<p><strong>Lehké, flexibilní a účinné – takové mají být nové materiály pro elektromagnetické stínění, na kterých pracuje doktorka Filipa Oliveira v projektu podpořeném GAČR. Zaměřuje se na 2D materiály zvané MXeny, které by mohly nahradit tradiční kovy v ochraně elektroniky před rušivým zářením.</strong></p><h4><strong>Jak byste svůj projekt popsala laikovi a proč je důležitý?</strong></h4><p>Představte si vědce jako kuchaře, který vymýšlí nové recepty na materiály s přesně definovanými vlastnostmi. V našem případě se snažíme vytvořit materiály, které zamezí nežádoucímu elektromagnetickému rušení (EMI) z elektronických zařízení. Tyto materiály fungují jako štíty, obvykle se používají kovy jako železo nebo měď. My ale chceme, aby tyto štíty byly lehčí, pružnější, odolnější proti korozi a zároveň co nejméně odrážely EM vlny – protože jejich silný odraz může rušení ještě zhoršit. Tímto „vařením“ (tedy syntézou) materiálů s požadovanými vlastnostmi vytváříme MXeny – 2D materiály s obrovským potenciálem. Ty pak začleňujeme do polymerní matrice, čímž zvyšujeme jejich mechanickou odolnost a možnosti využití.</p><h4><strong>Co vás k výběru tohoto tématu inspirovalo?</strong></h4><p>Během doktorátu jsem se zabývala EMI stíněním pomocí polymerních kompozitů. Po příchodu do Česka mě nadchly možnosti 2D materiálů, zvlášť MXenů, které nabízejí obrovskou variabilitu. Tento projekt propojuje moje znalosti o EMI, syntéze MXenů a jejich aplikaci v polymerech. Chci vytvořit MXeny s požadovanými vlastnostmi, které se dají začlenit do polymerní matrice a stále účinně stíní – což je velká výzva.</p><h4><strong>Jaký je hlavní cíl vašeho výzkumu?</strong></h4><p>Cílem je syntéza chlor-terminovaných MXenů pomocí specifických Lewisových kyselin v taveninách a jejich následná integrace do lehkých, ohebných polymerních kompozitů pro účinné EMI stínění.</p><h4><strong>Co podle vás nejvíce zaujalo hodnoticí komisi?</strong></h4><p>Pravděpodobně náš návrh použít jako Lewisovy kyseliny trichloridy lanthanoidů (LnCl₃), které jsou běžně dostupné, ale zatím nebyly pro syntézu Cl-terminovaných MXenů použity. Je to jednoduchá a zároveň přístupná cesta ke kontrole povrchové chemie MXenů.</p><h4><strong>Povede projekt ke konkrétním aplikacím nebo technologiím?</strong></h4><p>Ano – například v elektronice, nositelné elektronice nebo jako ochranné vrstvy pro zdravotnické a automobilové zařízení. Potřeba efektivního EMI stínění poroste a náš výzkum může nabídnout řešení.</p><h4><strong>Čím je váš projekt výjimečný?</strong></h4><p>Použitím LnCl₃ jako Lewisovy kyseliny pro syntézu MXenů – je to dosud neprozkoumaný přístup.</p><h4><strong>S kým na projektu spolupracujete?</strong></h4><p>S kolegy ze skupiny profesora Sofera, kteří zajišťují morfologickou, strukturální a chemickou analýzu. Dále navazuji na spolupráci s RWTH Aachen v Německu a pro polymerní kompozity spolupracuji s doktorem Paulem Teixeirou z portugalského CENTI.</p><h4><strong>Jaké překážky očekáváte a jak se na ně připravujete?</strong></h4><p>Projekt je v počátku, takže očekávám problémy se syntézou a optimalizací. Také se učím, jak vést projekt jako hlavní řešitelka, včetně náboru a vedení studentů. Vše beru krok za krokem a s důrazem na týmovou práci.</p><h4><strong>Co vás na projektu nejvíce těší?</strong></h4><p>Možnost vytvořit něco, co má reálný dopad, a být součástí týmu talentovaných kolegů a studentů. Baví mě objevovat nové způsoby syntézy MXenů a jejich potenciální využití v praxi.</p><h4><strong>Co by mělo následovat po skončení projektu?</strong></h4><p>MXeny byly poprvé syntetizovány v roce 2011 a je zde stále co objevovat. Projekt může otevřít nové směry – například škálování výroby a nové aplikace v elektronice. Je to vzrušující oblast a věřím, že toho přijde ještě hodně.</p>

