<h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.isc2026.org/">O ISC 2026</a></h3><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://lcms.labrulez.com/companies/314">Mezinárodní sympozium o chromatografii (International Symposium on Chromatography, ISC)</a> představuje nejstarší konferenční sérii v oblasti separačních věd. Sympozia ISC jsou pořádána od roku 1956 v každém sudém roce. ISC patří mezi nejvýznamnější světová setkání zaměřená na diskusi všech forem chromatografie a separačních metod, s širokým pokrytím technik a aplikací.Hlavním zaměřením sympozia bude přínos chromatografie a separačních věd pro potřeby farmaceutického, environmentálního, potravinářského a zdravotnického průmyslu, stejně jako pro vědu a medicínu. Program sympozia bude tyto oblasti reflektovat a upozorní na nové výzvy i vznikající příležitosti ve vývoji, aplikaci a marketingu separačních a detekčních systémů a metod.Nedílnou součástí vědeckého programu přednášek a posterových sekcí bude mezinárodní výstava a firemní semináře zaměřené na instrumentaci a služby v oblasti chromatografie, separačních věd a hmotnostní spektrometrie. ISC 2026 nabídne ideální platformu pro vědeckou výměnu a networking účastníků z akademické sféry, průmyslu i státních výzkumných institucí.<h3>Klíčová data sympozia ISC 2026</h3>6.–10. září 2026<ul><li>15. ledna 2026 – Zahájení registrace za zvýhodněnou cenu (early-bird) a podávání abstraktů</li><li>11. března 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (ústní prezentace)</li><li>21. dubna 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (ústní prezentace)</li><li>15. května 2026 – Uzávěrka registrace a platby za zvýhodněnou cenu &amp; registrace autorů (ústní prezentace)</li><li>1. června 2026 – Zveřejnění předběžného detailního programu</li><li>1. června 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (postery)</li><li>16. června 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (postery)<ul><li>Autoři, kteří podají abstrakt s preferencí posteru do 5. května 2026, budou o výsledku informováni do 12. května 2026 a budou mít možnost využít zvýhodněnou registraci do 15. května 2026.</li></ul></li><li>30. června 2026 – Uzávěrka registrace autorů (postery)</li><li>30. července 2026 – Uzávěrka podávání abstraktů (pozdní postery – late-breaking)<ul><li>bez možnosti soutěžit o cenu za nejlepší poster</li></ul></li><li>11. srpna 2026 – Odeslání rozhodnutí o přijetí (pozdní postery)</li><li>18. srpna 2026 – Uzávěrka registrace autorů (pozdní postery)</li><li>25. srpna 2026 – Uzávěrka pozdní registrace a platby</li><li>6.