<div><p><strong>Zelený vodík je jedním z&nbsp;pilířů klimatické politiky EU, ale klíčová technologie jeho výroby – PEM (proton exchange membrane) elektrolyzéry – stojí na&nbsp;extrémně vzácném iridiu a&nbsp;problematických perfluorovaných polymerech. Projekt IRION, na&nbsp;kterém se&nbsp;podílí i&nbsp;tým z&nbsp;VŠCHT Praha vedený Karlem Bouzkem a&nbsp;Martinem Prokopem, hledá cestu, jak z&nbsp;vysloužilých elektrolyzérů „vytěžit“ drahé kovy i&nbsp;membrány a&nbsp;vrátit je zpět do&nbsp;oběhu. Nejde jen o&nbsp;laboratorní experiment: úspěšná recyklace může zásadně zlevnit výrobu zeleného vodíku, snížit množství nebezpečného odpadu a&nbsp;rozhodnout o&nbsp;tom, jestli evropská vodíková strategie zůstane na&nbsp;papíře, nebo se&nbsp;stane realitou. Více v&nbsp;rozhovoru s&nbsp;doktorem Prokopem.</strong></p></div><div><h5><strong>Mohl byste prosím na úvod stručně představit, o čem projekt IRION je a jaký hlavní problém chce řešit v oblasti PEM elektrolyzérů?</strong></h5><p>Projekt IRION je zaměřený na&nbsp;velký problém spojený s<strong>&nbsp;likvidací a&nbsp;recyklací PEM elektrolyzérů vody</strong>, tedy zařízení používaných k&nbsp;výrobě zeleného vodíku. Tato zařízení mají velmi rychlý start, takže se&nbsp;dobře kombinují s&nbsp;obnovitelnými zdroji energie, a&nbsp;dnes už existují instalace v&nbsp;Evropě, Americe i&nbsp;Asii o&nbsp;výkonech v&nbsp;řádu MW. Výhodou PEM elektrolyzérů je vysoký výkon, relativně kompaktní rozměry a&nbsp;dobrá životnost, ale recyklace po&nbsp;skončení životnosti je složitá. PEM elektrolyzéry obsahují velké množství <strong>perfluorovaných sulfonovaných polymerů </strong>v&nbsp;membráně i&nbsp;v&nbsp;katalytických vrstvách drahých kovů – platinovým katalyzátorem na&nbsp;katodě a&nbsp;iridiovým na&nbsp;anodě. Při recyklaci je potřeba oddělit platinu i&nbsp;iridium, a&nbsp;zároveň zabránit degradaci perfluorovaných sulfonovaných polymerů během separace. Ty budou následně znovu recyklovány a&nbsp;použity pro výrobu nových membrán a&nbsp;ionomerů pro další elektrolyzéry.</p><h5><strong>V&nbsp;jakých souvislostech se&nbsp;projekt dotýká nejen průmyslu, ale i&nbsp;celé společnosti?</strong></h5><p>PEM elektrolýza vody je v&nbsp;současném energetickém schématu a&nbsp;ve&nbsp;vodíkových strategiích států EU zásadní technologií pro výrobu<strong> zeleného vodíku</strong>. V&nbsp;Evropě PEM elektrolyzéry vyrábí více firem – jako příklad lze uvést Nel nebo v&nbsp;Česku společnost Leancat Electrolyzers, která dodává škálovatelné jednotky až do&nbsp;výkonu 1&nbsp;MW. Přesto zatím žádná firma nepřišla s&nbsp;efektivní strategií recyklace materiálů, které se&nbsp;v&nbsp;PEM elektrolyzérech používají. Jedna z&nbsp;možností je celý svazek elektrolyzéru rozemlít a&nbsp;chemicky zpracovat tak, aby se&nbsp;získala platina a&nbsp;iridium. Nicméně, perfluorované sulfonované polymery v&nbsp;těchto svazcích jsou klasifikované jako nebezpečný odpad. Nelze je jednoduše skládkovat, musí být podle evropských regulací ukládány v&nbsp;uzavřených nádobách na&nbsp;specializovaných uložištích nebezpečného odpadu. To znamená další zátěž pro životní prostředí, logistiku i&nbsp;dodatečné náklady. Pokud se&nbsp;podaří vyvinout metody, které umožní recyklovat nejen drahé kovy, ale i&nbsp;tyto perfluorované materiály, sníží environmentální zátěž a&nbsp;zároveň se&nbsp;výrazně sníží cena nových jednotek – samotné membrány dnes mohou tvořit až zhruba čtvrtinu investičních nákladů PEM elektrolyzéru.</p><h5><strong>Jak dnes vypadá konec životnosti PEM elektrolyzéru a jaké recyklační přístupy se v praxi používají?</strong></h5><p>V&nbsp;současnosti se&nbsp;pro recyklaci drahých kovů používá hlavně mechanická dezintegrace – elektrolyzér se&nbsp;rozebere, svazek včetně membrány s&nbsp;katalytickými vrstvami se&nbsp;rozemele a&nbsp;výsledný materiál se&nbsp;pak louží v&nbsp;silných oxidativních roztocích při zvýšené teplotě. Po&nbsp;rozpuštění následuje rafinace a&nbsp;získání kovů. U&nbsp;samotných membrán je situace ještě komplikovanější – v&nbsp;průmyslu zatím neexistuje škálovatelná metoda recyklace perfluorovaných sulfonovaných polymerů, takže se&nbsp;s&nbsp;nimi nakládá v&nbsp;režimu nebezpečného odpadu.</p><h5><strong>Jaké recyklační přístupy testujete v&nbsp;IRIONu?</strong></h5><p>Projekt je rozdělený mezi několik partnerů, z&nbsp;nichž každý má vlastní výzkumnou doménu. Náš tým se&nbsp;soustředí na&nbsp;elektrochemickou část – vytváříme databázi standardů výkonu PEM elektrolyzéru a&nbsp;testujeme jednotlivé komponenty (membrány, katalyzátory, cely) z&nbsp;komerčních materiálů, abychom měli jasný standard. Následně budeme stejným způsobem charakterizovat materiály z&nbsp;recyklace a&nbsp;porovnávat výkon i&nbsp;dlouhodobou stabilitu recyklovaných materiálů s&nbsp;komerčními.</p><h5><strong>Čemu se&nbsp;v&nbsp;rámci projektu věnují vaši partneři?</strong></h5><p>Odepsané komponenty PEM elektrolyzérů dodává italský partner RINA. Recyklaci membrán a&nbsp;zpracování polymerů má na&nbsp;starosti španělský partner AIMPLAS ve&nbsp;spolupráci se&nbsp;slovinským partnerem NIC. Recyklaci a&nbsp;rafinaci kovů, zejména iridia, zajišťuje česká firma Safina; s&nbsp;ní pak úzce spolupracujeme na&nbsp;výrobě iridiového katalyzátoru, který následně společně charakterizujeme. Výrobu nových membrán s&nbsp;katalytickými vrstvami (CCM) z&nbsp;recyklovaných materiálů provádí Fraunhofer ENAS v&nbsp;Německu metodou inkoustového tisku. Tyto nové CCM pak charakterizujeme přímo v&nbsp;PEM elektrolyzérech, a&nbsp;to ve&nbsp;spolupráci s&nbsp;francouzskou firmou Saint‑Gobain. Důraz je kladen na&nbsp;skutečnou průmyslovou aplikaci recyklovaných materiálů v&nbsp;nových funkčních elektrolyzérech.</p><h5><strong>Jaké jsou hlavní cíle projektu IRION a&nbsp;podle čeho na&nbsp;konci poznáte, že byl úspěšný?