Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Čt, 16.3.2023
| Originální článek z: Vědavýzkum.cz/TM
Tento perex obsahuje přesně 280 znaků. K čemu jej vědci využívají, jak jim změnil způsob práce a v čem spočívá jeho nebezpečí?
Unsplash/Alexander Shatov: Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

Unsplash/Alexander Shatov: Jak změnil Twitter komunikaci ve vědeckých kruzích?

280 znaků. To odpovídá maximální povelené délce příspěvku na sociální síti Twitter, který představuje pro velkou část vědců nenahraditelný pracovní a komunikační nástroj.

Sociální síť Twitter má ve znaku modrého ptáčka a její název lze do češtiny přeložit jako „cvrlikání“. Denně ji navštíví téměř 250 milionů uživatelů z celého světa, kteří na síti mohou sdílet krátké příspěvky, jež lze řetězit do tzv. vláken, nahrávat do nich obrázky a videa nebo k nim psát komentáře. Pro vědeckou komunitu představuje Twitter jeden z významných komunikačních uzlů. Výzkumnice a výzkumníci tvoří podle odhadů studie, ve které vědci v roce 2020 porovnávali údaje v profilech na Twitteru s databází autorů odborných prací, půl milionu z nich.

Tisíc a jeden způsob využití

„Twitter využívám pro svou vědeckou práci i ve volném čase jako zdroj informací a způsob, jak něco sdělovat ostatním. Kombinuji češtinu s angličtinou a pracovní příspěvky s lokálním občanským aktivismem. Dozvídám se z něj o zajímavých vědcích i vědkyních a jejich výzkumech. S několika z nich jsem skrz Twitter navázal kontakty, které vyústily v práci na společných publikacích,“ popisuje jeho široké využití sociolog životního prostředí Jan Vávra. Způsobů, jak z Twitteru udělat užitečný pracovní nástroj, je spousta, a je na každém, jaký způsob využití sítě si zvolí.

Data studie z roku 2020 ukazují, že z odborných článků, které vyšly mezi lety 2012 a 2018, se v příspěvcích na Twitteru objevila až jedna třetina z nich. V roce 2018 se podíl tweetovaných článků dokonce téměř zdvojnásobil oproti roku 2012 na téměř 40 %. Není tedy divu, že řada vědců jej využívá jako rychlý zdroj novinek z oboru. „Pod příspěvky často vznikají zajímavé odborné diskuse, které si stojí za to přečíst,“ popisuje přidanou hodnotu sociální sítě buněčný biolog Adam Obr. Není důležité, kde ve světě se aktuálně nacházíte, jak vysoko se pohybujete na karierním žebříčku nebo jakému oboru se věnujete. Na Twitteru můžete komunikovat s kýmkoliv.

Twitter je nejen skvělým zdrojem novinek o aktuálních vědeckých tématech, ale také místem pro networking s akademickou komunitou. Pro politoložku Lenku Dražanovou byl Twitter například hlavním zdrojem informací o pracovních místech, když v minulosti hledala akademickou pozici. „Díky Twitteru jsem byla několikrát oslovena s nabídkou nové pracovní příležitosti, například mě kolegové oslovili ke spolupráci na výzkumných projektech, nebo jsem byla na některé akce pozvaná jako host,“ popisuje další příležitosti, které se jí díky působení na Twitteru otevřely. „Skvělá a potěšující je také zpětná vazba od kolegů,“ uzavírá.

Vědci Twitter nejen využívají k svému prospěchu, ale také jej studují. Slovo „Twitter“ se již objevilo v titulku abstraktu nebo klíčových slovech více než 41 000 článků a konferenčních příspěvků uložených v databázi Scopus. V roce 2006 bylo zmíněno jedenkrát a v roce 2022 mělo již více než 4 800 výskytů. Jednou z vědkyň, která se věnuje výzkumu sociálních sítí, je také antropoložka Marie Heřmanová: „Na Twitteru mám několik důležitých respondentů ve výzkumu, se kterými prostřednictvím platformy komunikuji. Někdy je těžké oddělit čas, který na Twitteru využívám k výzkumu a kdy jsem tam sama za sebe“ popisuje výzkumnice další rozměr platformy.

