<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

V týdnu od 18. května na Vás čekají v oblasti kapalné fáze a především HPLC a LC/MS následující webináře.<blockquote><h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.lcms.cz/webinars">👉 DETAILY A REGISTRACE V SEKCI WEBINÁŘE</a></h4></blockquote><blockquote>👉 Vyhledávejte a filtrujte v největší globální databázi s více než 5 500 GC, HPLC, MS a spektroskopickými webináři.</blockquote><h5>1. Shimadzu Corporation: Accelerating ROI With Shimadzu Living Laboratory: Transforming Data Intelligence With AI &amp; Automated Networked Systems</h5><ul><li>Út, 19.5.2026 08:30 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6197">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak společnosti Shimadzu a Caliber mění fungování laboratoří pomocí umělé inteligence, automatizace a propojených datových ekosystémů.<h5>2. Thermo Fisher Scientific: Proteome Discoverer Workshop - Processing DIA data with CHIMERYS intelligent search algorithm</h5><ul><li>Út, 19.5.2026 14:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6199">Registrace</a></li></ul>Seznamte se s osvědčenými postupy při zpracování DIA dat v programu Proteome Discoverer s využitím inteligentního algoritmu CHIMERYS a nových funkcí PD 3.3 SP1.<h5>3. Waters Corporation: CDMS Applied: Bridging Molecular Complexity and Clarity from Bioconjugates to Viruses</h5><ul><li>Út, 19.5.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6176">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak technologie CDMS rozšiřuje možnosti hmotnostní spektrometrie při analýze komplexních biomolekul, biokonjugátů a virových částic.<h5>4. Technology Networks: Building Analytical Strategies for Scalable Antibody Development</h5><ul><li>Út, 19.5.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6184">Registrace</a></li></ul>Webinář zaměřený na analytické strategie pro vývoj protilátek, transfer technologií, validaci metod a regulatorní připravenost.<h5>5. SelectScience: The proteomic LC-MS strategy revealing autoimmune mechanisms with new clarity for clinical research</h5><ul><li>Út, 19.5.2026 17:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6175">Registrace</a></li></ul>Integrované proteomické a multiomické LC-MS strategie přinášejí nové poznatky o autoimunitních onemocněních a mechanismech vzniku nemocí.<h5>6. Phenomenex: Ion-Pair Reversed-Phase LC Method Development for sgRNA Impurity Analysis</h5><ul><li>St, 20.5.2026 10:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6200">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak AQbD přístup a iontově-párová RP-LC umožňují spolehlivou analýzu nečistot sgRNA v moderních nukleotidových terapiích.<h5>7. SCIEX: PFAS proven: Show me the data</h5><ul><li>St, 20.5.2026 12:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6201">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak laboratoře využívají přímý nástřik a SCIEX 7500+ pro spolehlivou analýzu ultrakrátkých PFAS v reálných environmentálních vzorcích.<h5>8. Technology Networks: Building Reliable Lateral Flow Assays: Real-World Case Studies Reviewed</h5><ul><li>St, 20.5.2026 14:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6061">Registrace</a></li></ul>Praktické případové studie zaměřené na optimalizaci laterálních průtokových testů, manipulaci se vzorky a výběr vhodných materiálů.<h5>9. SCIEX: HRMS workflows for peptide impurity characterization</h5><ul><li>St, 20.5.2026 15:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6202">Registrace</a></li></ul>Pokročilé pracovní postupy LC-HRMS a EAD fragmentace pro charakterizaci nečistot peptidů a podporu CMC workflow.<h5>10. Waters Corporation: Beyond Surface Separation: Navigating Mega Molecule Sizing with Wide Pore SEC-MALS</h5><ul><li>St, 20.5.2026 16:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6177">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak širokopórové SEC-MALS kolony umožňují přesné stanovení velikosti biomolekul, analýzu agregace a robustní vývoj metod.<h5>11. Thermo Fisher Scientific: Driving peptide bioanalysis forward with selective MS and streamlined data workflows</h5><ul><li>Čt, 21.5.2026 11:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6204">Registrace</a></li></ul>Zjistěte, jak selektivní MS³ workflow a moderní software zvyšují možnosti bioanalýzy peptidů a efektivitu datového zpracování.<h5>12. Agilent Technologies: Combining Metabolomics and CRISPRi to Understand and Engineer Bacterial Metabolism</h5><ul><li>Čt, 21.5.2026 13:00 CEST</li><li><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/webinar/6203">Registrace</a></li></ul>Webinář zaměřený na kombinaci metabolomiky a CRISPRi pro studium metabolických sítí, bakteriální odolnosti a metabolického inženýrství.

Webináře LabRulezLCMS týden 21/2026

Webináře

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vše ze světa analytické chemie na jednom místě. Propojujeme lidi při řešení jejich problémů. U nás naleznete všechny potřebné informace snadno, rychle a přehledně. Přestaňte hledat a začněte nacházet.

LabRulez

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Shimadzu Corporation

High-resolution, accurate-mass (HRAM) mass spectrometers (MS) are a class of MS instrumentation with capability to resolve complex sample matrix and to allow identification of compounds by measuring their accurate masses.
In particular, those coupled to liquid chromatograph (HRAM LC/MS) have been used extensively for structural elucidation of unknown compounds primarily in chemical industry (impurity analysis) and biological researches (proteomics, metabolomics, lipidomics), but also increasingly in forensic science, food safety and environmental testing. Given the recent reduction of instrumentational cost, it will not take many more years until HRAM analysis becomes a versatile tool for all industries and researches. 
The key performance attribute underlying all application fields is mass measurement accuracy (MMA) as it affords molecular specificity and reduction of false positive results. MMA is given in the specification of HRAM instruments in parts-per-million (ppm), frequently stating a result of a set of representative measurements e.g. “&lt;1 ppm RMS”. However, this by itself does not convey how repeatably and reproducibly this MMA can be achieved. 
The webinar describes various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient for mass measurement at sub-ppm accuracy. Using the Shimadzu LCMS-9030 quadrupole time-of-flight MS, the rationale and strength of instrument stability for consistently achieving sub-ppm MMA has been demonstrated in small molecules.
Learning objectives:
Discuss how various parameters affect the accuracy of mass measurement Demonstration of mass drift caused by temperature change Learn how to assess whether a HRAM MS is practically capable of measuring at sub-ppm mass accuracy
<blockquote>
Presenter: Atsuhiko (Ash) Toyama, PhD (MS Application Specialist, Analytical &amp; Measuring Instruments Division, Shimadzu Corporation)
</blockquote>
<blockquote>
Ash Toyama has 10 years of proteomics research experience. His areas of expertise include not only proteomics but also quantitative mass spectrometry with particular focus on bioanalysis, metabolomics and endocrinology. At Shimadzu Corporation he played roles in academic research collaborations, application development and specification development of mass spectrometers. Ash holds a Master of Science degree in Biochemistry from University of Cambridge, UK, and was granted a Ph.D. degree in Biological Sciences from University of Tokyo for his research on clinical proteomics.
</blockquote>

Shimadzu: Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Various metrics that are relevant to statistical interpretation of MMA, which explain why mass resolution of 30,000 is more than sufficient.

LCMS webináře se zaměřením na LC/HRMS - strana 69

Understand the rationale behind the Q-TOF LC/MS that stably sustains sub-ppm mass accuracy.

Mohlo by Vás zajímat

Webináře LabRulezLCMS týden 21/2026

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky