Pavel Hozák: Česká věda neumožňuje vysoce rizikové projekty

Po, 16.3.2020
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/Sabina Ali
Rozhovor s vedoucím centra miskroskopie na ÚMG AV ČR Pavlem Hozákem. V čem je nové pracoviště unikátní? A má Česko možnost na kvalitní vybavení přilákat špičkové vědce ze západu?
Vědavýzkum.cz/Jana Plavec AV ČR: Pavel Hozák (vpravo) při příležitosti otevření nového mikroskopického pracoviště ÚMG AV ČR

Vědavýzkum.cz/Jana Plavec AV ČR: Pavel Hozák (vpravo) při příležitosti otevření nového mikroskopického pracoviště ÚMG AV ČR

Při příležitosti otevření pracoviště elektronové mikroskopie Mikroskopického centra na Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsme měli možnost si popovídat s jeho vedoucím Pavlem Hozákem. V čem je nové pracoviště unikátní? A má Česko možnost na kvalitní vybavení přilákat špičkové vědce ze západu?

Čím je nově otevřené mikroskopické centrum unikátní?

Technologie, kterými disponujeme, jsou jednak finančně náročné, jednak k nim potřebujete vysoce vyškolený personál, který pomůže zpracovat preparáty, získat výsledky a interpretovat je. Proto je naprosto klíčové, že je toto zařízení zpřístupněno v režimu open access, tedy komukoli z badatelské i průmyslové sféry. Je mu zde poskytnuta kompletní péče od konzultace až po zpracování dat. Umožňuje nám to národní síť Czech-BioImagining, která je součástí evropské síť EuroBioImaging. Jedná se o velký pokrok oproti minulosti, kdy byl přístup k podobným moderním technologiím velmi omezený.

K jakým posunům ve vědě může zařízení konkrétně přispět?

Vybavení nového zařízení nám umožňuje pozorovat vzorky ve stavu velmi podobném tomu, který měl vzorek zaživa. Přiblížit se k původnímu biologickému stavu vzorku je velmi důležité, protože díky tomu můžeme pozorovat třeba i tvary jednotlivých molekul a jejich interakce s dalšími molekulami. Víme, že například některá neurodegenerativní onemocnění jsou spojena právě s nesprávným sbalováním proteinů do jiné konformace. Nové vybavení nám tak umožňuje dělat výzkum, který dosud nebyl možný.

Jak hodnotíte současné materiálně-technické vybavení, které má česká věda k dispozici?

Jsem toho názoru, že Ministerstvo školství začalo ve spolupráci s dalšími subjekty velice kvalitním způsobem umožňovat vznik výzkumných infrastruktur, do nichž jde dost finančních prostředků. Chtěl bych určitě vyzdvihnout, že se podařilo nastavit dlouhodobé financování, což je velmi důležité. Už teď se bavíme o tom, co bude po roce 2023.

Horší je situace s financováním vědeckých projektů, kdy máme dvě hlavní grantové agentury a několik menších a procento úspěšnosti je poměrně nízké. To znamená, že čeští vědci vlastně nemají moc příležitostí, kde o další peníze žádat, s výjimkou pár dalších evropských agentur. Navíc projekty jsou obvykle stanoveny na tři roky, a to je na solidní projekt opravdu málo. Z toho vyplývá, že těch projektů musíme mít vícero, čímž ale vzniká obrovská administrativní zátěž, a ta je dle mého názoru jedna z hlavních brzdných sil v české vědě.

Vidíte nějaké další překážky, které čeští vědci musí překonávat?

Celkově by grantové agentury mohly lehce ustoupit z administrativních postupů a více badatelům věřit, dát jim větší svobodu tvorby. Nemyslím si, že by důvěra vkládaná do vědců měla být bezbřehá, pochopitelně je třeba v projektu nastínit postupy, hlavní myšlenku, ale není možné přesně určit výstup, ke kterému se má za tři roky trvání projektu dojít. Dnešní přístup neumožňuje takzvané „high risk, high gain“ projekty – něco takového si dnes ve standardní laboratoři zkrátka nemůžeme dovolit. A právě tyto projekty mají šanci přinést průlomové poznatky.

Jaká je dle vašeho názoru konkurenceschopnost Česka v oboru biologických a lékařských věd?