–10. září 2026 – Konání sympozia</li></ul><h3>Registrace</h3><blockquote>👉 <a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal">Zaregistrujte se na ISC 2026</a></blockquote><h3>Podávání abstraktů</h3><blockquote><a target="_blank" rel="noopener noreferrer" href="https://www.czech-in.org/cmPortalV15/Account/Login?ReturnUrl=%2FcmPortalV15%2FPortal%2FISC26%2Fnormal">👉 Nahrajte svůj abstrakt zde</a></blockquote><h3>VĚDECKÝ PROGRAM - KRÁTKÉ KURZY</h3><h4>SC 6 – Statistická analýza a vizualizace kvantitativních LC/MS dat v softwaru R</h4>🗓️ Neděle, 6. září 2026 🕗 12:30–15:45Rozsáhlé metabolomické a lipidomické studie založené na kapalinové chromatografii ve spojení s hmotnostní spektrometrií (LC/MS) generují komplexní datové soubory. Jejich důkladná statistická analýza a přehledná vizualizace jsou klíčové pro odhalení biologicky významných změn mezi experimentálními podmínkami.Tento krátký kurz nabízí strukturovaný úvod do statistické analýzy dat a jejich vizualizace v prostředí R a poskytuje účastníkům pevný základ pro další samostatné studium. Kurz začíná instalací a nastavením R a RStudio, pokračuje importem dat, jejich úpravou (data wrangling), imputací chybějících hodnot, transformací a škálováním, výpočtem základních deskriptivních statistik a vizualizací pomocí box plotů.Účastníci se dále seznámí s univariačními statistickými přístupy (t-test, ANOVA, post-hoc testy) i s multivariačními metodami, například analýzou hlavních komponent (PCA). Součástí kurzu bude praktická práce s často používanými knihovnami v R, jako jsou tidyverse, rstatix, ggstatsplot, tidyplots, FactoMineR, mixOmics a základní funkce base R.Na konci kurzu budou účastníci vybaveni základními nástroji pro provádění statistických analýz a tvorbu jednoduchých, publikačně připravených vizualizací metabolomických a lipidomických dat.<h4>Lektor</h4><h5>Jakub Idkowiak</h5>Jakub Idkowiak získal titul Ph.D. v oboru analytické chemie na Univerzitě Pardubice pod vedením profesora Michala Holčapka, kde se zaměřoval na hmotnostní spektrometrii lipidů a jejich kvantifikaci v biologických matricích.V současnosti působí jako výzkumný pracovník v Laboratory of Lipid Metabolism and Cancer na KU Leuven (Belgie), vedené profesorem Johannesem Swinnenem. Jeho výzkum se zaměřuje na vývoj analytických metod pro detekci a kvantifikaci lipidů pomocí přímé infuze do hmotnostního spektrometru, zobrazovací hmotnostní spektrometrie a LC–MS. Zajímá se také o statistickou analýzu dat, jejich vizualizaci a využití -omics technologií při studiu metabolismu lipidů u nádorových onemocnění.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/ISC_2026_Jakub_Idkowiak_50a7d3b7b7.jpg" alt="ISC 2026: Jakub Idkowiak" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_ISC_2026_Jakub_Idkowiak_50a7d3b7b7.jpg 156w," sizes="100vw" width="500" height="500">

