Díky aktuální studii z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je možné lépe než dosud sledovat dění v živých buňkách včetně reakcí organismu na léčiva nebo změn buněčných struktur. Podařilo se totiž vyvinout nový typ svítících značek, které zaručují kontrastnější a lépe viditelné snímky získané prostřednictvím fluorescenční mikroskopie. Objev je důležitý např. pro medicínu či farmaceutický průmysl. Tým vedený <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://vrabel.group.uochb.cz/cs">Milanem Vrábelem</a> a <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://slanina.group.uochb.cz/cs">Tomášem Slaninou</a> z ÚOCHB spolupracoval na výzkumu se skupinou chemické biologie Pétera Keleho z Maďarska.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Co_se_deje_v_bunkach_vidime_lip_zasluhou_objevu_z_UOCHB_5c5c71f7c0.jpg" alt="ÚOCHB/Tomáš Belloň: Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB: Dr. Veronika Šlachtová, postdoktorandka ve skupině Milana Vrábela, a Dr. Milan Vrábel, vedoucí vědecké skupiny Chemie biokonjugátů." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Co_se_deje_v_bunkach_vidime_lip_zasluhou_objevu_z_UOCHB_5c5c71f7c0.jpg 234w," sizes="100vw" width="2048" height="1367">Nově vyvinuté svítící značky jsou viditelné pouze v případě, že se napojí tam, kam mají, tedy na cílovou molekulu. Není proto nutné opakovaně oplachovat buňky v roztoku, aby se zbavily přebytečného fluorescenčního barviva, což celý proces zlevňuje. V současných podmínkách se barvivo často dostane i tam, kde ho není třeba, a to práci pozorovatelů komplikuje i prodražuje. Svítí pak vlastně všechno a zachytit místo, na které se výzkum zaměřuje, je velmi složité.Vědci dokázali vytvořit svítící značky, které poskytují jasný obrázek o procesech v buňkách, díky fluorogenním triaziniovým sondám. Právě triaziniové soli totiž spolehlivě zhasínají nechtěnou fluorescenci. Buňka označená vyvinutou sondou proto nesvítí a rozzáří se na vybraném místě až po specifické chemické reakci. Vědci v takovém případě vidí pouze to, co chtějí skutečně sledovat.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/UOCHB_Co_se_deje_v_bunkach_vidime_lip_zasluhou_objevu_z_UOCHB_2_a443a4255e.jpg" alt="ÚOCHB: Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB: Obrázek ilustruje efekt zhášení fluorescence triaziniovými solemi, které lze rozsvítit biokompatibilními reakcemi." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_UOCHB_Co_se_deje_v_bunkach_vidime_lip_zasluhou_objevu_z_UOCHB_2_a443a4255e.jpg 245w," sizes="100vw" width="1065" height="414"><div>„Významnou výhodou nové technologie je její univerzálnost,“ vysvětluje první autorka studie, postdoktorandka z ÚOCHB, Veronika Šlachtová a dodává: „Naše metoda funguje napříč viditelným spektrem od modré až po dalekou červenou, proto díky značkám různých barev můžeme sledovat několik buněčných struktur v jediném experimentu najednou.“ Sondy lze navíc připravit relativně jednoduše tak, aby mohly být v budoucnu komerčně dostupné.Fluorescenční mikroskopii využívá současná biologie, medicína i farmaceutický průmysl. Díky této metodě lze sledovat děje uvnitř buněk, např. pohyb bílkovin, účinek léčiv nebo změny buněčných struktur. Technologie je vhodná také pro studium cukerných struktur na buněčném povrchu, které hrají roli v imunitních reakcích, infekcích či metastázování nádorů.„Kvalitní a spolehlivé fluorescenční značení usnadňuje každodenní práci v laboratoři a zároveň poskytuje kvalitnější data. V dlouhodobém horizontu může urychlit testování léčiv nebo přesnější sledování molekulárních procesů v buňkách,“ říká korespondenční autor studie, Dr. Milan Vrábel z ÚOCHB. Díky kombinaci vysoké citlivosti, snadné přípravy a širokého barevného spektra má nová metoda potenciál stát se součástí každodenní praxe řady vědeckých pracovišť.</div>

Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB 

Pesticidy používané v zemědělství představují významné riziko pro necílové složky životního prostředí. Výsledky monitorovací studie provedené společností ALS Czech Republic, s.r.o., ukázaly na častý výskyt těchto látek v půdě a v povrchových vodách napříč celou Českou republikou. Prakticky plošná kontaminace zemědělské krajiny, vysoká vícenásobná zátěž i četná překročení limitních hodnot potvrdily, že současná opatření nedokážou zabránit přenosu pesticidních látek v krajině. Další snižování rizik jejich vstupu do necílových složek životního prostředí se tak jeví jako nezbytné. Jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout, mohou být i kombinované in-situ štěpkové bioreaktory. Pilotní jednotka vybudovaná v blízkosti CHKO Moravský kras prokázala účinnost této inovativní technologie při souběžném odstraňování pesticidních látek i dusičnanů v reálných podmínkách. Následující článek přináší aktuální pohled na míru zátěže české zemědělské krajiny pesticidními látkami a představuje poloprovozně ověřené řešení, které může přispět k ochraně vodních zdrojů a k udržitelnému hospodaření v krajině.Zachování kvality životního prostředí a s tím související důsledná ochrana půdy a vodních zdrojů patří dlouhodobě mezi priority evropské i české environmentální politiky. Pesticidy, ačkoliv jsou v moderním zemědělství nezastupitelné, představují významný zdroj mikropolutantů v krajině, a to i v případech, kdy jsou přípravky na ochranu rostlin (POR) aplikovány v souladu se zásadami správné zemědělské praxe. Účinné pesticidní látky, jejichž spotřeba v České republice v roce 2024 činila přibližně 3,5 tisíce tun [1], a jejich metabolity jsou opakovaně nacházeny v půdě, v povrchových a podzemních vodách, a to i v oblas­tech se zvýšenou ochranou (zvláště chráněná území a ochranná pásma vodních zdrojů) [2–6].&nbsp;Pesticidy představují z chemického hlediska různorodou skupinu slou­čenin s cíleným účinkem v ochraně zemědělských plodin. Po aplikaci POR dochází k sorpci části pesticidních látek na půdní částice, jejich postupné desorpci, transformaci a transportu do dalších složek životního prostředí. Tyto procesy ovlivňuje nejen fyzikálně-chemická povaha samotné účinné látky (její polarita, volatilita, poločas rozpadu), ale i environmentální faktory, jako je pH půdy, obsah organického uhlíku, teplota nebo mikrobiální aktivita. Výsledkem je, že pesticidy mohou v krajině dlouhodobě přetrvávat, akumulovat se nebo se objevovat i v oblastech mimo intenzivní zemědělskou činnost. Evropská legislativa stanovuje přísné limitní hodnoty pro obsah pesticidů ve vodách určených k lidské spotřebě, v podzemních i v povrchových vodách a vyžaduje systematické sledování jejich výskytu [7–9].&nbsp;V České republice je dlouhodobý monitoring vod dobře zaveden, avšak údaje o koncentracích pesticidů v půdách jsou omezeně dostupné a obvykle chybí přímé provázání mezi kontaminací půdy a vodního prostředí. Tato vazba je přitom zásadní pro pochopení reálného rizika přenosu pesticidů v krajině a tím i pro návrh účinných nápravných opatření. Vedle legislativních a agrotechnických přístupů je stále větší pozornost věnována nízkonákladovým, provozně nenáročným a přírodě blízkým řešením, která dokážou snižovat vstup pesticidních látek do vod přímo v místě vzniku kontaminace. Jedním z takových opatření jsou pasivní denitrifikační štěpkové bioreaktory, jenž se již např. v USA osvědčily při odstraňování dusičnanů [10]. Tato inovativní in-situ technologie využívá dřevní štěpku jako zdroj organického uhlíku a podporuje tak heterotrofní denitrifikaci a zároveň umožňuje sorpci a biodegradaci vybraných pesticidů [11,12].&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Obr_1_Pesticidy_v_zemedelskych_pudach_Ceske_republiky_mg_kg_Cervene_jsou_vyznaceny_koncentrace_ktere_nevyhovely_limitni_hodnote_de383cc9c4.jpg" alt="ALS: Obr. 1 - Pesticidy v zemědělských půdách České republiky (mg/kg). Červeně jsou vyznačeny koncentrace, které nevyhověly limitní hodnotě." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Obr_1_Pesticidy_v_zemedelskych_pudach_Ceske_republiky_mg_kg_Cervene_jsou_vyznaceny_koncentrace_ktere_nevyhovely_limitni_hodnote_de383cc9c4.