<h4>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</h4>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</h4>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila prof. Kateřina Vávrová, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul prof. František Štaud. Prof. Martin Hrubý prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a doc. Daniela Fialová (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl doc. Tomáš Smutný. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například prof. Martin Hrubý s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo prof. František Švec, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800">Významným přínosem byla účast členů Mezinárodní vědecké rady (ISAB) pod vedením prof. Marii da Conceição z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: prof. Kevin A. Schug (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, prof. Igor Lacík (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, prof. Søren Bak (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a prof. Michael Lämmerhofer (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><h4>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</h4>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:<ul><li>Interdisciplinární odborný tým: Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li>Publikační činnost: Bylo vyprodukováno 110 odborných publikací, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li>Publicita, diseminace výsledků: Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li>Infrastruktura: Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno 16 špičkových přístrojů v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li>Audit: Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4>Strategická doporučení pro budoucnost</h4>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou Univerzita Karlova FaF UK a LF HK), VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900">Networking a podpora talentů Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo ocenění nejlepších posterových prezentací mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"><blockquote>„Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu prof. Petr Pávek.</blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</div><div><h5>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</h5>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.<h5>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</h5>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.Zjednodušeně řečeno: virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.<h5>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</h5>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s NIH a Rockefeller University a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.<h5>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</h5>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.<h5>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</h5>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z National Institutes of Health (NIH, Frederick) rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z Rockefeller University pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.<h5>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</h5>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR), a z CEITEC. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.<h5>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</h5>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.<h5>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</h5>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Leishmanióza je jedním z&nbsp;nejrozšířenějších parazitárních onemocnění na světě. Výzkumu leishmanií, které nemoc způsobují, i&nbsp;jejich přenašečům se věnuje už více než tři&nbsp;dekády laboratoř profesora Petr Volfa z&nbsp;Přírodovědecké fakulty UK. Jeho laboratoří prošly za tu dobu desítky studujících, včetně Kateřiny Růžičkové. Ta se před časem do týmu vrátila po rodičovské dovolené a&nbsp;hned se intenzivně zapojila do výzkumu, který odhalil proteiny, jež při&nbsp;přenosu parazita hrají klíčovou roli. Tento poznatek by mohl stát na začátku vývoje účinných metod, které by zpomalily nebo dokonce zastavily šíření nemoci a&nbsp;ochránily zdraví milionů lidí.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_2_c6c6e92f83.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">Ze všech parazitárních onemocnění je úmrtnost na leishmaniózu druhá nejvyšší po malárii, ročně leishmanióza postihne stovky tisíc lidí. Různé formy nemoci vyvolává rod parazitických prvoků Leishmania, který je přenášen bodavým hmyzem na člověka i&nbsp;na jiné savce. Vyskytuje se v&nbsp;tropických a&nbsp;subtropických pásech Afriky, Asie, Střední a&nbsp;Jižní Ameriky i&nbsp;Evropy s&nbsp;potenciálem šíření dále na sever. Nejčastěji se projevuje jako kožní onemocnění, po kterém napadenému zůstanou po těle nevzhledné jizvy. Viscerální leishmanióza, kterou způsobují druhy leishmanií, jež napadají vnitřní orgány hostitele, je však život ohrožující. Diagnostika není úplně jednoduchá, vyžaduje kombinaci různých metod včetně odběru kostní dřeně nemocného. Léčba není o&nbsp;nic snazší, neléčená však často končí smrtí nemocného. Ročně se jí podle odhadů WHO nakazí mezi 50 až 90 tisíci lidmi. Nejrozšířenější je v&nbsp;Brazílii, Indii a&nbsp;východní Africe.