<p><strong>Zveme vás na odborný seminář zaměřený na moderní svět separačních technik a hmotnostní spektrometrie. Seminář se bude konat 26. května 2026 od 10:00 hodin v seminární místnosti v hlavní budově centra Algatech (Novohradská 237 - Opatovický mlýn, Třeboň).</strong></p><blockquote><p class="cke-user_style-important"><strong>👉</strong><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://forms.office.com/pages/responsepage.aspx?id=aR-wpy9pT0iMxW5H7RJK8WO2jiQLb7NOszjVkgYyezJUOFMwNzdCTVY4TU82R1Q5WkNKVUJWMlBYRS4u&amp;route=shorturl"><strong>Registrace</strong></a></p><p><i>Kapacita je omezená, žádáme Vás o registraci</i></p><p><i><strong>Občerstvení bude zajištěno.</strong></i></p></blockquote><h3><strong>Program</strong></h3><h5><strong>10:00 Vítejte!</strong></h5><ul><li>Lukáš Plaček</li></ul><h5><strong>Nová generace HPLC&nbsp;</strong></h5><ul><li>Zuzana Snížková</li></ul><h5><strong>Plynová a iontová chromatografie v aplikacích&nbsp;</strong></h5><ul><li>Magdalena Voldřichová</li></ul><h5><strong>Síla LC-MS s jednotkovým rozlišením&nbsp;</strong></h5><ul><li>František Zaleš</li></ul><h5><strong>Potřeba vysokého rozlišení v LC-MS</strong></h5><ul><li>Roman Hájek</li></ul><h5><strong>11:15 Diskuze a zakončení</strong></h5><p>&nbsp;</p><p><strong>Těšíme se na Vás.</strong></p><p><strong>Váš tým Pragolab s.r.o.</strong></p>