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="898">Potřebu komplexně zhodnotit chování pesticidních látek v zemědělské krajině a najít účinná opatření ke snížení jejich environmentálních dopadů naplňuje projekt ELIPES (SS06020006 Komplexní zhodnocení kontaminace půd pesticidními látkami a in-situ remediační opatření k eliminaci jejich vstupu do podzemních vod), jenž je řešen v konsorciu čtyř subjektů – ALS Czech Republic, s.r.o. (příjemce projektu), EPS biotechnology, s.r.o., Výzkumný ústav monitoringu a ochrany půdy, v.v.i., a Vysoké učení technické v Brně. Projekt je zaměřen na sledování výskytu pesticidů v české zemědělské krajině a na ověření účinnosti kombinovaného štěpkového bioreaktoru při jejich odstraňování z po-vrchového odtoku ze zemědělsky využívaných ploch. Následující text shrnuje klíčové výsledky projektu a jejich přínos pro ochranu vodních zdrojů, vodohospodářskou praxi a udržitelné zemědělství.&nbsp;<h4>Pesticidy v české zemědělské krajině&nbsp;</h4>Vzorkovací kampaň byla realizována v průběhu června a července 2023 na 45 odběrných lokalitách rovnoměrně rozmístěných na území celé České republiky. Odebírána byla zemědělská půda (ornice) i blízké po-vrchové vody s cílem vyhodnotit úroveň kontaminace účinnými pesticidními látkami a jejich metabolity. Lokalizace odběrných míst zohledňovala přítomnost drenážních systémů, erozní ohroženost půdy, polohu vůči zvláště chráněným územím a ochranným pásmům vodních zdrojů a dále typ pěstované plodiny, přičemž nejčastěji se jednalo o obiloviny a řepku. Odebrané vzorky byly analyzovány v laboratořích ALS Czech Republic.&nbsp;Ke stanovení širokého spektra pesticidních látek, 308 analytů v půdách a 352 ve vodách, byla využita kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí (UPLC-MS/MS), která umožňuje vysoce citlivé a selektivní stanovení cílových analytů. Pesticidní látky byly zjištěny ve všech odebraných vzorcích půdy. Jejich koncentrace se pohybovaly v rozmezí od 0,011 do 0,733 mg/kg a v průměru činila 0,234 mg/kg (obr. 1). Detailní výsledky jsou volně dostupné v článku Bílková et al. [13]. Protože současná legislativa, ať už evropská, nebo česká, závazné limity pro obsah pesticidů v půdách nestanovuje, byly naměřené hodnoty porovnány s limitem 0,1 mg/kg, jehož dodržování požadovala dnes již zrušená vyhláška Ministerstva životního prostředí z roku 1994 [14]. Limitní hodnota byla překročena v nadpoloviční většině lokalit (25 vzorků, 56 %). Nad limitem reportování (LOR) bylo detekováno 50 z 308 sledovaných analytů, z toho 36 účinných látek a 14 metabolitů. Půdní vzorky běžně obsahovaly více pesticidů současně. Alespoň dvě různé pesticidní látky byly zjištěny na více než 80 % lokalit, čtyři a více pesticidních látek pak u nadpoloviční většiny lokalit. Nejvyšší počet analytů, celkem 19, obsahoval vzorek PLK-25, který pocházel z Plzeňského kraje.&nbsp;Situace v povrchových vodách byla velmi podobná. Pesticidy byly zjiš­těny ve 43 vzorcích ze 45 odebraných, a to v koncentraci od 0,013 μg/l až do 14,092 μg/l (obr. 2). Jejich průměrná koncentrace byla 1,364 μg/l. Výsledky jsou podrobně diskutovány ve volně dostupném článku Snop­ková et al. [15]. Legislativní limit 0,5 μg/l, který je součástí návrhu na novou evropskou směrnici řešící kvalitu povrchových vod [16] a do ně­hož byly z důvodu přehlednosti započítány i nerelevantní metabolity, byl překročen ve 24 vzorcích, tedy v 53 % případů. Ve vodách bylo nad LOR detekováno 61 analytů z celkových 352 sledovaných. Zhruba polovinu zjištěných analytů tvořily účinné látky (35 analytů) a zhruba polovinu metabolity (26 analytů). Obdobně jako v půdách, i ve vodách byl velmi běžný nález více pesticidních látek současně. Naprostá většina vzorků (89 %) obsahovala nejméně 2 pesticidní látky a více něž 50 % vzorků obsahovalo nejméně 6 pesticidních látek. Nejvíce pesticidních látek, a to 24, bylo nalezeno ve vzorku JHC-22, odebraném v Jihočeském kraji.&nbsp;Souhrnné vyhodnocení a grafické zpracování celé vzorkovací kampaně bylo rovněž zpřístupněno veřejnosti, a to prostřednictvím interaktivní online databáze [17] a ArcGIS StoryMapy [18]. Nejčastěji detekované byly transformační metabolity AMPA (četnost nálezů nad LOR v půdě 78 %, ve vodě 53 %; průměrná koncentrace v půdě 0,121 mg/kg, ve vodě 0,506 μg/l) a 1,2,4-triazol (četnost nálezů nad LOR ve vodě 58 %; průměrná koncentrace ve vodě 0,084 μg/l). V půdě byly také často de­tekovány původní účinné látky daných metabolitů, tj. herbicid glyfosát (jehož transformací vzniká AMPA) s četností nálezů 40 % a průměrnou koncentrací 0,048 mg/kg, a fungicid tebukonazol (zástupce azolových pesticidů, jejichž degradací vzniká 1,2,4-triazol) s četností nálezů 24 % a průměrnou koncentrací 0,053 mg/kg. Rovněž i na úrovni celé Evropské unie patří tyto pesticidní látky mezi nejčastěji detekované a ty s nejvyššími koncentracemi [19,20]. Jejich častý společný výskyt může vést mimo jiné k výskytu nežádoucích kombinovaných efektů v životním prostředí.