</strong></h5><p>Už v přihlášce projektu jsou definovány KPIs (Key Performance Indicators). Každý partner si v rámci svého pracovního balíčku stanoví několik (typicky tři až čtyři) takových parametrů a ty musí být do konce projektu splněny. Tyto cíle jsou nastavené poměrně ambiciózně. V našem případě je jedním z cílů připravit reyklovaný iridiový katalyzátor, který dosáhne <strong>alespoň 90% aktivity ve&nbsp;srovnání s&nbsp;komerčním katalyzátorem</strong>. Úspěch projektu definují konkrétní čísla – výkon, stabilita a&nbsp;ekonomická využitelnost recyklovaných materiálů v&nbsp;elektrolyzéru.</p><h5><strong>Jak se&nbsp;do projektu promítají environmentální a&nbsp;ekonomické analýzy?</strong></h5><p>Environmentální a&nbsp;ekonomické analýzy tvoří samostatný pracovní balíček, na&nbsp;kterém se&nbsp;podílejí všichni partneři. Tento balíček koordinuje kyperský partner STRATAGEM, který sbírá data od&nbsp;všech ostatních účastníků – technické parametry, provozní podmínky, experimentální data – a&nbsp;na&nbsp;základě nich a&nbsp;průzkumu trhu provede techno-ekonomickou analýzu recyklovaných PEM elektrolyzérů. Výsledkem má být popis finálního produktu – recyklovaného PEM elektrolyzéru – který může být nabízen na&nbsp;trhu jako ekonomicky a&nbsp;environmentálně smysluplná alternativa k&nbsp;dnešním zařízením.</p><h5><strong>Jakou roli v&nbsp;tom všem hraje VŠCHT Praha?</strong></h5><p>Naše skupina na&nbsp;VŠCHT je složená převážně z&nbsp;elektrochemiků a&nbsp;elektrochemických inženýrů a&nbsp;v rámci konsorcia jsme de facto jediný tým, který umí do&nbsp;detailu charakterizovat všechny materiály, které ostatní partneři připraví. Saint‑Gobain sice také testuje PEM elektrolyzéry, ale zaměřuje se&nbsp;na charakterizaci hotových jednotek ve&nbsp;větším, poloprovozním či průmyslovém měřítku. My provádíme výzkum již od&nbsp;katalyzátorů, přes membrány až po&nbsp;celé články a&nbsp;menší svazky.</p><h5><strong>Odkud pramení zkušenosti vašeho týmu v&nbsp;oblasti PEM elektrolýzy?</strong></h5><p>PEM elektrolýze se&nbsp;na VŠCHT věnujeme už více než 15&nbsp;let. Za&nbsp;tu dobu jsme řešili několik evropských projektů, řadu projektů TAČR, bilaterální granty GAČR apod. Historicky jsme se&nbsp;soustředili na&nbsp;stabilitu a&nbsp;aktivitu katalyzátorů, vliv provozních podmínek na&nbsp;membrány (jejich stabilitu a&nbsp;vodivost) a&nbsp;v posledních letech i&nbsp;na&nbsp;charakterizaci celých PEM elektrolyzérů a&nbsp;stavbu menších svazků do&nbsp;výkonu cca 1&nbsp;kW. IRION tak navazuje na&nbsp;naši dlouhodobou expertízu v&nbsp;oblasti materiálů i&nbsp;elektrochemického inženýrství.</p><h5><strong>Jak konkrétně vypadají experimenty, které na&nbsp;VŠCHT v&nbsp;rámci IRIONu děláte – o&nbsp;konkrétně testujete, v&nbsp;jakých režimech a&nbsp;co přesně měříte?</strong></h5><p>Rozšířili jsme výrazně infrastrukturu, takže dnes pokrýváme celý řetězec od&nbsp;jednotlivých komponent až po&nbsp;celé články a&nbsp;malé svazky. Pro studium iridiových katalyzátorů používáme rotační diskovou elektrodu a&nbsp;řadu malých elektrochemických cel, kde testujeme jejich aktivitu. Pro membrány máme dvě speciální testovací jednotky, ve&nbsp;kterých měříme protonovou vodivost za&nbsp;různých podmínek – umíme ji měřit in situ s&nbsp;průtokem temperované vody i&nbsp;při průtoku zvlhčeného plynu.</p><p>V&nbsp;laboratořích máme pět testovacích stanic pro dlouhodobé zkoušky jednotlivých PEM elektrolyzérů, a&nbsp;ještě jednu stanici pro testování menších svazků. Sledujeme výkon, stabilitu, změny napětí, vývoj odporů a&nbsp;obecně degradační chování cel a&nbsp;svazků v&nbsp;čase.</p><h5><strong>Když porovnáte PEM elektrolyzéry z&nbsp;recyklovaných materiálů se&nbsp;standardními materiály, jaké rozdíly v&nbsp;chování očekáváte nebo už dokonce pozorujete?</strong></h5><p>V&nbsp;samotném projektu IRION zatím recyklované materiály k&nbsp;testování ještě nemáme, protože projekt teprve začal. Nicméně ve&nbsp;spolupráci s&nbsp;německými partnery jsme už studovali recyklované membránové materiály. Největším rozdílem je vnitřní struktura membrán. Membrána odlévaná z&nbsp;čerstvého ionomeru má jinou morfologii než membrána připravená extruzí, a&nbsp;u recyklovaných materiálů se&nbsp;navíc projevuje degradace ionomerů, které slouží jako prekurzory. To se&nbsp;odráží ve&nbsp;struktuře a&nbsp;vlastnostech finální membrány.</p><p>Recyklovaná membrána tak může mít horší mechanickou stabilitu, nižší vodivost i&nbsp;horší separační vlastnosti. V&nbsp;praxi je to zásadní problém, protože v&nbsp;elektrolyzéru odděluje vodík a&nbsp;kyslík doslova jen tenká membrána o&nbsp;tloušťce přibližně <strong>50 až 150&nbsp;mikrometrů</strong>. Proto je potřeba prokázat, že i&nbsp;recyklovaný materiál splňuje bezpečnostní a&nbsp;provozní požadavky.</p><h5><strong>Jak obtížné je z&nbsp;experimentálních dat rozlišit, co dělá ionomer a&nbsp;co iridiový katalyzátor?</strong></h5><p>Teoreticky existují metody, jak odlišit vliv ionomeru a&nbsp;katalyzátoru na&nbsp;výkon elektrolyzéru, ale je to analyticky náročné. Základem je testovat jednotlivé komponenty samostatně. U&nbsp;iridiového katalyzátoru můžeme měřit jeho elektrickou vodivost – například v&nbsp;kompresní cele pro prášky pomocí stejnosměrného proudu. Podobně lze připravit vzorek ionomeru a&nbsp;změřit jeho vodivost. Tím získáme odpor zvlášť pro katalyzátor i&nbsp;pro ionomer.</p><p>V&nbsp;celé PEM cele pak měříme celkové chování – využíváme jak DC, tak AC metody a&nbsp;z impedančních měření jsme schopni rozdělit jednotlivé příspěvky odporu (anoda, katoda, membrána). Na&nbsp;základě této analýzy lze dále separovat jednotlivé odporové příspěvky ionomeru a&nbsp;katalyzátoru na&nbsp;anodě. Celá analýza je ale složitá a&nbsp;vyžaduje hodně zkušeností s&nbsp;interpretací dat.</p><h5><strong>Jak velkou roli ve&nbsp;vaší práci hraje modelování – používáte modely spíše k&nbsp;návrhu experimentů, k&nbsp;interpretaci dat, nebo i&nbsp;k odhadu chování při škálování?