ISC 2026 – Krátký kurz 6: Statistická analýza a vizualizace kvantitativních LC/MS dat v softwaru R

Michal Vališka z&nbsp;MFF UK se se svým týmem věnuje nekonvenčním supravodičům, jež mohou hrát roli v&nbsp;budoucích kvantových technologiích. „Supravodivými se tyto materiály stávají až ve chvíli, kdy jsou skutečně ultračisté,“ říká laureát Ceny Neuron. V&nbsp;rozhovoru mluví o&nbsp;trpělivosti během experimentů, mezinárodní spolupráci i&nbsp;o&nbsp;tom, proč je schopnost vysvětlit složité věci jednoduše zároveň testem vlastního porozumění.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_881b581a5f.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_881b581a5f.jpg 244w," sizes="100vw" width="1400" height="899"><h5>Když si vezmu k&nbsp;srdci vaši snahu mluvit o&nbsp;vědě stručně – dal by se váš výzkum popsat tak, že vytváříte ultračisté supravodivé materiály, na nichž lze sledovat fyziku bez rušivých vlivů?</h5>Ano, ta ultračistota je pro tento typ supravodičů naprosto zásadní. Nečistoty způsobí totiž mimo jiné to, že se v&nbsp;materiálech objeví elektrický odpor, a&nbsp;přestanou se chovat jako supravodiče. Existují sice i&nbsp;jiné typy supravodičů, kterým různé příměsi nebo nečistoty tolik nevadí, ale u&nbsp;těch našich je situace jiná. Vynikají řadou mimořádně zajímavých vlastností, zároveň jsou ale extrémně citlivé a&nbsp;náchylné právě na čistotu. Například u&nbsp;materiálu UTe₂, tedy telluridu uraničitého, kterým se v&nbsp;současnosti hlavně zabýváme, opravdu musí být přítomen jen uran a&nbsp;tellur, a&nbsp;to ve zcela přesném poměru. Jakmile se při přípravě do krystalu dostanou, byť jen zlomky procent jiných prvků, supravodivost se tím naruší.<h5>Proč vás tyto materiály vlastně zajímají?</h5>Věnujeme se především základnímu výzkumu, takže naším cílem nejsou okamžité aplikace. V&nbsp;první řadě chceme vědět, jak už jste sama zmínila v&nbsp;první otázce, jak tyto materiály fungují – jaké fyzikální mechanismy stojí za jejich chováním. Zároveň ale samozřejmě sledujeme i&nbsp;možné náznaky jejich budoucího využití.Jedna z&nbsp;klíčových vlastností nekonvenčních supravodičů je jejich schopnost odolávat velmi silným magnetickým polím. Právě to je činí zajímavými i&nbsp;z&nbsp;hlediska kvantových technologií. Současné kvantové počítače sice existují, ale jsou extrémně citlivé na vnější rušení – magnetická pole, teplotní výkyvy i&nbsp;další vlivy. Fungují proto jen v&nbsp;přísně kontrolovaných, téměř sterilních laboratorních podmínkách.Standardní supravodiče navíc silná magnetická pole většinou vůbec nesnesou – často selhávají už při jednotkách tesla. Materiál, který studujeme my, konkrétně UTe₂, se ale chová zásadně jinak: zůstává supravodivý až do magnetických polí kolem 35 tesla, a&nbsp;při ještě vyšších polích se dokonce objevuje nová supravodivá fáze. Zdá se, že silná magnetická pole mu nevadí, ale naopak hrají důležitou roli v&nbsp;jeho chování.Dalším zásadním aspektem jsou možné topologické vlastnosti těchto materiálů. Zjednodušeně řečeno by qubity (qubit je základní jednotka informace v&nbsp;kvantovém počítači – pozn. red.) založené na takových supravodičích mohly být výrazně robustnější a&nbsp;stabilnější než ty současné. Dnes se topologické supravodiče většinou vytvářejí uměle vrstvením různých materiálů, což sebou nese řadu technických komplikací. Nekonvenční supravodiče, jako je UTe₂, by naproti tomu mohly tyto vlastnosti vykazovat samy o&nbsp;sobě – bez nutnosti složitých heterostruktur.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_5_dda4438d34.