Pozvánka na seminář Moderní svět separačních technik a hmotnostní spektrometrie

<h4><strong>2. výroční mezinárodní konference NETPHARM: Od špičkového vybavení k excelentním výsledkům v polovině cesty projektu</strong></h4><p>Ve dnech 15.–16. dubna 2026 se v Kudowa-Zdróji, Polsku, uskutečnil druhý ročník mezinárodní výroční konference projektu „Nové technologie pro translační výzkum ve farmaceutických vědách“ (NETPHARM). Setkání, kterého se zúčastnilo více než 100 vědeckých pracovníků, potvrdilo, že po dvou letech realizace projekt úspěšně plní své ambiciózní cíle v oblasti propojování základního výzkumu s klinickou praxí.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_2_43bd581d3d.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"></p><h4><strong>Vědecká excelence a mezinárodní přesah</strong></h4><p>Odborný program konference se zaměřil na pokroky v pěti klíčových výzkumných záměrech (VZ1–VZ5), přičemž vedoucí jednotlivých sekcí prezentovali dosažené milníky, vědecké výsledky a synergie svých týmů za uplynulý rok. Za oblast farmaceutické a analytické chemie (VZ1) vystoupila <strong>prof. Kateřina Vávrová</strong>, zatímco pokroky ve farmakologii a toxikologii (VZ2) shrnul <strong>prof. František Štaud</strong>. <strong>Prof. Martin Hrubý </strong>prezentoval výsledky v oblasti nových systémů pro doručování léčiv a formulací (VZ3) a <strong>doc. Daniela Fialová</strong> (VZ4) představila v rámci geriatrické klinické farmacie výzkumné práce zaměřené na systematické přehledy literatury, algoritmy individualizované farmakoterapie a pilotní depreskribční intervence. Hodnocení aktivit v oblasti pokročilých in vitro a in silico přístupů ve vývoji léčiv (VZ5) přednesl <strong>doc. Tomáš Smutný</strong>. Mezi hlavními řečníky vystoupili se svými plenárními přednáškami například <strong>prof. Martin Hrubý </strong>s příspěvkem o stimul-citlivých polymerech pro biomedicínské aplikace nebo <strong>prof. František Švec</strong>, který se věnoval otázce využití monolitů v superkritické fluidní chromatografii pro separaci velkých biologicky aktivních molekul.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 2. výroční mezinárodní konference NETPHARM - prof. František Švec" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_2_vyrocni_mezinarodni_konference_NETPHARM_prof_Frantisek_Svec_0b7cb8a321.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"></p><p>Významným přínosem byla účast členů <strong>Mezinárodní vědecké rady (ISAB) </strong>pod vedením <strong>prof. Marii da Conceição</strong> z univerzity v Portu. V rámci zvaných přednášek představili tito uznávaní odborníci nejnovější světové trendy: <strong>prof. Kevin A. Schug</strong> (University of Texas at Arlington) se věnoval charakterizaci pokročilých lékových forem, <strong>prof. Igor Lacík</strong> (Slovenská akademie věd) hovořil o využití polymerů v léčbě diabetu, <strong>prof. Søren Bak</strong> (University of Copenhagen) představil rostlinné přírodní produkty jako biopesticidy nové generace a <strong>prof. Michael Lämmerhofer</strong> (University of Tübingen) rozebral význam metabolomiky a lipidomiky v biomedicínském výzkumu.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: prof. Kevin A. Schug" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_prof_Kevin_A_Schug_b31db2c431.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"></p><h4><strong>Konkrétní výsledky: 110 publikací a investice do infrastruktury</strong></h4><p>Projekt NETPHARM, financovaný z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), dosáhl k začátku roku 2026 významných milníků:</p><ul><li><strong>Interdisciplinární odborný tým: </strong>Do výzkumné činnosti bylo v rámci projektu zapojeno přes 200 výzkumníků z řad zkušených i začínajících vědců.</li><li><strong>Publikační činnost: </strong>Bylo vyprodukováno <strong>110 odborných publikací</strong>, z nichž většina spadá do kategorie Q1.</li><li><strong>Publicita, diseminace výsledků:</strong> Počet odborných příspěvků na mezinárodních konferencích (195) již nyní o 38 % překračuje původní plán.</li><li><strong>Infrastruktura: </strong>Do výzkumných laboratoří bylo pořízeno <strong>16 špičkových přístrojů</strong> v celkové hodnotě 37,5 milionu korun, včetně rentgenového difraktometru, konfokální mikroskopie či výpočetního serveru.</li><li><strong>Audit: </strong>Úspěšně proběhla kontrola na místě ze strany MŠMT, která potvrdila hospodárnost využití dotačních prostředků.</li></ul><h4><strong>Strategická doporučení pro budoucnost</strong></h4><p>Na konferenci navázalo 17. dubna 3. zasedání rady ISAB v historických prostorách Karolina v Praze. Rada ocenila dynamiku spolupráce mezi institucemi, jako jsou <strong>Univerzita Karlova FaF UK a LF HK</strong>), <strong>VŠCHT, ústavy AV ČR (ÚOCHB a ÚMCH) a MU/CEITEC</strong>. Pro zbývající polovinu projektu odborníci doporučili ještě silnější zaměření na mezinárodní mobilitu projektových týmů, posílení synergií mezi jednotlivými týmy a zrychlení procesu podávání patentových přihlášek a zaměření na soft skills juniorních pracovníků.</p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: 3. zasedání rady ISAB" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_3_zasedani_rady_ISAB_0121b9b78d.jpg 208w," sizes="100vw" width="1200" height="900"></p><p><strong>Networking a podpora talentů</strong> Kromě intenzivního vědeckého bloku nechyběl ani neformální program, který zahrnoval prohlídku Kudowy-Zdrój a společnou večeři. Důležitou součástí bylo <strong>ocenění nejlepších posterových prezentací</strong> mladých vědců, které podtrhuje důraz projektu na výchovu nové generace farmaceutických expertů. Mezi oceněnými byli <strong>Ing. Anna Tvrdá, Mgr. Mária Bajnoková a Mary Angelia Alfred, M.Sc.</strong></p><p><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg" alt="Mgr. Martina Kopecká Jurčeková: Ocenění nejlepších posterových prezentací" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Mgr_Martina_Kopecka_Jurcekova_oceneni_nejlepsich_posterovych_prezentaci_37ba838bed.jpg 234w," sizes="100vw" width="1200" height="800"></p><blockquote><p>„<i>Projekt NETPHARM je v polovině své cesty a jasně ukazuje, že budování celostátní platformy excelence má smysl. Naše vědecké výstupy i modernizovaná pracoviště tvoří silný základ pro inovace, které v budoucnu přímo ovlivní kvalitu farmaceutické péče,</i>“ zhodnotil setkání odborný manažer projektu <strong>prof. Petr Pávek.</strong></p></blockquote>