</strong></h5><p>Matematické modelování používáme poměrně často, i&nbsp;když v&nbsp;projektu IRION není formálně vyčleněno jako samostatný balíček. Využíváme jednodušší modely pro určení kinetických parametrů katalyzátorů pro vývoj kyslíku a&nbsp;pokročilejší modely pro návrh optimální geometrie testovacích cel. Obecně lze říct, že modelování pomáhá jak při interpretaci experimentů, tak při intenzifikaci zařízení – můžeme například simulovat rozvod vody, chování systému při různých proudových hustotách, odvod kyslíku a&nbsp;transport vody ke&nbsp;katalytické vrstvě na&nbsp;anodě.</p><h5><strong>Jak funguje spolupráce mezi akademickými partnery a&nbsp;průmyslem v&nbsp;IRIONu – co typicky potřebují průmysloví partneři od&nbsp;vás a&nbsp;co vy od&nbsp;nich?</strong></h5><p>Projekt je koordinován španělským AIMPLAS, kyperský partner STRATAGEM se&nbsp;stará o&nbsp;projektový management, komunikaci navenek a&nbsp;koordinaci mezi partnery. Během roku probíhají velká osobní setkání všech partnerů a&nbsp;k tomu pravidelné online schůzky v&nbsp;rámci jednotlivých pracovních balíčků. V&nbsp;našem případě je to jednodušší v&nbsp;tom, že klíčoví partneři – Safina a&nbsp;Fraunhofer ENAS v&nbsp;Chemnitzu – jsou geograficky i&nbsp;historicky blízko, s&nbsp;oběma už máme delší spolupráci.</p><p>Průmysloví partneři od&nbsp;nás nejčastěji chtějí přesná data o&nbsp;materiálech a&nbsp;dlouhodobé degradační testy. Potřebují totiž doložit výkon a&nbsp;životnost materiálů v&nbsp;konkrétních číslech a&nbsp;hodinách provozu. My naopak potřebujeme od&nbsp;průmyslu přístup k&nbsp;materiálům, zejména těm recyklovaným, a&nbsp;často i&nbsp;detailní parametry těchto materiálů – a&nbsp;to jsou někdy citlivé informace, které firmy nerady sdílejí.</p><h5><strong>Jaká je vaše osobní role v&nbsp;projektu IRION – za&nbsp;co nesete největší odpovědnost?</strong></h5><p>Hlavním koordinátorem projektu za&nbsp;<strong>VŠCHT </strong>je profesor <strong>Bouzek</strong>. Na&nbsp;mě ale spadá veškerá experimentální činnost v&nbsp;rámci projektu IRION, koordinace zpráv a&nbsp;projektových výstupů. Vedu menší tým v&nbsp;rámci skupiny Technická elektrochemie na&nbsp;našem ústavu – aktuálně tři doktorandy, tři magisterské a&nbsp;dva bakalářské studenty. Ti primárně zajišťují charakterizační experimenty spojené s&nbsp;projektem.</p><h5><strong>Jak podle vás recyklace iridia a&nbsp;PFSA ovlivní ekonomiku a&nbsp;rozšíření PEM elektrolyzérů v&nbsp;horizontu 10–15&nbsp;let? A&nbsp;jaké projekty by na&nbsp;IRION měly ideálně navázat?</strong></h5><p>Hodně záleží na&nbsp;tom, jak se&nbsp;v&nbsp;Evropě bude vyvíjet vodíková strategie. V&nbsp;Česku je současná vodíková strategie poměrně ambiciózní, i&nbsp;když uvidíme, zda ji vláda neupraví. Už teď existují dvě „vodíková údolí“ – na&nbsp;Ostravsku a&nbsp;na&nbsp;Ústecku – kde se&nbsp;uvažuje o&nbsp;větších aplikacích PEM elektrolyzérů. V&nbsp;Německu byla role vodíku v&nbsp;poslední době spíše umenšena, ale stále existuje mnoho aplikací, které PEM elektrolýzu a&nbsp;zelený vodík využívají.</p><p>Obecně <strong>význam recyklačních procesů poroste</strong> – v&nbsp;provozu je už dnes v&nbsp;EU přes 1&nbsp;GW instalované kapacity PEM elektrolyzérů pro výrobu zeleného vodíku, přičemž životnost jednotlivých jednotek se&nbsp;obvykle pohybuje kolem 20–30&nbsp;tisíc hodin, maximálně 50&nbsp;tisíc hodin. Po&nbsp;skončení životnosti bude nutné nakoupit nové jednotky a&nbsp;zároveň nějak naložit se&nbsp;starými. Pokud se&nbsp;podaří zavést spolehlivý a&nbsp;kvalitní proces recyklace membrán a&nbsp;iridiového katalyzátoru, mohou se&nbsp;výrazně snížit investiční náklady. Firmy by pak například mohly nabízet dlouhodobé programy, kdy zákazník dostává nové (recyklované) jednotky a&nbsp;staré vrací k&nbsp;recyklaci.</p><h5><strong>Proč jsou evropské projekty významné?</strong></h5><p>Evropské projekty jsou podle mě mimořádně důležité, protože spojují velké množství partnerů a&nbsp;často je více než polovina z&nbsp;nich průmyslových. To nám umožňuje navazovat nové kontakty pro další projekty a&nbsp;zároveň nabízí velkou šanci pro studenty. Díky projektům se&nbsp;mohou dostat na&nbsp;stáže do&nbsp;firem, kde se&nbsp;technologie skutečně vyvíjí a&nbsp;provozuje. Sám jsem měl podobnou zkušenost během doktorátu a&nbsp;považuji ji za&nbsp;velmi cennou.</p><p>Projekty propojují partnery napříč Evropou, se&nbsp;kterými bychom jinak spolupráci navázali těžko – například technologické centrum výzkumu polymerů AIMPLAS nebo výzkumný tým v&nbsp;Saint‑Gobain. V&nbsp;našem případě nás do&nbsp;IRIONu přizval německý Fraunhofer ENAS, se&nbsp;kterým jsme předtím tři roky úspěšně spolupracovali na&nbsp;projektu zaměřeném na&nbsp;technologii výroby katalytických vrstev pro palivové články.</p><h5><strong>Jste kompletní tým nebo sháníte nové studenty?</strong></h5><p>Nové studenty <strong>hledáme průběžně </strong>– jak <strong>bakaláře</strong>, tak <strong>magistry i&nbsp;doktorandy</strong>. Všechna témata jsou navázaná na&nbsp;běžící projekty a&nbsp;snažíme se&nbsp;studenty zapojovat přímo do&nbsp;jejich řešení. Často provádějí měření, která jdou přímo do&nbsp;projektových výstupů a&nbsp;výzkumných zpráv. Doktorandi se&nbsp;účastní projektových schůzek, plánují výstupy a&nbsp;dostávají se&nbsp;do kontaktu s&nbsp;průmyslovými partnery. Mohou tak přímo vidět, jak technologie vypadá v&nbsp;praxi, co průmysl řeší a&nbsp;jakým směrem je potřeba výzkum posouvat. V&nbsp;neposlední řadě si také vytváří kontakty pro případné budoucí zaměstnání po&nbsp;doktorském studiu.</p><h5><strong>O&nbsp;zkušenosti z&nbsp;jakých oblastí máte zájem?</strong></h5><p>Naše PEM skupina je hodně prakticky zaměřená – jde o&nbsp;elektrochemické inženýrství, návrh a&nbsp;konstrukci menších jednotek a&nbsp;stavbu samotných PEM elektrolyzérů v&nbsp;laboratoři. Uvítali bychom i&nbsp;studenty se&nbsp;zaměřením na&nbsp;polymery, protože pracujeme s&nbsp;iontově výměnnými membránami, a&nbsp;také studenty z&nbsp;oblasti koroze, protože degradace iridiového katalyzátoru je v&nbsp;principu korozní proces.</p></div>

