Jak vzniká nová vůně? Bez chemie to nejde, potvrzuje chemik Libor Červený

Život bez chemie? Nevydrželi byste prý ani den. Alespoň to v rozhovoru s Lucií Výbornou říká profesor chemie Libor Červený, který se už desítky let věnuje vůním. „Bez chemie by třeba takové mýdlo vonělo velmi nelibě,“ potvrzuje.

Profesor Libor Červený (2. července 1942)

• se významně zasloužil o rozvoj oboru organická technologie na VŠCHT v Praze, o čemž svědčí jeho pedagogická a publikační aktivita a realizace průmyslových výrob.
• pravidelně vyučuje předměty Organická technologie a Chemické speciality. Vedle diplomových a bakalářských prací také vedl doktorské práce, z nichž bylo 23 úspěšně obhájeno.
• je autorem více než 300 publikací, které byly dosud citovány více než 1000 krát, a 60 patentů. Podle jeho projektů bylo celkem realizováno 20 průmyslových výrob.
• zastával také řadu funkcí: v letech 1991-2009 byl vedoucí Ústavu organické technologie, v letech 1994-2000 byl děkan FCHT a od roku 2001 do roku 2006 vykonával funkci proděkana FCHT VŠCHT v Praze. Je členem vědeckých rad a oborových komisí.

Vonných látek dnes chemici (a parfuméři) rozeznávají několik tisíc. A dovedou je velmi detailně popsat. Umíte si například představit, jak je cítit vůně klasifikovaná jako „zelená“? Může to být vůně sena, trávy i okurky. „Schopnost pamatovat si a zkombinovat tyto vůně, to je to, co dělá dobrého parfuméra,“ říká chemik Libor Červený.

Zrod nové vůně tak je vždy výsledkem společné práce chemika i parfuméra. „Parfuméři potřebují chemiky. Protože ne všechno, co do svých děl potřebují dát, je v přírodě. Pro výrobu parfémů se používají jak přírodní vonné látky, tak ty syntetické. Jeden slavný parfumér například řekl, že kvalitní parfém v sobě musí mít přírodu, ale bez syntetických látek se neobejde.“

Přestože chemici a parfuméři neustále vymýšlejí nové vůně, „voňavé stálice“ se v průběhu věku nemění – jsou to například jahoda, vanilka a citron. Ale nepředstavujte si, že jde o ryze přírodní vůně. „Představa, že nějaká látka voní jako jahoda, je pravdě hodně vzdálená. Vůně musí obsahovat ještě dalších 50 látek, které jahodu dají dohromady.“

Michael Gaida, Pixabay

Věda a fantazie

Samotný Libor Červený a jeho tým se zabývají především základním výzkumem vonných látek. A přestože vždy alespoň rámcově tuší, k čemu bude vůně sloužit – zda půjde o parfém, nebo třeba o vůni pracího prášku – nikdy neví, zda bude mít vonná látka takové vlastnosti, jaké si zadavatel představuje.

„Když jsem poprvé slyšel, že by konkrétní přípravek měl mít kovovou vůni, myslel jsem si, že se někdo zbláznil,“ přiznává chemik. I proto prý v jeho branži potřebují vědci značnou míru fantazie. „Parfuméři mi kovovou vůni popisovali takto: ‚Představ si, že je jiskřivá zima, jdeš nosem podél kovového zábradlí, trochu si lízneš, přimrzne ti jazyk…‘ A mně došlo, že mají pravdu.“

Je dnes vůbec možné ve světě vůní přijít s něčím novým? Prý rozhodně ano. „Říká se ale, že nejlepší parfém je ten, který vydrží nejdéle na trhu. Například Chanel No. 5 je naprostá jednička.“