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Obr_2_Pesticidy_v_povrchovych_vodach_Ceske_republiky_mg_l_Cervene_jsou_vyznaceny_koncentrace_ktere_nevyhovely_limitni_hodnote_5058cb32f0.jpg" alt="ALS: Obr. 2 - Pesticidy v povrchových vodách České republiky (μg/l). Červeně jsou vyznačeny koncentrace, které nevyhověly limitní hodnotě." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Obr_2_Pesticidy_v_povrchovych_vodach_Ceske_republiky_mg_l_Cervene_jsou_vyznaceny_koncentrace_ktere_nevyhovely_limitni_hodnote_5058cb32f0.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="884"><h4>Účinnost odstranění pesticidů v kombinovaném štěpkovém bioreaktoru&nbsp;</h4>Na základě výsledků studie sledující kontaminaci zemědělské půdy a přilehlých povrchových vod byla na podzim 2023 na malém toku, který je jednou ze zdrojnic povodí CHKO Moravský kras, instalována poloprovozní jednotka kombinovaného štěpkového bioreaktoru. Bioreaktor využíval jako filtrační a reaktivní médium topolovou dřevní štěpku, která poskytovala dostupný organický uhlík pro mikrobiální heterotrofní denitrifikaci a zároveň umožňovala sorpci pesticidních látek [11,12]. Jednotka byla vybavena on-line senzory pro kontinuální sledování pH, teploty, oxidačně-redukčního potenciálu (ORP), rozpuš­těného kyslíku a průtoku. Vzorky pro stanovení základních chemických parametrů, pesticidů a vybraných mikrobiálních parametrů byly odebí­rány v týdenních intervalech. Na vstupu do bioreaktoru byly opakovaně detekovány zejm. metabolity 1,2,4-triazol, AMPA, metolachlor NOA 41373, metolachlor ESA a pethoxamid ESA (obr. 3). Výrazné zvýšení koncentrace glyfosátu v květnu může odpovídat jeho použití na poli před setím, které obvykle probíhá v březnu nebo dubnu. Protože se glyfosát sorbuje na půdní částice, může tak docházet ke zpoždění v jeho vyplavo­vání, které je umocněno zejm. extrémními srážko-odtokovými událostmi.&nbsp;<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Obr_3_Pesticidy_na_pritoku_do_kombinovaneho_stepkoveho_bioreaktoru_v_roce_2024_12b4f2582e.jpg" alt="ALS: Obr. 3 - Pesticidy na přítoku do kombinovaného štěpkového bioreaktoru v roce 2024." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Obr_3_Pesticidy_na_pritoku_do_kombinovaneho_stepkoveho_bioreaktoru_v_roce_2024_12b4f2582e.jpg 226w," sizes="100vw" width="1560" height="1079">Rok 2024 byl prvním rokem, kdy bylo možné monitorovat celoroční provoz bioreaktoru. Účinnost odstranění pesticidních látek kolísala v závislosti na ročním období a intenzitě srážek, přičemž v některých případech přesahovala 60 %, a to v podstatě při nulových provozních nákladech (obr. 4). Lze si všimnout pozitivní korelace mezi vysokou účinností bioreaktoru a vysokou koncentrací detekovaných pesticidů na vstupu do bioreaktoru v jarních a letních měsících (především začátek května a konec července). Účinnost odstranění dusičnanů v bioreaktoru byla rovněž vysoká. Koncentrace dusičnanového dusíku na vstupu do bioreaktoru byla celoročně kolem 8 mg/l, na odtoku kolem 4 mg/l. To odpovídá průměrné roční účinnosti 56 %. V jarních a letních měsících se účinnost odstranění dusičnanů pohybovala kolem 75 %, v zimě a na podzim klesla až k nule.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ALS_Obr_4_Ucinnost_odstraneni_pesticidu_v_kombinovanem_bioreaktoru_v_roce_2024_6a1dd8f62b.jpg" alt="ALS: Obr. 4 - Účinnost odstranění pesticidů v kombinovaném bioreaktoru v roce 2024." srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ALS_Obr_4_Ucinnost_odstraneni_pesticidu_v_kombinovanem_bioreaktoru_v_roce_2024_6a1dd8f62b.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="789"><h4>Poděkování&nbsp;</h4>Článek vznikl v rámci projektu SS06020006 s názvem „Komplexní zhodnocení kontaminace půd pesticidními látkami a in-situ remediační opatření k eliminaci jejich vstupu do podzemních vod“, který je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí ČR v rámci Programu Prostředí pro život a který je financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Zvláštní poděkování patří Ing. Taťáně Halešové, která projekt rok a půl vedla a velkou měrou přispěla k získání prezentovaných výsledků. Poděkování taktéž patří Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělské-mu, s nímž byl konzultován výběr odběrných míst půdy.

INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PESTICIDŮ VE VODNÍCH ZDROJÍCH

🎤 Přednášející: Martin Gilar<h3>VIZE 2025: Dá se ještě něco nového vymyslet v HPLC, nebo už jen vylepšujeme technologii?</h3>Kapalinová chromatografie (LC) patří mezi klíčové analytické techniky moderní chemie, biochemie i farmaceutického průmyslu. Přestože se může zdát, že dnešní systémy HPLC a UPLC již dosáhly technologického maxima, vývoj rozhodně nekončí. Otázkou není, zda LC stagnuje, ale kde dnes skutečně vznikají inovace – a zda jde o revoluci, nebo o důslednou evoluci zavedené technologie.Prezentace Martina Gilara ukazuje, že budoucnost LC neleží v jediné převratné změně, ale ve spojení pokročilých sorbentů, kolonového hardwaru, detekce a softwaru.<h4>Krátký pohled do historie chromatografie</h4>Vývoj chromatografických technik byl vždy tažen průmyslovými potřebami. Plynová chromatografie zaznamenala zásadní rozmach v 50.–70. letech, zatímco kapalinová chromatografie se komerčně prosadila o něco později. Klíčovými milníky byly:<ul><li>zavedení sférických silikových sorbentů</li><li>vývoj reverzně-fázové chromatografie (C18)</li><li>nástup HPLC a později UPLC</li><li>zvyšování píkové kapacity (až ~500 u UPLC)</li></ul>Každý z těchto kroků byl reakcí na rostoucí nároky aplikací – zejména ve farmacii, petrochemii a přírodních vědách.<h4>Sorbenty: základ každé inovace v LC</h4>Největší technologický pokrok v LC se dlouhodobě odehrává na úrovni chromatografických nosičů. Vývoj postupoval od nepravidelných částic ke sférickým, od polydisperzních k monodisperzním a od plně porézních k semi-porézním (core-shell) sorbentům.Právě core-shell částice dnes představují jeden z největších přínosů:<ul><li>dosahují až 140 % účinnosti porézních částic stejné velikosti</li><li>generují nižší protitlak</li><li>umožňují homogennější plnění kolon</li></ul>Dalším důležitým směrem je hybridní silika (např. BEH), která nabízí vyšší pH stabilitu a lepší chemickou odolnost oproti klasické silice typu A nebo B.<h4>Jak daleko lze jít s miniaturizací?</h4>Zmenšování velikosti částic (5 µm → 2,5 µm → 1,7 µm) bylo klíčovým faktorem vzniku UPLC. Otázkou zůstává, zda je reálné pokračovat k částicím o velikosti 1–1,2 µm a tlakům řádu stovek MPa.Prezentace ukazuje, že limitem není jen mechanická odolnost systému, ale také:<ul><li>teplotní gradienty v koloně</li><li>nehomogenity toku</li><li>omezení přenosu hmoty</li></ul>Jedním z praktických řešení je vakuová termální izolace kolon, která stabilizuje teplotní profil a zlepšuje reprodukovatelnost separací při vysokých průtocích.<h4>Alternativní koncepty kolon: monolity, čipy a 3D tisk</h4>Vedle klasických plněných kolon se zkoumají i alternativní přístupy:<ul><li>Monolitické kolony (polymerní i silikové): nízký tlak, ale nižší účinnost a problémy s reprodukovatelností</li><li>Leptané LC čipy a pilířové struktury: vysoká účinnost, omezené aplikace</li><li>3D tisk LC kolon: zatím technologicky limitovaný, ale perspektivní pro budoucnost</li></ul>Tyto koncepty ukazují, že inovace jsou možné, avšak zatím nenabízejí univerzální náhradu klasických kolon.<h4>Selektivita a nové separační módy</h4>Další zásadní otázkou je selektivita: je C18 skutečně optimální pro všechny aplikace? Rostoucí pozornost se věnuje alternativním separačním módům:<ul><li>HILIC</li><li>SFC</li><li>fluoro-fáze</li><li>afinitní LC</li></ul>Přesto zůstává výzkum nové chemie stacionárních fází relativně omezený – což představuje významný prostor pro budoucí inovace.<h4>Detekce a bio-inertní LC systémy</h4>Velký posun nastává také v oblasti detekce. Hmotnostní spektrometrie se stále více stává rutinním detektorem, doplněným o nové techniky, jako jsou MALS a CDMS, umožňující charakterizaci velkých biomolekul (mRNA, AAV, proteiny).Současně roste význam bio-inertního LC hardwaru, který minimalizuje:<ul><li>nespecifickou adsorpci</li><li>ztráty analytů</li><li>chvostování píků a carryover</li></ul>To je klíčové zejména pro analýzu oligonukleotidů, proteinů a dalších citlivých biomolekul.<h4>Software, AI a budoucnost LC</h4>Závěrem prezentace zaznívá jasné poselství: budoucnost LC nebude stát jen na hardwaru. Software, automatizace a umělá inteligence budou hrát stále větší roli při:<ul><li>vývoji metod</li><li>zpracování dat</li><li>optimalizaci separací</li></ul>LC se tak posouvá od čistě instrumentální techniky k integrovanému analytickému ekosystému.<h4>Závěr</h4>Kapalinová chromatografie se neustále vyvíjí – ne skokově, ale systematicky. Skutečné inovace dnes vznikají na rozhraní materiálové chemie, instrumentace, detekce a datové analytiky. Nejde o to, vymyslet LC znovu, ale dělat ji chytřeji, robustněji a efektivněji.A právě v tom spočívá její budoucnost.