Z vědecké bubliny k veřejnosti

Kromě možnosti sdílet poznatky a zkušenosti s kolegy je Twitter také platformou, která umožňuje vědcům komunikovat s veřejností a novináři. Pro Petra Brože, jednoho z nejsledovanějších vědců na českém Twitteru, je to také místo pro odreagování. Na Twitteru denně stráví hodinu až dvě, mimo jiné i proto, že pravidelně publikuje vysvětlující vlákna o geovědách a výzkumu Sluneční soustavy. „Díky Twitteru se změnil můj přístup k popularizaci vědy. Naučil jsme se vice dbát na příběh sdělení a jeho údernost. A také odborná témata více zjednodušovat. Často se moje twitterová vlákna stávají "virálem", takže se dostanou mezi skutečně velké množství lidí. Proto se snažím psát příspěvky tak, aby jim rozuměl úplně každý včetně těch, kteří nemají základy geologie,“ říká. Jeho zkušenost ukazuje, že popularizace vědy na Twitteru může přinášet řadu příležitostí i mimo akademický svět. „Díky velké fanouškovské základně jsem dostal řadu zajímavých pracovních i nepracovních nabídek, jako například příležitost psát pravidelné komentáře pro Hospodářské noviny, navázat spolupráci s Knihy Dobrovský a pro ně pak připravit dětskou knihu Vesmírníček, nebo řadu pozvání na přednášky po celé České republice.“

Twitter je místem, kde mohou vědci a novináři vzájemně sdílet postřehy k aktuálnímu dění. Není tedy divu, že se zde aktivní vědkyně a vědci často objevují v médiích. „Díky tomu, že využívám Twitter k propagaci svojí práce, tak se mi více ozývají čeští novináři. A také mám možnost na ně reagovat, pokud píší o něčem, co se týká mé odbornosti,“ sdílí svoje zkušenosti Marie Heřmanová. Být viditelný na Twitteru, stejně jako kdekoliv jinde ve veřejném prostoru, přináší také negativní zážitky a zkušenosti. „Když jsem označená na účtu nějakého média nebo novináře s velkým dosahem, tak to často vede k různému poučování nebo zesměšňování. Pokud je tématem výstupu gender, tak jde často i o vyloženě nenávistné komentáře. Příjemné mi to není. Občas se o tom bavím s kolegyněmi, které to mají podobně, a každá z nás má trochu jinou strategii, jak se s urážkami vyrovnat. Já k tomu přistupuji tak, že téměř nereaguji na žádné komentáře, neřeším diskuze a mám vypnuté všechny notifikace,“ dodává Heřmanová.

Dezinformace vs. fakta

Gender není jediným tématem, které na Twitteru vyvolává bouřlivé reakce. Ve studii z roku 2018 ukázali vědci z MIT, že falešné zprávy se na Twitteru šíří rychleji než zprávy pravdivé. Proč? Důvodem je, že dezinformace v sobě mají více novosti než informace založené na faktech. Často také vzbuzují emoce, jako je strach, znechucení nebo překvapení. Při šíření příspěvků navíc do hry vstupují algoritmy Twitteru, které na jedné straně preferují humorné a zábavné příspěvky, a na straně druhé provokativní tweety, pohrdavé argumenty a posměšné komentáře. Situace vědců na Twitteru je při jejich vyvracení složitá mimo jiné i proto, že jejich příspěvky mají často o mnoho menší dosah, než komentáře „twitterových celebrit“.

Velmi zajímavým obdobím byla z hlediska významu Twitteru ve vědecké komunitě pandemie covid-19. Mnoho akademiků si díky odborným analýzám aktuálních témat vybudovalo velkou základnu sledujících z řad laické i odborné veřejnosti a navázalo plodná spojení, která jim umožnila rychlý vědecký posun vpřed. Během pandemie tak Twitter představoval místo, kde bylo možné sledovat vědecký pokrok doslova v reálném čase.

Vědci, které řada sledujících považovala za odborné autority, se ale také často stávali terčem urážlivých reakcí. Jedním z vědců, který byl na Twitteru v době pandemie hodně vidět, je také Adam Obr: „Negativních reakcí jsem zažil spoustu. Myslím, že je to nevyhnutelné, pokud máte názor na téma, které rezonuje ve veřejném prostoru. Větší množství negativních reakcí mám ale zatím z Facebooku.“

Chcete na Twitteru být?

