Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková z brněnského RECETOXu popisují, proč jsou i neúspěchy cennou součástí poznání, jak zkoumají vliv chemických látek na hormonální systém a proč si své odborné poznatky přenášejí ido každodenního života.&nbsp;<h5>Jak jste se dostaly k výzkumu v RECETOXu?&nbsp;</h5>Jaroslava: Na RECETOX jsem se dostala vlastně náhodou už během navazujícího magisterského studia Chemie životního prostředí, a to ještě za pana profesora Holoubka. Diplomku jsem psala u Kláry Hilscherové a už jsem tu zůstala – s výjimkou přerušení kvůli rodičovské dovolené. Celou dobu jsem součástí jejího týmu a věnuji se endokrinním disruptorům. Co se ale mění, je zaměření. Dřív jsme zkoumali hlavně povrchové vody - přítomnost látek s endokrinně disruptivním potenciálem ve vodách a jejich vliv na organismy. Dnes se výzkum víc posunul směrem k člověku a k interakcím chemických látek s endokrinním systémem.&nbsp;Tereza: Já přišla z úplně jiného oboru. Studovala jsem molekulární biologii a diplomku jsem dělala na téma chronické lymfocytární leukémie na CEITECu. Pracovala jsem s metodami genového inženýrství, například CRISPR/Cas9, tedy úpravami genů – jejich aktivací, utlumením nebo úplným odstraněním. Skupina Kláry Hilscherové tehdy potřebovala vytvořit buněčné modely se zvýšenou produkcí enzymů deiodináz, na kterých dodnes pracuji. O týmu jsem slyšela samé dobré reference a když jsem končila magistra, chtěla jsem se posunout mimo svůj původní obor – lákalo mě propojení hormonů a neurovývoje. Nakonec z toho RECETOX vyšel jako jednoznačná volba.&nbsp;<h5>Jste tedy ve stejném výzkumném týmu. Jak spolupracujete?&nbsp;</h5>Tereza: Sedíme spolu v jedné kanceláři. A to je vlastně asi to hlavní (smích).&nbsp;Jaroslava: Hodně spolu diskutujeme. Některé mechanismy se napříč experimenty opakují, takže řešíme, jak kdo co vyhodnocuje a proč. Inspirujeme se navzájem, i když na stejné laboratorní práci se přímo nepotkáváme.&nbsp;<h5>V čem se vaše práce liší?&nbsp;</h5>Tereza: Náš tým je hodně propojený, všichni pracujeme na vývoji testů (tzv. esejí) pro detekci látek s endokrinně disruptivním potenciálem, konkrétně těch, které ovlivňují hormony štítné žlázy. Každý ale řeší jinou část celého systému. Já se zaměřuji na enzymy deiodinázy, které regulují aktivaci a inaktivaci hormonů. V poslední době trávím víc času vyhodnocováním dat a návrhem experimentů, než samotnou prací v laboratoři.&nbsp;Jaroslava: V rámci týmu se podílím hlavně na testování různých typů vzorků – od chemických látek a směsí až po reálné vzorky z prostředí (například prach z domácností), pomocí výše zmíněných esejí. Možná je důležité dodat, že chemické látky mohou hormonální systém ovlivňovat na různých úrovních – vázat se na jaderné receptory nebo je blokovat, ovlivňovat transport hormonů v krvi nebo zasahovat do metabolismu hormonů. Dříve se sledovala jen jedna část; dnes se snažíme pokrýt celou škálu těchto interakcí.