Waters VIZE 2025: Dá se ještě něco nového vymyslet v HPLC, nebo už jen vylepšujeme technologii?

Životní prostředí

Vody

Přednáška

Vědecký článek

Věda a výzkum

Video

Článek

Produkt

Základním posláním společnosti ALS je pomáhat našim klientům se kvalifikovaně a informovaně rozhodovat tím, že poskytuje spolehlivá, konzistentní a reprodukovatelná laboratorní data. Zaručujeme spolehlivé výsledky, krátké dodací lhůty, nepřetržitý provoz, odbornou podporu a odběry vzorků.

ALS Czech Republic

ÚOCHB AV ČR je přední mezinárodně uznávaná vědecká instituce, jejímž hlavním posláním je základní výzkum v oblasti chemické biologie a medicinální chemie, organické a materiálové chemie, chemie přírodních látek, biochemie a molekulární biologie, fyzikální chemie, teoretické chemie a analytické chemie.

Ústav organické chemie a biochemie AV ČR

Firmu Waters založil v roce 1958 pan James Waters. Od té doby se společnost Waters specializuje na kapalinovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii. Divize TA Instruments působí na poli termální analýzy. V České republice je Waters zastoupen přímou pobočkou, která sídlí v Praze.

Mohlo by Vás zajímat

Co se děje v buňkách, vidíme líp zásluhou objevu z ÚOCHB

Waters VIZE 2025: Dá se ještě něco nového vymyslet v HPLC, nebo už jen vylepšujeme technologii?

INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY PESTICIDŮ VE VODNÍCH ZDROJÍCH