Myslím, že konkurenceschopnost je docela dobrá. Nakonec je to vše o lidech, jak dokáží svůj potenciál uplatnit. Myslím, že dnes máme velký počet badatelů, kteří přišli se zahraničními zkušenostmi, a navíc se tady kladně projevuje to, že k nám přicházejí postdoci ze zemí, kde věda nemá až tak dobré podmínky. Myslím, že tato kombinace působí dobře. Upřímně jsem toho názoru, že situace už nezáleží tolik na podmínkách, ale hlavně na lidech.

Máme šanci přilákat vědce ze západu, například na kvalitní vybavení, které tu je?

Na to ano, ale finančně je nenalákáme. V tomto směru je u nás stále velký rozdíl oproti západním zemím. Proto máme jako zahraniční vědce jen ty ze zemí, kde věda trochu pokulhává.

Děkujeme za rozhovor!

Za portál Vědavýzkum.cz se ptala Sabina Ali.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Seznámení s přístroji Wyatt Technology

Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Waters
Zaměření
---

Your Essential Guide to Sugar Analysis with Liquid Chromatography

Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál, Software, HPLC, LC/MS, LC/SQ
Výrobce
Waters
Zaměření
Potraviny a zemědělství

GPC/SEC Troubleshooting and Good Practice

Instrumentace
GPC/SEC
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
---

Speciation of Iron in Lithium Iron Phosphate (LFP) Cathode Material by LC-ICP-MS

Instrumentace
HPLC, ICP/MS, Speciační analýza
Výrobce
Agilent Technologies
Zaměření
Průmysl a chemie, Materiálová analýza

LC/MS/MS Method Package for Sugars and Sugar Nucleotides

Instrumentace
LC/MS, LC/MS/MS, LC/QQQ
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Farmaceutická analýza
 

Podobné články


Článek | Různé

Václav Hořejší: Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu?

Článek | Osobnosti

Opravdu kvalitní věda se nedá naplánovat do tabulek

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Článek | Různé

Jaroslav Koča: Věda je dnes obrovský boj o mozky

V rozhovoru s novým předsedou Grantové agentury ČR Jaroslavem Kočou jsme mluvili o tom, co nového GA ČR chystá, i o tom, jak se pandemie koronaviru dotkla české vědy.

Článek | Různé

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?
 

Podobné články


Článek | Různé

Václav Hořejší: Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu?

Článek | Osobnosti

Opravdu kvalitní věda se nedá naplánovat do tabulek

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Článek | Různé

Jaroslav Koča: Věda je dnes obrovský boj o mozky

V rozhovoru s novým předsedou Grantové agentury ČR Jaroslavem Kočou jsme mluvili o tom, co nového GA ČR chystá, i o tom, jak se pandemie koronaviru dotkla české vědy.

Článek | Různé

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?
 

Podobné články


Článek | Různé

Václav Hořejší: Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu?

Článek | Osobnosti

Opravdu kvalitní věda se nedá naplánovat do tabulek

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Článek | Různé

Jaroslav Koča: Věda je dnes obrovský boj o mozky

V rozhovoru s novým předsedou Grantové agentury ČR Jaroslavem Kočou jsme mluvili o tom, co nového GA ČR chystá, i o tom, jak se pandemie koronaviru dotkla české vědy.

Článek | Různé

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?
 

Podobné články


Článek | Různé

Václav Hořejší: Kdo a jak úkoluje, hodnotí a platí vědce?

Jak je financován základní výzkum a co od něj společnost očekává? Jsou čeští vědci stále podhodnoceni? Jak bychom měli hodnotit jejich produktivitu a kvalitu výzkumu?

Článek | Osobnosti

Opravdu kvalitní věda se nedá naplánovat do tabulek

Kamil Paruch patří do generace českých vědců, kteří úspěšně odstartovali svou kariéru v zahraničí, aby posléze zvolili návrat domů. Zpátky v Česku je už deset let. Jak se za nimi ohlíží?

Článek | Různé

Jaroslav Koča: Věda je dnes obrovský boj o mozky

V rozhovoru s novým předsedou Grantové agentury ČR Jaroslavem Kočou jsme mluvili o tom, co nového GA ČR chystá, i o tom, jak se pandemie koronaviru dotkla české vědy.

Článek | Různé

Constantinos Stathopoulos: Češi podceňují vlastní úspěchy i potenciál

Během svého výzkumného působení projezdil celý svět. Jaké jsou jeho zkušenosti s českou vědou a zdejším prostředím?