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

<div><p><strong>Profesorka Michaela Rumlová, vedoucí pracoviště Národního institutu virologie a bakteriologie na VŠCHT Praha (a prorektorka pro doktorské studium), autorka licencovaného patentu na testy antiretrovirotik a laureátka Ceny předsedkyně GA ČR za HIV výzkum je od roku 2026 řešitelkou bilaterálního projektu INTER-EXCELLENCE II „Buněčné faktory regulující export a balení nesestřižené retrovirové RNA“. V rozhovoru vysvětluje, jak retroviry, jako například HIV, „hacknou“ buňku, aby dostaly svůj vlastní genom z jádra do cytoplasmy, a následně na místo, kde je specificky zabalen do vznikajících virových částic &nbsp;– což je klíčový krok pro replikaci viru. Její tým spolupracuje s NIH (National Institutes of Health) a Rockefeller University s cílem objasnit na modelovém opičím retroviru mechanismy, které mohou v budoucnu pomoci odhalit nová zranitelná místa replikačního cyklu a zároveň objasnit související buněčné procesy.</strong></p></div><div><h5><strong>O čem je váš projekt a co je jeho cílem?</strong></h5><p>Retroviry, jako například HIV, jsou viry, které mají genetickou informaci ve formě RNA, ale po vstupu do buňky ji umí přepsat do DNA a vložit do genomu hostitele. Aby se mohly množit, potřebují dostat svou genetickou informaci v podobě nesestřižené RNA z jádra do cytosolu, kde slouží jednak jako předloha pro tvorbu virových proteinů a jednak jako genom nových virových částic. To je hodně neobvyklé, protože buňka si velmi pečlivě hlídá, které RNA molekuly smí jádro opustit. Běžné buněčné RNA kódující proteiny, tzv. mediátorové mRNA, musí před exportem projít sestřihem, tj. zpracováním, kdy se určité úseky z mRNA odstraní. Když tento proces selže, je mRNA, která si tyto úseky ponechává, v rámci kontroly kvality v jádře zadržena a následně degradována. Retrovirům se tyto kontrolní buněčné mašinérie podařilo obelstít, a jejich nesestřižená RNA do cytoplasmy prochází.</p><p>Náš projekt se zaměřuje na identifikaci buněčných proteinů, které retrovirům v tomto kroku pomáhají, &nbsp;a na mechanismus, jakým se během RNA transportu tyto proteinové komplexy navázané na virovou RNA mění. Cílem je pochopit, jak virus využívá buněčné mechanismy ve svůj prospěch a jak tato cesta souvisí s dalším osudem RNA — tedy s její translací i zabalením do nových virových částic.</p><h5><strong>Proč je tento export nesestřižené RNA tak důležitý pro replikaci retrovirů?</strong></h5><p>Protože tato RNA má pro virus dvojí význam. Jednak slouží jako informační předloha, podle níž se v cytoplasmě syntetizují virové proteiny, a jednak představuje samotný genetický materiál, který se musí zabalit do nových virových částic. Virus nutně potřebuje zabalit svůj RNA genom v nesestřižené formě, protože pouze tato RNA nese důležité sekvence, bez nichž by další replikace viru nebyla možná.</p><p><strong>Zjednodušeně řečeno:</strong> virus potřebuje dostat z jádra úplnou kopii svého genetického návodu. Jakmile je virová RNA v cytoplasmě, může být využita jako předloha pro syntézu virových proteinů a část těchto RNA molekul je vybrána a vložena do nové částice jako genom. Nás zajímá, jak virus donutí buňku, aby propustila z jádra z jejího pohledu „nehotovou, tedy nesestřiženou virovou RNA. A také to, jak buňka a virus společně — i když z pohledu buňky nechtěně — určují, která molekula RNA bude přeložena do proteinů a která bude zabalena jako genom. To je jeden z klíčových, ale stále ne zcela pochopených bodů retrovirové replikace.</p><h5><strong>V čem si myslíte, že váš projekt zaujal porotu MŠMT nejvíce?</strong></h5><p>Myslím, že rozhodující byla kombinace několika faktorů. Jednak oponenty zaujal hlavně samotný vědecký problém – zkoumáme mechanismus, který je pro retroviry klíčový, ale stále není dostatečně objasněný a může mít přesah i do regulace buněčných mechanismů. Vedle toho hrála roli i kvalita týmu, silná spolupráce s <strong>NIH </strong>a<strong> Rockefeller University</strong> a použití moderních metod, které nám umožní sledovat virovou RNA opravdu detailně. Důležité také bylo, že projekt má jasné cíle a realistický plán.