Pavel Doleček: Nedostatku financí plynoucích na vědu musíme zabránit

Po, 15.2.2021
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
S Pavlem Dolečkem, jsme si povídali o dopadech aktuální pandemie na oblast vědy, o financování a hodnocení výzkumu vysokých škol a také neefektivitě doktorského vzdělávání.
Vědavýzkum.cz: Pavel Doleček: Nedostatku financí plynoucích na vědu musíme zabránit

Vědavýzkum.cz: Pavel Doleček: Nedostatku financí plynoucích na vědu musíme zabránit

S Pavlem Dolečkem, náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, jsme si povídali o dopadech aktuální pandemie na oblast vědy, o financování a hodnocení výzkumu vysokých škol a také neefektivitě doktorského vzdělávání.

Loňský rok byl vzhledem k pandemii koronaviru pro oblast vzdělávání poměrně náročný. Jaký byl podle vás rok 2020 pro oblast vědy obecně?

Uplynulý rok byl opravdu velice náročný. Řada výzkumných spoluprací, zejména těch mezinárodních, nějakým způsobem ovlivněna byla. Na druhou stranu to byla pro celou oblast výzkumu velká výzva. Ukázalo se poměrně jasně, že postavení vědy by ve všech veřejných politikách mělo být velmi významné, protože řešení krizí, ať už budou jakákoli, tak budou znalostní. Tato situace je proto nepochybně velkou výzvou a podnětem k tomu, aby se výzkum dostal do středobodu veřejných politik.

Jaké to bude mít důsledky pro financování oblasti vědy a výzkumu?

Aktuální situace ukazuje, že výzkumná infrastruktura je momentálně fakticky součástí páteřní infrastruktury státu. Takže investice, které jsme v minulých letech provedli, se ukázaly jako správné a musíme tento trend zachovat. Myslím, že jasně se tento poznatek vyprofiloval na námi organizované konferenci, která se věnovala mimo jiné právě úloze výzkumných infrastruktur při řešení pandemie. Proto platí, že je nezbytné držet trend růstu veřejného financování směřujícího právě do výzkumu a vývoje.

Jak podle vás v situaci obstály vysoké školy a další výzkumné instituce?

Myslím, že se s tím vypořádaly velice dobře. Bylo vidět, že se obecně všechny výzkumné instituce velmi intenzivně zapojily do řešení situace ve všech možných oblastech. Ať už se díváme na výzkum covidu jako takového, vývoj testování, ochranných pomůcek či společenských dopadů pandemie, tak vysoké školy i další výzkumné organizace obstály, a pevně věřím, že se budou zapojovat dále.

Když se vrátíme k otázce financování, tak od letošního roku budou mít po dobu následujících pět let vysoké školy jistotu v tom, jakou částku obdrží zjednodušeně řečeno na vědu. Například takzvaná stabilizační složka činí dohromady 32 miliard korun. Jak jste s touto částkou spokojen?

Vždycky bychom rádi více, jak jsem uvedl, právě investice do výzkumu je investicí do páteřní infrastruktury. Nicméně je mi jasné, že situace veřejných rozpočtů je složitá. MŠMT jako národní průřezový poskytovatel musí samozřejmě zajistit financování v podstatě pro celý systém. Co se však týká tak zvaného dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace (DKRVO), je třeba naplnit memorandum, které podepsalo MŠMT, RVVI, Konference rektorů a Akademie věd ČR, kterým by měl být každoročně zajištěn alespoň 4% nárůst na DKRVO. Pokud se toto podaří splnit i do budoucích let, tak bych byl spokojen.

Již tradičně nejvíce prostředků získají největší instituce – Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT v Praze. Někteří kritici namítají, že systém příliš zdůrazňuje právě velikost instituce, zatímco kvalita menších pracovišť pozornosti hodnocení většinou uniká. Považujete to za problém?

Toto jako problém určitě nevnímám. Je to logické, protože značná část těchto prostředků je využívána na provozní výdaje. My se samozřejmě dlouhodobě snažíme, aby část těch prostředků byla využita na různá motivační schémata, ale je nám jasné, že velká část musí jít na provoz, včetně mezd. Z toho logicky plyne, že větší univerzita vyžaduje větší prostředky. Domnívám se, že zmíněná kritika se neváže ani tak k financování, jako spíše k hodnocení. Tam bychom měli více zkoumat oborové kapacity a více si všímat právě toho, jaké prostředky a kolik pracovníků se věnuje danému oboru. Na tom myslím panuje jasná shoda s RVVI. Jinak co se týče financování, MŠMT požaduje, aby se způsob financování nepřeklápěl do vnitřního přerozdělování prostředků, protože je povinností školy, aby odhalila například konkrétní excelentní týmy a byla je schopna podpořit. To samé se týká podpory oborů.

