Nobelova cena za chemii 2025 (živě)

Švédská královská akademie věd se rozhodla udělit Nobelovu cenu za chemii za rok 2025

Susumu Kitagawovi, narozenému v roce 1951 v Kjótu v Japonsku. V roce 1979 získal doktorát na Kjótské univerzitě v Japonsku. Profesor na Kjótské univerzitě v Japonsku.

Richard Robson, narozený v roce 1937 v Glusburnu ve Velké Británii. V roce 1962 získal titul PhD na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii. Profesor na Univerzitě v Melbourne v Austrálii.

Omar M. Yaghi, narozený v roce 1965 v Ammánu v Jordánsku. V roce 1990 získal titul PhD na Univerzitě v Illinois Urbana-Champaign v USA. Profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley v USA.

„za vývoj kovově-organických struktur“

The Royal Swedish Academy of Sciences / Ill. Niklas Elmehed © Nobel Prize Outreach

Jejich molekulární architektura obsahuje místnostni/prostory pro chemii

Laureáti Nobelovy ceny za chemii za rok 2025 vytvořili molekulární konstrukce s velkými prostory, kterými mohou proudit plyny a jiné chemické látky. Tyto konstrukce, kovově-organické konstrukce, lze použít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar Yaghi získali Nobelovu cenu za chemii za rok 2025. Vyvinuli novou formu molekulární architektury. V jejich konstrukcích fungují kovové ionty jako základní kameny, které jsou spojeny dlouhými organickými (uhlíkovými) molekulami. Kovové ionty a molekuly jsou uspořádány tak, že tvoří krystaly obsahující velké dutiny. Tyto porézní materiály se nazývají kovově-organické rámce (MOF). Změnou stavebních bloků použitých v MOF mohou chemici navrhnout jejich konstrukci tak, aby zachycovaly a ukládaly konkrétní látky. MOF mohou také řídit chemické reakce nebo vést elektřinu.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

„Kovově-organické struktury mají obrovský potenciál a přinášejí dosud nepředvídané možnosti pro výrobu materiálů na míru s novými funkcemi,“ říká Heiner Linke, předseda Nobelovy komise pro chemii.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

Vše začalo v roce 1989, kdy Richard Robson vyzkoušel nové využití vlastností atomů. Spojil kladně nabité ionty mědi se čtyřramennou molekulou, která měla chemickou skupinu přitahovanou ionty mědi na konci každého ramene.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

Když se spojily, vytvořily dobře uspořádaný, prostorný krystal. Byl jako diamant naplněný nesčetnými dutinami.

Robson okamžitě rozpoznal potenciál své molekulární konstrukce, ale ta byla nestabilní a snadno se rozpadala. Susumu Kitagawa a Omar Yaghi však této stavební metodě poskytli pevný základ; v letech 1992 až 2003 učinili každý zvlášť řadu revolučních objevů. Kitagawa ukázal, že plyny mohou proudit dovnitř a ven z konstrukcí, a předpověděl, že MOF lze učinit flexibilními. Yaghi vytvořil velmi stabilní MOF a ukázal, že jej lze modifikovat pomocí racionálního designu, čímž mu dodá nové a žádoucí vlastnosti.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

Na základě průkopnických objevů laureátů vytvořili chemici desítky tisíc různých MOF. Některé z nich mohou přispět k řešení nejzávažnějších problémů lidstva, například díky aplikacím, které zahrnují oddělování PFAS z vody, rozklad stopových množství léčiv v životním prostředí, zachycování oxidu uhličitého nebo získávání vody z pouštního vzduchu.

©Johan Jarnestad / The Royal Swedish Academy of Sciences

Více informací o letošní ceně

• Populárně-vědecké pozadí: Vytvořili nové prostory pro chemii (pdf)
• Vědecké pozadí Nobelovy ceny za chemii 2025 (pdf)

Výše ceny: 11 milionů švédských korun, které si laureáti rozdělí rovným dílem

Další informace: www.kva.se a www.nobelprize.org

Kontakt pro tisk: Eva Nevelius, tisková mluvčí, +46 70 878 67 63, [email protected]

Odborník: Olof Ramström, +46 70 433 42 60, [email protected], člen Nobelovy komise pro chemii

Švédská královská akademie věd, založená v roce 1739, je nezávislá organizace, jejímž hlavním cílem je podporovat vědu a posilovat její vliv ve společnosti. Akademie se zaměřuje zejména na přírodní vědy a matematiku, ale snaží se podporovat výměnu myšlenek mezi různými obory.