&nbsp;Tereza: A to je zásadní – látka se může zdát jako negativní v jednom testu, ale ovlivnit jinou část systému a výsledný efekt na organismus může být zásadní. Proto se dnes výzkum zaměřuje na celou škálu možných mechanismů.&nbsp;<h5>Proč jste si vybraly právě téma hormonálních disruptorů?&nbsp;</h5>Jaroslava: U mě to byla spíš náhoda při výběru diplomky. Ale téma je to velmi zajímavé, a tak už jsem u něj zůstala.&nbsp;Tereza: Mě to lákalo dlouhodobě. Navíc se mi líbí, že naše práce má konkrétní výstup – vyvíjíme testy, které mohou reálně sloužit při rozhodování o bezpečnosti chemických látek. Oproti mému předchozímu výzkumu mám pocit, že toto má přímé využití.&nbsp;<h5>Jak to máte s doktorským studiem?&nbsp;</h5>Jaroslava: Doktorát mám momentálně přerušený. Po rodičovské jsem nastoupila jako laboratorní technička a práce na projektech se začala odklánět od mého původního tématu.&nbsp;&nbsp;Tereza: Já jsem teď ve 4. ročníku doktorského studia. Absolvovala jsem i zahraniční stáž v Německu, kde jsem se učila pracovat s neuronálními buňkami. V rámci studia se věnuji především již zmíněným deiodinázám – enzymům, které fungují jako „zapínače a vypínače“ hormonů štítné žlázy. Vyvíjíme test, který dokáže změřit, vliv chemických látek na jejich aktivitu.&nbsp; A teď navíc sledujeme, jak tyto látky působí na neurony a jejich vývoj, protože správná hladina hormonů štítné žlázy je pro vývoj nervové soustavy klíčová.&nbsp;<h5>Co je na práci v laboratoři nejnáročnější?&nbsp;</h5>Tereza: Obecně asi nepředvídatelnost. Buňky někdy nerostou podle našich představ, přístroje mají své slabší dny a v neposlední řadě hraje roli i lidský faktor. Důležité je všechny chyby a komplikace zaznamenat a poučit se z nich.&nbsp;Jaroslava:&nbsp;Souhlasím s Terkou. Nejnáročnější je nepředvídatelnost. Buňky jsou živé systémy a nefungují stále stejně.&nbsp;<h5>Dá se práce ve vědě skloubit s rodičovstvím?&nbsp;</h5>Jaroslava: Na RECETOXu ano. Je tu velká časová flexibilita, a hlavně vstřícnost ze strany vedoucích. V případě potřeby se dá pracovat z domu. V týmu si hodně pomáháme.&nbsp;Tereza: Záleží i na typu práce a možnosti ji plánovat podle svých potřeb. V našem týmu dost spolupracujeme a vzájemně si snažíme v případech nutnosti pomoct, jak se dá. To je klíčové. A kdyžje potřeba, dá se na vyhodnocování dat či psaní publikací pracovat i z domova.&nbsp;<h5>Je vaše práce spíš rutina, nebo variabilní?&nbsp;</h5>Jaroslava: Hodně variabilní. Práce v laboratoři se střídá s prací u počítače. Stále se učíme nové věci. Rozhodně to není stereotyp a nuda, a to mě baví.