</p><h5><strong>Jak výzkum přispěje k vývoji nových léků proti retrovirovým infekcím?</strong></h5><p>Je důležité říct, že jde především o základní výzkum. Nevyvíjíme přímo nový lék, ale snažíme se na molekulární úrovni pochopit krok, bez něhož se virus neobejde. Teprve když přesně pochopíme mechanismus těchto dějů v buňce a zjistíme, které buněčné faktory jsou pro export nesestřižené RNA skutečně zásadní a jak fungují, budeme moci lépe určit, které interakce nebo mechanismy představují potenciálně zranitelná místa. Podobné mechanismy spojené s exportem nesestřižené mRNA se objevují i při některých onemocněních, například v nádorových buňkách, takže přínos našeho výzkumu vidím hlavně v tom, že zpřesní mapu těchto patologických procesů v buňce a retroviry nám v tom pomáhají. Takže naše práce na retrovirech nám ukazuje nejen to, jak funguje virus, ale i to, jak funguje samotná buňka.</p><h5><strong>Co má na starost váš tým na VŠCHT a co američtí partneři? Jak spolupráce probíhá?</strong></h5><p>Na VŠCHT realizujeme hlavní experimentální část projektu: pracujeme s buněčnými kulturami, virovými modely, a využíváme biochemické přístupy (od imunochemických po mikroskopii), které nám umožňují sledovat virovou RNA a identifikovat její buněčné partnery. Ve spolupráci s kolegy z <strong>National Institutes of Health (NIH, Frederick)</strong> rozvíjíme postupy pro sledování RNA v živých buňkách (single-particle tracking), což nám umožní vidět její pohyb v prostoru a čase. S kolegy z <strong>Rockefeller University</strong> pak pracujeme na metodách, které pomohou přesně mapovat místa RNA, na něž se buněčné proteiny váží (metody iCLIP). Obě tyto spolupráce jsou pro nás velmi cenné, protože nejde jen o sdílení dat, ale i o přenos zkušeností a detailního know-how.</p><h5><strong>Kdo kromě vaší skupiny a USA týmů na projektu spolupracuje?</strong></h5><p>V rámci VŠCHT pracujeme s Ústavem biotechnologie a Ústavem biochemie a mikrobiologie. Externě spolupracujeme s kolegy z<strong> Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB AV ČR)</strong>, a z <strong>CEITEC</strong>. U takového tématu je propojení různých expertiz velmi důležité. Potřebujete kombinovat virologii, buněčnou biologii, biochemii, zobrazovací metody i moderní přístupy ke studiu RNA-proteinových interakcí. Právě to dává projektu šanci odpovědět na otázky, které jedna laboratoř sama pokrýt nemůže.</p><h5><strong>Je v plánu na projekt navázat? Přivedl nové tváře, případně uvítáte posilu?</strong></h5><p>Ano, určitě. U základního výzkumu to často funguje tak, že jedna zodpovězená otázka vám otevře několik dalších. Na kvalitně naměřených a správně interpretovaných datech se dá stavět, to je to, co vědce posouvá dál. Už teď je zřejmé, že téma exportu a balení retrovirové RNA má širší souvislosti a že nám může ukázat obecnější principy fungování RNA v buňce. Doufáme také, že projekt bude atraktivní i pro studenty, protože propojuje klasickou molekulární biologii, biochemii a virologii s vysoce moderními biotechnologickými metodami. Už teď na projektu pracují studenti v rámci svých &nbsp;bakalářských a diplomových projektů.</p><h5><strong>Jaký osobní moment vás motivoval k dlouhodobému zkoumání retrovirových částic?</strong></h5><p>K retrovirům jsem se dostala už během diplomové práce na začátku devadesátých let, kdy jsem na ÚOCHB pracovala na inhibitorech HIV-1 proteasy. Byla to doba, kdy AIDS ještě nebylo možné účinně léčit, a výzkum retrovirů měl úplně jiný rozměr. Už od těchto počátků mě fascinovalo, jak může tak relativně malý a jednoduchý virus obelstít evolučně vysoce optimalizované buněčné procesy a obrátit je ve svůj prospěch. A to mě nepřestalo zajímat dodnes. Retroviry jsou z vědeckého hlediska mimořádně zajímavé – vždyť si jen vezměme využití jejich enzymu – reverzní transkriptasy, bez kterého by se dnes neobešla žádná diagnostická ani výzkumná laboratoř na světě – nebylo by totiž možné diagnostikovat RNA viry jako SARS-CoV-2, virus chřipky či HIV pomocí RT-PCR testů nebo například produkovat rekombinantní lidské proteiny v bakteriálních buňkách.</p></div>