<h4>Světově unikátní chov</h4>Už řadu let vědecká komunita usiluje o&nbsp;vyvinutí vakcíny či&nbsp;jiných opatření, která by šíření leishmaniózy zastavila. Soustředí se na studium samotných parazitů i&nbsp;jejich přenašečů, mezi které patří především flebotomové – drobný dvoukřídlý bodavý hmyz. Více než tři&nbsp;desetiletí se tématu věnuje i&nbsp;laboratoř, kterou na PřF UK vybudoval profesor Petr Volf. Kontinuitou výzkumu, světově unikátním chovem mnoha druhů flebotomů a&nbsp;řadou zásadních vědeckých výsledků se řadí jeho laboratoř k&nbsp;mezinárodní špičce.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_63b1f32a21.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667">K&nbsp;jeho týmu se už jako bakalářská studentka připojila také Kateřina Růžičková (tehdy ještě Pružinová), a&nbsp;přenašečům leishmanií později věnovala i&nbsp;svou dizertační práci zaměřenou na vývoj parazita v&nbsp;trávicím traktu flebotomů. Po obhájení se rozhodla pro vědeckou „přestávku“, aby se mohla věnovat rodině a&nbsp;svému právě narozenému synovi. Po rodičovské dovolené se však vrátila a&nbsp;zapojila se do výzkumu, na kterém Volfův&nbsp;tým spolupracuje s&nbsp;laboratoří molekulárního biologa Jacka Suntera z&nbsp;Oxford Brookes University.Společně se jim podařilo prokázat, že při&nbsp;přenosu parazita během sání flebotoma na hostiteli hraje nepostradatelnou roli několik proteinů, které zprostředkovávají přichycení bičíku na stomodeální valvu přenašeče. Stačí, aby jeden z&nbsp;proteinů chyběl, a&nbsp;k&nbsp;produktivnímu přenosu nedojde.„Naši&nbsp;kolegové v&nbsp;Oxfordu jsou špičkoví v&nbsp;molekulární biologii a&nbsp;genetických modifikacích. Dokáží připravit mutantní linie leishmanií, ale nemají je jak a&nbsp;na čem otestovat in vivo. V&nbsp;tom jsme pro ně unikátními partnery my. Poslali nám mutanty se zablokovanými geny pro proteiny zvané KIAP a&nbsp;my jsme v&nbsp;našich chovech sledovali, co to udělá ve flebotomech. Výsledek nás&nbsp;všechny překvapil svou jednoznačností. Ukázalo se, že bez těchto proteinů se leishmanie nejsou schopny navázat na stomodeální valvu v&nbsp;trávicím traktu flebotoma. To je klíčový krok – pokud se parazit nenaváže, při&nbsp;dalším sání se na hostitele v&nbsp;dostatečném množství nepřenese,“ vysvětlila Kateřina Růžičková.Výsledky jednotlivých studií pak oba týmy společně publikovaly v&nbsp;těch nejprestižnějších vědeckých časopisech, v&nbsp;roce 2024 v Nature Communication, loni pak v Trends in Parasitology. V&nbsp;současné době pracují na další studii.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg" alt="UK Forum/Hynek Glos: Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UK_Forum_Hynek_Glos_Katerina_Ruzickova_Nasli_jsme_slabinu_parazita_3_54c05da97c.jpg 234w," sizes="100vw" width="1000" height="667"><h4>Zastavit šíření</h4>Jejich dosavadní poznání otevírá teoreticky možnou cestu k&nbsp;takzvaným „transmission-blocking“ strategiím, které by mohly zabránit dokončení vývoje a&nbsp;přenosu onemocnění už v&nbsp;těle přenašeče, čímž by se postupně snižovalo rozšíření parazita. Stěžejní část výzkumu v&nbsp;pražské laboratoři&nbsp;odpracovala Kateřina Růžičková jako vědkyně, která se do laboratoře vrátila po rodičovské dovolené na částečný úvazek, bez ambicí zakládat vlastní výzkumnou skupinu i&nbsp;bez ohromujících zahraničních zkušeností. Šla tak zcela vědomě proti současnému trendu.„Vím, že kvůli tomu mám ve svém životopise ‚černý puntík. V&nbsp;dnešním systému se kvalita vědce často posuzuje podle toho, jestli byl nejméně rok, lépe dva v&nbsp;zahraničí. Já jsem z&nbsp;rodinných důvodů neodjela. Kvůli tomu jsem měla v&nbsp;podstatě zavřené dveře k&nbsp;juniorským grantům. Na druhou stranu jsem díky setrvání v&nbsp;jedné laboratoři&nbsp;získala extrémní specializaci. Metody, které dělám, ovládám velmi rychle a&nbsp;precizně. Jsem specialistka, která sice nemá ideální životopis pro grantové agentury, ale produkuje výsledky, pro které k&nbsp;nám jezdí i&nbsp;z&nbsp;Oxfordu. Je otázka, jestli by věda neměla více uznávat i&nbsp;tyto expertní role, nejen ty ‚manažersko-vůdčí‘,“ podotkla. A&nbsp;zdůrazňuje, že v&nbsp;tuzemských laboratořích právě pozice zkušených vědců a&nbsp;vědkyň, kteří dělají konkrétní kvalitní laboratorní práci, často chybí. „Když si tým sestavíte ze studentů, stále jen někoho zaučujete. Kontinuita výzkumu a&nbsp;zkušenosti začnou chybět, což se nakonec propíše i&nbsp;do výsledků laboratoře,“ podotkla.„Jsem ráda, že Petr Volf si toto uvědomuje a&nbsp;dává prostor i&nbsp;vědcům a&nbsp;vědkyním, kteří primárně netouží jen po vlastních grantech a&nbsp;vedení skupiny, ale chtějí zůstat u&nbsp;té ryzí laboratorní práce. Jeho tým je navíc velice vstřícný i&nbsp;vůči&nbsp;rodičům. Často se říká, že matky s&nbsp;malými dětmi jsou handicapované, ale já vidím opak. Máme mnohem lepší ‚skills‘ v&nbsp;organizaci času a&nbsp;vnímání zodpovědnosti. Profesor Volf nám dává obrovskou svobodu a&nbsp;důvěru – není podstatné, kolik hodin tu sedím, ale jestli mám výsledky. Všechny tyto okolnosti vedly k&nbsp;tomu, že jsem mohla u&nbsp;vědy zůstat a&nbsp;zároveň vést spokojený rodinný život.“<blockquote><h5>RNDr. Kateřina Růžičková, Ph.D.</h5>Absolventka Přírodovědecké fakulty UK. Už jako studentka se připojila k týmu profesora Petra Volfa, který na Katedře parazitologie vede Laboratoř biologie hmyzích vektorů. V současné době působí v této laboratoři jako vědecká pracovnice. Zabývá se studiem vývoje parazitů rodu Leishmania ve flebotomech. Spolu se svým manželem pečuje o sedmiletého syna.</blockquote>

