Pixabay: Odpadní vody
V mořích kolem Evropy je znepokojivě velké množství zbytků léčiv. Upozornil na to chemik a doktorand na Muni Miroslav Brumovský.
Běžný Čech jezdí k moři na dovolenou, Miroslav Brumovský má ale velké mořské plochy spojené s něčím jiným. Doktorand Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity k nim v posledních měsících jezdil zkoumat míru znečištění. Zjistil tak, že je ve Středozemním a Severním moři znepokojivé množství zbytků léků.
„Na obou předchozích úrovních studia jsem pokaždé dělal něco jiného, a i když jsem se chystal na doktorát, tak jsem věděl, že se chci zase posunout. Baví mě kombinovat práci u počítače, v laboratoři a cestování a v tom je moje současná práce ideální,“ vysvětluje Brumovský, co ho zlákalo na tématu znečištění mořských vod, které před čtyřmi lety vypsal jeho současný školitel Luca Nizzetto.
K italskému vědci se Brumovský dostal víceméně náhodou, ale kombinace atraktivity tématu a zkušeností Nizzetta, jenž má za sebou angažmá v domovské Itálii, Velké Británii, Česku nebo Norsku, kde působí i dnes, zafungovaly.
Výzkum znečištění moře samozřejmě nejde dělat z brněnské laboratoře, takový vědec musí opravdu na pobřeží a dál. Brumovský se zúčastnil dvou výzkumných plaveb po Středozemním moři, přičemž jedna trvala tři týdny a druhá měsíc.
Vyrazit musel také k Severnímu moři. Tam ale experti zapojili jiné metody než organizaci nákladné výzkumné plavby vlastní lodí. „Využíváme tam automatický vzorkovač, který se se souhlasem loďařské firmy připevní na větší komerční loď. Zařízení pak můžeme ovládat i vzdáleně přes mobil, na kterém vidíme, kde se zrovna loď nachází, a můžeme zaslat příkaz, ať se vzorky naberou v požadovaném místě,“ přibližuje práci mořského chemika Brumovský.
Ze spousty dat teď sepisuje články a dizertaci. O znečištění odpadních vod zbytky léků, čisticích prostředků nebo hormonálními látkami už se ví. Brumovský ale zjistil, že zbytky ibuprofenu nebo jednoho typu antibiotik, a to řádově v pikogramech až nanogramech na litr, se najdou také v mořích.
Takové koncentrace nejsou pro člověka nebezpečné bezprostředně, problémem je ale vliv na mikroorganismy, hlavně s ohledem na vývoj rezistence na antibiotika.
„Že tam tyto látky mohou být, jsme tušili z předvýzkumu, víme o nich i z českých řek. Je znepokojivé, že i když moře představuje obrovskou masu vody, ve které dochází k velkému zředění, tak i přesto se v této vodě zbytky látek našly, a to i na otevřeném moři a v měřitelných hladinách,“ upozorňuje doktorand a doplňuje, že to může znamenat dva problémy: Látky, které docházejí do moře, se ve vodě buď dlouhodobě drží, nebo jich přichází takové množství, že je moře nezvládá odbourávat.
Za důležité upozornění na ekologický problém dostal Brumovský cenu Green Talents, již od roku 2009 uděluje německé spolkové ministerstvo pro školství a výzkum. Pro doktoranda je to o to cennější, že vyznamenání otvírá spoustu zajímavých dveří.
„Přihlásil jsem se hlavně proto, že jsem chtěl poznat další mladé vědce, kteří se věnují výzkumům v oblasti udržitelnosti. Po získání ceny výherci navíc absolvují kolečko po různých vědeckých institucích v Německu,“ popisuje.
Hlavní ale je, že si teď díky ceně může vybrat některou z německých vědeckých institucí nebo firem, kam v roce 2017 pojede na tříměsíční stáž. Kam to bude, se zatím rozmýšlí. Táhne ho Lipsko, ale konečné rozhodnutí padne podle toho, jakým směrem se vydá po doktorátu.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay: Odpadní vody
V mořích kolem Evropy je znepokojivě velké množství zbytků léčiv. Upozornil na to chemik a doktorand na Muni Miroslav Brumovský.