GAČR 2025: Filipa Oliveira zkoumá nové materiály pro elektromagnetické stínění

<div><p><strong>Jako dítě dokázal hodiny nadšeně „šmírovat“ kobylky, stínky nebo třeba mravence. A láska k breberkám zůstala Michalu Krausovi z </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://mbu.cas.cz/"><strong>Mikrobiologického ústavu AV ČR</strong></a><strong> dodnes. Jen teď místo šesti- či osminohých zkoumá hlavně ty, co žijí v našich útrobách. Rozhovor s&nbsp;mladým vědcem jsme přinesli na stránkách nejnovějšího </strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://pdf.avcr.cz/AEasy/2025-01/#page=18"><i><strong>A / Easy</strong></i></a><strong>.</strong></p></div><div><h5><strong>Kdyby měl tvůj mikrobiom Instagram, jaké by byly jeho oblíbené hashtagy?</strong></h5><p>Bohužel ne moc pozitivní, protože zatím není v úplně nejlepší kondici. Určitě by měl rád <i>#unava</i>, <i>#nenimidobre</i> nebo <i>#pomoztemi</i>! Vím dobře, jaké to je nemít se spolubydlícími ve střevě zrovna ideální vztahy. A právě to mě taky k zájmu o mikrobiom přivedlo.</p><h5><strong>Co přesně se pod tím pojmem skrývá?</strong></h5><p>Jde o souhrn všech mikroorganismů, které sídlí uvnitř těla a na něm. Taková naše soukromá zoologická zahrada složená z bakterií, kvasinek, hub, virů a prvoků. Sice ji pouhým okem nevidíme, ale malá rozhodně není – mikrobiálních buněk v nás totiž je víc než těch vlastních a jejich genetická informace převyšuje lidskou asi stopadesátkrát. Jinými slovy: naši mikrobi toho zvládnou zhruba stopadesátkrát víc než my!</p><h5><strong>Celkem schopná zoologická… Ve kterém pavilonu je nejrušněji?</strong></h5><p>Nejvíc organismů se vyskytuje v tlustém střevě a nesedí tam jen tak zbůhdarma. Zásadně nám třeba pomáhají s trávením, mikrobi totiž na rozdíl od nás umějí například rozložit vlákninu. Pochutnají si na ní a u toho vykouzlí takzvané SCFA, což jsou mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které střevní buňky využívají jako hlavní zdroj energie. Tyto látky navíc dokážou tlumit zánět.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_c5e940beff.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus: Michal Kraus z Mikrobiologického ústavu AV ČR. (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_c5e940beff.jpg 104w," sizes="100vw" width="360" height="540"></p><h5><strong>Něco mi říká, že tím výčet superschopností našich „zvířátek“ nekončí…</strong></h5><p>Jistě! Zasahují prakticky do všech aspektů života. Chrání před patogeny, pomáhají vývoji nervové soustavy, umějí také vytvářet některé hormony, čímž můžou do jisté míry ovlivňovat i naši náladu. V trávicím traktu se taky koncentruje asi sedmdesát procent imunitních buněk. Osádka střev je tedy klíčová i pro správné fungování imunity. A platí, že čím je naše zoo rozmanitější, tím lépe pro nás.</p><h5><strong>Takže čím víc druhů mikroorganismů v nás přebývá, tím jsme zdravější?</strong></h5><p>Velmi zjednodušeně řečeno. Složení mikrobiomu je pro nás stěžejní. Jeho narušení nebo proměna podle některých odhadů souvisí až s devadesáti procenty všech nemocí.</p><h5><strong>Za vším hledej mikrobiom…</strong></h5><p>Trochu to tak vypadá. Ukazuje se například, že roli zřejmě hraje i u chorob, kde bychom to dříve vůbec nečekali. My teď třeba s kolegy z Ústavu experimentální medicíny budeme na myších modelech zkoumat, jaký vliv má kvalita mikrobiomu na progresi amyotrofické laterální sklerózy, což je onemocnění, při kterém odumírají neurony ovládající svaly. Potýkal se s ním třeba světoznámý astrofyzik Stephen Hawking.