&nbsp;Tereza: Moje jediná rutina je péče o buňky. Jinak se práce neustále mění. To mě na ní zároveň i nejvíc baví.&nbsp;<h5>Jaké jsou největší výzvy vaší práce?&nbsp;</h5>Jaroslava: Vyhodnocení dat. Naměřit něco je jedna věc, správně to vyhodnotit a interpretovat věc druhá.&nbsp;Tereza: Zavádění nových metod. A taky momenty, kdy všechno uděláte správně (podle protokolu z literatury) a stejně to nevyjde podle předpokladu. Ve vědě se člověk musí naučit pracovat s faktem, že ne všechno se podaří napoprvé. Důležité je se nevzdat, pustit se do optimalizací a doufat v úspěch.&nbsp;<h5>Jakou roli by podle vás měla hrát open science?&nbsp;</h5>Tereza: Obrovskou. Kdybychom měli přístup k detailním protokolům a originálním datům, ušetřilo by to spoustu času i peněz právě během zavádění a optimalizací nových metod. V článcíchčasto chybí podrobnosti, které jsou ale rozhodují pro úspěch experimentu.&nbsp;Jaroslava: Důležité je sdílet i neúspěchy. I negativní výsledek je výsledek, který může přinést důležité informace.&nbsp;<h5>Obě jste maminky. Ovlivňuje vaše práce váš osobní život?&nbsp;</h5>Jaroslava: Rozhodně. Třeba u ovoce dbáme na hygienu kvůli chemickému ošetření. Děti vedu k tomu, aby přemýšlely nad tím, co konzumují, co to obsahuje a odkud to pochází. Snažíme se vyhýbat plastům a důsledně třídíme odpad.&nbsp;Tereza: Určitě. I před dítětem jsem hodně řešila složení kosmetiky, potravin apod. S dítětem se ale má opatrnost znásobila. Největší pozor jsem si dávala už během těhotenství, protože vyvíjející se organismus je nejcitlivější na vliv škodlivých látek.&nbsp; Občas se to setká se zdviženým obočím ze strany příbuzných, ale když máme informace z první ruky, nemůžeme je ignorovat.&nbsp;Jaroslava: Řešíme i hračky, oblečení nebo materiály v domácnosti. Je to taková profesní deformace (smích).&nbsp;<h5>K čemu může váš výzkum sloužit z širší perspektivy? Jak se na něj bude dát navázat?&nbsp;</h5>Jaroslava: Postupně optimalizujeme metody, které se pak mohou používat rutinně. To je asi největší přínos.&nbsp;Tereza: Ano, naše metody by mohly pomoci odhalit nežádoucí účinky látek ještě před jejich uvedením na trh, což by mohlo vést k regulaci jejich produkce.&nbsp;<h5>Chcete u tohoto tématu zůstat i do budoucna?&nbsp;</h5>Jaroslava Večerková: Téma endokrinní disrupce je velmi zajímavé a velmi obsáhlé. Směr výzkumu se může měnit podle aktuálních projektů, ale ráda bych zůstala v týmu.&nbsp;Tereza Nešporová: Téma odhalování vlivu látek na lidské zdraví mě zajímá velmi a myslím, že u něj budu chtít do budoucna zůstat. Vyhovuje mi, jak je výzkum dynamický a že má i přímé praktické využití. Ale změny mi nevadí, i když v rámci týmu jsem spokojená a ráda bych v něm zůstala. Fungujeme jako sehraná parta.&nbsp;

Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková: Ve vědě se musíme naučit pracovat se selháním

Purifikace proteinů je klíčovým krokem v biofarmaceutickém výzkumu, proteomice a průmyslové biotechnologii. Spočívá v izolaci konkrétního proteinu ze složitých biologických směsí při zachování jeho nativní struktury a aktivity. Tradičním metodám, jako je srážení nebo dialýza, chybí přesnost potřebná pro izolaci proteinů s vysokou čistotou, zejména pokud se jedná o terapeutické cíle nebo složité proteinové komplexy.Purifikace proteinů pomocí vysoce výkonné kapalinové chromatografie (HPLC) tuto oblast zásadně proměnila, protože nabízí vysoké rozlišení, reprodukovatelnost a rychlost, díky čemuž je nepostradatelná jak pro analytické, tak pro preparativní pracovní postupy.<h3>Co je purifikace proteinů pomocí HPLC?</h3>Purifikace pomocí HPLC využívá selektivních interakcí mezi proteiny a stacionární fází při průchodu mobilní fáze kolonou pod vysokým tlakem. Separace je založena na rozdílech ve velikosti, náboji, hydrofobnosti nebo afinitě proteinů ke stacionární fázi.Na rozdíl od konvenčních nízkotlakých metod, jako je gelová filtrace nebo afinitní purifikace, probíhá purifikace pomocí HPLC pod vysokým tlakem (až 6000 psi), což umožňuje rychlejší separaci s vyšším rozlišením a kvantitativní výtěžností. HPLC navíc umožňuje přesnou kontrolu parametrů, jako je složení gradientu, pH a teplota, čímž minimalizuje variabilitu mezi jednotlivými běhy.Na rozdíl od tradiční kolonové chromatografie používá HPLC menší částice stacionární fáze (3–10 µm), což vede ke zvětšení povrchové plochy a ostřejším <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/resources/knowledge-center/hplc-knowledge-center/how-to-reduce-peak-tailing-in-hplc">tvarům píků</a>, které jsou zásadní pro hodnocení čistoty proteinů a škálování procesu purifikace.<h3>Typy HPLC používané pro purifikaci proteinů</h3>V závislosti na fyzikálně-chemických vlastnostech cílového proteinu lze použít různé režimy HPLC. Každá metoda nabízí jedinečné výhody z hlediska selektivity a výtěžnosti.<h4>HPLC s reverzní fází (RP-HPLC)</h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/hplc-reversed-phase">HPLC s reverzní fází</a> separuje proteiny na základě hydrofobních interakcí mezi analytem a stacionární fází, typicky na kolonách se stacionární fází C4, C8 nebo C18 na bázi silikagelu. Proteiny se eluují pomocí gradientů organických rozpouštědel (obvykle acetonitrilu nebo methanolu) v přítomnosti těkavých kyselin, jako je kyselina mravenčí nebo trifluoroctová (TFA).Tato metoda poskytuje výjimečné rozlišení a běžně se používá k purifikaci proteinových fragmentů a analýze rekombinantních proteinů. Například HPLC s reverzní fází se rutinně využívá při přípravě peptidových léčiv, například při procesu <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/an59280424_w_fc6c3ac6f0.pdf">přípravy a purifikace tirzepatidu</a>, kde jsou čistota a výtěžnost rozhodující pro účinnost léčiva. Vzhledem k použití organických rozpouštědel však může RP-HPLC způsobit částečnou denaturaci, což omezuje její využití při purifikaci nativních proteinů.<h4>Iontově výměnná HPLC (IEX-HPLC)</h4><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/hplc-sec">IEX-HPLC</a> separuje proteiny na základě jejich čistého povrchového náboje. Kationtová výměna (s negativně nabitou stacionární fází) váže kladně nabité proteiny, zatímco aniontová výměna funguje opačně.Postupným zvyšováním koncentrace soli nebo změnou pH mobilní fáze se proteiny eluují podle svých izoelektrických bodů (pI).Tento přístup je velmi vhodný pro purifikaci nativních proteinů, analýzu proteinových izoforem a charakterizaci nábojových variant, což jsou zásadní kroky při výrobě terapeutických proteinů.<h4>Velikostně-vylučovací chromatografie (SEC-HPLC)</h4>SEC separuje molekuly na základě jejich hydrodynamického poloměru. Větší proteiny se eluují jako první, protože jsou vyloučeny z pórů stacionární fáze, zatímco menší molekuly do nich pronikají a eluují se později.<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.phenomenex.com/techniques/hplc-sec">SEC-HPLC</a> je nedenaturační metoda, která je ideální pro stanovení molekulové hmotnosti proteinů, jejich oligomerního stavu a obsahu agregátů. Často se používá jako závěrečný purifikační krok po iontoměničové nebo afinitní chromatografii.