Běžný Čech jezdí k moři na dovolenou, Miroslav Brumovský má ale velké mořské plochy spojené s něčím jiným. Doktorand Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity k nim v posledních měsících jezdil zkoumat míru znečištění. Zjistil tak, že je ve Středozemním a Severním moři znepokojivé množství zbytků léků.
„Na obou předchozích úrovních studia jsem pokaždé dělal něco jiného, a i když jsem se chystal na doktorát, tak jsem věděl, že se chci zase posunout. Baví mě kombinovat práci u počítače, v laboratoři a cestování a v tom je moje současná práce ideální,“ vysvětluje Brumovský, co ho zlákalo na tématu znečištění mořských vod, které před čtyřmi lety vypsal jeho současný školitel Luca Nizzetto.
K italskému vědci se Brumovský dostal víceméně náhodou, ale kombinace atraktivity tématu a zkušeností Nizzetta, jenž má za sebou angažmá v domovské Itálii, Velké Británii, Česku nebo Norsku, kde působí i dnes, zafungovaly.
Výzkum znečištění moře samozřejmě nejde dělat z brněnské laboratoře, takový vědec musí opravdu na pobřeží a dál. Brumovský se zúčastnil dvou výzkumných plaveb po Středozemním moři, přičemž jedna trvala tři týdny a druhá měsíc.
Vyrazit musel také k Severnímu moři. Tam ale experti zapojili jiné metody než organizaci nákladné výzkumné plavby vlastní lodí. „Využíváme tam automatický vzorkovač, který se se souhlasem loďařské firmy připevní na větší komerční loď. Zařízení pak můžeme ovládat i vzdáleně přes mobil, na kterém vidíme, kde se zrovna loď nachází, a můžeme zaslat příkaz, ať se vzorky naberou v požadovaném místě,“ přibližuje práci mořského chemika Brumovský.
Ze spousty dat teď sepisuje články a dizertaci. O znečištění odpadních vod zbytky léků, čisticích prostředků nebo hormonálními látkami už se ví. Brumovský ale zjistil, že zbytky ibuprofenu nebo jednoho typu antibiotik, a to řádově v pikogramech až nanogramech na litr, se najdou také v mořích.
Takové koncentrace nejsou pro člověka nebezpečné bezprostředně, problémem je ale vliv na mikroorganismy, hlavně s ohledem na vývoj rezistence na antibiotika.
„Že tam tyto látky mohou být, jsme tušili z předvýzkumu, víme o nich i z českých řek. Je znepokojivé, že i když moře představuje obrovskou masu vody, ve které dochází k velkému zředění, tak i přesto se v této vodě zbytky látek našly, a to i na otevřeném moři a v měřitelných hladinách,“ upozorňuje doktorand a doplňuje, že to může znamenat dva problémy: Látky, které docházejí do moře, se ve vodě buď dlouhodobě drží, nebo jich přichází takové množství, že je moře nezvládá odbourávat.
Za důležité upozornění na ekologický problém dostal Brumovský cenu Green Talents, již od roku 2009 uděluje německé spolkové ministerstvo pro školství a výzkum. Pro doktoranda je to o to cennější, že vyznamenání otvírá spoustu zajímavých dveří.
„Přihlásil jsem se hlavně proto, že jsem chtěl poznat další mladé vědce, kteří se věnují výzkumům v oblasti udržitelnosti. Po získání ceny výherci navíc absolvují kolečko po různých vědeckých institucích v Německu,“ popisuje.
Hlavní ale je, že si teď díky ceně může vybrat některou z německých vědeckých institucí nebo firem, kam v roce 2017 pojede na tříměsíční stáž. Kam to bude, se zatím rozmýšlí. Táhne ho Lipsko, ale konečné rozhodnutí padne podle toho, jakým směrem se vydá po doktorátu.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay: Odpadní vody
V mořích kolem Evropy je znepokojivě velké množství zbytků léčiv. Upozornil na to chemik a doktorand na Muni Miroslav Brumovský.
