<p><strong>Pokud se zabýváte environmentálním testováním, přípravou vzorků nebo laboratorní instrumentací, jistě již víte, že </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://blog.organomation.com/blog/the-importance-of-detecting-per-and-polyfluoroalkyl-substances-pfas"><strong>PFAS (per- a polyfluoroalkylové látky)</strong></a><strong> se staly jedním z nejdiskutovanějších témat v analytické komunitě. Možná jste však ještě nezaznamenali, že v únoru 2026 učinilo Spojené království významný krok, když zveřejnilo svůj vůbec první národní rámec pro řešení těchto perzistentních látek. Stojí za to mu věnovat pozornost bez ohledu na to, kde vaše laboratoř působí.</strong></p><h3><strong>Co jsou „věčné chemikálie“ a proč je situace tak naléhavá?</strong></h3><p>PFAS představují skupinu tisíců syntetických chemických látek používaných v celé řadě výrobků – od obalů na potraviny a kuchyňského nádobí až po nepromokavé oděvy a hasicí pěny. Jejich charakteristickým rysem je mimořádná perzistence – v životním prostředí i v lidském organismu se jen velmi obtížně rozkládají, a právě proto si vysloužily přezdívku „věčné chemikálie“. Chronická expozice, a to i při nízkých úrovních, je spojována s poškozením jater, zvýšenou hladinou cholesterolu, oslabenou imunitnou a některými druhy rakoviny.</p><p>Rozsah tohoto problému lze jen stěží přecenit. Stopy PFAS byly zjištěny všude – od Arktidy až po Antarktidu. Případy rozsáhlé kontaminace se dostaly na titulní stránky médií v Belgii, Spojených státech i dalších zemích. A zatímco se po celém světě již několik let zpřísňují regulační opatření – několik amerických států zavedlo od roku 2025 zákaz používání PFAS v kosmetice a EU v lednu 2026 <strong>zpřísnila</strong> požadavky na ochranu pitné vody – Spojené království dosud nepředstavilo komplexní národní strategii. Až dosud.</p><h3><strong>Co britský plán pro PFAS skutečně obsahuje</strong></h3><p>Plán britské vlády pro PFAS, zveřejněný 3. února 2026, stojí na třech pilířích: pochopení zdrojů PFAS, řešení cest jejich šíření a omezení pokračující expozice. Rámec počítá s koordinovaným postupem napříč vládními institucemi, regulačními orgány, průmyslem i místními komunitami.</p><p><strong>Mezi konkrétní opatření patří:</strong></p><ul><li>provedení vůbec prvního komplexního hodnocení výskytu PFAS v anglických ústích řek a pobřežních vodách,</li><li>zahájení veřejné konzultace o zavedení zákonného limitu pro PFAS v předpisech upravujících veřejné zásobování pitnou vodou v Anglii,</li><li>testování obalů na potraviny, například sáčků na popcorn do mikrovlnné trouby nebo krabic na pizzu, na přítomnost PFAS,</li><li>vydání nových pokynů ke snižování průmyslových emisí PFAS,</li><li>rozšíření monitorování půd ve spolupráci s Britskou geologickou službou,</li><li>zvážení omezení používání PFAS v hasicích pěnách v návaznosti na probíhající konzultace,</li></ul><h3><strong>Spuštění veřejně přístupného webu zaměřeného na zvyšování transparentnosti a informovanosti</strong></h3><p>Jde o rozsáhlý plán, který se však neobešel bez kritiky. Někteří odborníci na životní prostředí upozorňují, že se plán zaměřuje především na monitorování a získávání nových poznatků, zatímco závazným termínům pro postupné ukončení používání PFAS věnuje menší pozornost. Jeden z výzkumníků například uvedl, že <strong>historické zdroje kontaminace</strong>, jako jsou skládky, mohou do řek uvolňovat více PFAS než současná průmyslová činnost a že samotné sledování koncentrací nestačí k hodnocení celkového množství PFAS vypouštěného do životního prostředí. Na rozdíl od Francie, která se stala první zemí EU s úplným zákazem PFAS v kosmetice, Spojené království zatím o plošném zákazu neuvažuje.</p><p>Zastánci plánu jej naopak označují za důležitý první krok, zejména s ohledem na složitost celé problematiky. Neexistuje totiž ani všeobecná shoda na tom, <strong>které látky vlastně do skupiny PFAS patří</strong>. V závislosti na použité definici může tato skupina zahrnovat méně než pět tisíc, ale také více než sedm milionů potenciálních látek.</p><h3><strong>Proč je to důležité pro laboratorní svět</strong></h3><p>A právě zde se dostáváme k tomu, proč je toto téma důležité pro oblast analytických přístrojů a přípravy vzorků.</p><p>Snaha lépe porozumět PFAS a regulovat jejich výskyt v rozsahu, který nyní navrhuje Spojené království, znamená jediné: poptávka po <strong>spolehlivém testování PFAS</strong> bude dále růst. Každé hodnocení ústí řek, každý program monitorování půd i každý test potravinových obalů vytváří nové vzorky, které je třeba analyzovat. A analýza PFAS rozhodně není jednoduchá.</p><p>Současné analytické metody <strong>USEPA pro stanovení PFAS</strong> jsou založeny především na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/preparing-samples-for-lc-ms/ms-analysis"><strong>LC-MS/MS</strong></a>). Správná příprava vzorků je zásadní pro získání spolehlivých výsledků, zejména proto, že PFAS se často vyskytují ve stopových koncentracích a mohou být snadno vneseny jako kontaminanty již během samotné přípravy vzorku. Extrakce na pevné fázi (<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.organomation.com/what-is-solid-phase-extraction-spe"><strong>SPE</strong></a>) představuje běžně používanou techniku izolace PFAS z komplexních matric, jako jsou voda nebo půda. Stejně důležitá je však také účinné zakoncentrování vzorků před analýzou – právě proto jsou přístroje pro zakoncentrování odpařováním nepostradatelnou součástí analytického pracovního postupu.</p><p>Ve společnosti Organomation se naše koncentrátory používají v pracovních postupech <strong>odpovídajících metodám EPA 533, 537.1 a 1633</strong>, které představují klíčové analytické metody pro stanovení PFAS v pitné vodě,<strong> </strong>environmentálních vodách a široké škále pevných matric, včetně půdy, biologických kalů a tkání. Tyto metody vyžadují pečlivé a kontrolované odpařování rozpouštědel, aby bylo možné vzorky zakoncentrovat bez ztráty cílových analytů nebo vnesení kontaminace. Správné provedení tohoto kroku není volitelné – přímo ovlivňuje přesnost a spolehlivost konečného výsledku.</p><h3><strong>Globální výzva vyžadující globální vědeckou reakci</strong></h3><p>Britský plán pro PFAS představuje pouze jednu část stále koordinovanějšího mezinárodního úsilí. Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách zařadila v květnu 2025 <strong>dlouhořetězcové perfluorokarboxylové kyseliny</strong> (více než 200 dalších látek PFAS) na globální seznam látek určených k eliminaci. Evropská unie zavedla v lednu 2026 povinné požadavky na monitorování PFAS v pitné vodě. A ve Spojených státech se regulační tlak na federální i státní úrovni nadále zvyšuje.</p><p>Všechny tyto regulační změny naznačují, že možnosti laboratoří budovat kapacity pro analýzu PFAS se nezmenšují – právě naopak, dále se rozšiřují. Vlády investují do monitorování, průmysl je nucen hledat bezpečnější alternativy a v každé fázi tohoto procesu musí někdo analyzovat odebrané vzorky.</p><p>Ať už zavádíte nový pracovní <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?manufacturerItems=540&amp;search=teflon"><strong>postup pro analýzu PFAS </strong></a>nebo rozšiřujete ten stávající, základní principy kvalitní přípravy vzorků zůstávají stejné: kontrolujte zdroje kontaminace, používejte validované metody a ujistěte se, že <strong>krok koncentrace vzorku</strong> probíhá správně. Regulační prostředí se rychle vyvíjí, ale kvalitní věda zůstává konstantou.</p><p>Jsem hrdý na to, že přístroje společnosti Organomation i nadále hrají důležitou roli v analytických pracovních postupech, které umožňují naplňovat principy odpovědného přístupu k ochraně životního prostředí. S tím, jak vlády po celém světě věnují PFAS stále větší pozornost, bude laboratorní komunita hrát v tomto úsilí klíčovou roli.</p>

