Specifické polutanty ve vodách

Tyto látky jsou i jedním z hlavních bodů Vodního manifestu vydanéhoCzWA v září 2021. Jedná se o látky, které již v malých množstvích mohou znamenat velké riziko pro naše zdraví a celé životní prostředí, proto je jim v současné době věnována velká pozornost nejen ve vodním hospodářství. Abychom nad těmito cizorodými látkami ve vodním prostředí získali potřebnou kontrolu, jsou vyvíjeny metody jejich sledování, záchytu a odstranění jak v odpadních, tak povrchových vodách. CzWA se aktivně podílí na posouzení nejen zdravotních rizik, ale i posouzení vnosu specifických polutantů do vodního prostředí a aplikaci nejnovějších výsledků výzkumu a vývoje do praxe.

• T. Halešová: Léčiva ve vodách (ne-)jsou nové pesticidy. Léčiva, drogy a návykové látky ve vodách
• R. Grabic: Pasivní vzorkování a necílené HRMS analýzy jako nový nástroj pro hodnocení znečištění povrchových vod
• M. Liška: Vývoj zatížení povodí vodárenské nádrže Švihov na Želivce rezidui pesticidů a léčiv v období let 2011–2020

Na listopadovém Vodárenském čtvrtku Jana Nábělková, která je asociační mluvčí skupiny pro specifické polutanty, shrnula ve své úvodní přednášce výstupy z konference VODA 2021 týkající se tématu. Zdůraznila šíření myšlenky, že nejlepší znečištění je to, které vůbec nevzniká, a proto je nutno motivovat veřejnost k omezování a tedy snižování produkce těchto látek.

Taťána Halešová vystoupila s příspěvkem Léčiva (ne) jsou nové pesticidy, ve kterém informovala o rozdělení léčiv a jejich negativních dopadech na životní prostředí, resp. jejich osudu v prostředí (odpadní a povrchové vody, půda). Zajímavé bylo srovnání spotřeby humánních a veterinárních léčiv u nás a ve světě a jejich výskyt v povrchových a odpadních vodách. Léčiva a jejich metabolity se do životního prostředí dostávajís odpadními vodami, kaly, hnojem, kejdou i šedou závlahovou vodou. Mohou mít negativní vliv na jednotlivé složky životního prostředí – vodní ekosystém, půdní organismy i člověka a bylo by záhodno nastavit vhodná kritéria. Dosud žádná léčiva nebyla zařazena na seznam prioritních látek v oblasti vodní politiky, některá (především ze skupiny antibiotik) se už ale dostávají na tzv. Watch list.

Roman Grabic představil pasivní vzorkování a necílenou hmotnostní analýzu s vysokým rozlišením (HRMS) jako nový nástroj pro hodnocení znečištění vod. Pasivní vzorkování je technika založená na samovolném toku molekul ze vzorkovaného média do vzorkovače jako výsledek rozdílu chemických potenciálů. Tento typ vzorkování je pro monitoring specifických škodlivin v přírodních vodách mnohem vhodnější než klasické odběry bodových vzorků, neboť dává představu o látkovém vnosu za určité časové období.

Marek Liška pak přednáškovou část uzavřel příspěvkem, ve kterém nás seznámil s vývojem zatížení povodí VN Švihov rezidui léčiv a pesticidů. VN Švihov je zdrojem pitné vody pro zhruba 1,5 mil obyvatel. Plocha povodí je 1178 km2 a není překvapením, že na tak velké ploše se vyskytují významné zdroje (bodové i plošné) obou uvedených typů specifických škodlivin. Marek Liška podtrhnul význam výskytu metabolitů látek jak ve vodě, tak v půdě a prezentoval přehled nejčastěji nalézaných pesticidních látek a jejich metabolitů v povodí. Významnou roli hrají např. dusíkaté pesticidy.