Běžný Čech jezdí k moři na dovolenou, Miroslav Brumovský má ale velké mořské plochy spojené s něčím jiným. Doktorand Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity k nim v posledních měsících jezdil zkoumat míru znečištění. Zjistil tak, že je ve Středozemním a Severním moři znepokojivé množství zbytků léků.
„Na obou předchozích úrovních studia jsem pokaždé dělal něco jiného, a i když jsem se chystal na doktorát, tak jsem věděl, že se chci zase posunout. Baví mě kombinovat práci u počítače, v laboratoři a cestování a v tom je moje současná práce ideální,“ vysvětluje Brumovský, co ho zlákalo na tématu znečištění mořských vod, které před čtyřmi lety vypsal jeho současný školitel Luca Nizzetto.
K italskému vědci se Brumovský dostal víceméně náhodou, ale kombinace atraktivity tématu a zkušeností Nizzetta, jenž má za sebou angažmá v domovské Itálii, Velké Británii, Česku nebo Norsku, kde působí i dnes, zafungovaly.
Výzkum znečištění moře samozřejmě nejde dělat z brněnské laboratoře, takový vědec musí opravdu na pobřeží a dál. Brumovský se zúčastnil dvou výzkumných plaveb po Středozemním moři, přičemž jedna trvala tři týdny a druhá měsíc.
Vyrazit musel také k Severnímu moři. Tam ale experti zapojili jiné metody než organizaci nákladné výzkumné plavby vlastní lodí. „Využíváme tam automatický vzorkovač, který se se souhlasem loďařské firmy připevní na větší komerční loď. Zařízení pak můžeme ovládat i vzdáleně přes mobil, na kterém vidíme, kde se zrovna loď nachází, a můžeme zaslat příkaz, ať se vzorky naberou v požadovaném místě,“ přibližuje práci mořského chemika Brumovský.
Ze spousty dat teď sepisuje články a dizertaci. O znečištění odpadních vod zbytky léků, čisticích prostředků nebo hormonálními látkami už se ví. Brumovský ale zjistil, že zbytky ibuprofenu nebo jednoho typu antibiotik, a to řádově v pikogramech až nanogramech na litr, se najdou také v mořích.
Takové koncentrace nejsou pro člověka nebezpečné bezprostředně, problémem je ale vliv na mikroorganismy, hlavně s ohledem na vývoj rezistence na antibiotika.
„Že tam tyto látky mohou být, jsme tušili z předvýzkumu, víme o nich i z českých řek. Je znepokojivé, že i když moře představuje obrovskou masu vody, ve které dochází k velkému zředění, tak i přesto se v této vodě zbytky látek našly, a to i na otevřeném moři a v měřitelných hladinách,“ upozorňuje doktorand a doplňuje, že to může znamenat dva problémy: Látky, které docházejí do moře, se ve vodě buď dlouhodobě drží, nebo jich přichází takové množství, že je moře nezvládá odbourávat.
Za důležité upozornění na ekologický problém dostal Brumovský cenu Green Talents, již od roku 2009 uděluje německé spolkové ministerstvo pro školství a výzkum. Pro doktoranda je to o to cennější, že vyznamenání otvírá spoustu zajímavých dveří.
„Přihlásil jsem se hlavně proto, že jsem chtěl poznat další mladé vědce, kteří se věnují výzkumům v oblasti udržitelnosti. Po získání ceny výherci navíc absolvují kolečko po různých vědeckých institucích v Německu,“ popisuje.
Hlavní ale je, že si teď díky ceně může vybrat některou z německých vědeckých institucí nebo firem, kam v roce 2017 pojede na tříměsíční stáž. Kam to bude, se zatím rozmýšlí. Táhne ho Lipsko, ale konečné rozhodnutí padne podle toho, jakým směrem se vydá po doktorátu.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
Pixabay: Odpadní vody
V mořích kolem Evropy je znepokojivě velké množství zbytků léčiv. Upozornil na to chemik a doktorand na Muni Miroslav Brumovský.