</p><h5><strong>Pátrání po souvislostech mezi skladbou oné partičky v našich útrobách, stravou a různými nemocemi je tvoje parketa. Na čem zrovna děláš?</strong></h5><p>Analyzujeme vliv vysokoproteinové stravy na propuknutí rakoviny tlustého střeva nebo možnosti tlumení střevních zánětů pomocí sladkovodních řas. Já osobně se v rámci doktorátu snažím osvětlit působení keto diety na rozvoj a průběh roztroušené sklerózy.</p><h5><strong>Tuhle dietu drží hodně celebrit, ne?</strong></h5><p>Je celkem populární, protože s hubnutím může pomoct. Je ale opravdu hodně omezující, takže experimentovat s ní nedoporučuju. Ketogenní dietu, jejímž základem jsou tuky a naprosté minimum sacharidů, vědci původně vyvinuli k léčbě epilepsie. Konkrétně pro případy, kdy tělo nemocného nereaguje na žádné medikamenty.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_2_a7ec0e09e2.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus: Až devadesát procent všech nemocí souvisí s&nbsp;mikrobiomem." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_2_a7ec0e09e2.jpg 195w," sizes="100vw" width="460" height="368"></p><h5><strong>Fungovalo to?</strong></h5><p>Ano, ukázalo se, že takovéhle stravování může u části epileptiků zcela utlumit záchvaty. Teď se prověřují možnosti použití keto diety u dalších onemocnění. A právě u pacientů s roztroušenou sklerózou to vypadá nadějně. My na myších zkoumáme hlavně vliv diety na mikrobiom a na metabolismus léčiva, které se na nemoc běžně podává.</p><h5><strong>Změna jídelníčku tedy dokáže zázraky!</strong></h5><p>Dá se to tak říct. Ostatně na jídle taky kvalita našeho mikrobiomu, potažmo celkového zdraví stojí. Naprostým základem úspěchu je pestrá strava bohatá na vlákninu. Ale pozor: jeden druh vlákniny nestačí. Vědci zjistili, že abychom svůj mikrobiom udrželi ve formě, měli bychom týdně sníst alespoň třicet různých rostlinných zdrojů. A to není málo. Schválně si je zkus počítat. Existují k tomu i aplikace, ale papír postačí.</p><h5><strong>Takže sním třeba jablko a udělám si čárku?</strong></h5><p>Přesně tak. Co druh, to bod. Dáš si celozrnný rohlík – máš bod, ochutnáš brokolici – připíšeš si další. A takto pokračuješ. Rostlinné výluhy jako káva nebo čaj se stejně jako bylinky počítají za čtvrt bodu. Když se ale do jablka v daném týdnu zakousneš podruhé, už ti čárka nepřibude.</p><h5><strong>A co nějaká „prasárna“ jako klobása? Nesežere mi body?</strong></h5><p>Na minusové body se naštěstí nehraje. Badatelé se tím snaží ukázat, že pokud chceme mít pestrost ve střevě, musíme ji mít také na talíři. Zkrátka jíst pořád jen rýži s kuřecím masem, jak hlásají různá fitness doporučení, vážně není cesta.</p><h5><strong>Jak ještě se dá náš mikrobiom nakopnout?</strong></h5><p>Úžasně fungují fermentované produkty. Samy totiž obsahují bakterie, které můžou pomoct v růstu těm, co už ve střevech máme. Takže fermentovaná zelenina jako zelí a řepa nebo nápoje typu kombucha či mléčný a vodní kefír působí na naše útroby jako dokonalý tunning. Mimochodem, slovo kefír pochází z tureckého „keif“, což znamená „cítit se dobře“. Přátelské bakterie v sobě mají i probiotika.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_3_504a3a2846.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_3_504a3a2846.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p><strong>Vodní kefír krok za krokem</strong></p><p>K přípravě budete potřebovat tzv. tibi krystaly obsahující potřebné mikroorganismy, které seženete ve specializovaných obchodech. Vložíte je do větší zavařovací sklenice, zalijete cukrovým roztokem (4 g cukru na 100 ml vody) a přimícháte sušené ovoce, třeba fíky. Přes hrdlo upevníte ubrousek. Necháte při pokojové teplotě 1–2 dny fermentovat. Poté roztok slejete tak, aby již neobsahoval krystaly. Přidáte čerstvé či sušené ovoce, mošt nebo sirup dle chuti a necháte další den kvasit ve vzduchotěsné nádobě, nejlépe plastové. „Vznikne perlivá limonáda, kterou budou vaše střeva milovat. Krystaly navíc můžete ‚chovat‘ jako tamagoči,“ směje se Michal Kraus.