Spojené království představilo svůj první plán pro řešení „věčných chemikálií“. Proč je důležitý pro laboratoře

<div><p><strong>Nově jmenovaný profesor Zdeněk Slouka se dlouhodobě věnuje výzkumu elektromembránových procesů a jejich využití od čištění vod až po diagnostiku. V rozhovoru mluví o své cestě k profesuře, zkušenosti ze zahraničí i o tom, proč je v chemickém inženýrství důležitější věcem opravdu porozumět než si je jen zapamatovat.</strong></p></div><div><h5><strong>Co pro vás osobně znamená jmenování profesorem?</strong></h5><p>Je to pro mě určitý milník a svým způsobem vyvrcholení jedné etapy. Člověk má pocit, že se postupně posouval dál a že ta cesta měla smysl. Zároveň to ale nevnímám jako konec — spíš jako závazek pokračovat, protože přede mnou je stále mnoho práce. Velkou roli v tom hráli také lidé kolem mě, zejména studenti a kolegové. Právě oni mě v určité chvíli začali povzbuzovat k tomu, abych tento krok udělal.</p><h5><strong>Vaše cesta vede od studia na VŠCHT až k profesuře — co byste z té cesty zdůraznil jako nejdůležitější zkušenost?</strong></h5><p>Možná trochu překvapivě bych zdůraznil období, kdy jsem na VŠCHT vůbec nebyl. Několik let jsem strávil ve Spojených státech a byla to pro mě mimořádně formující zkušenost. Nejen z vědeckého hlediska, ale také z pohledu fungování akademického systému, organizace práce a celkové pracovní i společenské kultury. Člověk díky tomu získá úplně nový rámec pro srovnání. Najednou vidí, že věci mohou fungovat jinak — v jiném tempu, s jinými nároky i jinými možnostmi. A právě to srovnání pro mě bylo velmi cenné.</p><h5><strong>Co vás původně přivedlo ke chemickému inženýrství a čím vás ten obor drží dodnes? Byl pro vás zásadní spíš zájem o principy, nebo o praktické využití?</strong></h5><p>Dnes bych řekl, že obojí. Nejvíc mě baví poznávat, jak věci fungují na základní úrovni, a pak tyto principy skládat dohromady do nových procesů nebo zařízení. Je to trochu jako stavebnice. K oboru mě přivedla už kombinace „chemie“ a „inženýrství“, která mě lákala od začátku, i když jsem hned úplně nevěděl, co si pod tím představit.</p><h5><strong>V čem je chemické inženýrství unikátní oproti jiným chemickým oborům?</strong></h5><p>Spojuje silný matematický a fyzikální základ s aplikacemi v chemii a příbuzných oborech. Chemický inženýr tedy často není úzce specializovaný na jednu oblast, ale dokáže znalosti přenášet a aplikovat napříč tématy. V té univerzálnosti a praktičnosti podle mě tkví jeho síla.</p><h5><strong>Čím se vaše výzkumná skupina zabývá a v čem je nejvýraznější?</strong></h5><p>Dnes se soustředíme především na iontově výměnné membrány a jejich využití v elektromembránových procesech. Zajímá nás zejména, jak tyto systémy fungují na základní úrovni a jak lze jejich vlastnosti využít nebo upravit pro konkrétní aplikace.</p><h5><strong>Vaše práce je spojovaná s mikrofluidikou, elektromembránovými procesy a elektrokinetikou — co z toho je dnes pro vás nejdůležitější a proč?</strong></h5><p>V současnosti je to právě oblast elektromembránových procesů. Ostatní témata jsou s ní do určité míry propojená, ale membránové systémy jsou teď hlavním těžištěm, na kterém stavíme další výzkum i aplikace. Mikrofluidiku používáme jako nástroj pro jejich zkoumání a elektrokinetika je jedním z jevů, které se v systémech s iontově výměnnými membránami projevují.</p><h5><strong>A na jaké konkrétní typy problémů se váš tým soustředí nejvíc: separace, diagnostika, transport v mikrosystémech, nebo něco dalšího?</strong></h5><p>V podstatě na všechny tyto aspekty — separaci, transport i diagnostiku. Jako inženýr se dívám na různé procesy, ať už jde o odstraňování iontových složek z vody, nebo o detekci fragmentů nukleových kyselin, jako na kombinaci reakcí, transportních jevů a separací, které jsou různě uspořádány v čase a prostoru.</p><h5><strong>Dlouhodobě rozvíjíte i metodu diagnostiky point-of-care. Na jakém principu funguje?</strong></h5><p>Princip spočívá v tom, že malý objem vzorku se upraví, cílové molekuly se zakoncentrují a následně se detekují, často pomocí elektrochemického signálu. Cílem je rychlá a jednoduchá diagnostika, ideálně přímo v místě péče.</p><h5><strong>Vedle teorie máte výsledky v aplikační rovině a jste spoluautorem několika patentů registrovaných v USA. Jakou aplikaci osobně vnímáte jako nejvýznamnější?</strong></h5><p>Asi membránovou platformu původně vyvíjenou pro detekci rakoviny ústní dutiny analýzou slin, kterou jsme vyvíjeli v USA právě na principu point-of-care. Později se aplikační rovina rozšířila také na detekci rakoviny slinivky či patogenní E. coli ve vzorcích vody.</p><h5><strong>Jak se podle vás chemické inženýrství na VŠCHT změnilo za dobu, kdy tu působíte, a kam se posouvá dnes?</strong></h5><p>Celkově bych řekl, že se chemické inženýrství posouvá směrem k větší otevřenosti a propojení s dalšími oblastmi, zároveň ale pořád stojí na stejných pevných základech, bez kterých se neobejde. Když jsem nastupoval jako student na VŠCHT, výuka byla postavená na dlouhých, dvousemestrálních kurzech a hodně vycházela z klasických učebnic ze 70. a 80. let. Postupně se však proměnilo jak personální obsazení, tak obsah jednotlivých předmětů — každý si do výuky přináší vlastní témata a obor se tím přirozeně rozšiřuje. Základní principy přitom zůstávají stejné, ale výrazně se rozšiřuje spektrum aplikací i způsob, jakým se o nich učí. Vedle tradičních, náročnějších předmětů se snažíme studenty více zapojovat do diskuse.</p><h5><strong>Co vás nejvíc baví na výuce?</strong></h5><p>Právě kontakt se studenty. Já sám například vedu předmět Multifunkční chemické a biochemické systémy, který je hodně diskusně pojatý. Probíráme v něm různé aplikace chemického inženýrství v malých systémech a debata se často dostává i za hranice samotného oboru. Řešíme například souvislosti s biotechnologiemi a diagnostikou, ale i širší otázky, jako jsou etické dopady technologií nebo jejich role ve společnosti. Pro studenty je to příležitost přemýšlet o oboru v širším kontextu, nejen skrze rovnice a modely.</p><h5><strong>Jaká by byla rada studentům a mladým vědcům, jak se stát vyhledávaným a uznávaným chemickým inženýrem či inženýrkou?</strong></h5><p>To, co děláte, vás musí bavit a musíte se snažit věci opravdu pochopit. Nestačí si zapamatovat rovnice — důležité je rozumět tomu, odkud se berou a jak fungují. To je sice náročnější, ale je to základ, na kterém se dá stavět všechno další.</p><p>A pokud je to jen trochu možné, vycestujte. Nejen kvůli vědě samotné, ale právě kvůli širšímu pohledu. Člověk si vyzkouší, jak fungují různé systémy, a začne přemýšlet jinak. To je podle mě jedna ze zásadních věcí, kterou by měl každý zažít. Zároveň si díky tomu osobně vážím toho, co tu máme. V USA velmi dobře funguje organizace a systém, ale na druhou stranu vědec často cítí větší tlak. V Česku vidím jako obrovskou výhodu svobodu ve výzkumu a také prostředí — ať už mezi kolegy, nebo u studentů — které je velmi otevřené a přátelské. Právě to je něco, čeho si po návratu hodně vážím.</p></div>