Kateřina Růžičková: Našli jsme slabinu parazita 

Osobnosti

Popularizace

Věda a výzkum

Článek

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

Agilent Technologies

...
<blockquote>
Presenter: Scott Melis, PhD (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Scott Melis has a PHD in Physics from Georgetown University in Washington, DC and started with Agilent in 2021 as a Molecular Spectroscopy Application Scientist. In his graduate work, Scott studied nanoparticle formation and growth for a variety of applications. Projects that he worked with include developing processes to deposit and characterize semiconducting molecular nano-cocrystals for use in optoelectronic devices as well as controlling polymer nanoparticle size through rapid mixing conditions.
</blockquote>

Agilnt Technologies: UV/Vis Software Bootcamp

UV/Vis Software Bootcamp

This Seminar is designed to help chemists and lab managers become more familiar with the workings of Agilent’s newest software - OpenLab CDS.
Participants will listen to an Agilent expert and watch a series of live demonstrations.They will have amble opportunity to ask their own specific questions during the course of this seminar. Customers that are new to OpenLab CDS or are using an older software package from Agilent such as ChemStation would benefit from seeing the future of their laboratory software.
<blockquote>
Presenter: Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Richard Mutkoski began with Agilent (HP) in 1995. He has been an Application Engineer in Agilent’s Laboratory Informatics for the past 18 years. Prior to his career at Agilent Rich spent 12 years in a variety of small pharmaceutical firms in both R&amp;D and QA/QC capacities affording him first-hand knowledge of those workflows, bottlenecks and challenges.
</blockquote>

Agilent Technologies: Get The Most Out of Your OpenLab CDS System – An Exploration of Agilent’s Newest Chromatography Data System

Get The Most Out of Your OpenLab CDS System – An Exploration of Agilent’s Newest Chromatography Data System

Become more familiar with the workings of Agilent’s newest software - OpenLab CDS.

Get The Most Out of Your OpenLab CDS System

Learn about the function and advantages of the new control panel including creating instruments, creating projects, activity logs, storage types and paths.
Learn the basic operations of user privileges including assigning permissions and roles, and license utilities.
<blockquote>
Presenter: Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Richard Mutkoski has been a field representative for over 27 years for both hardware and software. In his current role as an Informatics Application Engineer, Rich presents technical solutions of the OpenLab suite of products to customers worldwide. Prior to his tenure at Agilent Rich spent 15 years in a variety of Pharma QA/QC and R&amp;D positions providing him a unique understanding of those workflows, bottlenecks and challenges.
</blockquote>

Agilent Technologies: Openlab CDS ChemStation Edition - Getting Started

Openlab CDS ChemStation Edition - Getting Started

Learn about the function and advantages of the new control panel including creating instruments, creating projects, activity logs, storage types and paths.