</p></blockquote><h5><strong>Vyplatí se občas si nějaké lupnout?</strong></h5><p>Po akutních střevních potížích nebo léčbě antibiotiky ano. Také už jsou u nás schválené dva probiotické preparáty pro léčbu konkrétních nemocí. Jde ale zatím o takové první vlaštovky. Rozhodně neexistuje žádná univerzální zázračná pilulka, po které by každý mikrobiom vzkvétal. Obecně platí, že probiotika jsou spíš takovou třešničkou na dortu. Podstatný je samotný dort, tedy rozmanitá strava, a bez ní je nám ona třešnička k ničemu.</p><h5><strong>Miska kimchi udělá lepší službu?</strong></h5><p>Bezesporu! A taky je výrazně levnější. Navíc fermentované výrobky obsahují vedle bakterií i produkty jejich metabolismu, které pomoc mikrobiomu ještě umocňují. Když si dáš každý večer pár lžic zelí, začnou se v tobě dít divy. V pozitivním slova smyslu. <i>(smích)</i> Jsem toho živoucím důkazem.</p><h5><strong>Zelí ti snad pomohlo urovnat divoké vztahy se spolubydlícími v břiše?</strong></h5><p>Zatím ne úplně, ale vnímám velké změny k lepšímu. Samozřejmě nejen kvůli zelí, ale díky celkové proměně stravování. Léta jsem míval opakované infekce, zvýšenou teplotu i měsíc v kuse. Do toho problémy se zažíváním, takže jsem v místech, kam i císař pán chodil pěšky, trávil mnohem víc času, než bych chtěl. Doktoři si se mnou nevěděli rady. Tak jsem začal po příčinách už jako student imunologie pátrat sám. Došlo mi, že zakopaný pes by mohl být v mém mikrobiomu. Od základů jsem si upravil jídelníček a po pár měsících mi bylo výrazně líp. Zkusit v rámci doktorátu propojit výzkum imunitního systému a mikrobiomu se pak vysloveně nabízelo.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_4_db9e58f158.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus: Fermentované výrobky jako třeba kimchi jsou pro mikrobiom velmi prospěšné." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_4_db9e58f158.jpg 234w," sizes="100vw" width="460" height="307"></p><h5><strong>Zdravotní neduhy ti tedy usnadnily výběr zaměření.</strong></h5><p>Tak trochu. Odmala mě fascinovaly nejrůznější breberky. Raději než s ostatními dětmi jsem si hrál s kobylkami v trávě, v lese jsem obracel kamení a lovil stínky a pavouky, kteří pod nimi žili. Doma jsem třeba vykrmoval larvy potápníků nebo nymfy vážek, abych je mohl pozorovat a pak zase pustit. Choval jsem kdeco, včetně šneků.</p><h5><strong>Hádám, že rodiče se z takových domácích mazlíčků moc neradovali…</strong></h5><p>Ne, obzvlášť když mi šneci utekli a na zdech zůstaly jejich slizké stopy. <i>(smích)</i> Ve škole jsem začal jezdit na biologické olympiády a pak na tábory pro chemiky a biology Běstvina, kde propukla moje láska k vědě. Jen jsem od breberek v lese postupně přešel k těm, které okem nevidíme – k nádorovým buňkám – a pak si mě našla ona mikroskopická parta ve střevech.</p><h5><strong>Takže „hmyzáci“ už tě neberou?</strong></h5><p>Ale ano. Kdybys mě na celý den zavřela do sekce bezobratlých v zoo, budu nejšťastnější na světě. Taky u mě doma to docela žije – najdou se tam pavouci, štíři, kudlanky, gekončíci a samozřejmě mravenci.</p><h5><strong>I ty máš v bytě záměrně?</strong></h5><p>Jistě. A všem jejich chov doporučuju! Nejsou to sice mazlící zvířata, zato můžeš krásně pozorovat chod jejich společnosti. Jako bys koukala dovnitř mraveniště. Člověk si sedne k formikáriu, nakrmí je a může ten šrumec hodiny sledovat.