Nově jmenovaný profesor Slouka: Důležitější je věcem porozumět než si je zapamatovat

<p><strong>PFAS. Toxické látky, které se pod zkratkou skrývají, kolují v krvi každého z nás. Dokonce i v žilách nenarozených dětí. A důvod? Naše láska k nepřilnavým pánvím, pečicím papírům nebo nepromokavému oblečení.</strong></p><p>Devadesátá léta minulého století, Západní Virginie. Farmář Wilbur Tennant z&nbsp; městečka Parkersburg nevěří vlastním očím. Jeho dříve krotké krávy se najednou chovají jako agresivní monstra, z&nbsp; tlam jim teče pěna, černají jim zuby, rychle hubnou a&nbsp;jedna po druhé hynou v&nbsp;strašlivých bolestech.&nbsp;</p><p>Zoufalý zemědělec tehdy ještě nemohl vědět, že ho o&nbsp;téměř dvousethlavé stádo postupně připraví stejná látka, kvůli níž se milionům amerických hospodyněk už pěknou řádku let nepřipalují volská oka nebo lívance. Řeč je o&nbsp; kyselině perfluorooktanové, známé pod zkratkou <strong>PFOA </strong>(nebo C8), kterou firma DuPont používala při výrobě teflonu, jenž pánvičkám zajistil nepřilnavost. Jaksi však nadšeným spotřebitelům zapomněla zmínit, že tato zázračná „ingredience“ je vysoce toxická.&nbsp;</p><p>A&nbsp;na Tennantových kravách se ukázalo, jak moc. Zvířata totiž pila z&nbsp;potoka, do nějž léta ve velkém unikaly jedovaté kaly ze skládky, kam DuPont vyvážel nebezpečný odpad z&nbsp;nedaleké továrny. Farmář tušil, že činnost firmy se smrtí jeho stáda souvisí, ale nikdo s&nbsp;ním jeho podezření nechtěl řešit. Kdo by se ostatně pouštěl do sporu s&nbsp; chemickým gigantem, který v&nbsp;regionu zaměstnával tisíce lidí?&nbsp;</p><p>Jenže urputný Tennant se nenechal umlčet, a&nbsp; tak se zásluhou vytrvalosti jeho právníka Roberta Bilotta Spojené státy po dlouhých letech soudních tahanic dozvěděly, čím se po celé dekády nevědomky tráví. A&nbsp;že PFOA je jen jednou z&nbsp; více než desetitisícové rodiny per- a&nbsp; polyfluorovaných sloučenin, zvaných <strong>PFAS</strong>, jimiž už průmysl stihl zaplavit zeměkouli.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Říká se jim taky věčné chemikálie, což dokonale vystihuje jejich podstatu. Obsahují totiž vazbu mezi uhlíkem a&nbsp;fluorem, která je nejsilnější v&nbsp;organické chemii. Díky tomuto lidskému vynálezu jsou neuvěřitelně stabilní a&nbsp;v&nbsp;přírodě se prakticky nerozkládají</strong></i>,“ vysvětluje environmentální chemik Tomáš Cajthaml z&nbsp;Mikrobiologického ústavu AV ČR.&nbsp;</p><h4><strong>Z TANKŮ DO KUCHYNĚ&nbsp;</strong></h4><p>Potenciál spojení těchto dvou prvků objevil čirou náhodou při pokusech s&nbsp;chladicími plyny chemik Roy Plunkett z&nbsp;laboratoří DuPontu už v&nbsp;roce 1938. Extrémně odolný polymer <strong>PTFE</strong> (později známý jako teflon), který tehdy vytvořil, se za války náramně hodil v&nbsp;útrobách tanků i&nbsp;při vývoji atomové bomby.&nbsp;</p><p>Po skončení bojů si však rychle našel mírové uplatnění a&nbsp;v&nbsp;podobě nepřilnavého nádobí dobyl americké (a&nbsp;postupem času světové) kuchyně. Samotný polymer byl sice při běžném vaření poměrně bezpečný, ovšem DuPont začal brzy k&nbsp; vylepšení jeho výroby využívat inkriminovanou sloučeninu PFOA, kterou pro něj „umíchal“ jiný chemický velikán, společnost 3M. Ta paralelně zaplavila trh další látkou na stejné bázi – <strong>PFOS</strong> (perfluorooktansulfonát), jež měla chránit oblečení před promoknutím a&nbsp;koberce proti skvrnám.&nbsp;</p><p>Spokojení zákazníci vrněli blahem a&nbsp;miliardový byznys s&nbsp;nepřilnavostí a&nbsp;voděodolností šlapal na plné obrátky. I&nbsp;přesto, že obě firmy už od sedmdesátých let měly vzhledem k&nbsp;vlastním testům na zvířatech informace o&nbsp;enormní toxicitě obou vychytávek. Udržet svět v&nbsp;nevědomosti se jim podařilo neuvěřitelná čtyři desetiletí. Tedy alespoň ten laický – vědecká obec větřila, že s&nbsp; masově používanými materiály je něco v&nbsp;nepořádku, zhruba od začátku nového tisíciletí.&nbsp;</p><p>Zvrat ale nastal až na přelomu let 2011 a&nbsp;2012. Tehdy nezávislý panel badatelů po sedmi letech čekání konečně zveřejnil výsledky unikátní studie, kterou inicioval zmiňovaný právník Robert Bilott. Týkala se obyvatel Parkersburgu, jehož vodu DuPont kontaminoval sloučeninou PFOA, a&nbsp;šlo o&nbsp;jedno z&nbsp; nejrozsáhlejších epidemiologických šetření všech dob.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Zúčastnilo se ho asi sedmdesát tisíc lidí, u&nbsp;nichž výzkumníci prokázali zvýšený výskyt několika druhů rakoviny a&nbsp;mnoha dalších zdravotních problémů,</strong></i>“ přibližuje Tomáš Cajthaml kauzu, kterou v&nbsp; roce 2019 představil i&nbsp; hollywoodský snímek Dark Waters.&nbsp;</p><p>Příběh ze Západní Virginie však byl jen špičkou ledovce. Vynalézaví chemici totiž dávno před jeho rozuzlením přišli na to, jak praktická a&nbsp;univerzální vazba uhlíku a&nbsp;fluoru je, a&nbsp;mohutně s&nbsp;ní experimentovali. Pod rukama se jim během let zrodily tisíce obdobně jedovatých variant věčných chemikálií, kterými se tunilo a&nbsp;stále tuní kdeco – od čipů v&nbsp;telefonech přes gauče až po zubní nitě. Přestože skandál z&nbsp; Parkersburgu udělal z&nbsp; jejich škodlivosti tak trochu veřejné tajemství.&nbsp;</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_A_Magazin_S_jedy_na_vecne_casy_kde_najdeme_pfas_609fe15274.jpg" alt="A / Magazín: S jedy na věčné časy - Kde najdeme PFAS" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_A_Magazin_S_jedy_na_vecne_casy_kde_najdeme_pfas_609fe15274.jpg 46w," sizes="100vw" width="312" height="1060"></p><h4><strong>VLK V ROUŠE BERÁNČÍM&nbsp;</strong></h4><p><strong>Odpuzují vodu, mastnotu a&nbsp;špínu.</strong> A&nbsp;právě díky tomu se z&nbsp;PFAS stali miláčci moderní společnosti. Málokdo však věděl, že za fantastické vlastnosti výrobků, které zdánlivě usnadňují život, můžou zrovna oni.&nbsp;</p><p>Vedle nádobí nebo outdoorových doplňků věčné chemikálie vzaly útokem i&nbsp; potahy nábytku, elektroniku, „waterproof“ kosmetiku nebo potravinové obaly jako krabice na pizzu či kalíšky na kávu. Kdo by přece nechtěl mít stále čistou sedačku a&nbsp;neřešit umaštěné ruce po zakousnutí burgeru z&nbsp;fastfoodu?&nbsp;</p><p>A&nbsp;tak v&nbsp;pokrokových domácnostech popcorn v&nbsp;mikrovlnkách celé dekády vesele pufal v&nbsp;notně jedovatých sáčcích a&nbsp;každá babička jdoucí s&nbsp;dobou přestala vymazávat plechy, protože propadla kouzlu pečicích papírů, na kterých se cukroví prostě nepřichytí.