S tím souvisí další otázka. Přidělené prostředky budou nyní rozdělovat jednotlivé instituce svým fakultám a dalším pracovištím. V minulosti jste kritizoval, že centrální způsob hodnocení a přerozdělování vysoké školy kopírují a aplikují i pro interní účely. Došlo v tomto ohledu k nějakému posunu? Jsou jednotlivé vysoké školy připraveny rozpočty rozdělit efektivně podle vlastních pravidel?

Tímto tématem se zabýváme minimálně poslední tři roky. V době, kdy docházelo k poměrně razantnímu nárůstu institucionální podpory, tak požadavek ministerstva byl, aby vysoká škola v rámci vlastního strategického řízení byla schopna nastavit si vlastní specifické a strategické nástroje, oborové preference a podobně a nastavila vlastní způsob hodnocení a financování. Národní rovina na jedné straně, institucionální rovina na té druhé, sledují trošku jiné priority, ve zcela jiném detailu a nesmí se stát, že jedna pokrývá oblast té druhé. K tomuto tématu jsem už jednou na vašem portále hovořil (1, 2) a moje pozice je v tomto konstantní. Určitě bych čtenářům doporučil k nahlédnutí náš Strategický záměr pro oblast vysokých škol, kde je řada pozic MŠMT detailně popsána. Musím říct, že se situace lepší i díky mezinárodnímu hodnocení a právě dlouhodobé debatě. Nyní s celou řadou vysokých škol konzultujeme a projednáváme jejich strategické záměry pro období 21+. Už teď vidíme, že na řadě škol, nezávisle na jejich velikosti nebo oborovém rozložení, je jednoznačná tendence hledat vnitřní nástroje pro podporu klíčových pracovišť, oborů či pracovníků, což se my jako ministerstvo snažíme podporovat. Toto se myslím velmi dobře daří.

V současné době se dokončuje hodnocení modulů 3 až 5 u vysokých škol. Mezinárodní panely probíhaly bohužel kvůli epidemiologické situaci on-line. Jak jste obecně s průběhem hodnocení spokojen z pohledu ministerstva?

Distanční forma nějakým způsobem rozsah a ambici tohoto hodnocení samozřejmě ovlivnila, ale domnívám se, že na základě velmi intenzivní komunikace s vysokými školami během celého roku se celý proces podařilo vyhovujícím způsobem nastavit a uskutečnit. I tak ale hodnocení pochopitelně provázely některé nedokonalosti Je to pilot, tak k tomu také přistupujeme. Myslím si ale, že celkový dojem je jednoznačně pozitivní. V tuto chvíli si vyhodnocujeme průběh celého hodnocení, sbíráme informace od každého panelisty individuálně, samozřejmě kolem poloviny letošního roku uděláme rozsáhlé hodnocení průběhu. Klíčové je, že na řadě škol vůbec k něčemu takovému došlo. Že byly nuceny představit dominantně mezinárodnímu panelu, co dělají ve výzkumu, proč něco dělají či naopak nedělají a co dělat chtějí do budoucna. Pro vnitřní kulturu to je klíčový impuls. Pro nás jako pro poskytovatele jsou samozřejmě důležitá právě slovní vyhodnocení a doporučení mezinárodního evaluačního panelu, se kterými se bude dál pracovat. A po vysokých školách budeme chtít, aby se dle nich řídily a posouvaly se.

Ještě jedna otázka k vysokým školám. Poměrně intenzivně se v minulých letech diskutoval smysl a postavení doktorského studia. Chystá se něco nového?