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_5_f363abddc1.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus: Kudlanka Rhonda patří mezi domácí „mazlíčky“ Michala Krause. (CC)" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_5_f363abddc1.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><h5><strong>Místo televize…</strong></h5><p>Kam se hrabe Netflix! Dokonale u toho vypnu. To se mi daří taky na rave parties, kam občas zajdu. Jejich atmosféra a energie člověka úplně strhne. Hodně hlasitá elektronická hudba, davy vlnících se lidí – vydržím pařit klidně až do rána. A podotýkám, že jsem abstinent. Drum’n’bass mimochodem rád poslouchám i v laborce – výrazný rytmus mě vždycky nakopne a hned jsem produktivnější.</p><h5><strong>Kolegové taky?</strong></h5><p>Ti u toho většinou nejsou. Spousta lidí totiž mou hudbu považuje za nelidský kravál, takže pokud v práci nejsem sám, musí nastoupit sluchátka.</p><h5><strong>Pozorování mravenců, rave parties… Jak ještě relaxuješ?</strong></h5><p>Relativní novinkou je pro mě aktivní odpočinek sportem. Jako dítě jsem měl totiž z tělocviku trauma. Při kolektivních sportech jsem byl nejraději na střídačce, a když jsem měl skákat přes kozu, bylo to utrpení. Zdravotní problémy v dospělosti mě ale k pohybu donutily. Nejdřív jsem začal běhat a pak jsem před dvěma lety objevil crossfit.</p><h5><strong>Co prosím?</strong></h5><p>Jde o sport kombinující prvky vzpírání, gymnastiky i kardia. Tréninky jsou fakt záhul, ale baví mě svou rozmanitostí. Cviky se pořád mění – zvedáš činky, pak skočíš na veslovací trenažér a za chvíli už cvičíš na kruzích. Navíc je jedno, na jaké jsi úrovni. Záleží jen na tobě, jestli si na olympijskou osu, která sama o sobě váží dvacet kilo, hodíš dalších osmdesát, nebo jen deset kil.</p><h5><strong>Kolik uzvedneš ty?</strong></h5><p>Teď už i pětasedmdesát, což je víc, než sám vážím. Jako věčný nesportovec jsem tím své okolí celkem překvapil. Ještě jsem ale v podstatě začátečník. Trénuju i čtyřikrát týdně, ale spoustu věcí zatím vůbec nezvládám. Teď se třeba snažím vypilovat stojky a chůzi po rukou. A je to boj!</p><h5><strong>Co na to říká tvůj mikrobiom?</strong></h5><p>Sport mu určitě dělá dobře. I cvičení totiž může ovlivňovat jeho pestrost. „Base“ je ale nesporně strava, kterou se taky osazenstvo svých střev snažím hýčkat.</p><h5><strong>Čím už jsi ho dneska stihl oblažit?</strong></h5><p>Posnídal jsem své oblíbené „overnight oats“, tedy vločky, které jsem na noc naložil do jogurtu. Ráno jsem k nim přidal oříšky, jablko a sušené ovoce. A breberky v břiše hýkaly blahem. Dělám prostě všechno pro to, aby si můj mikrobiom oblíbil trochu veselejší hashtagy jako třeba <i>#hmmtomichutna</i>, <i>#mamseskvele</i> nebo <i>#jenomkvetu</i>.</p><blockquote><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_6_7908399831.jpg" alt="AVČR/Jana Plavec: Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_AVCR_Jana_Plavec_Breberky_me_fascinovaly_odmala_rika_mikrobiolog_Michal_Kraus_6_7908399831.jpg 235w," sizes="100vw" width="460" height="306"></p><p><strong>Mgr. Michal Kraus</strong><br><strong>Mikrobiologický ústav AV ČR</strong></p><p>Vystudoval imunologii na Přírodovědecké fakultě UK. V rámci doktorátu se v laboratoři buněčné a molekulární imunologie Mikrobiologického ústavu AV ČR zabývá možnostmi terapie autoimunitních onemocnění pomocí stravy nebo pozměněním střevní mikrobioty. Věnuje se také popularizaci vědy, angažuje se například v projektu Zeptej se vědce!</p></blockquote></div>

Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus

<p><strong>Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na odborný webinář na téma:</strong></p><h4><strong>Charakterizace nanočástic průtokovou cytometrií nanoFCM</strong></h4><p>🗓️ <strong>Datum:</strong> 19. června 2025<br>🕙 <strong>Čas: </strong>10:00<br>⏱️<strong> Délka trvání:</strong> cca 60 minut<br>🔗 <strong>Odkaz pro registraci:</strong> <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://docs.google.com/forms/d/e/1FAIpQLSfSxGpzV3iZLUYggotMj_m7ZCfW-nrcW9VIuQDCT2yzxg5IQw/viewform?usp=dialog"><strong>ZDE</strong></a></p><p>Webinář pořádá společnost <strong>ANAMET s.r.o.</strong> ve spolupráci se společností <strong>nanoFCM. Hostujícím řečníkem bude:</strong></p><ul><li>Freya Leech (NanoFCM, Velká Británie)</li></ul><h5><strong>Co se na webináři dozvíte:</strong></h5><ul><li>Představení přístroje <strong>NANOAnalyzer</strong> – unikátního průtokového cytometru navrženého pro analýzu nanočástic</li><li>Aplikační ukázky na <strong>extracelulárních vezikulách, virových částicích, lipozomech</strong></li><li>Prostor pro Vaše <strong>dotazy formou chatu</strong></li></ul><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Nano_FCM_NANOANALYZER_809953ffe2.jpg" alt="NanoFCM: NANOAnalyzer" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Nano_FCM_NANOANALYZER_809953ffe2.jpg 201w," sizes="100vw" width="871" height="674"></p><p><strong>V případě zájmu prosím neváhejte s registrací.</strong></p><p><strong>Těšíme se na setkání online!</strong></p><p>S přátelským pozdravem,</p><p>Mgr. Hynek Mácha, Ph.D. (ANAMET s.r.o.)</p><p><a href="macha@anamet.cz">macha@anamet.cz</a><br><a href="www.anamet.cz">www.anamet.cz</a></p>

Pozvánka na ANAMET webinář Charakterizace nanočástic průtokovou cytometrií nanoFCM

Webináře

Osobnosti

Zdraví

Věda a výzkum

Článek

Video

Nejbližší akce

Akademie věd České republiky (AV ČR) vznikla v roce 1992 jako nástupce někdejší Československé akademie věd. V současnosti ji tvoří komplex 54 veřejných výzkumných institucí.

Akademie věd České republiky

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Firma ANAMET s.r.o. nabízí přístrojové vybavení pro laboratoře, výzkumná pracoviště i pro měření v provozu. Na český a slovenský trh dodáváme špičkové přístroje zahraničních firem (zastupujeme více než 30 firem). Pro veškerou dodávanou techniku zajišťujeme řešení na míru, záruční a pozáruční servis včetně dodávek náhradních dílů a spotřebního materiálu.

ANAMET

Waters vzorkové a sběrné destičky

96-jamkové a 384-jamkové destičky Waters splňují normy ANSI a SBS a jsou vhodné pro LC autosamplery a roboty pro manipulaci s kapalinami.

<h3><strong>Široký výběr vysoce kvalitních destiček pro vzorky a sběr</strong></h3><p><strong>96-jamkové a 384-jamkové destičky Waters splňují normy ANSI a SBS a jsou vhodné pro LC autosamplery a roboty pro manipulaci s kapalinami. Destičky Waters jsou vyrobeny z polypropylenu (PP) pro chemickou odolnost. Pro vzorky, které nejsou vhodné pro nádoby z polypropylenu, jsou pak k dispozici speciální 96-jamkové destičky se skleněnými inserty.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/img_Waters_Sample_and_Collection_Plate_709693fdab.jpg" alt="Waters vzorkové a sběrné destičky." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_img_Waters_Sample_and_Collection_Plate_709693fdab.jpg 245w," sizes="100vw" width="1024" height="493"></p><h3><strong>Přehled</strong></h3><ul><li>96- a 384-jamkové sběrné a destičky jsou kompatibilní se systémy splňujícími normy SBS/ANSI</li><li>Vyrobeny z polypropylenu (PP) pro chemickou odolnost</li><li>K dispozici jsou skleněné inserty pro vzorky vyžadující skleněný povrch</li><li>Těsnicí fólie a krycí podložky pro destičky a skleněné inserty</li></ul><h3><strong>Doporučené použití</strong></h3><p>Pro běžné vysokokapacitní LC a LC-MS aplikace a pro integraci do (polo)automatizovaných pracovních postupů manipulace se vzorky.</p>

Waters Certifikované vialky

Na vialky musí být spolehnutí! Proto vám nabízíme certifikované vialky zaručující dostatečnou čistotu pro vaše LC/GC , LC/MS i LC/MS/MS aplikace.