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Už jedny z&nbsp; prvních studií, které po přelomu tisíciletí upozorňovaly na nebezpečnost PFAS, se přitom věnovaly papírovým košíčkům na pečení muffinů nebo pytlíkům s&nbsp; popcornem. Toxické sloučeniny se z&nbsp;nich vlivem žáru uvolňují přímo do jídla</strong></i>,“ poukazuje Tomáš Cajthaml. Hned ve svých začátcích si zástupci rodiny PFAS získali taky srdce profesionálních hasičů, protože kromě jiného i&nbsp;skvěle dusí oheň. Zejména v&nbsp;USA hasicími pěnami s&nbsp;tímto vylepšením dlouhá léta likvidovali téměř každý větší požár. Věčné chemikálie však bodovaly i&nbsp;mezi běžkaři. <strong>Fluorované vosky</strong> totiž zajistily, že se jim na skluznice nelepil sníh. Velké dávky nezničitelných škodlivin proto na lyžích nic netušících sportovců cestovaly přímo do panenské přírody horských oblastí po celé planetě.&nbsp;</p><p>K&nbsp; jejich dalšímu rozšíření pak ironií osudu přispěl i&nbsp;nedávný boj proti jednorázovým plastům, jako jsou třeba <strong>brčka,</strong> která se v&nbsp;zeleném duchu začala masivně vyrábět z&nbsp;papíru. Bohužel řádně nacucaného perfluorovanými sloučeninami, aby se v&nbsp;drincích hned nerozmočil.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_prof_RN_Dr_TOMAS_CAJTHAML_Ph_D_D_Sc_18abf80b00.jpg" alt="AVČR: prof. RNDr. TOMÁŠ CAJTHAML, Ph.D., DSc." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_prof_RN_Dr_TOMAS_CAJTHAML_Ph_D_D_Sc_18abf80b00.jpg 103w," sizes="100vw" width="693" height="1050"></p><h5><strong>prof. RNDr. TOMÁŠ CAJTHAML, Ph.D., DSc.&nbsp;</strong></h5><p>MIKROBIOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR&nbsp;</p><p>Zabývá se zejména znečištěním životního prostředí lidskou činností, vlivem organických polutantů na ekosystémy a vývojem dekontaminačních metod. Od roku 2006 vede laboratoř environmentální biotechnologie v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Nyní taky působí jako proděkan pro vědu Přírodovědecké fakulty UK, kde mezi lety 2014 a 2024 řídil Ústav pro životní prostředí. Opakovaně se řadí mezi dvě procenta nejcitovanějších vědců světa ve svém oboru.</p></blockquote><h4><strong>ČEŠI V SLADKÉ NEVĚDOMOSTI&nbsp;</strong></h4><p>Pokud o&nbsp;věčné chemii teď slyšíte poprvé, určitě nejste sami. Informovanost je v&nbsp; Česku navzdory snahám vědců stále mizivá. Možná i&nbsp;proto, že kontaminace látkami PFAS v&nbsp;tuzemsku není na tak vysoké úrovni jako v&nbsp;USA, Belgii nebo právě Dánsku, kde se roky ve velkém vyráběly. Alespoň v&nbsp;něčem se brzda v&nbsp;podobě železné opony vyplatila…&nbsp;</p><p>„<i><strong>Proti Západu se u&nbsp;nás teflon stejně jako nejrůznější impregnace nebo hasicí pěny rozšířily o&nbsp;desítky let později. Zároveň máme výhodu v&nbsp;tom, že jsme na začátku povodí, takže k&nbsp;nám žádné PFAS nepřiplavaly. Ty, které tady najdeme, jsme do přírody vypustili sami,</strong></i>“ upozorňuje Tomáš Cajthaml.&nbsp;</p><p>Jejich koncentrace v&nbsp;tuzemské vodě jsou proto podle něho ve srovnání se zeměmi na dolních tocích velkých řek výrazně nižší. I&nbsp;u&nbsp;nás se však najdou místa, kde tyto nerozložitelné sloučeniny solidně prostoupily krajinu. Mezi <strong>české hotspoty</strong> patří <strong>okolí pražského Letiště Václava Havla</strong> a&nbsp;Kopaninského potoka nebo oblasti blízko strojírenských fabrik, které s&nbsp;oblibou používaly například teflonová mazadla. Do povědomí spotřebitelů v&nbsp;Česku se nicméně věčné chemikálie zatím nedostaly téměř vůbec. Když tedy našinec najde na větrovce cedulku s&nbsp;nápisem „<i><strong>PFAS free</strong></i>“, spíš znejistí, že v&nbsp;ní něco chybí, než aby se radoval, že se vyhne škodlivinám. Mimochodem, zrovna na dětské bundy si tým Tomáše Cajthamla spolu se spolkem Arnika posvítil v&nbsp; oce 2022. Analýze tehdy podrobili deset kousků z&nbsp;českého trhu a&nbsp;výsledek je moc nepotěšil: perfluorované látky detekovali v&nbsp;devíti z&nbsp;nich, v&nbsp;sedmi dokonce sloučeniny zakázané zmiňovanou Stockholmskou úmluvou. Jen jeden vzorek se obešel bez jedovaté chemie. „<i><strong>Vyrobit takové oblečení pochopitelně jde. U&nbsp;většiny zboží se ale nedozvíte, zda za nepropustností stojí PFAS, nebo ne. Kupovat ho nejmenším bych raději nedoporučoval. Průměrné dítě zmokne zřejmě jen několikrát ročně, tak proč ho kvůli tomu balit do toxických svršků, když to není nutné?“</strong></i> ptá se vědec. Momentálně s&nbsp; kolegy zkoumá míru a&nbsp;zdroje zamoření věčnými chemikáliemi ve zdánlivě čisté přírodě odlehlého souostroví Špicberky. Zabývají se taky kontaminací sněhu v&nbsp; Jizerských horách – v&nbsp; tříletém výzkumu sledují, jak se v&nbsp;tamních běžeckých stopách v&nbsp;čase mění množství látek z&nbsp;fluorovaných vosků na lyže. Zmonitorovat znečištění naší země těmito substancemi se jeho tým snaží i&nbsp;za pomoci analýz vzorků tkání uhynulých vyder nebo měřením škodlivin v&nbsp;okolí skládek.&nbsp;</p><h4><strong>DĚDICTVÍ, KTERÉ NÁS PŘEŽIJE&nbsp;</strong></h4><p>Píše se rok 2026. Od vyústění aféry v&nbsp;Západní Virginii uběhlo čtrnáct let, od prvních dokladů o&nbsp;nebezpečnosti perfluorovaných sloučenin čtvrt století. Při pohledu na nové regule se zdá, že se konečně začíná blýskat na lepší časy. Doba „<strong>bezPFASová</strong>“ je však bohužel v&nbsp;nedohlednu. Planetu jsme jimi totiž vykrmili tak vydatně, že už od nich vlastně vyčistit nejde.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Kdyby se teď úplně přestaly produkovat, zřejmě bychom na tom za sto let byli tady, uprostřed kontinentu, mnohem líp. Tyto látky by postupně odtekly do oceánů. Jenže z&nbsp; nich už je nikdo nedostane,</strong></i>“ obává se Tomáš Cajthaml. Běžnému spotřebiteli tedy nezbývá než se věčné chemii snažit alespoň vyhýbat, jak jen to jde – neobklopovat se jí doma, neoblékat se do ní a&nbsp; na novém zboží hledat označení „PFAS free“. Firmám nicméně zatím nikdo nenařizuje, aby uváděly, zda jejich výrobky tyto substance obsahují. Stejně tak neexistuje žádná jednotná, úředně stanovená značka, která by jejich absenci potvrzovala.&nbsp;</p><p>„<i><strong>Pokud však uslyšíte, že se něco nešpiní, nepromokne nebo nepřipaluje, rozhodně zpozorněte a&nbsp;zjišťujte proč,</strong></i>“ radí výzkumník a&nbsp; přiznává, že detailní znalosti o&nbsp; toxickém koktejlu kolem nás (i&nbsp;v&nbsp;nás) a&nbsp;laxní přístup lidstva k&nbsp;této problematice z&nbsp;něho udělaly pořádného cynika. „<i><strong>Někdy si připadám spíš jako patolog životního prostředí. Člověk se z&nbsp;toho ale nesmí zbláznit. Každopádně nepřilnavou pánev u&nbsp;mě doma nenajdete a&nbsp;plechy do trouby se u&nbsp;nás zásadně vymazávají,</strong></i>“ usmívá se badatel.</p><blockquote><p>„<strong>Kompletní stopka je jediným správným řešením, jelikož mezi per- a polyfluorovanými sloučeninami zkrátka není žádná bezpečná</strong>.“ Tomáš Cajthaml</p></blockquote>