The FDA guidance for Computer System Assurance (CSA) is intended to reduce the time and effort of the Computerized System Validation (CSV) process without compromising regulatory compliance or data integrity.
The regulated life science industries generally consider the CSV process as burdensome and as a hindrance to adopting new automation technologies that could greatly improve the efficiency and productivity of their business. In this presentation we will examine the six major points of the CSA guidance and how they can be used to improve your CSV process. We will also examine Agilent’s validation services, our process efficiencies, and how we intend to integrate elements of the CSA guidance.
<blockquote>
Presenter: Michael Korbel (Sr. Compliance Consultant, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Michael has over 22 years of experience in regulated environments in the pharmaceutical and bio-tech industries. Half of Michael&#39;s career has been spent on the customer side of the industry in both IT and laboratory positions, supporting, qualifying, and validating regulated instruments and computerized systems. The other half has been spent providing consultative compliance service programs from the vendor side of the industry. His experience includes technical support and validation of both standalone and enterprise laboratory informatics systems, as well as instrument qualification, preventive maintenance, and relocation services. Michael’s current role at Agilent Technologies is to create new compliance consulting services for our regulated customers and implement them globally. Michael holds a B.S. in Biology, with minors in Chemistry and Environmental Science.
</blockquote>

Agilent Technologies: New FDA guidance “Computer System Assurance” and Agilent Validation Service Offerings

New FDA guidance “Computer System Assurance” and Agilent Validation Service Offerings

The six major points of the CSA guidance and how they can be used to improve your CSV process.

New FDA guidance “Computer System Assurance”

Now that you are using the OpenLab CDS system, why are you still using Excel?
Unlock the incredible calculation potential of your system. You have run a triplicate injection of standards and would like to determine the percent recovery of your samples against the average of those standards. This session will introduce you to the method of being able to do just that within OpenLab CDS WITHOUT the use of Excel.
<blockquote>
Presenter: Richard Mutkoski (Laboratory Informatics Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Richard Mutkoski has been a field representative for over 27 years for both hardware and software. In his current role as an Informatics Application Engineer, Rich presents technical solutions of the OpenLab suite of products to customers worldwide. Prior to his tenure at Agilent Rich spent 15 years in a variety of Pharma QA/QC and R&amp;D positions providing him a unique understanding of those workflows, bottlenecks and challenges.
</blockquote>

Agilent Technologies: Calculate Percent Recovery of Samples in OpenLab CDS

Calculate Percent Recovery of Samples in OpenLab CDS

The method of being able to do just that within OpenLab CDS WITHOUT the use of Excel.

This seminar introduces a powerful feature in OpenLab CDS: Custom Calculator.
OpenLab CDS users or chromatographers thinking of moving to OpenLab CDS from another data system can see how this unique feature allows the addition of user defined chromatography calculations directly into the OpenLab CDS data system.
<blockquote>
Presenter: Kathleen O&#39;Dea (Application Engineer, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Kathleen O’Dea has a 20 year history with Agilent’s OpenLab products. As an Informatics Application Engineer, Kathleen has visited customers around the world in a wide variety of market areas, helping them to select and implement OpenLab software products.
</blockquote>

Agilent Technologies: Introducing the Custom Calculator in OpenLab CDS

Introducing the Custom Calculator in OpenLab CDS

Powerful feature in OpenLab CDS: Custom Calculator.

Integration is essential to chromatography for the identification and determination of peak area and height.
Although Software does an excellent job with integration, chromatography is not always perfect and careful consider must be given to integration.
In this presentation, three essential integration topics are covered: Integration parameters--some basic parameters must be understood when reviewing chromatography to ensure optimal analyses. Integration techniques--the most appropriate for solving some common problems are discussed. Finally, manual intervention--given the overall goal to achieve robust integration, when and why manual integration should be performed.
<blockquote>
Presenter: Greg Hunlen (Application Scientist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Gregory Hunlen has served as an Application Scientist with Agilent Technologies since 2012. He applies his expertise to the Agilent Infinity II series of LC instruments, providing knowledge of LC solutions such as two dimensional LC and LCMSD workflows. He also delivers product demonstrations and lunch &amp; learns. As a key value, Greg likes to talk about maximizing the use of all features our technologies provide. Often, instruments are under-utilized perhaps as a lack of understanding of all that they can offer. When we explore these features, we discover that we can truly optimize the efficiencies of our instruments. Prior to joining Agilent, Greg spent 20 + years in the pharmaceutical research industry on the liquid phase chromatography side of drug development.
</blockquote>

Agilent Technologies: HPLC Integrate with Confidence

HPLC Integrate with Confidence

Integration parameters--some basic parameters must be understood when reviewing chromatography to ensure optimal analyses.