<h4>Afinitní HPLC</h4>Afinitní HPLC využívá specifické biologické interakce mezi cílovým proteinem a ligandem imobilizovaným na stacionární fázi (např. protilátkami, kovovými ionty nebo tagy, jako jsou His-tag nebo GST).Při použití v systému HPLC poskytuje afinitní chromatografie vysokou selektivitu a čistotu (&gt;95 %) v jediném kroku. Často se využívá při purifikaci rekombinantních proteinů a v aplikacích zaměřených na zachycení biomarkerů.<h3>Výhody použití HPLC pro purifikaci proteinů</h3>Purifikace proteinů pomocí HPLC kombinuje analytickou přesnost chromatografie s preparativními možnostmi potřebnými pro výzkum i biovýrobu. Mezi hlavní benefity patří:<h5>Výhoda &nbsp;/ &nbsp;Popis</h5>Vysoké rozlišení a selektivita<ul><li>Menší částice stacionární fáze a optimalizované průtokové podmínky umožňují HPLC rozlišit proteiny lišící se pouze nepatrnými fyzikálně-chemickými vlastnostmi. Tato přesnost je zásadní pro rozlišení izoforem, mutantů a posttranslačně modifikovaných variant.</li></ul>Přesnost a reprodukovatelnost<ul><li>Automatizované systémy udržují stabilní průtok, přesnou kontrolu gradientu a citlivost detekce, čímž zajišťují reprodukovatelné výsledky nezbytné pro regulované biofarmaceutické pracovní postupy.</li></ul>Rychlost a účinnost<ul><li>Moderní systémy UHPLC vybavené plně porézními částicemi nebo částicemi typu core–shell dosahují rychlejší separace bez ztráty rozlišení a zkracují dobu analýzy až o 50 % ve srovnání s klasickými metodami.</li></ul>Kompatibilita a škálovatelnost<ul><li>Systémy HPLC jsou vysoce přizpůsobivé a podporují jak charakterizaci v analytickém měřítku, tak purifikaci v preparativním měřítku. Metody vyvinuté pro mikrogramová množství lze plynule převést na miligramová nebo gramová množství využívaná při vývoji výrobních procesů.</li></ul><h3>Faktory ovlivňující účinnost purifikace proteinů pomocí HPLC</h3>Optimalizace HPLC pro purifikaci proteinů vyžaduje nalezení rovnováhy mezi čistotou, výtěžností a produktivitou. Výsledky významně ovlivňují následující parametry:<ul><li>Cíl purifikace: Určete, zda je prioritou výtěžnost, čistota nebo produktivita. Analytické separace upřednostňují rozlišení, zatímco preparativní separace kladou důraz na výtěžnost a rychlost procesu.</li><li>Rozpustnost a stabilita proteinů: Nestabilní proteiny nebo proteiny náchylné k agregaci mohou vyžadovat nízké teploty nebo přídavek látek, jako je glycerol či šetrné detergenty.</li><li>Typ stacionární fáze a velikost částic: Zvolte vhodnou stacionární fázi (na bázi siliky, polymerní nebo typu mixed-mode) a velikost částic s ohledem na molekulovou hmotnost a hydrofobitu cílového proteinu.</li><li>pH mobilní fáze a iontová síla: pH by mělo být optimalizováno v blízkosti izoelektrického bodu (pI) proteinu, nikoli však přímo na jeho hodnotě. Solné gradienty ovlivňují jak rozlišení, tak eluční sílu.</li><li>Průtok a profil gradientu: Strmější gradienty zkracují dobu analýzy, mohou však snížit kvalitu separace.</li><li>Konečná forma purifikovaného proteinu: Při přípravě vzorku pro skladování nebo následné analýzy zvažte složení a koncentraci pufru, aby byla zachována biologická aktivita proteinu.</li></ul><h3>Osvědčené postupy pro purifikaci proteinů pomocí HPLC</h3>Dodržování správné chromatografické praxe pomáhá zajistit konzistentní a kvalitní výsledky.<ul><li>Kondicionování a skladování kolony: Nové <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/products?category=48&amp;manufacturerItems=50">HPLC kolony</a> vždy ekvilibrujte alespoň 10 objemy mobilní fáze (10 CV) a skladujte je ve vhodném rozpouštědle obsahujícím konzervační přísady.</li><li>Zabraňte srážení proteinů: Udržujte vhodnou iontovou sílu a při purifikaci nativních proteinů se vyhněte denaturačním rozpouštědlům nebo vysokému podílu organických rozpouštědel.</li><li>Minimalizujte ztráty vzorku: Používejte hadičky a vialky s nízkou adsorpcí proteinů a minimalizujte mrtvý objem systému.</li><li>Řešení problémů:<ul><li>Frontování píku: může naznačovat přetížení kolony</li><li>Rozšiřování píků: může být způsobeno nerovnoměrným průtokem mobilní fáze kolonou</li><li>Carry-over (přenos z předchozího nástřiku): lze omezit prodloužením promývacích cyklů nebo použitím účinnějších regeneračních rozpouštědel</li><li>Ucpávání kolony: vzorky před analýzou filtrujte (0,22 µm) a systém pravidelně proplachujte</li></ul></li></ul>