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

Osobnosti

Věda a výzkum

Článek

Nejbližší akce

Patří z hlediska vědecké činnosti mezi špičkové instituce v České republice. Každoročně z našich laboratoří vychází více než stovka prací, které se daří publikovat v nejprestižnějších vědeckých časopisech a naši pracovníci jsou autory celé řady patentů a vynálezů.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Vysoká  škola chemicko-technologická v Praze spojuje tradici s nejmodernějšími nano- a biotechnologiemi a dalšími progresivními směry a obory ve vědě a výzkumu. Spolu s vynikajícím mezinárodním renomé a špičkovým přístrojovým vybavením otevírá každému studentovi možnosti zapojit se do vědeckých projektů dle vlastního výběru, umožňuje zahraniční stáže a je následně vstupenkou k prestižnímu, dobře ohodnocenému uplatnění doma i v zahraničí.

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Jsme jedním z lídrů na českém a slovenském trhu v oblasti laboratorních zařízení a svým zákazníkům přinášíme špičkové přístroje z oboru analytické chemie a fyzikálních měření více než 25 let.

Pragolab

Linde REDLINE C200/2 – redukční ventil dvoustupňový, C200/2-10BC (Nový)

Dvoustupňový redukční ventil pro plyny vysoké čistoty zajišťující stabilní tlak, vysokou přesnost a spolehlivý provoz v laboratorních a analytických aplikacích.

Bazar produkty od Linde - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Cesta nesestřižené RNA: Profesorka Rumlová studuje, jak retroviry „hackují“ buňky

2. výroční mezinárodní konference NETPHARM

Pozvánka na seminář Moderní svět separačních technik a hmotnostní spektrometrie