Zelený vodík: Výzkumný tým z VŠCHT hledá způsob, jak vracet drahé materiály z elektrolyzérů zpět do oběhu

<p><strong>Vážené kolegyně, vážení kolegové,</strong></p><p><strong>dovolujeme si Vás pozvat na odborný seminář „Aktuální trendy a aplikace hmotnostní spektrometrie v analytické praxi“, který společně pořádají Centrum SMALT, Katedra analytické chemie, PřF, Univerzita Palackého v Olomouci a </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/companies/50"><strong>Waters GmbH</strong></a><strong>, Česká republika.</strong></p><p>Seminář je zaměřen na přehled moderních přístupů ve hmotnostní spektrometrii. Budou diskutovány možnosti a praktické využití přímé hmotnostní spektrometrie a jejího spojení s chromatografií v analytických laboratořích.&nbsp;</p><p>Představeny budou moderní ionizační techniky, role kapalinové chromatografie při zvyšování selektivity chemické analýzy a nové aplikace hmotnostní spektrometrie při studiu biologických systémů, ve farmaceutické, potravinářské a environmentální praxi i v oblasti péče o hmotné kulturní dědictví.</p><h4><strong>Registrace:</strong></h4><ul><li><strong>E-mailem na: </strong><a href="mailto:petr.bednar@upol.cz"><strong>petr.bednar@upol.cz</strong></a> nebo <a href="mailto:Tatana_Halesova@waters.com"><strong>Tatana_Halesova@waters.com</strong></a></li><li>Kapacita <strong>25 osob</strong>, seminář je <strong>bezplatný</strong></li></ul><h4><strong>Kdy:</strong></h4><ul><li>Středa 25. března 2026 od 14. hodin</li></ul><h5><strong>Místo konání:&nbsp;</strong></h5><ul><li>Seminární místnost č. 2.065</li><li>Katedra analytické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 17. listopadu 12, 77900 Olomouc.</li></ul><h4><strong>Program:</strong></h4><h5><strong>14:00&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Zahájení</strong></h5><h5><strong>14:05&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Využití LC-MS (QQQ a HRMS) ve farmaceutické, potravinářské a environmentální praxi&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</strong></h5><ul><li>Taťána Halešová, Waters</li></ul><h5><strong>14:35&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Od LC k MS - proč je inlet klíčem a co další detekční techniky nabízejí?&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</strong> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</h5><ul><li>Michal Belianský, Waters</li></ul><h5><strong>15:00&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Ambientní hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením – nástroj pro klasifikaci asijských laků &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</strong> &nbsp;&nbsp;&nbsp;</h5><ul><li>Petr Bednář, UPOL</li></ul><h5><strong>15:30&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Analýza malých molekul v komplexních biologických systémech pomocí rDUVLAESCI-MS/MSI&nbsp;&nbsp;&nbsp;</strong> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;</h5><ul><li>Barbora Papoušková, UPOL</li></ul><h5><strong>16:00 -16:30&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Volná diskuze u drobného občerstvení</strong></h5>