Purifikace proteinů pomocí HPLC: metody, výhody a osvědčené postupy

Ve dnech 15. až 18. června 2026 se v Olomouci konalo mezinárodní sympozium „<a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/events/929">Advances in Chromatography and Electrophoresis &amp; Chiranal</a>“, které patří mezi pravidelná setkání odborníků v oblasti separačních metod. Letošní ročník konference pokryl široké spektrum témat od kapalinové a superkritické fluidní chromatografie přes elektroforetické metody až po moderní trendy v miniaturizaci a vyhodnocování komplexních vzorků. Kromě ústních sdělení byla součástí programu i sekce plakátových sdělení, kde bylo prezentováno 44 prací. Oceněny byly 3 z nich.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Archiv_Pharm_Dr_Veroniky_Pilarove_Ph_D_Dr_Veronika_Pilarova_z_vyzkumne_skupiny_Analytical_Chemistry_Group_si_z_letosniho_Chiranalu_privezla_cenu_za_2_misto_v_Best_Poster_Award_2_53d1708dc8.jpg" alt="Archiv PharmDr. Veroniky Pilařové, Ph.D.: Dr. Veronika Pilařová z výzkumné skupiny Analytical Chemistry Group si z letošního Chiranalu přivezla cenu za 2. místo v Best Poster Award" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Archiv_Pharm_Dr_Veroniky_Pilarove_Ph_D_Dr_Veronika_Pilarova_z_vyzkumne_skupiny_Analytical_Chemistry_Group_si_z_letosniho_Chiranalu_privezla_cenu_za_2_misto_v_Best_Poster_Award_2_53d1708dc8.jpg 117w," sizes="100vw" width="1440" height="1920">Veroničin poster „Apparent pH of the supercritical carbon-dioxide based fluids used in analytical chemistry" se věnoval určení zdánlivého pH nadkritických tekutin používaných v superkritické fluidní chromatografii a extrakci. Výsledky přinášejí nový pohled na acidobazické vlastnosti těchto tekutin a mohou výrazně usnadnit vývoj chromatografických a extrakčních metod.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Archiv_Pharm_Dr_Veroniky_Pilarove_Ph_D_Dr_Veronika_Pilarova_z_vyzkumne_skupiny_Analytical_Chemistry_Group_si_z_letosniho_Chiranalu_privezla_cenu_za_2_misto_v_Best_Poster_Award_3_4df3cbfd15.jpg" alt="Archiv PharmDr. Veroniky Pilařové, Ph.D.: Dr. Veronika Pilařová z výzkumné skupiny Analytical Chemistry Group si z letošního Chiranalu přivezla cenu za 2. místo v Best Poster Award" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Archiv_Pharm_Dr_Veroniky_Pilarove_Ph_D_Dr_Veronika_Pilarova_z_vyzkumne_skupiny_Analytical_Chemistry_Group_si_z_letosniho_Chiranalu_privezla_cenu_za_2_misto_v_Best_Poster_Award_3_4df3cbfd15.jpg 118w," sizes="100vw" width="1455" height="1920">Práce vznikla za finanční podpory Grantové agentury ČR v rámci výzkumného projektu GA25-15354S <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.cz/articles?search=lucie+nov%C3%A1kov%C3%A1">prof. L. Novákové</a>, který je zaměřen na Vývoj komplexního predikčního modelu a softwarového nástroje pro superkritickou fluidní chromatografii (SFC) za použití umělých neuronových sítí.

Dr. Veronika Pilařová z výzkumné skupiny Analytical Chemistry Group si z letošního Chiranalu přivezla cenu za 2. místo v Best Poster Award

Akademie

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Centrum je samostatným ústavem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který realizuje výzkum, vývoj, výuku a expertní činnost v oblasti znečištění prostředí toxickými látkami. Předmětem zájmu jsou především perzistentní organické polutanty (POPs), polární organické látky, toxické kovy a jejich specie, přírodní toxiny (cyanotoxiny).

RECETOX - Centrum pro výzkum toxických látek v prostředí

Společnost Phenomenex je celosvětovým technologickým lídrem, který se zabývá vývojem nových řešení v oblasti analytické chemie, jež řeší požadavky analytiků na separace a purifikace v průmyslových, vládních a akademických laboratořích.

Mohlo by Vás zajímat

Purifikace proteinů pomocí HPLC: metody, výhody a osvědčené postupy

Výzkumnice Tereza Nešporová a Jaroslava Večerková: Ve vědě se musíme naučit pracovat se selháním

Dr. Veronika Pilařová z výzkumné skupiny Analytical Chemistry Group si z letošního Chiranalu přivezla cenu za 2. místo v Best Poster Award