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_5_dda4438d34.jpg 241w," sizes="100vw" width="1400" height="908"><h5>Dalo by se tedy říct, že by tohle bylo elegantnější a&nbsp;jednodušší řešení – i&nbsp;z&nbsp;hlediska výroby?</h5>Ano, přesně tak. Výhoda by spočívala v&nbsp;tom, že by se obě žádoucí vlastnosti – tedy supravodivost a&nbsp;topologie – spojily přímo v&nbsp;jednom materiálu. Nebylo by nutné kombinovat různé látky a&nbsp;složitě je vrstvit. To by celý systém výrazně zjednodušilo a&nbsp;zároveň učinilo robustnějším.<h5>Takže se teď soustředíte především na UTe₂?</h5>Ano, v&nbsp;současnosti se zaměřujeme hlavně na sloučeninu UTe₂, zároveň ale hledáme i&nbsp;další podobné materiály, abychom zjistili, zda lze tyto vlastnosti zobecnit a&nbsp;najít širší třídu látek s&nbsp;podobným chováním.UTe₂ jsem začal studovat už během postdoktorské stáže v&nbsp;Grenoblu. Tehdy ale kvalita krystalů ještě nebyla dostatečná k&nbsp;pozorování těch nejjemnějších vlastností a&nbsp;přípravu materiálu měl na starosti jiný tým. Když jsem se vrátil do Prahy, rozhodli jsme se využít možnosti, že na Matfyzu je dlouhá tradice přípravy krystalů, zejména u&nbsp;uranových sloučenin, a&nbsp;navázat na ni. Protože ne všude ve světě je možné s&nbsp;takovými materiály pracovat.Společně s&nbsp;kolegy, včetně týmů z&nbsp;Japonska, jsme proto upravili známý postup růstu krystalů. Používáme jednoduchou a&nbsp;elegantní metodu s&nbsp;roztavenými solemi, která vede k&nbsp;velmi čistým, až ultračistým krystalům – a&nbsp;právě ty jsou pro náš výzkum klíčové.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_2_9bbab346da.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_2_9bbab346da.jpg 104w," sizes="100vw" width="1200" height="1813"><h5>Je to tedy vaše know-how?</h5>Je to know-how, které sdílíme i&nbsp;s&nbsp;japonskými kolegy. Základní postupy jsou veřejně známé a&nbsp;komunita je v&nbsp;tomto směru velmi otevřená. Rozdíl ale nastává v&nbsp;praxi, protože ne každý dokáže stejný postup skutečně zopakovat se stejným výsledkem. A&nbsp;právě v&nbsp;tom si myslím, že patříme mezi ty úspěšnější. Velký podíl na tom má i&nbsp;můj bakalářský student Andrej Cabala, který je zodpovědný za růst našich krystalů a&nbsp;dělá to výborně.Je to opravdu trochu jako vaření. Recept zná každý, ale výsledek záleží na provedení. Smíchá se uran a&nbsp;tellur, zasype se to správným poměrem solí, několik dní se to „peče“ v&nbsp;peci a&nbsp;když se to povede, vzniknou krystaly, na nichž pak děláme všechny další experimenty.<h5>Za jakých podmínek supravodivost studujete?</h5>Například studium kvantových oscilačních jevů lze pozorovat jen na velmi kvalitních, extrémně čistých krystalech. Nečistot musí být minimum, aby byla volná dráha elektronů dostatečně dlouhá a&nbsp;jemné fyzikální efekty se vůbec projevily. Právě proto spolupracujeme s&nbsp;dalšími špičkovými pracovišti, například se skupinou Alexe Eatona z&nbsp;Cavendish Laboratory v&nbsp;Cambridge. Nejnáročnější experimenty se odehrávají ve specializovaných vysokopolních laboratořích v&nbsp;zahraničí – třeba v&nbsp;Drážďanech, Nijmegenu nebo Toulouse. My připravíme krystaly a&nbsp;tam se provádějí samotná měření.U&nbsp;nás dokážeme pracovat se statickými magnetickými poli do zhruba 20 tesla. Pro vyšší hodnoty je nutné používat pulzní magnetická pole, která dosahují až kolem 100 tesla, ale trvají jen několik desítek milisekund. Celé měření se tedy musí odehrát v&nbsp;extrémně krátkém časovém okně. To znamená náročnou logistiku, časté cestování a&nbsp;velmi pečlivou přípravu vzorků. Navíc je třeba počítat s&nbsp;tím, že samotné UTe₂ není zcela stabilní na vzduchu, takže vyžaduje opatrné zacházení i&nbsp;mimo laboratoř.