„Za úspěchy ve vědecké komunikaci se platí daň nejvyšší, a tou je čas. Sledovat dění na Twitteru nějaký čas zabere, dobře si tweety promyslet také. Člověk tam navíc může velmi snadno sklouznout k prokrastinaci nebo čtení dalších a dalších zajímavostí, z oboru i mimo, které ale odvádějí jeho pozornost od důležitějších věcí, jimž by se měl zrovna věnovat,“ poukazuje na další stinnou stránku platformy sociolog Jan Vávra. Těžit z výhod Twitteru zkrátka mohou jenom ti, co jej využívají s rozumem. A ani tak to nemusí jít vždy hladce.

Twitter se stal pro mnoho vědců nedílnou součástí jejich „vědeckého provozu“, protože jej využívají jako prostor, kde mohou rychle komunikovat s kolegy, dozvídat se o novinkách z oboru nebo interagovat s veřejností. Přesto je budoucnost platformy, jako důležitého vědeckého komunikačního uzlu, nejistá. V říjnu 2022 se stal novým majitelem sociální sítě Elon Musk a jeho vlastnictví a změny, které na platformě zavedl, přiměly řadu vědkyň a vědců přemýšlet nad tím, zda Twitter opustit či ne. Nyní se zdá situace klidnější. Otázkou ale zůstává, jaké změny přinesou další měsíce.

Vědavýzkum.cz
 

Mohlo by Vás zajímat

Legionella ve vodách. Proč je testování důležité?!?!

Instrumentace
---
Výrobce
---
Zaměření
Životní prostředí

Quantifying Oligonucleotides (CONSUMABLES GUIDE BOOK)

Instrumentace
Příprava vzorků, Spotřební materiál, LC/MS, LC kolony
Výrobce
Waters
Zaměření
Farmaceutická analýza, Klinická analýza

Identification of Double Bond Positions in Butter Triacylglycerols Using DPiMS QT Kit and OAD-TOF System

Instrumentace
LC/TOF, LC/HRMS, LC/MS, LC/MS/MS, DART
Výrobce
Shimadzu
Zaměření
Potraviny a zemědělství

Total acid number with conductometric titration

Instrumentace
Titrace
Výrobce
Metrohm
Zaměření
Průmysl a chemie

Characterization of lipid components in lipid nanoparticle (LNP) formulations

Instrumentace
HPLC
Výrobce
Thermo Fischer Scientific
Zaměření
Lipidomika
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Jak dostat svůj výzkum do médií?

Správně komunikovat výsledky vědy je v dnešní době stále více důležité. Jak ale svůj vědecký výsledek do médií vůbec dostat? Přinášíme vám pár tipů, jak cestu výzkumu do médií usnadnit.

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Jak dostat svůj výzkum do médií?

Správně komunikovat výsledky vědy je v dnešní době stále více důležité. Jak ale svůj vědecký výsledek do médií vůbec dostat? Přinášíme vám pár tipů, jak cestu výzkumu do médií usnadnit.

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Jak dostat svůj výzkum do médií?

Správně komunikovat výsledky vědy je v dnešní době stále více důležité. Jak ale svůj vědecký výsledek do médií vůbec dostat? Přinášíme vám pár tipů, jak cestu výzkumu do médií usnadnit.

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?
 

Podobné články


Článek | Různé

Pavla Hubálková: Ohlédnutí za workshopem Věda a sociální sítě

„Sociální sítě jsou novým komunikačním kanálem, který nelze ignorovat,“ zaznělo opakovaně na online workshopu s názvem Věda a sociální sítě, který proběhl v úterý 13. října 2020.

Článek | Různé

#IamScientist: Jak ochočit Twitter

Twitter není pro každého. Twitter je na rozdíl od jiných sociálních sítí decentní, a to z něj dělá dobré prostředí pro akademiky nebo politiky.

Článek | Různé

Jak dostat svůj výzkum do médií?

Správně komunikovat výsledky vědy je v dnešní době stále více důležité. Jak ale svůj vědecký výsledek do médií vůbec dostat? Přinášíme vám pár tipů, jak cestu výzkumu do médií usnadnit.

Článek | Různé

Jakou roli hrají sociální média ve vědě?

Jaké benefity jsou spojeny se sociálními médii ve vědě a výzkumu a jaké jsou vývojové rysy tohoto fenoménu?