S jedy na věčné časy

Osobnosti

Životní prostředí

Věda a výzkum

Článek

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Společnost Organomation, založená v roce 1959, navrhuje a vyrábí vysoce kvalitní dusíkové koncentrátory a extrakční systémy. Jejich laboratorní přístroje, známé svou inovativností a odolností, se používají po celém světě pro efektivní přípravu vzorků a jsou doprovázeny silnou zákaznickou podporou.

Organomation

Separation Science

Technology Networks

Phenomenex

Thermo Fisher Scientific

SelectScience

C&EN

SCIEX

Waters Corporation

<h4><strong>Three professors. One topic. New perspectives.</strong></h4><p>We're bringing the classroom straight to you with <strong>From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals.</strong></p><p>This 3-part webinar series brings you inside a virtual classroom led by professors from top-tier institutions, who will break down the basics of mass spectrometry. Zero dull moments and no heavy textbooks required.</p><p>Whether you’re new to mass spectrometry or looking to brush up on your knowledge, you’ll walk away with new perspectives.</p><h5><strong>Join us to learn about:</strong></h5><ul><li>Basic concepts from mass-to-charge ratio to resolution</li><li>Key instrumentation such as triple quadrupoles and time-of-flight systems</li><li>Real-world applications</li><li>Interpreting data with confidence</li></ul><p>It’s not every day you get a seat in a classroom like this.</p><blockquote><p><strong>Speaker: </strong>Deborah French, PhD (University of California San Francisco)</p><p><strong>Speaker:&nbsp;</strong>Alec Saitman, PhD (Oregon Health and Science University)</p><p><strong>Speaker:&nbsp;</strong>Adina Badea, PhD, DABCC (Brown University)</p></blockquote>

SCIEX: From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals

From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals - Part I

Learn mass spectrometry fundamentals in a 3-part webinar series covering instrumentation, data interpretation, and practical applications.

From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals

<h4><strong>Three professors. One topic. New perspectives.</strong></h4><p>We're bringing the classroom straight to you with <strong>From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals.</strong></p><p>This 3-part webinar series brings you inside a virtual classroom led by professors from top-tier institutions, who will break down the basics of mass spectrometry. Zero dull moments and no heavy textbooks required.</p><p>Whether you’re new to mass spectrometry or looking to brush up on your knowledge, you’ll walk away with new perspectives.</p><h5><strong>Join us to learn about:</strong></h5><ul><li>Basic concepts from mass-to-charge ratio to resolution</li><li>Key instrumentation such as triple quadrupoles and time-of-flight systems</li><li>Real-world applications</li><li>Interpreting data with confidence</li></ul><p>It’s not every day you get a seat in a classroom like this.</p><blockquote><p><strong>Speaker:&nbsp;</strong>Alec Saitman, PhD (Oregon Health and Science University)</p></blockquote>

From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals - Part II

From the lecture hall: Mass spectrometry fundamentals II

<p><strong>Environmental monitoring programs depend on accurate fungal identification to support contamination investigations, trend analysis, and risk assessment. However, some fungal isolates can be difficult to characterize using routine methods, creating uncertainty and potentially requiring additional testing or external resources. As manufacturing environments become more complex, laboratories are seeking reliable approaches to improve confidence in fungal characterization.</strong></p><p>In this webinar, experts will examine current challenges in fungal identification and discuss practical strategies for achieving more consistent species-level characterization. Attendees will gain insights into considerations that can help strengthen environmental monitoring workflows and support informed decision-making.</p><h5><strong>Attend this webinar to:</strong></h5><ul><li>Review comparative performance data for molecular assays targeting the full ITS, D2, and ITS2 regions across a representative panel of environmental fungal isolates</li><li>Understand the role of target region selection and reference library design in supporting species-level fungal characterization</li><li>Explore common challenges associated with characterizing difficult fungal isolates within environmental monitoring workflows</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Christian Reuter, PhD (Field Applications Scientist, Thermo Fisher Scientific)</p><p>&nbsp;Dr. Reuter is a field applications scientist with Thermo Fisher Scientific’s Pharma Analytics team. In this role, Christian is responsible for providing technical support and expertise to BioProduction customers across Central Europe.&nbsp;</p></blockquote>

