Od souborů molekulárních rotorů až k mobilu velikosti náušnice. Co všechno zajímá chemika Josefa Michla?
Český rozhlas: Profesor Josef Michl
Patří k nejcitovanějším vědcům a opakovně byl nominován na Nobelovu cenu za chemii, jeho kolegové říkají, že je neuvěřitelně pracovitý. Světově proslulý chemik českého původu Josef Michl působí na University of Colorado Boulder a také v Praze, kde se zabývá fotochemií a nanochemií.
„Máme několik projektů, které souvisí s různými druhy aplikací chemie v praktickém životě, i když náš důraz je spíše na teoretických základech, fundamentech celé vědy – proč se molekuly chovají tak, jak chovají, a proč mají vlastnosti, které mají,“ popisuje.
Ačkoliv do podrobností nechce příliš zacházet, tak ve zkratce nastiňuje, že něco z jeho práce by mohlo přispět například ke zvýšení účinnosti slunečních článků. „Zvědavost ve vědě je hrozně důležitá,“ dodává.
Josef Michl (* 12. března 1939, Praha)
- Studoval na Univerzitě Karlově, poté působil na Československé akademii věd. Mezi lety 1965 a 1970 studoval u R. S. Beckera na Univerzitě v Houstonu, u Michaela Dewara na Texaské univerzitě v Austinu a u F. E. Harrise na Univerzitě v Utahu.
- V roce 1968 se odstěhoval z Československa. Na Univerzitě v Utahu se stal v roce 1975 řádným profesorem. V období 1986-1990 působil na Texaské Univerzitě v Austinu a později přešel na Univerzitu v Coloradu, kde v současné době působí jako profesor chemie. Prof.
- Josef Michl daroval 100 tisíc dolarů Přírodovědecké fakultě UK, tím podpořil mladé vědce na UK.
V současné době by se svým týmem rád vyrobil soubory molekulárních rotorů s dipóly, které by byly feroelektrické – samovolně se seřadí a míří stejným směrem. Velký přínos by to mělo například v elektronice.
Daly by se například zmenšit rozměry feroelektrických součástek, které dnes představují vedle baterií největší elektronické součástky v mobilu. „Mohli byste si ho pověsit jako náušnici,“ říká s úsměvem.
A co by se muselo stát, aby český vědec dostal Nobelovu cenu? V současné době je příliš velký důraz na kvantitu výstupů, nikoliv na jejich kvalitu. „Vědci chtějí získat další podporu pro svoje studenty, přístroje, chemikálie, a své výzkumné návrhy přizpůsobují tomu, co se očekává,“ přibližuje.