Chystá, obecně nejsme spokojeni s průběhem a zejména efektivitou doktorského studia. Studium je poměrně neefektivní, máme velký počet studentů, dlouhou dobu studia, obrovský drop-out. Změna vyžaduje celou řadu opatření na úrovni vysokých škol, ale co chceme udělat jako jeden z prvních kroků ze strany MŠMT, je změna způsobu financování doktorských studií. Aby toto bylo optimálně efektivní, bude to vyžadovat změnu zákona. Naším cílem je zvýšit efektivitu studia a výběrovost přijímacího řízení. Chceme přimět vysoké školy, aby si dávaly větší pozor na to, koho přijímají, aby si vytvářely podpůrné nástroje pro doktorandy, rozvíjely koncept „doctoral schools“, zásadním způsobem se zaměřily na práci se školiteli a tak dále. Potřebných opatření je celá řada, podrobně jsou popsána v našem Strategickém plánu a jeho Plánu realizace pro rok 2021.

Pojďme částečně opustit oblast vysokých škol. Už delší dobu není žádným tajemstvím, že v Radě pro výzkum, vývoj a inovace, která je spoluodpovědná s MŠMT za tvorbu a realizaci vědní politiky, panuje určité napětí. To například vyvrcholilo rezignací místopředsedy rady Petra Dvořáka. Jak se vám v současné době s radou spolupracuje?

Netroufám si hodnotit atmosféru uvnitř RVVI ani důvody, pro které rezignoval pan první místopředseda. Chtěl bych ale zmínit za MŠMT, že za jeho práci mu patří obdiv a poděkování, protože jeho role nebyla snadná, a to zejména v posledním roce a půl. Vše ale zvládl s grácií a výzkumný systém by mu za jeho služby měl poděkovat.

Co se týká spolupráce, tak osobně jsem s celou řadou členů v intenzivním kontaktu a myslím si, že spolupráce je dobrá. Celý systém výzkumu v ČR je postaven na tom, že se MŠMT s RVVI v klíčových oblastech dohodne. To je kategorický imperativ, na který musíme všichni pamatovat. Velká část členů RVVI toto ctí, a proto se ve většině případů dojde ke konsenzu.

Tradičním tématem oblasti výzkumu je, co Česku přináší účast v mezinárodních projektech a smlouvách. Budete tyto účasti nějakým způsobem vyhodnocovat?

Máme tradici v účasti v mezinárodních organizací, jako je CERN, ESA či Evropská jižní observatoř. Letos provedeme již po několikáté rozsáhlé mezinárodní vyhodnocení přínosů členství ČR, které nám dá zpětnou vazbu v tom, jak si vlastně stojíme. To znamená, jaké jsou přínosy z hlediska výzkumu, stáží pro studenty, zaměstnání Čechů v těchto společnostech, ale také jaké jsou přínosy průmyslové spolupráce. V tuto chvíli probíhá též i hodnocení projektů velkých výzkumných infrastruktur pro období 2023+, které je kompletně mezinárodní, což považuji za velice zdravé pro systém. Považuji jej procesně i kvalitativně za jedno z nejlepších hodnocení u nás, zcela srovnatelné s evropskou praxí,

Jaké další projekty chystáte na národní úrovni? Přeci jen je systém výzkumu a vývoje poměrně složitá problematika, která si zaslouží určitou informační a expertní podporu.

Loni se podařilo do zákona 130/2002 implementovat nový nástroj takzvaných projektů sdílených činností, což jsou projekty v gesci MŠMT. A přestože nejsou tak viditelné mediálně, tak si troufám tvrdit, že jde o jednu z nejvýznamnějších změn systému VaVaI, protože centrálně a takzvaným top-down způsobem zajišťují právě informační, analytické a další nezbytné služby jak pro státní správu, tak zejména pro výzkumné organizace. Takové projekty plánujeme čtyři, tři už jsou v tuto chvíli schválené vládou. Tyto projekty se zaměřují v prvním případě na centralizované služby nákupu elektronických informačních zdrojů a související analytiku a podpůrné služby. Druhým projektem financujeme provoz České styčné kanceláře pro vzdělávání a výzkum v Bruselu, jako nástroje vědecké diplomacie ČR v rámci Evropského výzkumného prostoru. Třetí projekt se zaměřuje na informační, konzultační a poradenskou podporu pro zapojování výzkumných organizací a podniků ČR do Evropského výzkumného prostoru, tedy zejména do rámcového programu Horizontu Evropa. Další projekt, který v současnosti debatujeme s RVVI, je projekt tzv. strategické inteligence. Půjde o projekt, v jehož rámci by měla být prováděna analytika pro potřeby výzkumné a inovační politiky spadající zejména do gesce MPO a MŠMT, ale případně i dalších stakeholderů, pokud budou mít zájem.

Děkujeme moc za rozhovor!