Pozvánka na seminář Aktuální trendy a aplikace hmotnostní spektrometrie v analytické praxi

<h4><strong>Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi. Vysoké školy jsou extrémně podfinancované, říká nový rektor ČVUT</strong></h4><p><strong>Hned první den coby rektor ČVUT vyhlásil Michal Pěchouček nový program lákající na školu mladé profesory a profesorky ze zahraničí. Polovinu jeho nového týmu tvoří prorektoři a prorektorky, kteří přišli na školu zvenčí, z neakademické sféry. A ještě před nástupem do funkce představil novou rozpočtovou metodiku. „Nejsem vůbec rozkoukávací typ,“ komentuje s úsměvem svoje tempo odborník přes umělou inteligenci. Jeho cílem je, aby se AI naučili efektivně používat všichni vyučující a aby se běžným pracovním jazykem na ČVUT stala angličtina. Chce totiž největší českou techniku otevřít – zahraničním studujícím, vyučujícím i firmám.</strong></p><p>Ve třiapadesáti už si mohl dát klidně nohy nahoru a odpočívat: byl z něj uznávaný profesor s kariérními zářezy nejen na akademické půdě, ale i v byznysu. Už před boomem umělé inteligence spoluzaložil a úspěšně prodal startup Cognitive Security, pak Michal Pěchouček působil jako technický ředitel v Avastu – a souběžně s tím celých pětadvacet let vedl Centrum umělé inteligence na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Místo toho vzal další výzvu: od února je rektorem ČVUT v Praze.</p><p>Ve firmě musí podle Pěchoučka člověk sledovat obchodní cíle, kdežto na univerzitě může pracovat nezávisle a svobodně. „Sám rozhodujete o tom, co je ten zajímavý problém. A navíc v bádání můžete podporovat studenty, což je skvělé,“ vysvětluje, co ho na novou pozici lákalo.</p><h4><strong>Ve funkci jste od začátku února. Co už jste za tu dobu stihl?</strong></h4><p>Musím říct, že je to velká jízda. Těch příležitostí starat se o školu a měnit ji k lepšímu jsem měl již víc než dost. První den ve funkci jsem vyhlásil program ČVUT Starting Grant na podporu zakládání výzkumných skupin pro mladé profesory přicházející ze zahraničí. Je to inovativní program, který pomáhá ČVUT zvyšovat úroveň a zlepšovat své místo mezi světovou špičkou. Jsou tam prostředky pro deset nových výzkumných skupin a já doufám, že bude o program zájem. Měl jsem také možnost na akademickém senátu prezentovat svůj tým prorektorů. Mám skvělé prorektory, jsou to lidé z poloviny z prostředí mimo ČVUT. Tedy můj závazek akademické obci, že budu otevírat univerzitu veřejnosti, se mi daří naplňovat. Senát souhlasil se všemi kandidáty na prorektory, kteří pocházejí z vně ČVUT, což je perfektní zpráva. Také se mi ještě před nástupem do funkce podařilo schválit inovovanou metodiku sestavování rozpočtu, což je něco, co na ČVUT většinou trvalo několik měsíců.</p><h4><strong>V čem je ta metodika inovovaná?</strong></h4><p>Inovace spočívá v tom, že jsem si v rozpočtu dokázal vyhradit finance na zmíněný ČVUT Starting Grant. Na ČVUT byla primárně tradice rektora, který nemá vlastní rozvojovou iniciativu. Tahle metodika je jiná v tom, že umožňuje rektorovi mít své vlastní rozvojové projekty, které realizují jeho program a jeho vizi.</p><h4><strong>Stihl jste toho za těch pár dní docela dost. Takže fáze rozkoukávání netrvala dlouho…</strong></h4><p>Já vůbec nejsem rozkoukávací typ.</p><h4><strong>O vašem nástupu se v médiích píše jako o revoluci na ČVUT, vy i vaši prorektoři přicházíte z byznysu, navíc z AI scény. Vnímáte to také tak?</strong></h4><p>Já mám vůči slovu revoluce velký respekt a představuji si pod ním něco trochu jiného. Je to projev akademické samosprávy, kdy autonomně spravovaná univerzita dokázala udělat rozhodnutí, které není tradiční, je kontrariánní. Většinou univerzity, když si mohly vybrat mezi cestou ke změně a k postupnému zlepšování, vybraly si spíše postupné zlepšování. Tedy že se takhle akademický senát rozhodl, beru s velkou pokorou, jsem za to vděčný a jsem rád, že mám mandát tu školu změnit.</p><h4><strong>V jakých směrech změnit?</strong></h4><p>Posunout ji směrem ke kvalitě. Chtěl bych najít cesty, nové metodiky rozdělování finančních prostředků a řízení lidských zdrojů tak, abychom dokázali akcentovat kvalitu vědecké práce, tvůrčí práce, vzdělávací činnosti a kvalitu spolupráce s průmyslem. Druhý velký akcent je otevření se. Díky své autonomii mají vysoké školy tendenci se uzavírat a dívat se samy do sebe. Moje vize je školu otevřít. Chci, aby to byla instituce, která se zajímá o to, co je pro společnost důležité, s velkou pokorou se dívá na trendy práce a nachází způsob, jak rozvíjet kariéry mladých lidí, aby opravdu měli smysluplná a úspěšná zaměstnání. Aby se škola zabývala tím, jakým způsobem se dají podporovat inovace, technologický transfer průmyslu. A v neposlední řadě je to otevření se univerzity zahraničí. Internacionalizace univerzity je klíčová věc, chci vytvořit prostředí, které bude zajímavé pro studenty, vědce, profesory i akademiky, již přicházejí za zahraničí a nemluví česky. Otevření se těmto lidem je pro ČVUT ohromná příležitost, jak se zlepšit.&nbsp;</p><blockquote><h5><strong>prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc.</strong></h5><ul><li>Narodil se roku 1972 v Kolíně.</li><li>Vystudoval technickou kybernetiku na ČVUT, umělou inteligenci na univerzitě v Edinburghu. V oboru Umělá inteligence a biokybernetika na ČVUT obhájil doktorát.</li><li>Prezident jej jmenoval profesorem v roce 2010.</li><li>Spoluzaložil a působil ve startupu Cognitive Security, který v roce 2013 koupila společnost CISCO.</li><li>V letech 2019–2023 působil jako technický ředitel v Avastu, poté v Gen Digital.&nbsp;</li><li>Vede Centrum umělé inteligence (AIC) Elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, které s doktorandy spoluzaložil v roce 2001.&nbsp;</li><li>V roce 2025, při založení nadačního fondu Matika Česku na podporu učitelů a učitelek matematiky, se stal členem správní rady.&nbsp;</li><li>Od února 2026 je rektorem ČVUT.&nbsp;</li><li>Žije v Praze, je ženatý, má tři děti.&nbsp;</li><li>Mezi jeho koníčky patří dálkový běh, cyklistika, skialpinismus a jinak strávený čas na horách.</li></ul></blockquote><h4><strong>Až dosud ČVUT internacionalizaci dělala z vašeho pohledu tedy jak? Dobře, nebo špatně?</strong></h4><p>Má velkou výhodu, že je v Praze, v kosmopolitním městě. Je to škola, kde spousta navrátivších se vědců ze zahraničí internacionalizaci vytváří. Ale nejsou tu žádné centrální programy a centrální tlak od rektora pro to, aby se škola internacionalizovala. Sice internacionalizuje úspěšně, ale vlastně trochu bez ohledu na to, co dělá rektorát a rektor. Já chci změnit pravidla přijímání zaměstnanců, pravidla získávání profesorských pozic a habilitací tak, abychom tu internacionalizaci posílili. Jeden ze způsobů je práce s angličtinou do té míry, aby anglicky mluvící profesor, který nemluví česky, nebyl systémem na ČVUT nijak diskriminovaný, aby se mohl stát členem různých vědeckých rad, senátu a dalších vnitřních orgánů školy. Dnes jsou procesy na univerzitě hodně v češtině, takže ti, kteří neumí česky, nemají stejné možnosti jako ti, kteří česky umí. To je něco, s čím mohu pomoci já jako rektor, to se zespoda moc měnit nedá.</p><h4><strong>Jak chcete konkrétně angličtinu zavádět?</strong></h4><p>Konkrétně to může znamenat třeba to, že si do vědecké rady navrhnu někoho, kdo nemluví česky. Tím pádem se celá vědecká rada musí přizpůsobit a musí jednat v angličtině, jiná možnost není. A například administrativní podpora profesorů na katedrách a fakultách by také měla být v angličtině. Když někdo potřebuje, aby mu paní asistentka vyúčtovala služební cestu, měla by být schopna to udělat, aniž by vyžadovala češtinu.</p><h4><strong>Co je v současnosti největší slabina ČVUT?</strong></h4><p>ČVUT má o hodně větší potenciál ve spolupráci s průmyslem. V inovacích, transferu technologií, aplikovaném výzkumu, toho může udělat o mnoho víc. Spousta lidí se tu sice snaží o aplikovaný výzkum, ale nemáme žádné metriky a metodologie o tom, jak posuzovat kvalitu transferu technologií. A také, jak ho institucionálně a strukturálně podporovat. Máme dobré metriky a metody, jak posuzovat kvalitu základního výzkumu a jak ho zlepšovat, ale nemáme podobné metriky pro výzkum aplikovaný. Další výzvou pro ČVUT je mobilita.</p><p>Chtěl bych, aby naši zaměstnanci a zaměstnankyně byli více ochotni trávit čas v zahraničí, abychom brali jako naprosto přirozené a žádoucí, že ten, kdo absolvuje doktorát na ČVUT, nějakou dobu bude pracovat někde jinde než na ČVUT. Aby se z doktoranda nestal rovnou asistent zde na stejné škole. Říká se tomu akademický inbreeding. Všichni, kdo na ČVUT pracují, by měli mít pestré kariéry. Inbreeding je něco, co nás diskvalifikuje, když se porovnáváme s univerzitami v první stovce světových univerzitních žebříčků.</p><h4><strong>Co jsou naopak silné stránky ČVUT?</strong></h4><p>Jsou tu výzkumné týmy a témata, ve kterých jsme na absolutní světové špičce. Takových univerzit v Česku moc není. Máme tu týmy, které vyhrávají ve srovnání s nejlepšími univerzitami na světě. Málo se ví, že například v rozpoznávání obrazu jsme pátá nejlepší univerzita na světě, v robotice jsme na desátém místě. Máme tu lidi, kteří opravdu ve světě vědy něco znamenají. Úkolem rektora je, aby dokázal na excelenci stavět a skokově zvýšit počet zaměstnanců, kteří pracují a dosahují nadprůměrných výsledků.</p><h4><strong>Třeba právě i přizváním pracovníků a pracovnic ze zahraničí?</strong></h4><p>Ano, ale nechci otevírat univerzitu jen lidem se zahraniční zkušeností, ale i lidem s průmyslovou zkušeností. Připadá mi velmi zajímavé, když člověk se zkušenostmi z technologické práce v průmyslu má chuť a odvahu přijít učit a věnovat se pedagogice, i když bude vůči zkušeným akademikům v nevýhodě. Škola by měla vytvořit mechanismy, jak se tito odborníci z průmyslu mohou zapojit a participovat na výuce.</p><h4><strong>Jste manažer nebo inovátor v průmyslové firmě, máte vysoký plat, slibně nakročenou kariéru… Co pro vás může být motivací, abyste to všechno pustil a šel učit na vysokou školu?</strong></h4><p>Vysoká škola nenabízí pouze výukovou, ale i vědeckou práci. Profesor na vysoké škole musí umět ty věci dělat obě, profesor na ČVUT musí být dobrý učitel i dobrý vědec. A to je vzrušující. Jste placeni ne za to, že tady sestavujete nějaký produkt, ale že bádáte, hledáte hranici poznání, díváte se na to nejnovější, nejvíce vzrušující ve světě technologií. A škola vám za to ještě posílá plat a umožňuje vám to dělat společně se studenty. Práce profesora na špičkové univerzitě je velmi odměňující a dává lidem ohromnou tvůrčí svobodu. Pracoval jsem v korporaci i na univerzitě a v korporátu vaše aktivita musí následovat obchodní cíle společnosti. Kdežto na univerzitě pracujete nezávisle a sama se rozhodujete o tom, co je ten zajímavý problém, ta challenge, které se chcete věnovat. A navíc podporujete studenty. Je to skvělé!</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Anna_Kovacic_CVUT_Rektor_8fe5ba847a.jpg" alt="Anna Kovačič (ČVUT): prof. Dr. Michal Pěchouček, MSc." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Anna_Kovacic_CVUT_Rektor_8fe5ba847a.jpg 234w," sizes="100vw" width="600" height="400"></p><p>...</p>

Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Celostátní webový portál a elektronický časopis Universitas o vědě, vzdělávání, výzkumu a vysokém školství je společným projektem 22 českých veřejných vysokých škol.

Universitas

Katedra analytická chemie garantuje studijní programy pro Bc., Mgr. a Ph.D.. Disponuje špičkovými přístroji k analýzám na míru. Díky certifikaci SVP se specializujeme na spolupráci se subjekty z farmaceutického průmyslu.

Katedra analytické chemie PřF UP

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Waters Gesellschaft m.b.H., organizační složka

Agilent Technologies

Thermo Fisher Scientific

Altium International (HPST)