<p><strong>Waters certifikované vialky procházejí dvou, tří nebo čtyř stupňovým testováním v závislosti na požadované čistotě dané citlivostí vašeho chromatografického systému.</strong></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Certifikovane_vialky_pro_LC_GC_LC_MS_i_LC_MS_MS_aplikace_cf2a450e40/Waters-Certifikovane-vialky-pro-LC-GC-LC-MS-i-LC-MS-MS-aplikace.jpg" alt="Waters: Certifikované vialky pro LC/GC, LC/MS i LC/MS/MS aplikace"/></p>
<h5><strong>LC/GC certifikace</strong></h5>
<ul>
<li><strong>LC/UV test</strong> na residua z výroby a balícího procesu</li>
<li><strong>Headspace GC test</strong> na nízký obsah nízkomolekulárních polymerů </li>
<li>Vhodné pro <strong>µg/mL koncentrace</strong> analytů; UV nebo RI detektory</li>
</ul>
<h5><strong>LCMS certifikace</strong></h5>
<ul>
<li>Testováno <strong>MS skenem</strong> od 250 do 1000 m/z</li>
<li>Vhodné pro analyty o koncentracích v řádu <strong>stovek ng/mL</strong></li>
</ul>
<h5><strong>TruView LCMS certifikace</strong></h5>
<ul>
<li>Speciální skleněné <a href="https://www.waters.com/waters/en_US/TruView-LCMS-Certified-Vial-Assembly/nav.htm?cid=134990718&amp;locale=%22e=en_GD%22"><strong>TruView vialky</strong></a> s <strong>minimální absorbcí polárních analytů</strong> na skleněný povrch</li>
<li><strong>Rozměrové</strong>, <strong>LC/UV</strong> a <strong>MS sken</strong> testování</li>
<li>Navíc <strong>recovery test</strong> analytu o konc. <strong>1 ng/mL</strong> na UPLC/MS/MS</li>
<li>Pro aplikace s MS detekcí na koncentracích <strong>≤ 1ng/mL</strong></li>
</ul>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_vialky_s_Tru_View_LCMS_certifikaci_89a3accded/Waters-vialky-s-TruView-LCMS-certifikaci.png" alt="Waters: Vialky s TruView LCMS certifikací a minimální absorbcí polárních analytů"/></p>
<p>Další informace naleznete <a href="https://www.waters.com/waters/en_US/Sample-Vials/nav.htm?cid=10000711&amp;locale=%22e=en_GD%22"><strong>na webu Waters Corporation</strong></a>.</p>


Waters QuanRecovery vialky a platíčka

Chraňte své peptidy a proteiny před ztrátami způsobenými jejich nespecifickými vazbami na povrch vialek nebo platíček.

<p><strong>Polypropylenové vialky a platíčka s povrchem ošetřeným <a href="https://lcms.cz/library?search=MaxPeak&amp;mainauthorItems=5">MaxPeak High Performance</a> Surface technologií slouží ke zlepšení výsledků LC-MS analýz biomolekul všude tam, kde citlivost, výtěžnost a reprodukovatelnost metody trpí v důsledku ztrát analytů na povrchu vialek.</strong></p>
<p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Waters_Quan_Recovery_vialky_a_platicka_pro_lepsi_analyzy_proteinu_a_peptidu_caa551b7f1/Waters-QuanRecovery-vialky-a-platicka-pro-lepsi-analyzy-proteinu-a-peptidu.png" alt="Waters: QuanRecovery vialky a platíčka pro lepší analýzy proteinů a peptidů"/></p>
<h5><strong>Dostupné formáty:</strong></h5>
<ul>
<li><strong>300 μL</strong> vialky</li>
<li>96-well plate; <strong>700 μL</strong></li>
</ul>
<p>Další informace naleznete <a href="https://www.waters.com/waters/en_US/LC-MS-sample-vials-and-plates-to-minimize-NSB/nav.htm?cid=135010283&amp;locale=en_US"><strong>na webu Waters Corporation</strong></a>.</p>


Produkty z kategorie Vialky, víčka, septa, Spotřební materiál distribuované přes Waters Gesellschaft m.b.H., organizační složka | LabRulez LCMS

Mohlo by Vás zajímat

Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus

Pozvánka na ANAMET webinář Charakterizace nanočástic průtokovou cytometrií nanoFCM

GAČR 2025: Filipa Oliveira zkoumá nové materiály pro elektromagnetické stínění