Thermo Fisher Scientific: Advancing Confidence in Fungal Identification Workflows

Advancing Confidence in Fungal Identification Workflows

Learn strategies for accurate fungal identification in environmental monitoring. Compare ITS and D2 assays for robust species-level characterization

Advanced Fungal Identification in Environmental Workflows

<div><h4><strong>Latest advances in RT-MALS</strong></h4><p><strong>The ultraDAWN RT-MALS sensor integrates inline or online with downstream unit operations to monitor essential biophysical attributes such as molecular weight, nanoparticle size, physical titer and – for AAV or similar small viral vectors/VLPs – full capsid ratio, empty and full titer and more. Now, with the addition of an embedded dynamic light scattering (DLS) module, an ultraDAWN reveals even more product attributes in real time: hydrodynamic size and polydispersity.</strong></p><p>In addition to RT-DLS, we introduce the latest RT-MALS product – ultraDAWN Pilot - designed for inline operation with pilot scale DSP unit ops such as preparative chromatography or LNP-mRNA encapsulation.</p><h4><strong>What you will learn:</strong></h4><ul><li>How RT-MALS/RT-DLS accelerates process development, deepens process knowledge and enables model-free, CQA-based process control for recombinant proteins, viral vectors, LNPs and polysaccharide conjugate vaccines</li><li>How the ultraDAWN integrates with DSP unit ops inline at bench scale, and online at any scale.</li><li>How the ultraDAWN’s high measurement frequency means more complete process characterization and faster feedback for process control.</li><li>How the ultraDAWN Pilot enables smooth transfer of light-scattering-based PAT methods from PD to production.</li></ul><h4><strong>Who should attend?</strong></h4><p>This webinar is designed for :</p><ul><li>Scientists, Engineers, PAT leads and MSAT personnel involved in downstream process development or production of recombinant proteins, viral vectors, VLPs, LNPs, biologics, polysaccharides, etc.</li><li>CDMO, CRO and other organization who are interested in streamlining process development and production.</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Daniel Some, Ph. D.<strong> </strong>(Sr. Principal Product Manager, Waters | Wyatt Technology)</p><p>Dan Some currently leads product, application and market development for Waters’ real-time light scattering product line.</p><p>Previously he contributed to Wyatt’s scientific and technical marketing, and developed instrumentation and software for characterizing biomolecular interactions.</p><p>Dan obtained his Ph.D. in physics from Brown University, then carried out postdoctoral research at Los Alamos National Laboratory and the Weizmann Institute of Science. Prior to joining Wyatt he was involved in defense technology and the semiconductor industry.</p></blockquote><blockquote><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Udayabagya (Bud) Halim (Sr. Product Marketing Analyst, Waters Corporation)</p><p>Bud Halimis a senior marketing analyst at Waters | Wyatt Technology with a PhD in physical chemistry from UCLA.</p><p>He began his career teaching biochemistry and chemistry and contributing to laboratory manuals before transitioning into the scientific instrumentation industry as an applications scientist.</p><p>At Waters, he supports researchers in the characterization of peptides, biologics, lipid nanoparticles (LNPs), and viral vectors.</p></blockquote></div>

Waters Corporation: Scale up, see more - latest advances in real-time light scattering as inline/online PAT for downstream bioprocess

Scale up, see more: latest advances in real-time light scattering as inline/online PAT for downstream bioprocess

Learn how ultraDAWN RT-MALS and RT-DLS accelerate bioprocess development. Monitor CQAs like full/empty capsid ratios and LNP size in real time

Real-Time Light Scattering (RT-MALS) as Bioprocess PAT

<p><strong>High‑throughput LC‑MS/MS workflows using complex matrices are often limited by column degradation, leading to poor peak shape, rising backpressure, and unplanned downtime that impact productivity and cost. &nbsp;Endrix LC columns address these challenges through a hardware‑driven approach, combining proven Kinetex and Luna Omega chemistries with proprietary design to extend usable column lifetime without compromising performance. &nbsp;Real‑world results from a 75‑analyte pain management panel demonstrate significantly increased column lifetime while maintaining consistent chromatographic integrity. &nbsp;By reducing column replacement frequency and minimizing troubleshooting, Endrix enables greater instrument uptime, improved efficiency, and lower cost per injection in demanding, high‑throughput workflows.</strong></p><h4><strong>Key Learning Points</strong></h4><ul><li>Identify key factors that limit LC column lifetime in high‑throughput and complex‑matrix workflows</li><li>Understand how hardware design impacts column durability, beyond stationary‑phase chemistry</li><li>Implement strategies to extend column lifetime, reduce downtime, and lower cost per injection</li><li>Assess when guard columns are optional and how to simplify workflows without sacrificing performance</li></ul><h4><strong>Who Should Attend</strong></h4><ul><li>Any LC-MS/MS scientists in clinical, toxicology, and pharmaceutical laboratories, as well as analytical chemists working with complex or “dirty” matrices such as urine, plasma, and tissue samples.</li></ul><h4><strong>Viewing Options</strong></h4><h5><strong>Session 1</strong></h5><p><strong>Tuesday, July 21, 2026</strong></p><ul><li>Los Angeles: 10:00 AM PT | New York: 1:00 PM EST<br>Mexico City: 12:00 PM CDT</li></ul><h5><strong>Session 2</strong></h5><p><strong>Wednesday, July 22, 2026</strong></p><ul><li>London: 9:00 AM BST | Berlin: 10:00 AM CEST&nbsp;<br>Mumbai: 1:30 PM IST</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Grace Guo &nbsp;(Senior Technical Specialist, Phenomenex)</p><p>&nbsp;Grace Guo graduated from Johns Hopkins University with a Master’s degree in Material Science and Engineering. She joined Phenomenex Technical Team in 2017 providing technical support globally. With more than 9 years of experience in SPE, HPLC and GC, she delivered 90+ seminars and webinars globally covering food and environmental, clinical, pharma and biopharma industry.&nbsp;</p></blockquote>

Phenomenex: From Downtime to Data: How Long‑Life Endrix Columns Transform High‑Throughput Labs

From Downtime to Data: How Long‑Life Endrix Columns Transform High‑Throughput Labs

Discover how Phenomenex Endrix LC columns transform high-throughput workflows. Extend column lifetime and maintain peak shape in complex-matrix LC-MS