SelectScience

C&EN

SCIEX

Waters Corporation

<div><h4><strong>Advanced Analytics for Next‑Generation Protein Therapeutics</strong></h4><p><strong>Proteins like monoclonal antibodies (mAbs) and protein conjugates promise higher efficacy and novel targets compared to traditional therapies. Given their biotherapeutic structural complexity, these molecules pose significant analytical challenges, with quality attributes like composition, aggregation, purity, and conformation affecting efficacy and toxicity.&nbsp;</strong></p><p>This webinar explores the comprehensive analysis of Antibody Oligonucleotide Conjugates (AOCs) using Liquid Chromatography-Mass Spectrometry (LC-MS) and Liquid Chromatography-Multi-Angle Light Scattering (LC-MALS). &nbsp;</p><h5><strong>The value you’ll get from attending</strong></h5><ul><li>Discover methodologies for accurate pairing of technology and attribute across the product lifecycle&nbsp;</li><li>Learn about recent advances, with insights into adopting advanced analytics</li><li>Ensure novel and robust analytical capability for the analysis of bioconjugates&nbsp;</li></ul><h5><strong>Who should attend?</strong></h5><p>This webinar is designed for you if you are a scientist, lab manager, director, or analyst involved in protein development, process development, or quality control of AOCs, ADCs, or other protein therapeutics.</p><p><i>Don't miss it!</i></p><blockquote><p><strong>Presenter:</strong> Samantha Ippoliti (Principal Scientist, Biologics Business, Waters Corporation)</p><p>Samantha (Sam) joined Waters (Milford, MA) in 2018 and has worked on a variety of applications for LC-MS based biopharmaceutical characterization, including peptide mapping &amp; intact/subunit analysis, and most recently antibody-oligonucleotide conjugates (AOCs).</p><p>Sam has experience with LC-MS analysis using BioAccord, Xevo series, Synapt XS, and Cyclic IMS LC-MS instruments.</p><p>Prior to joining Waters, she was part of the LC-MS characterization group supporting a biopharmaceutical developability assessment group at Novartis in Cambridge, MA. Sam acquired a BS-MS in Chemistry from Northeastern University in 2012.</p><p><strong>Presenter: </strong>Nick Pittman (Sr. Marketing Manager, Global Biopharma Business, Waters Corporation)</p></blockquote></div>

From Raw Materials to Conjugation Sites: Advanced LC, MS and MALS Strategies for AOC Characterization and Monitoring

This webinar explores the comprehensive analysis of Antibody Oligonucleotide Conjugates (AOCs) using LC-MS and LC-MALS.  

LC, MS and MALS for AOC Characterization and Monitoring

<p><strong>Join us for Part 1 of our three-part Single-Cell Proteomics Webinar Series, designed to guide researchers through the technologies, workflows, and analytical strategies enabling deeper biological insights at single cell resolution. This introductory session provides a comprehensive overview of the end-to-end workflow and establishes the foundation for the more advanced topics that will follow in subsequent webinars.</strong></p><p>In this session, we will <strong>walk through the complete single-cell proteomics workflow</strong>, from initial sample preparation to liquid chromatography, mass spectrometry, and data analysis. Attendees will see how each component contributes to data quality, sensitivity, and scalability, and how Thermo Fisher Scientific’s integrated portfolio is purpose-built to support high-confidence single-cell protein quantification.</p><h4><strong>Why attend?</strong></h4><p>Participants will gain a clear understanding of:</p><ul><li>How each step in the workflow influences overall data quality and biological interpretation.</li><li>The latest technologies and best practices for generating reproducible, high-sensitivity single-cell proteomics data.</li><li>How Thermo Fisher Scientific’s tools work together seamlessly to deliver actionable insights.</li></ul><p>The session will conclude with a live Q&amp;A, providing participants the opportunity to engage directly with the speaker.</p><p>Whether you are establishing a single-cell proteomics workflow for the first time or looking to optimize an existing platform, this foundational session will equip you with the knowledge needed to navigate the full process with confidence.</p><blockquote><p><span><strong>Presenter:</strong> Bernard Delanghe (Scientific Lead, Proteomics Workflow Applications, Thermo Fisher Scientific)</span></p><p><span>Bernard Delanghe specializes in single-cell proteomics workflows, bringing together advanced mass spectrometry and data analysis approaches. With over 20 years of experience in mass spectrometry and bioinformatics, Bernard is based in Bremen, Germany and has held multiple leadership roles across proteomics hardware and software. He was recognized with the 2018 European Proteomics Association Industry Award for his contributions to Thermo Scientific™ Proteome Discoverer™ software.</span></p></blockquote>

Thermo Fisher Scientific: Single-cell proteomics

Optimizing Every Step: An End-to-End Workflow for High-Confidence Single-Cell Proteomics

Single-cell proteomics webinar: end-to-end workflow from sample prep to LC-MS and data analysis using Thermo Fisher Scientific solutions. Live Q&A included.

Workflow for High-Confidence Single-Cell Proteomics

<h3><strong>Pharma and biopharma fundamentals masterclasses</strong></h3><h5><strong>Build confidence in your analytical decisions across pharma and biopharma workflows</strong></h5><p>The pharma and biopharma fundamentals masterclasses are a year-long educational series designed for scientists who want to strengthen their knowledge, compare analytical strategies, and apply best practices across regulated workflows.</p><p>Each session focuses on a real analytical challenge — from quantitation and metabolite identification to biopharma characterization and extractables and leachables — with practical guidance from SCIEX experts.</p><p>Attend live or watch on demand and choose the sessions most relevant to your work.</p><h4><strong>Available now:</strong></h4><h5><strong>Pharma fundamentals: Metabolite Identification Metabolite identification is essential in drug discovery, supporting confident decisions in compound design and toxicology</strong></h5><p>This session shows how alternative fragmentation strategies can overcome limitations of traditional CID and improve MetID accuracy for complex metabolites.</p><ul><li><strong>Speaker: </strong>Heather Chassaing, Senior Accurate Mass Workflow Specialist, SCIEX</li></ul><h4><strong>Upcoming sessions</strong></h4><h5><strong>1. Biopharma fundamentals: LCMS Biopharma characterization</strong></h5><p>This masterclass provides a practical introduction to LC-MS–based protein characterization for biopharmaceutical applications. Learn how to approach protein identity, purity, sequence, and post-translational modifications using established and alternative fragmentation strategies, with guidance on sample preparation, best practices, and troubleshooting to support reliable, high-quality results.</p><blockquote><p><strong>Speaker:</strong> Stephen Lock, Sr. Market Development Manager – Biopharma, SCIEX</p><p>Steve obtained his PhD in Physical Organic Chemistry from the University College of Swansea in 1993 and is a chartered chemist and a member of the Royal Society of Chemistry. He has worked for SCIEX in various technical roles for over 20 years and has presented at over 80 international meetings around the world. He currently works closely with customers in the biopharmaceutical industry. Steve is also currently an Adjunct Professor at the University of Pannonia.</p></blockquote>

SCIEX: Pharma and biopharma fundamentals masterclasses

Biopharma fundamentals: LCMS Biopharma characterization

LC-MS biopharma characterization masterclass covering protein identity, purity, sequence, PTMs, and fragmentation strategies.

<div><p><strong>V 30 minutách si představíme extrakci na pevných fázích (Solid Phase Extraction, SPE) jako techniku vhodnou pro úpravu vzorků před LC a LC-MS analýzami. Ukážeme si, jak co nejjednodušším způsobem přistoupit k vývoji SPE metody, ať komplexnost této techniky nestojí v&nbsp;cestě jejímu použití ve vaší v&nbsp;laboratoři.</strong></p><h4><strong>Co se dozvíte?</strong></h4><ul><li>Proč se vyplatí zvolit SPE pro úpravu vzorků?&nbsp;</li><li>Jaké jsou dostupné sorbenty a formáty?</li><li>Existuje jednoduchá a univerzální metoda?</li></ul><p>SPE dokáže být velmi účinnou a také selektivní technikou předúpravy a přečištění vzorku před LC a LC-MS analýzou. Tyto výhody jsou ale někdy potírány složitějším vývojem metody.</p><p>Nenechme se touto překážkou odradit. V&nbsp;krátkém webináři si představíme produkty řady <strong>Oasis™ a Ostro™</strong>, podíváme se na jejich vlastnosti a na jejich základě budeme schopni navrhnout generické metody, které mohou dobře sloužit jako výchozí krok pro finální SPE metodu.</p><p><i><strong>Po skončení webináře s&nbsp;vámi budeme rádi v&nbsp;kontaktu a můžeme probrat vaše konkrétní analytické výzvy.</strong></i></p><blockquote><p><strong>Přednášející:</strong> Martina Riesová (Sr Chemistry Account Manager, Waters Corporation, Czechia)</p></blockquote></div>

Waters Gesellschaft m.b.H.: Zbořme bariéry SPE metod!

Zbořme bariéry SPE metod!

Webinář o SPE pro LC a LC-MS: vývoj metody, sorbenty, formáty a produkty Oasis™ a Ostro™ pro efektivní předúpravu vzorků.

