Když přijde v pondělí ráno do práce na ústav experimentální biologie, čeká Mrhálkovou generální obhlídka všech laboratoří, jimiž disponuje oddělení fyziologie a imunologie živočichů, které sídlí v pavilonu A36 bohunického kampusu. Je to asi šest místností, jejichž vybavenost a připravenost k vědecké práci má mladá laborantka na starost.

„Musím vždy zjistit, jestli někde nechybí základní roztoky nebo laboratorní plastik, které vědci v laboratořích používají. Podle aktuálního stavu pak zařizuju, aby vše bylo perfektně připraveno,“ líčí Mrhálková, která se práci laborantky věnuje dva roky.

Nejdůležitější místností je pro ni malý kumbálek ve spodním patře pavilonu, který je vybavený myčkami, sušičkami či zařízením potřebným ke sterilizaci. Právě sem laborantka pravidelně nosí použité vybavení a skládá ho do přístrojů. Navzdory její důležitosti se jedná o poměrně malou místnost, ve které Mrhálková pravidelně se zručností hráče tetrisu přeskládává věci z místa na místo a postupně jim vrací absolutní čistotu.

Stejně důležité jako chemické nádobí jsou chemikálie a roztoky, které také musí být vždy k dispozici. Platí přitom nepsané pravidlo, podle kterého si výzkumníci míchají specifické roztoky sami, ty běžně používané většinou připravuje právě Mrhálková. Musí přitom průběžně monitorovat, jestli některá chemikálie nedochází, a pokud ano, tak ji včas objednat. Nikdy nesmí nastat úplný výpadek.

Na dotčeném oddělení s ní pracuje jako laborantka ještě jedna kolegyně, která se více specializuje na přípravu materiálu do laboratorní výuky. Kromě toho všichni ostatní pomáhají s rutinním skládáním plastových špiček do krabiček, které jsou neustále potřeba a na jejichž přípravu by se jinak uživil jeden další člověk.

„Kolegové na našem oddělení jsou naučení si po sobě uklízet, což udělá hrozně moc a jsem za to nesmírně vděčná. Nemusím tak moc řešit, že by laboratoře vypadaly jako po výbuchu,“ směje se laborantka s tím, že navíc jednou za měsíc e-mailem svolává úklidový den, kdy se všichni pracovníci oddělení zapojí do většího úklidu dílčích částí laboratoří.

Práci laborantky však Pavlína Mrhálková vykonává jen na poloviční úvazek, druhou polovinu své pracovní doby tráví na stejném pracovišti jako odborná pracovnice. Pochvaluje si, že tedy není jen umývačkou chemického nádobí, ale má možnost přičichnout i k zajímavým vědeckým experimentům.

Pracuje pod vedením Pavlíny Janovské, a má tak možnost podílet se na dílčích experimentech s buňkami nebo provádět experimenty na zvířecích modelech. Akademické dráze se ale věnovat nechce, dokonce ji ani nelákalo doktorské studium. „Jsem ráda, že se můžu na zajímavých experimentech podílet, ale zároveň na mě neleží primární tíha odpovědnosti za vědecké výsledky,“ vysvětluje Mrhálková, která si svou práci nemůže vynachválit.