Long-Life Endrix LC Columns for High-Throughput Labs

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>Antibody-drug conjugates (ADCs) and antibody-oligonucleotide conjugates (AOCs) represent a growing class of next-generation biotherapeutics, offering targeted delivery of highly potent payloads. However, their structural complexity—combining proteins, linkers, and small molecule or oligonucleotide components—introduces significant analytical challenges, including characterization of labile modifications, payload distribution, and low-abundance species.</strong></p><p>This webinar will showcase advanced LC-MS workflows designed to address these challenges, enabling comprehensive characterization at multiple levels, from native intact mass and subunit analyses to peptide mapping and oligonucleotide profiling. Leveraging high-sensitivity detection and complementary fragmentation approaches, these workflows support detailed insight into critical quality attributes, conjugation sites, and structural heterogeneity.</p><p>Attendees will learn how integrated LC-MS strategies can streamline analysis, enhance detection of low-level variants, and provide deeper structural confidence for complex conjugated therapeutics. By enabling robust and scalable characterization, these approaches support informed decision-making throughout development, from early discovery to process optimization.</p><h5><strong>By attending this webinar, you will:</strong></h5><ul><li>Understand key analytical challenges in ADC and AOC characterization, including structural heterogeneity, labile modifications, and detection of low abundance species&nbsp;</li><li>Learn how advanced LC MS workflows, including native SEC MS, intact and subunit analysis, peptide mapping, and oligonucleotide profiling, enable comprehensive, multi-level characterization</li><li>Explore how high-sensitivity detection and advanced fragmentation strategies support deeper structural insight, including payload localization, PTM characterization, and isomer differentiation</li></ul><h5><strong>Who should attend?</strong></h5><ul><li>Analytical and bioanalytical scientists working on ADCs, AOCs, and other complex biotherapeutics&nbsp;</li><li>Process development and CMC teams looking to better understand product heterogeneity and critical quality attributes&nbsp;</li><li>Mass spectrometry users and lab leaders seeking deeper structural insight with high-sensitivity LC MS and native SEC MS workflows</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Haichuan Liu PhD (Staff Scientist – Biopharma | SCIEX)</p><p>Haichuan Liu is currently a Staff Scientist at SCIEX. He specializes in the characterization of antibody- and oligonucleotide-based therapeutics using a variety of LC-MS approaches. Haichuan is an author of over 50 peer-reviewed articles. He has also published numerous technical notes on biotherapeutic characterization.</p><p><strong>Presenter: </strong>Jingwen Ding (Senior Technical Product Manager | SCIEX)</p><p>Jingwen Ding is a Senior Technical Product Manager at SCIEX, where she is focused on the development and refinement of icIEF-UV/MS workflows to address the need for reliable charge heterogeneity information. She earned her PhD in Chemistry from the University of Connecticut and her undergraduate degree from Nankai University.</p></blockquote></div></div></div>

SeparationScience: Novel Conjugated Therapeutics Demand New Analytics: LC‑MS Approaches for ADCs and AOCs

Novel Conjugated Therapeutics Demand New Analytics: LC‑MS Approaches for ADCs and AOCs

LC-MS workflows designed to address novel ADCs / AOCs challenges including characterization of labile modifications, payload distribution

LC‑MS Approaches for ADCs and AOCs

<div><p><strong>The rapid rise of glucagon‑like peptide‑1 receptor agonists (GLP‑1 RAs) has transformed the peptide therapeutics landscape, driven by their success in diabetes and obesity treatment and expanding potential across metabolic and cardiovascular diseases. As demand accelerates, biopharma QC teams face increasing pressure to perform high‑confidence GLP‑1 RA impurity profiling. These complex peptides require robust, well‑characterized analytical methods to ensure product quality, support regulatory expectations, and maintain lifecycle control.</strong></p><p>Discover in this SelectScience webinar with Pawel Bigos, Senior Scientist, Waters Corporation, how a case study using Exenatide, a GLP‑1 RA used in type 2 diabetes therapy, uncovered 20 impurity peaks through a streamlined, risk‑based approach for developing lifecycle‑ready liquid chromatography (LC) methods. Bigos will demonstrate how applying analytical quality‑by‑design (AQbD) risk assessments, Design of Experiments (DoE), and Method Operable Design Regions (MODRs) enables deeper method understanding.</p><p>Bigos will also explore peak‑tracking strategies, orthogonal mass detection, Pareto analysis, and resolution mapping, which together provide a blueprint for high‑confidence impurity profiling in complex peptide therapeutics.</p><h4><strong>Who should attend?</strong></h4><ul><li>Professionals in biopharmaceuticals</li><li>Quality control professionals</li><li>Quality assurance professionals</li><li>GLP-1 researchers</li></ul><h4><strong>What will this webinar cover?</strong></h4><ul><li>How to apply AQbD principles to GLP-1 impurity method development by using risk assessments and DoE to systematically build robust, lifecycle-ready methods.</li><li>Strategies for identifying and resolving complex peptide impurities using orthogonal mass detection, Pareto analysis, and data-driven optimization tools to improve peak tracking and separation performance.</li><li>How to develop scalable, reproducible methods for routine testing by establishing method design spaces and transferring optimized methods across UPLC and HPLC platforms.</li></ul><h4><strong>Join the webinar to get answers to these questions:</strong></h4><ul><li>How can AQbD principles and risk assessments be applied to develop robust GLP-1 RA impurity methods?</li><li>How does DoE help to systematically optimize GLP-1 impurity profiling?</li><li>What strategies improve the identification and resolution of complex peptide impurities?</li><li>How can orthogonal mass detection and Pareto analysis enhance peak tracking and separation?</li><li>How do you establish method design spaces to transfer optimized methods across UPLC and HPLC platforms for routine testing?</li></ul><h5><strong>Certificate of attendance</strong></h5><ul><li>If you attend the live webinar, you will automatically receive a certificate of attendance, including a learning outcomes summary, for continuing education purposes.</li><li>If you view the on-demand webinar, you can request a certificate of attendance by emailing editor@selectscience.net.</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Pawel Bigos (Senior Scientist, Waters Corporation)</p><p>Pawel Bigos is a Senior Scientist at Waters Corporation in the QA/QC Biologics group in Milford, Massachusetts. He holds a Bachelor of Science degree in Chemistry from the University of South Florida. Prior to Waters, Bigos gained valuable experience at Frequency Therapeutics, Novartis, and Symbiotic Research. Since joining Waters in 2022, he has concentrated on biomolecule separations and plays a critical role in providing analytical support in the development, commercialization, and application of Waters' innovative products.</p><p><strong>Moderator:</strong> Olivia Long (Editorial Team, SelectScience)</p><p>Olivia Long is a science editor specializing in pharmaceutical and applied science. She has a BSc in Pharmacology, and an MSc in Neuroscience, where she investigated neuro‑oncology drug‑resistance pathways using patient‑derived cell models. Her laboratory experience spans R&amp;D hygiene testing, controlled‑environment sample production, and protocol development, giving her a broad understanding of analytical workflows and the scientific principles underpinning GLP-1 impurity profiling</p></blockquote></div>

Waters Corporation: Accelerate GLP-1 impurity profiling with Analytical Quality by Design (AQbD)

Accelerate GLP-1 impurity profiling with Analytical Quality by Design (AQbD)

Discover AQbD, DoE, and LC-MS strategies for robust GLP-1 RA impurity profiling and lifecycle-ready LC methods for peptide therapeutics.

GLP-1 impurity profiling with Analytical Quality by Design

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>When (bio)pharma formulation components have little or no UV response, HPLC methods can take longer to develop and optimize, become harder to transfer, and leave uncertainty around critical results. The right universal LC detector can help reduce method development effort, improve detection confidence, and support more robust routine workflows.</strong></p><p>Using one of the most challenging formulation excipients to characterize as a concrete example, we will walk you through how to analyze Polysorbate 80 using <strong>Thermo Scientific™ Vanquish™ Charged Aerosol Detector (CAD) </strong>and compare with results generated by ELSD. Additional case studies from lipid nanoparticle sample testing will show how the two detectors compare in practice, explain key differences in parameter settings, and offer practical advice on how to evolve your methods from ELSD to CAD.</p><p>Join us for a practical guide to evaluate a more robust path for detecting challenging analytes in your formulation.</p><h4><strong>Who should attend:</strong></h4><ul><li><strong>HPLC users who rely on ELSD</strong> but struggle with time-consuming optimization, sensitivity limits, noisy baselines, reproducibility, or transfer of methods into QC</li><li><strong>Analytical development, QC, and formulation teams </strong>working with complex (bio)pharma excipients, polysorbates, lipid nanoparticle formulations, related lipids, impurities, degradants, or other analytes with little or no UV response.</li></ul><h4><strong>Attendees will gain practical strategies to:</strong></h4><ul><li><strong>Improve detection confidence</strong> for low-abundance, non-chromophoric analytes</li><li><strong>Build more robust, transferable HPLC methods</strong> for development and QC workflows</li><li><strong>Reduce method transfer risk </strong>by understanding which detector settings affect ELSD-to-CAD performance</li></ul><p><strong>Register now to gain practical guidance for improving confidence in universal HPLC detection.</strong></p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Chris John, PhD (Research Scientist, Thermo Fisher Scientific)</p><p>Chris John received his Ph.D. in Chemistry from Michigan State University in 2019. He then joined PPD’s Biopharmaceuticals Method Development team where he led the development and validation of HPLC methods for quantifying excipients, impurities, and APIs in biopharmaceutical products. Chris later transferred to PPD’s Cell and Gene Therapy group as an HPLC subject matter expert where he continues to lead method development and validation activities.</p></blockquote><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Adam Punke (Sr. Research Scientist, Thermo Fisher Scientific)</p><p>Adam Punke has 15+ years of experience conducting HPLC/UPLC analyses in a GMP Environment. After obtaining his bachelor’s degree in chemistry and biology at the University of Wisconsin, he joined PPD’s inhalation department and performed testing to support stability studies of dry powder inhaled (DPI) products.</p><p>In 2011, Adam transitioned to PPD’s Biopharmaceuticals group to lead stability testing associated with a protein-based DPI. In 2015 Adam earned his master’s degree in chemistry from the University of North Carolina.</p><p>He is currently an HPLC subject matter expert in the method development and validation team in the PPD Gene and Cell Therapy department where he oversees method development/validation projects and provides internal support to troubleshoot chromatographic issues.</p></blockquote></div></div></div>

Thermo Fisher Scientific: How to save time and gain confidence in complex excipient analysis with universal LC detection

How to save time and gain confidence in complex excipient analysis with universal LC detection

Discover how Vanquish CAD improves HPLC detection of non-UV analytes and compare its performance with ELSD for biopharmaceutical analysis.

Save time and gain confidence with universal LC detection

<p><strong>Are your titration results keeping up with the demands of modern petrochemical operations? Many facilities still rely on manual or lab-only titration workflows, limiting data traceability, delaying response to process upsets, and increasing exposure to corrosion, compliance risk, and avoidable rework. Automated titration changes that, but the real opportunity is realized when validated lab methods are extended into the process.</strong></p><p>Join Brett Lane and Eduardo Simões from Metrohm USA and Kris Kohl, Lead Technical Support Engineer at Baker Hughes, for office hours focused on lab-to-process titration in the petrochemical industry. Drawing on real-world field experience, these experts will walk through three high‑impact applications: crude overhead water analysis (ammonia, chloride, and iron), mercaptan measurement, and total acid and base number (TAN/TBN). You will see how lab methods translate into a continuous process analyzer and what that means for your accuracy, repeatability, data traceability, and ROI across lab, process, and plant operations.</p><p>Bring your questions to the live Q&amp;A focused on real lab‑to‑process titration decisions.</p><h4><strong>Key Learning Objectives:</strong></h4><ul><li>Understand the distinct and complementary roles of lab and process titration</li><li>See how key titration applications translate from lab to process in petrochemical operations</li><li>Learn how automaton improves accuracy, repeatability, and data traceability</li><li>Explore the ROI of process titration through real-world field experience from Baker Hughes</li><li>Identify which applications in your own operation could benefit from extending lab methods into the process</li></ul><h4><strong>Who Should Attend:</strong></h4><ul><li>Laboratory analysts and chemists performing titration-based quality control and routine sample analysis</li><li>Process engineers evaluating or managing inline and at-line measurement for real-time process control</li><li>Plant managers and technical decision makers assessing the ROI of process analytical technology</li><li>Environmental, health, and safety professionals responsible for sampling protocols and safe operation in hazardous areas</li><li>Anyone in the petrochemical industry working with crude overhead water, mercaptans, or TAN/TBN applications</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Brett Lane (Field Applications Specialist, Metrohm USA)</p><p><strong>Presenter:&nbsp; </strong>Eduardo Simões, MSc (Titration Product Specialist, Metrohm USA)</p><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Kris Kohl (Lead Technical Support Engineer, Baker Hughes)</p><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Melissa O'Meara (Forensic Science Consultant, ACS Media Group)</p></blockquote>

Metrohm: Office Hours: Lab and Process Titration for the Petrochemical Industry

Office Hours: Lab and Process Titration for the Petrochemical Industry

Explore lab-to-process titration for petrochemical analysis, including crude overhead water, mercaptans, TAN/TBN, automation and ROI.

Lab and Process Titration for Petrochemical Industry

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>UV detection has traditionally been the standard approach for protein analysis in capillary electrophoresis (CE) workflows used in biopharmaceutical development and quality control. However, fluorescence-based detection methods are increasingly being adopted to address analytical challenges that require greater sensitivity and selectivity.</strong></p><p>In this live webinar, you will learn how the two main fluorescence detection approaches used in CE—native fluorescence (NF) and laser-induced fluorescence (LIF)—work and where they can provide advantages over conventional UV detection. Through practical application examples, we will explore how fluorescence detection can support protein characterization workflows, including charge heterogeneity and fragment analysis.</p><h4><strong>What you will learn</strong></h4><ul><li>The principles of native fluorescence (NF) and laser-induced fluorescence (LIF) detection in CE</li><li>Key differences between fluorescence and UV detection methods</li><li>When fluorescence detection can provide greater sensitivity and selectivity</li><li>Applications of NF and LIF for protein analysis in biopharmaceutical workflows</li><li>Real-world examples of charge heterogeneity and fragment analysis using fluorescence detection</li><li>Considerations for selecting the most appropriate detection strategy for your analytical goals</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Stephen Lock (Sr. Market Development Manager – Biopharma, SCIEX)</p><p>Steve obtained his PhD in Physical Organic Chemistry from the University College of Swansea in 1993 and is a chartered chemist and a member of the Royal Society of Chemistry.</p><p>He has worked for SCIEX in various technical roles for over 20 years and has presented at over 80 international meetings around the world.</p><p>He currently works closely with customers in the biopharmaceutical industry. Steve is also currently an Adjunct Professor at the University of Pannonia.</p></blockquote></div></div></div>

SCIEX: Understanding the benefits of fluorescence detection in capillary electrophoresis (CE)

Understanding the benefits of fluorescence detection in capillary electrophoresis (CE)

Explore NF and LIF detection in capillary electrophoresis for biopharma protein analysis, charge heterogeneity and fragment analysis.

Mohlo by Vás zajímat

Nově jmenovaný profesor Slouka: Důležitější je věcem porozumět než si je zapamatovat

S jedy na věčné časy

Spojené království představilo svůj první plán pro řešení „věčných chemikálií“. Proč je důležitý pro laboratoře