<p><strong>Nová kolona Altura Poroshell 120 PFAS je navržena tak, aby poskytovala efektivní a spolehlivou analýzu PFAS C1 – C18 v jediném nástřiku, a to i v oblastech, kde tradiční metody narážejí na problémy – především u ultrakrátkých řetězců (C1 – C3). Tato inovativní platforma spojuje novou vázanou fázi, inertní hardware Altura a delay kolonu PFAS, která minimalizuje pozadí (např. TFA/PFBA) a zajišťuje čistší základní linie a spolehlivější integrace.</strong></p><p>Kolony Altura Poroshell PFAS umožňují pro pitnou vodu a další čisté matrice efektivní pracovní postupy „dilute and shoot“, tedy přímý nástřik vzorků upravené vody – bez časově náročné SPE!</p><blockquote><p><strong>Aplikační list "</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/paper/32627"><strong>Simultaneous C1–C18 PFAS Analysis in Drinking Water by Large-Volume Direct Injection Using an Altura Poroshell 120 PFAS Column</strong></a><strong>" ke stažení</strong></p></blockquote><p><strong>Webinář bude probíhat v anglickém jazyce.</strong></p><blockquote><p><strong>Přednášející:</strong> EMEAI IDO (Product Specialist Chemistries and Supplies, Agilent Technologies)</p><p>Giorgio got his Master Degree in Chemistry at the University of Trieste, Italy.</p><p>He has more than 20 years of experience in Chromatography Columns troubleshooting, sales and business development.</p><p>He covered various international positions and at present is Agilent Product Specialist EMEAI-IDO, and responsible for developing the Agilent Chemistries and Supplies business in the indirect sales channels of Central Eastern Europe, Africa and the Middle East.</p></blockquote>

Altium: Revoluční analýza PFAS C1 – C18 v jediném nástřiku!

Revoluční analýza PFAS C1 – C18 v jediném nástřiku!

Altura Poroshell 120 PFAS pro analýzu C1–C18 v jednom nástřiku, včetně C1–C3, s možností dilute and shoot bez SPE.

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>Ion Chromatography (IC) is a critical analytical technique for ensuring drug product safety through accurate and reliable nitrite analysis. This webinar explores how IC is applied across pharmaceutical workflows to quantify nitrite in water, excipients, and finished drug products—supporting effective monitoring and control of nitrosamine impurity risk during manufacturing and storage.</strong></p><p>Attendees will learn how streamlined IC workflows, combined with conductivity, UV-Vis, and mass spectrometry detection, enable sensitive and robust nitrite quantification. The session highlights analytical capabilities, best practices, and practical considerations for implementing IC methods that enhance data confidence, support regulatory compliance, and improve overall product quality.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Chanakya Thaker (Product Applications Specialist, Thermo Fisher Scientific)</p><p>Chanakya Thaker is a Product Applications Scientist within the IC/SP Applications Development team at the Ion Chromatography and Sample Preparation (ICSP) Business Unit, based in Mumbai, India.</p><p>With over 15 years of extensive experience in Ion Chromatography (IC) and Sample Preparation (SP), Chanakya brings deep technical expertise and leadership to his role. He began his career with Dionex, which later became part of Thermo Fisher Scientific, as an Applications Specialist. Over the years, he has successfully advanced into roles that include managing applications teams and overseeing laboratory operations for the IC/SP portfolio at the Center of Excellence in Mumbai.</p><p>He holds a Master of Science in Analytical Chemistry from the University of Mumbai and an MBA in Marketing from ITM Vocational University, Vadodara. In recognition of his contributions to life sciences, he has been awarded an Honorary Doctorate in Life Sciences by the CCU Institute, Florida.</p><p>Chanakya is passionate about advancing analytical technologies, mentoring teams, and driving customer success through innovative solutions. His work continues to support Thermo Fisher Scientific’s mission of enabling customers to make the world healthier, cleaner, and safer.</p><p><strong>Moderator:</strong> Lizzie Gallagher Cagney (Vertical Marketing Manager, Pharma and BioPharma, Thermo Fisher Scientific)</p></blockquote></div></div></div>

Thermo Fisher Scientific: IC Nitrite Analysis: Streamlined Workflows for Reliable Quantification

IC Nitrite Analysis: Streamlined Workflows for Reliable Quantification

This webinar explores how IC is applied across pharmaceutical workflows to quantify nitrite in water, excipients, and finished drug products

IC Nitrite Analysis

<p><strong>The Agilent Oil and Gas Insights Series 2026 presents three focused webinars showcasing advanced analytical solutions for natural gas and petrochemical applications. The series covers end‑to‑end natural gas characterization — from compositional analysis to sulphur detection and calorific value determination — followed by a deep dive into liquid chromatography workflows for petroleum products using the Agilent InfinityLab LC Series. The final session highlights fast, robust Micro‑GC technologies for mudlogging, hydrogen‑blended gas monitoring, and odorization control. Together, these sessions equip laboratories and operators with the tools to enhance accuracy, efficiency, and compliance across the energy value chain.</strong></p><h3><strong>Part 3: Simplifying Liquid Chromatography Applications for Petrochemical Products by the New Agilent Infinity III LC Series Technology</strong></h3><p>High-Performance Liquid Chromatography (HPLC) is a cornerstone technology for the characterization and quality control of petroleum products in the oil and gas industry. This presentation introduces the fundamentals of Agilent HPLC systems, focusing on their application in analyzing complex hydrocarbon matrices. We will review key standardized methods, including ASTM D6591 and IP391 for determining aromatic hydrocarbons in petroleum middle distillates, ASTM D7419 for lubricating oils, EN12916:2006 for biodiesel blends, ASTM D6379 for aviation fuels, and ASTM D5186/D6550 for diesel analysis using SFC and FID. Additionally, ASTM D6560 for asphaltene determination in crude oil and petroleum products will be discussed. The session will highlight why and how the new Agilent Infinity III platform, is the preferred choice for delivering accuracy, robustness, and compliance with global standards in the oil and gas sector.</p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Ansuman Mahato (Product Specialist Liquid Phase Separations, Agilent Technologies)</p><p>Mr. Ansuman Mahato holds a Master’s degree from Bangalore University, India. and brings over 14 years of expertise in liquid chromatography and advanced analytical techniques. He has been an integral part of Agilent Technologies for more than a decade, working closely with academic institutions, enterprise accounts, and private sectors to develop innovative applications and address analytical challenges related to regulatory compliance.</p><p>His core expertise spans HPLC, UHPLC, and GPC/SEC, supporting diverse market segments including oil &amp; gas, chemical analysis, and polymer applications. With a decade-long experience in the oil and gas sector, Ansuman has contributed significantly to method development and implementation of global standards for petroleum product analysis.</p><p>He is also the author of various publications in polymer science, reflecting his strong research background and technical depth. As a passionate advocate for maximizing laboratory productivity, he regularly shares insights on workflow optimization and best practices. Currently, he is working as Product Specialist for EMEA IDO and is based at Agilent’s headquarters in Waldbronn, Germany,</p><p>Ansuman is also skilled in polymer analysis using advanced tools like viscometry and MALS. He has published many papers in international journals and is a popular speaker for his practical insights and innovative solutions.</p></blockquote>

Agilent Technologies: Agilent Oil and Gas Insights Series 2026

Simplifying Liquid Chromatography Applications for Petrochemical Products by the New Agilent Infinity III LC Series Technology

Agilent Infinity III LC webinar: HPLC for petrochemical analysis with ASTM-compliant methods for fuels, oils, biodiesel, and crude oil.