Pavel Doleček

Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Na MŠMT působil na pozici vedoucího oddělení koncepčního odboru vysokých škol. Posléze působil na pozici zástupce náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. V rámci současné a předchozích pozic se podílel na koncepci a realizaci vysokoškolské a vědní politiky státu v gesci ministerstva včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativy a financování. Je členem řady odborných poradních orgánů, rad a výborů.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Návrh rozpočtu: Jasný signál stabilizace podpory vědy a výzkumu

Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?
Článek | Osobnosti

U vědy by se všem mělo měřit stejným metrem, říká rektor Jiří Málek

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni.
Článek | Různé

Rut Bízková: Dělá se revoluce zvnitřku, ne zvnějšku

V pokračování rozhovoru s Rut Bízkovou se dočtete, co očekává od posílení institucionálního financování, kdo skutečně koordinuje a řídí vědní politiku v Česku, a jak se daří komunikovat ji s veřejností.
Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Návrh rozpočtu: Jasný signál stabilizace podpory vědy a výzkumu

Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?
Článek | Osobnosti

U vědy by se všem mělo měřit stejným metrem, říká rektor Jiří Málek

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni.
Článek | Různé

Rut Bízková: Dělá se revoluce zvnitřku, ne zvnějšku

V pokračování rozhovoru s Rut Bízkovou se dočtete, co očekává od posílení institucionálního financování, kdo skutečně koordinuje a řídí vědní politiku v Česku, a jak se daří komunikovat ji s veřejností.
Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Návrh rozpočtu: Jasný signál stabilizace podpory vědy a výzkumu

Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?
Článek | Osobnosti

U vědy by se všem mělo měřit stejným metrem, říká rektor Jiří Málek

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni.
Článek | Různé

Rut Bízková: Dělá se revoluce zvnitřku, ne zvnějšku

V pokračování rozhovoru s Rut Bízkovou se dočtete, co očekává od posílení institucionálního financování, kdo skutečně koordinuje a řídí vědní politiku v Česku, a jak se daří komunikovat ji s veřejností.
Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.
 

Mohlo by Vás zajímat

It’s Not All About the Column: The Role of the Mobile Phase and Your Instrument

Prezentace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
Spotřební materiál, HPLC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Improved Separation of RNA Nucleotides, Nucleosides, and Nucleobases on Atlantis Premier BEH Z-HILIC Columns

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
Spotřební materiál, LC/MS, LC/MS/MS, LC kolony, LC/QQQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Klinická analýza

Quantification of THC and CBD in Gummies and Hard Candies

Aplikace
| 2021 | Agilent Technologies
Instrumentace
HPLC, LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Detection and Quantitation of Nitrosamine Impurities in Drug Substances by LC-HRMS on LCMS-9030

Aplikace
| 2021 | Shimadzu
Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza

Evaluating the Waters ACQUITY Premier System as a Flexible LC Platform That Can Be Broadly Deployed in Biopharmaceutical Labs

Aplikace
| 2021 | Waters
Instrumentace
HPLC, GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články

Článek | Různé

Návrh rozpočtu: Jasný signál stabilizace podpory vědy a výzkumu

Veřejné výdaje na výzkum v příštích letech pravděpodobně porostou. Proč je důležité nadále zvyšovat investice do vědy? A na co konkrétně by podle nich dodatečné prostředky měly jít?
Článek | Osobnosti

U vědy by se všem mělo měřit stejným metrem, říká rektor Jiří Málek

U vědy by se všem vysokým školám mělo měřit stejným metrem. Rozhodující není velikost univerzit, ale výsledky vědců. Ty mohou být i u škol v regionech na vynikající úrovni.
Článek | Různé

Rut Bízková: Dělá se revoluce zvnitřku, ne zvnějšku

V pokračování rozhovoru s Rut Bízkovou se dočtete, co očekává od posílení institucionálního financování, kdo skutečně koordinuje a řídí vědní politiku v Česku, a jak se daří komunikovat ji s veřejností.
Článek | Různé

Ondřej Krejcar: Metodiku 17+ vnímáme jako dobrou zpětnou vazbu

V rámci série rozhovorů s prorektory pro oblast vědy a výzkumu jsme tentokrát zavítali na Univerzitu Hradec Králové.
Další projekty
Sledujte nás
Další informace
WebinářeO násKontaktujte násPodmínky užití

LabRulez s.r.o. Všechna práva vyhrazena.