Are you an analyst, manager, or reviewer who needs to get work done but may not be in the lab?
Especially important today, remote access is a key feature that can increase productivity, reduce compliance costs and is a key part of a disaster recovery plan. This virtual seminar introduces options for thin client technology enabling all Masshunter, ChemStation or OpenLab CDS products to be accessed outside the lab, whether this is at from nearby desks, across sites, or from home.
<blockquote>
Presenter: Mike Ratto (Lab Informatics Applications Specialist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mike Ratto has been with Agilent for 29 years as a field representative for both hardware and software products. In his current role as an Informatics Application Specialist, Mike presents technical solutions of OpenLab family of products to customers all over the world.
</blockquote>

Agilent Technologies: Agilent Software products and Architecture to enable work from home options

Agilent Software products and Architecture to enable work from home options

Options for thin client technology enabling all Masshunter, ChemStation or OpenLab CDS products to be accessed outside the lab.

Agilent Software products and Architecture to enable work

Are you an analyst, manager, or reviewer who follows the social distancing guidelines but need to get work done without full access to your lab?
Especially important today, Remote Access is a key feature that can increase productivity, reduce compliance costs and can be an integral part of a disaster recovery plan. This virtual seminar introduces options using “Thin Client technology which enables all Masshunter, ChemStation or OpenLab CDS products to be accessed outside the lab, whether this is at from nearby desks, across sites, or from home.
Our learning objectives during this 1 hour session are as follows:
<ul>
<li>An introduction to “Thin Client” technology
</li>
<li>Data and instrument access options from lab, office or home with OpenLab
</li>
<li>Learn technology options that support Social Distancing in the laboratory
</li>
</ul>
<blockquote>
Presenter: Mike Ratto (Lab Informatics Applications Specialist, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Mike Ratto has been with Agilent for 29 years as a field representative for both hardware and software products. In his current role as an Informatics Application Specialist, Mike presents technical solutions of OpenLab family of products to customers all over the world.
</blockquote>

Agilent Technologies: OpenLab CDS/ECM Remote Access Solutions to support Social Distancing in the Lab

OpenLab CDS/ECM Remote Access Solutions to support Social Distancing in the Lab

Options using “Thin Client technology which enables all Masshunter, ChemStation or OpenLab CDS products to be accessed outside the lab.

OpenLab CDS/ECM Remote Access Solutions

Agilent has a suite of products that help you advance your laboratory operations and meet new social distancing guidelines.
Crosslab Connect can utilize data collected in OpenLab ECM to capture lab-wide instrument utilization data and present them in dashboards helping you increase efficiency with data driven decisions concerning your instrument assets. iLab operations software is a web based lab and instrument management tool that can help you schedule and share instrument resources so only a planned amount of users can use the intended space or equipment.
<blockquote>
Presenter: Melissa Zeier (Applications Expert, Lab Productivity Solutions)
</blockquote>
<blockquote>
Melissa has been in the drug development, testing, and laboratory services industries for approximately 15 years. She began her career in big pharma working in high throughput biomarker testing, then moved into the pre-clinical contract testing field specializing in chiral analyte method development for LC-MS/MS. Melissa transitioned to auditing GLP bioanalytical studies before exercising her expertise in the pharma and biopharma sectors as a business intelligence analyst, driving product and service development in the pre-clinical testing industry for a top 3 preclinical CRO prior to joining Agilent. Now, with Agilent, Melissa works in a presales capacity to assist with technical topics and conversations about laboratory productivity solutions. Melissa has a B.S. in Chemistry with minors in Cellular Biology and Mathematics, an M.S. in Analytical Chemistry, and an M.A. in Applied Economics.
</blockquote>
<blockquote>
Presenter: Rick Chrisos (Account Manager, Agilent Technologies, Inc.)
</blockquote>
<blockquote>
Rick primarily works with enterprise research administration and lab operations across the United States. Dual-wielding as a newly minted member of the Informatics Product Specialist and Team Lead for iLab Operations Software Americas, Rick is responsible for designing solutions to enable his clients to digitize their lab into a virtual landscape. Outside of his role with Agilent, Rick enjoys an active outdoor lifestyle as a “New Englander” and can often be seen accompanied by his dogs. Rick holds a B.S. in Business Administration &amp; Marketing from University of Massachusetts, Amherst.​
</blockquote>

Agilent Technologies: Advance Laboratory Operations by Measuring Instrument Utilization and Scheduling Assets to Meet Social Distancing

Advance Laboratory Operations by Measuring Instrument Utilization and Scheduling Assets to Meet Social Distancing

Suite of products that help you advance your laboratory operations and meet new social distancing guidelines.

LCMS webináře se zaměřením na Software - strana 33