LC for Petrochemical Products by Agilent Infinity III LC

<div><div container-id="cq-colctrl-lt0" comp-id="A1"><div><p><strong>Understanding how quickly proteins are renewed in cells is fundamental for maintaining proteostasis and for the successful development of modern protein targeting medicines such as PROTACs, covalent inhibitors, and molecular glues. This webinar will introduce the ProteinTurnoverAtlas™ a comprehensive resource generated with the TurnoverScout™ platform that combines pulsed SILAC labeling, high coverage LC-MS/MS and rigorous kinetic modeling.&nbsp;</strong></p><p>The atlas currently provides protein half-lives for more than fifteen thousand proteins across approximately fifty cellular systems, including primary cells, iPSC derived neurons and a broad range of cancer models. In addition, we will introduce a complementary MouseTurnoverAtlas™ offered as a dedicated in vivo resource across multiple organs and biofluids, which extends the ProteinTurnoverAtlas™ concept beyond cell systems and provides a physiological frame of reference for interpreting protein stability in cellular models.</p><p>We will outline the experimental design and data processing workflow, highlight quality control criteria and benchmarks against published datasets, and share case studies where baseline turnover directly informed target selection, compound design, and dosing strategies. Attendees will gain practical guidance on how to query and interpret turnover data for their own projects and integrate it with other proteomics and genomic readouts.</p><h4><strong>Learning points</strong></h4><ul><li>Understand how the Protein Turnover Atlas is generated, from pulsed SILAC labeling and LC-MS/MS measurement to kinetic modeling and assignment of confidence classes for protein half lives</li><li>See how baseline protein turnover information can be applied in drug discovery, for example to support target selection, modality choice for degraders and covalent inhibitors, and the design of cellular assays and dosing schemes</li><li>Take away concrete ideas for how to enhance your own drug discovery workflows and decision-making with protein turnover information and the Protein Turnover Atlas</li></ul><h4><strong>Who should attend?</strong></h4><ul><li>Scientists in drug discovery who work with PROTACs, molecular glues or covalent inhibitors and want to understand their targets in a proteome wide context</li><li>Proteomics and mass spectrometry specialists interested in implementing pSILAC based turnover studies or in benchmarking their own datasets against a large reference atlas</li><li>Project leaders and portfolio managers who need intuitive guidance on how protein half-life impacts development timelines, dosing concepts, and biomarker strategies</li></ul><p><i>If you cannot attend this webinar please register to receive a link to the On Demand version the following day.</i></p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Christin Zasada (Head of Bioinformatics, OmicScouts (a Momentum company))</p><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Götz Hagemann (Head of Chemical Biology and Biochemistry, OmicScouts (a Momentum company))</p></blockquote></div></div></div>

Thermo Fisher Scientific: ProteinTurnoverAtlas™: A Resource for Modern Drug Discovery

ProteinTurnoverAtlas™: A Resource for Modern Drug Discovery

Webinar on ProteinTurnoverAtlas™: pSILAC and LC-MS/MS to measure protein half-lives and support PROTAC, covalent inhibitor, and drug discovery decisions.

<p><strong>Lipid nanoparticle (LNP) payloads are the top choice when it comes to delivering a wide range of nucleic acid therapeutics, like RNA and plasmid DNA (pDNA). But when it comes to characterizing LNPs, assays for size, payload quantification and encapsulation efficiency (EE%) are split up in different steps that slow down any workflow. This split‑assay approach adds complexity, from increased pipetting steps to surfactants that alter pDNA structure and reduce reproducibility and sample throughput. As LNP programs scale up, researchers need simpler, faster LNP characterization in an EE% method that works with any nucleic acid payload.</strong></p><p>In this SelectScience® webinar, Dr. Kevin Lance, Director of Product Management at Unchained Labs, will present new data showing how Stunner AF measures EE% for both RNA‑ and pDNA‑containing LNPs without surfactants, and will demonstrate how avoiding surfactant‑driven particle disruption creates a platform EE% assay that also allows simultaneous reads on size and aggregation from the same measurement. You will learn how to integrate Stunner AF into RNA‑ and pDNA‑LNP screening, formulation optimization, and QC workflows to capture more LNP data in far less time.</p><h4><strong>Key learning objectives:</strong></h4><ul><li>Learn how to characterize size, payload amount, and encapsulation efficiency in a single, one-instrument assay.</li><li>Understand the challenges with pDNA payloads and what steps to take to overcome them.</li><li>Explore the challenges and latest approaches in UV/Vis quantification of LNPs and their payloads.</li><li>Understand how surfactant‑free EE% measurements preserve particle integrity for both RNA‑ and pDNA‑LNPs.</li><li>Learn how to streamline high‑throughput LNP screening with up to 44 samples plus standards on a single 96‑well plate.</li></ul><h4><strong>Who should attend?</strong></h4><ul><li>Formulation and analytical scientists developing and optimizing biologic drug products – including conjugated LNPs, novel formulations, stability studies, excipient screening, and biophysical characterization.</li><li>Process development teams translating early formulations into scalable, manufacturable processes.</li></ul><h4><strong>Certificate of attendance</strong></h4><p>If you attend the live webinar, you will automatically receive a certificate of attendance, including a learning outcomes summary, for continuing education purposes.</p><p>If you view the on-demand webinar, you can request a certificate of attendance by emailing editor@selectscience.net.</p><h4><strong>Webinar details</strong></h4><ul><li><strong>Cost:</strong> Free to attend</li><li><strong>Location:</strong> Online</li><li><strong>Duration: </strong>60 minutes</li></ul><p><i>Registration is required to secure your place. If you register but cannot attend live, you will receive a link to the on‑demand recording once it becomes available.</i></p><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Dr. Kevin Lance (Director, Product Management, Unchained Labs)</p><p>Dr. Kevin Lance covers the Stunner portfolio globally at Unchained Labs. His expertise includes biophysical characterization of proteins, nucleic acids, viral vectors, and LNPs. Prior to Unchained Labs, his research experience covered the fields of sustained antibody delivery and nanotechnology. He earned his Ph.D. in Bioengineering from the joint UC Berkeley – UCSF Bioengineering Graduate Program.&nbsp;</p><p><strong>Moderator: </strong>Olivia Long (Editorial Team, SelectScience)</p></blockquote>

SelectScience: Supercharge LNP EE% and size characterization on Stunner AF

Supercharge LNP EE% and size characterization on Stunner AF

Streamline RNA and pDNA LNP characterization with surfactant-free EE% measurement, size and aggregation in one assay using Stunner AF.

<h4><strong>The Problem</strong></h4><p>Lab automation promises speed and scale, but too often it operates without intelligence. Researchers must translate scientific intent into rigid workflows, scripts, and parameters — requiring deep expertise and constant manual intervention. As experiments grow more complex, automation becomes harder to adapt, forcing scientists to rely on guesswork and slowing iteration.</p><h4><strong>The Solution</strong></h4><p>Stuntman brings native AI into automation to fundamentally change how experiments are run. With built-in intelligence, Stuntman allows researchers to describe their intent in plain language and have experiments designed, executed and analyzed end-to-end. Stuntman creates workflows, runs experiments, logs results, and hands data back for AI-driven interpretation – guiding experiments forward with clarity, adaptability, and purpose.</p><h4><strong>The Proof</strong></h4><p>In this webinar, see how Stuntman turns ideas into executable experiments across pharma, biopharma, materials, energy, consumer goods workflows, and more. Learn how Stuntman’s built-in AI enables experiment design, automated execution and rapid iteration — all on a single, integrated platform.</p><h4><strong>Key Learning Objectives:</strong></h4><ul><li>Understand why traditional lab automation struggles to scale with experimental complexity and where intelligence is missing.</li><li>See how Stuntman embeds native AI into automation workflows to translate scientific intent into executable experiments.</li><li>Learn how a fully integrated platform connects experiment design, execution, data logging, and AI-driven iteration across industries.</li></ul><blockquote><p><strong>Presenter: </strong>Ruja Shrestha (Product Manager, Unchained Labs)</p><p><strong>Presenter:&nbsp;</strong>Sara Kobilka (Contributing Editor, C&amp;EN Media Group)</p></blockquote>

C&EN: Explode into AI-driven Automation with Stuntman

Explode into AI-driven Automation with Stuntman

AI-powered lab automation with Stuntman—design, execute, and iterate experiments end-to-end on one integrated platform.

Mohlo by Vás zajímat

Zneužíváme nadšence, a přitom čekáme výsledky, které posunou celou zemi

Pozvánka na seminář Aktuální trendy a aplikace hmotnostní spektrometrie v analytické praxi

Zelený vodík: Výzkumný tým z VŠCHT hledá způsob, jak vracet drahé materiály z elektrolyzérů zpět do oběhu