Běžný Čech jezdí k moři na dovolenou, Miroslav Brumovský má ale velké mořské plochy spojené s něčím jiným. Doktorand Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Masarykovy univerzity k nim v posledních měsících jezdil zkoumat míru znečištění. Zjistil tak, že je ve Středozemním a Severním moři znepokojivé množství zbytků léků.
„Na obou předchozích úrovních studia jsem pokaždé dělal něco jiného, a i když jsem se chystal na doktorát, tak jsem věděl, že se chci zase posunout. Baví mě kombinovat práci u počítače, v laboratoři a cestování a v tom je moje současná práce ideální,“ vysvětluje Brumovský, co ho zlákalo na tématu znečištění mořských vod, které před čtyřmi lety vypsal jeho současný školitel Luca Nizzetto.
K italskému vědci se Brumovský dostal víceméně náhodou, ale kombinace atraktivity tématu a zkušeností Nizzetta, jenž má za sebou angažmá v domovské Itálii, Velké Británii, Česku nebo Norsku, kde působí i dnes, zafungovaly.
Výzkum znečištění moře samozřejmě nejde dělat z brněnské laboratoře, takový vědec musí opravdu na pobřeží a dál. Brumovský se zúčastnil dvou výzkumných plaveb po Středozemním moři, přičemž jedna trvala tři týdny a druhá měsíc.
Vyrazit musel také k Severnímu moři. Tam ale experti zapojili jiné metody než organizaci nákladné výzkumné plavby vlastní lodí. „Využíváme tam automatický vzorkovač, který se se souhlasem loďařské firmy připevní na větší komerční loď. Zařízení pak můžeme ovládat i vzdáleně přes mobil, na kterém vidíme, kde se zrovna loď nachází, a můžeme zaslat příkaz, ať se vzorky naberou v požadovaném místě,“ přibližuje práci mořského chemika Brumovský.
Ze spousty dat teď sepisuje články a dizertaci. O znečištění odpadních vod zbytky léků, čisticích prostředků nebo hormonálními látkami už se ví. Brumovský ale zjistil, že zbytky ibuprofenu nebo jednoho typu antibiotik, a to řádově v pikogramech až nanogramech na litr, se najdou také v mořích.
Takové koncentrace nejsou pro člověka nebezpečné bezprostředně, problémem je ale vliv na mikroorganismy, hlavně s ohledem na vývoj rezistence na antibiotika.
„Že tam tyto látky mohou být, jsme tušili z předvýzkumu, víme o nich i z českých řek. Je znepokojivé, že i když moře představuje obrovskou masu vody, ve které dochází k velkému zředění, tak i přesto se v této vodě zbytky látek našly, a to i na otevřeném moři a v měřitelných hladinách,“ upozorňuje doktorand a doplňuje, že to může znamenat dva problémy: Látky, které docházejí do moře, se ve vodě buď dlouhodobě drží, nebo jich přichází takové množství, že je moře nezvládá odbourávat.
Za důležité upozornění na ekologický problém dostal Brumovský cenu Green Talents, již od roku 2009 uděluje německé spolkové ministerstvo pro školství a výzkum. Pro doktoranda je to o to cennější, že vyznamenání otvírá spoustu zajímavých dveří.
„Přihlásil jsem se hlavně proto, že jsem chtěl poznat další mladé vědce, kteří se věnují výzkumům v oblasti udržitelnosti. Po získání ceny výherci navíc absolvují kolečko po různých vědeckých institucích v Německu,“ popisuje.
Hlavní ale je, že si teď díky ceně může vybrat některou z německých vědeckých institucí nebo firem, kam v roce 2017 pojede na tříměsíční stáž. Kam to bude, se zatím rozmýšlí. Táhne ho Lipsko, ale konečné rozhodnutí padne podle toho, jakým směrem se vydá po doktorátu.
Publikováno pod CC BY 3.0 CZ, licenční podmínky jsou dostupné na adrese.
