrovna u konkrétního článku k nějaké zpětné vazbě došlo. A také se neví, zda se autoři těmito doporučeními řídí.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Nitrite in duloxetine hydrochloride API

Instrumentace
Příprava vzorků, Iontová chromatografie
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Farmaceutická analýza

MaxPeak Premier Columns - Small Molecule Application Notebook

Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
Potraviny a zemědělství, Farmaceutická analýza, Metabolomika

Determination of fluoride in sodium fluoride oral solution using carbonate/bicarbonate eluent

Instrumentace
Iontová chromatografie
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Farmaceutická analýza

High-Sensitivity Oligonucleotide Analysis Using Ion-Pairing-Free HILIC and TOF LC/MS

Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Farmaceutická analýza

Škola MS: Phenylová selektivita

Instrumentace
Spotřební materiál, LC kolony
Výrobce
Phenomenex
Zaměření
---
 

Podobné články


Článek | Různé

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu z pohledu managementu výzkumné organizace

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu představuje příležitost k další akceleraci výzkumných aktivit a šíření výsledků výzkumu mezi odbornou a nakonec i laickou veřejnost.

Článek | Různé

Rizika covidizace vědy

Překotná rychlost výzkumu, který si vyžádala globální pandemie viru COVID-19, má i své negativní následky.

Článek | Různé

Co je příčinou protichůdných a nereprodukovatelných výsledků vědeckých prací?

Vědecký experiment je potvrzení nebo vyvrácení nějaké předem stanovené hypotézy. A co vlastně působí nereprodukovatelnost nebo ambivalenci v článcích?

Článek | Přednáška

Pseudověda dostává příliš prostoru, to mě děsí, říká autor seznamu predátorů

V roce 2010 vydal knihovník a vědec z University of Colorado Jeffrey Beall svůj první seznam predátorských časopisů. O sedm let později jich list čítal už bezmála tisícovku.
 

Podobné články


Článek | Různé

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu z pohledu managementu výzkumné organizace

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu představuje příležitost k další akceleraci výzkumných aktivit a šíření výsledků výzkumu mezi odbornou a nakonec i laickou veřejnost.

Článek | Různé

Rizika covidizace vědy

Překotná rychlost výzkumu, který si vyžádala globální pandemie viru COVID-19, má i své negativní následky.

Článek | Různé

Co je příčinou protichůdných a nereprodukovatelných výsledků vědeckých prací?

Vědecký experiment je potvrzení nebo vyvrácení nějaké předem stanovené hypotézy. A co vlastně působí nereprodukovatelnost nebo ambivalenci v článcích?

Článek | Přednáška

Pseudověda dostává příliš prostoru, to mě děsí, říká autor seznamu predátorů

V roce 2010 vydal knihovník a vědec z University of Colorado Jeffrey Beall svůj první seznam predátorských časopisů. O sedm let později jich list čítal už bezmála tisícovku.
 

Podobné články


Článek | Různé

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu z pohledu managementu výzkumné organizace

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu představuje příležitost k další akceleraci výzkumných aktivit a šíření výsledků výzkumu mezi odbornou a nakonec i laickou veřejnost.

Článek | Různé

Rizika covidizace vědy

Překotná rychlost výzkumu, který si vyžádala globální pandemie viru COVID-19, má i své negativní následky.

Článek | Různé

Co je příčinou protichůdných a nereprodukovatelných výsledků vědeckých prací?

Vědecký experiment je potvrzení nebo vyvrácení nějaké předem stanovené hypotézy. A co vlastně působí nereprodukovatelnost nebo ambivalenci v článcích?

Článek | Přednáška

Pseudověda dostává příliš prostoru, to mě děsí, říká autor seznamu predátorů

V roce 2010 vydal knihovník a vědec z University of Colorado Jeffrey Beall svůj první seznam predátorských časopisů. O sedm let později jich list čítal už bezmála tisícovku.
 

Podobné články


Článek | Různé

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu z pohledu managementu výzkumné organizace

Otevřený přístup k výsledkům výzkumu představuje příležitost k další akceleraci výzkumných aktivit a šíření výsledků výzkumu mezi odbornou a nakonec i laickou veřejnost.

Článek | Různé

Rizika covidizace vědy

Překotná rychlost výzkumu, který si vyžádala globální pandemie viru COVID-19, má i své negativní následky.

Článek | Různé

Co je příčinou protichůdných a nereprodukovatelných výsledků vědeckých prací?

Vědecký experiment je potvrzení nebo vyvrácení nějaké předem stanovené hypotézy. A co vlastně působí nereprodukovatelnost nebo ambivalenci v článcích?

Článek | Přednáška

Pseudověda dostává příliš prostoru, to mě děsí, říká autor seznamu predátorů

V roce 2010 vydal knihovník a vědec z University of Colorado Jeffrey Beall svůj první seznam predátorských časopisů. O sedm let později jich list čítal už bezmála tisícovku.