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_6_8202ac7732.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_6_8202ac7732.jpg 238w," sizes="100vw" width="1400" height="917"><h5>Jak často při výzkumu narážíte na problémy, které se v&nbsp;danou chvíli zdají neřešitelné?</h5>V&nbsp;experimentální fyzice je to naprosto běžné. Většina pokusů nevyjde a&nbsp;únava i&nbsp;frustrace k&nbsp;tomu patří. Důležité je nezůstat na problém sám, hodně pomáhá sdílení s&nbsp;kolegy, odstup a&nbsp;pohled z&nbsp;jiné perspektivy. Často právě někdo jiný přijde s&nbsp;klíčovým nápadem.Součástí té práce je i&nbsp;neustálá pochybnost o&nbsp;vlastních datech. I&nbsp;zdánlivě senzační výsledek je potřeba znovu ověřit a&nbsp;reprodukovat, což není vždy jednoduché. Právě tahle kombinace hledání, pochybování a&nbsp;vytrvalosti dělá experimentální fyziku náročnou, ale právě to je na ní také nejzajímavější.<h5>Za svůj výzkum jste obdržel Cenu Neuron pro nadějné vědce. Jak se to odrazí na vaší práci nebo na fungování týmu?</h5>Vnímám to hlavně jako potvrzení, že to, co děláme, má smysl a&nbsp;potenciál. Ne že bychom byli jediní nebo nutně nejlepší, ale je to signál, že naše práce stojí za to a&nbsp;má cenu ji dál rozvíjet.Ocenění si velmi vážíme – já osobně i&nbsp;celý tým. Byl jsem příjemně překvapený, protože jsem s&nbsp;ním nijak dopředu nepočítal. Zároveň si ale uvědomuji, že hodnocení vědy je vždy do určité míry subjektivní a&nbsp;že existuje mnoho srovnatelně kvalitních týmů, na které se často jednoduše nedostane. Jsme rádi, že to letos vyšlo na nás, ale víme, že kvalitní fyziku dělá řada dalších lidí. Celkově mám pocit, že věda je v&nbsp;dobré kondici, i&nbsp;když se někdy říká opak.<img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_3_616fab1737.jpg" alt="Forum: Magazín Univerzity Karlovy/Vladimír Šigut: Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem " srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Forum_Magazin_Univerzity_Karlovy_Vladimir_Sigut_Michal_Valiska_zkouma_jak_se_material_stane_supravodicem_3_616fab1737.jpg 226w," sizes="100vw" width="1400" height="969"><h5>Kdy jste si uvědomil, že nestačí něco objevit, ale že je stejně důležité umět to ostatním srozumitelně vysvětlit? A&nbsp;jak jste se to učil?</h5>Na začátku jsem si vědeckou práci představoval jednoduše: člověk něco zkoumá, něco objeví a&nbsp;tím to končí. Postupně mi ale došlo, že bez schopnosti výsledky srozumitelně sdělit se žádný objev vlastně nestane součástí vědy. Je potřeba umět o&nbsp;něm psát, mluvit a&nbsp;vysvětlit, proč je důležitý. Tenhle komunikační rozměr tvoří podle mě velkou část práce vědce. Zjednodušování je přitom i&nbsp;testem porozumění: pokud něco nedokážu vysvětlit jednoduše, většinou to znamená, že tomu sám ještě úplně nerozumím.<blockquote><h5>RNDr. Michal Vališka, Ph.D.</h5>Působí na Katedře fyziky kondenzovaných látek MFF UK, kde se věnuje experimentálnímu výzkumu magnetismu a nekonvenční supravodivosti uranových sloučenin. Vystudoval fyziku na MFF UK a v rámci doktorského studia působil na Institutu Laue-Langevin v Grenoblu, následně byl jako postdoktorand v CEA Grenoble. Dnes vede na Matfyzu tým, který dokáže připravovat extrémně čisté krystaly (zejména UTe₂). Za svůj výzkum získal mimo jiné Výroční cenu Nadačního fondu Bernarda Bolzana za fyziku (2024) a letos také Cenu Neuron pro nadějné vědce. Zároveň uspěl v soutěži GAČR Junior Star 2026 s pětiletým projektem STiUS: Symmetry and Topology in Ultraclean Superconductors.</blockquote>

Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem 

<h4>Během března a dubna 15% sleva na vybrané produkty HYDRANAL!</h4><h5>HYDRANAL™ - činidla pro stanovení obsahu vody metodou Karl-Fischer.</h5>HYDRANAL™ Composite - jednosložková činidla pro volumetrickou Karl-Fischer titraci - nejvíce používaná činidla, obsahují jód, oxid siřičitý, imidazol a 2-methylimidazol, přidávaný pro zvýšení stability roztoku a omezení tvorby krystalů.<ul><li>Reagencie jsou rozpuštěny v dietylenglykolmonoetyleteru (DEGEE). Činidla neobsahují toxické prvky jako pyridin.</li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_jednoslozkovy_hydranal_c2e4260e52.jpg" alt="Altium International: HYDRANAL™ Composite - jednosložková činidla pro volumetrickou Karl-Fischer titraci" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_jednoslozkovy_hydranal_c2e4260e52.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="432">HYDRANAL™- Solvent/Titrant dvousložková činidla pro volumetrickou titraci dle Karl-Fishera - reaktanty jsou rozděleny do dvou roztoků – titračního činidla a rozpouštědla.&nbsp;<ul><li>Hydranal Titrant obsahuje jódu rozpuštěný v alkoholu s přesně definovanou koncentrací (5 mg/ml nebo 2 mg/ml).&nbsp;</li><li>Hydranal Solvent je alkoholový roztok oxidu siřičitého a imidazolu. Alkohol je buď metanol nebo méně toxický etanol pro činidla řady E, kde byl toxický metanol nahrazen etanolem.&nbsp;</li><li>Stabilita roztoků: Hydranal Titrant – 3 roky, Hydranal Solvent – 5 let.</li></ul><img src="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/Altium_dvojslozkovy_hydranal_05cb993db0.jpg" alt="Altium International: HYDRANAL™- Solvent/Titrant dvousložková činidla pro volumetrickou titraci dle Karl-Fishera" srcset="https://storage.googleapis.com/labrulez-bucket-strapi-h3hsga3/thumbnail_Altium_dvojslozkovy_hydranal_05cb993db0.jpg 245w," sizes="100vw" width="1600" height="404"><h4>Coulometrická Karl-Fischer titrace</h4>Hydranal Coulomat – stanovení nízkého obsahu vody, coulometrická titrace<ul><li>Hydranal-Coulomat A, Hydranal-Coulomat AG, Hydranal-Coulomat AG-H, Hydranal-Coulomat AG-Oven, Hydranal-Coulomat AK, Hydranal-Coulomat Oil, Hydranal-Coulomat E, Hydranal-Coulomat AD,Hydranal-Coulomat CG, Hydranal-Coulomat CG-K</li></ul><blockquote>Objednávky posílejte na e-mailovou adresu objednavky.cz@altium.net.</blockquote>

Využijte slev na vybrané produkty HYDRANAL od Altium International

Věda a výzkum

Článek

Produkt

Nejbližší akce

Je autorizovaným distributorem společnosti Agilent Technologies pro Českou republiku v oblastech chromatografie (GC, HPLC, UHPLC, kapilární elektroforéza) a hmotnostní spektrometrie (GC/MS, LC/MS, CE/MS), disolučních aparátů, molekulární (UV-Vis, UV-Vis-NIR, fluorescence, FTIR analyzátory a mikroskopy) a atomové spektroskopie (ICP-OES, ICP-MS, AAS), a v neposlední řadě také v oblasti molekulární biologie a genomiky (analýza nukleových kyselin a proteinů, microarray skenery a skla, PCR & RT-PCR, qPCR, řešení pro NGS, reagencie pro mutagenezi a klonování, sondy FISH a další).

Altium International

Mezinárodní sympozium o chromatografii (ISC) představuje nejstarší sérii konferencí zaměřených na separační vědu. Sympozia ISC se pořádají od roku 1956 každý sudý rok. ISC je mezinárodně uznávanou sérií setkání, na nichž se diskutuje o všech typech chromatografie a separační vědy s širokým pokrytím technik a aplikací.

International Symposium on Chromatography - (ISC)

Reportáže, rozhovory, zprávy o vědeckých projektech a studentských akcích ... Jsme online informační bránou Univerzity Karlovy.

Forum: magazín Univerzity Karlovy

SIELC Alltesta Mini HPLC Autosampler (Akce - Nový)

Alltesta™ Mini Autosampler je ekonomické a spolehlivé zařízení pro automatizovanou manipulaci s kapalnými vzorky v široké škále analytických aplikací, včetně HPLC.

Bazar produkty z kategorie HPLC komponenty od Bioanalytic - strana 1

Mohlo by Vás zajímat

Využijte slev na vybrané produkty HYDRANAL od Altium International

Michal Vališka zkoumá, jak se materiál stane supravodičem

ISC 2026 – Krátký kurz 6: Statistická analýza a vizualizace kvantitativních LC/MS dat v softwaru R